Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.50 hodin)
(pokračuje Lucie Šafránková)
Důvodem tohoto návrhu je snaha o sjednocení podmínek režimu pracovní neschopnosti a takzvané nemocenské u zaměstnanců a příjemců sociálních dávek tak, aby stejně jako u zaměstnanců byli i příjemci dávky státní sociální pomoci nacházející se v pracovní neschopnosti po 380 dnech jejího trvání podrobeni kontrole zdravotního stavu specializovaným posudkovým lékařem a aby bylo případně rozhodnuto o jejich invaliditě či o ukončení této, v uvozovkách, pracovní neschopnosti, protože není do budoucna možné, udržitelné a spravedlivé, aby zde někdo setrvával v pracovní neschopnosti třeba pět, sedm nebo i deset let a vesele přitom pobíral veškeré dostupné sociální dávky bez jakéhokoliv zapojení se do pracovního procesu nebo rekvalifikace a stát by neměl ani žádnou informaci o jeho skutečném zdravotním stavu a nemohl ho ani jakkoli přezkoumat, byť, když se jedná o zaměstnance, tak tam k tomu samozřejmě dochází a po určité době, pokud zaměstnanec z objektivních důvodů nemůže pracovat, je nemocný, tak si buďto zažádá o invalidní důchod, nebo si prodlouží podpůrčí dobu a podobně.
V dalším pozměňovacím návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 6080 navrhuji totéž, tedy přezkoumání zdravotního stavu v režimu pracovní neschopnosti u odborného posudkového lékaře nebo u jiného poskytovatele zdravotních služeb určeného úřadem práce, ovšem tentokrát ve variantě po 730 dnech trvání této pracovní neschopnosti. Je to takový alternativní návrh.
V dalším návrhu pod číslem 6026 tak navrhuji, aby se pro účely posuzování nároku na dávku státní sociální pomoci nepřihlíželo k vlastnictví jedné nemovitosti, která nesplňuje požadavky, parametry a standardy definované tímto novým zákonem pro byt či jiný prostor určený k bydlení, například pro stavbu pro individuální nebo rodinnou rekreaci. Zdůrazňuji, že se musí jednat jen o jednu stavbu vedle bytu, který příjemce dávky nebo žadatel o ni využívá k bydlení. Pro zjištění, zda se k této uvedené a takto definované stavbě, tedy k nemovitosti či prostoru, který nesplňuje příslušné standardy, nelze v nich bydlet, ani je pronajímat, bude či nebude přihlížet, bude existovat v zákoně lhůta tří let pro provedení kontroly stavebním úřadem pro případ nebytových prostor, anebo pro provedení kontroly úřadem práce, který má v gesci bytové standardy. Takže když to vezmu do praxe, jedná se například o osoby, které mají nějakou malou chatičku na zahradě. Zdá se nám to, že je to důležité z hlediska toho, že u majetkového testu pak tady vzniká nepoměr, kdy někdo například vlastní lukrativní stavební pozemek, lesy a jiné nemovitosti, a ten by vesele mohl pobírat sociální dávku dál, kdežto například důchodce, který má opravdu nějakou rekreační chatu na zahradě, rád tam jezdí alespoň na víkendy nebo na léto, tak tomu by po třech letech byla tato dávka odebrána. Takže alespoň touto cestou se kompromisně snažíme napravit vlastně majetkový test. Jde mi hlavně o to, aby sociálně ohrožené osoby či rodiny, které se nacházejí v příjmové chudobě nebo dočasné existenční krizi a současně, pokud mohou, tak pracují, nebyly nuceny se zbavovat kvůli nároku na dávku, například nějaké právě, jak jsem říkala, rekreační minichatky nebo garáže, ve kterých nelze bydlet. Takže v těchto jasných, daných případech, které by podléhaly státní kontrole, nechceme omezovat vlastnická a majetková práva občanů tím, že je budeme zákonem nutit k jejich prodeji.
V dalším návrhu, který je veden pod číslem 5894, tak tady navrhuji změnit a rozšířit definici zranitelné osoby v případě příjemců příspěvku na péči, tedy vážně zdravotně postižených občanů závislých na pomoci jiných osob. Vláda zde navrhuje, aby zranitelnými osobami právě pro potřeby tohoto zákona nároku na dávku, byli pouze lidi, kteří pobírají příspěvek na péči ve II. a vyšším stupni závislosti. To je zcela objektivně naprosto nedostatečné, když si uvědomíme, že příjemci příspěvku na péči v I. stupni závislosti jsou lidé, kteří nezvládají až čtyři základní životní potřeby, navíc osoby v I. stupni závislosti nad 18 let už skoro 10 let pobírají příspěvek na péči ve výši, vážení, 880 korun měsíčně, to znamená, že si mohou dovolit opravdu zaplatit minimální, minimální péči během měsíce. Takže proto z těchto důvodů navrhuji, aby zranitelnými osobami ve smyslu tohoto zákona byli všichni poživatelé a příjemci příspěvku na péči bez ohledu na jeho stupeň.
V dalším návrhu 5893 navrhuji dále změnit definici zranitelné osoby v zákoně ohledně věkové hranice a snížit ji z vládou navrhovaných 68 let na 65 let. Navrhuji, aby za zranitelnou osobu právě pro posouzení nároku na dávku byly považovány všechny osoby nad 65 let, pokud jimi nejsou již od nižšího věku z jiných zákonem taxativně vymezených důvodů. 65 let je nyní hranice, která je vyšší než zákonem v letošním roce definovaný věk pro vznik nároku na starobní důchod a je to i věková hranice, která je výrazně vyšší než průměrný věk, takzvané dožití ve zdraví v České republice. Současně se jedná o hranici, kterou považujeme za maximálně přípustnou pro vznik nároku na starobní důchod. To znamená, že i ze zdravotních a dalších důvodů jsou lidé starší 65 let zcela jistě velice často sociálně a ekonomicky zranitelnými osobami.
V dalším návrhu s číslem 5995 navrhuji změnit definici - opět - zranitelné osoby v případě rodičů pečujících o nezaopatřené děti. Navrhovaná úprava do čtyř let věku dítěte, respektive do sedmi let věku v případě osamělého rodiče, je nedostatečná. Nízkopříjmoví rodiče, zejména ti osamělí, například samoživitelé, jsou zranitelní ve smyslu povinnosti pečovat o své děti, v kontextu toho i z důvodu vyšších životních nákladů po celou dobu péče o dítě. A proto navrhuji, aby se za zranitelnou osobu považovalo i dítě do 10 let věku.
V pozměňovacím návrhu pod číslem 5797 pak navrhuji, aby se za příjem pro potřeby tohoto zákona a pro posouzení nároku na dávku státní sociální pomoci považovaly dávky důchodového pojištění po odečtení částky 1 000 korun od jejich měsíčního součtu u každé jednotlivé osoby, která o tuto dávku žádá. Tedy navrhuji, aby částka 1 000 korun nebyla u příjemců důchodů počítána do jejich takzvaného pro účely přiznání či nepřiznání dávky rozhodného příjmu. Jde o určitou kompenzaci všech opatření současné vlády namířených proti příjemcům důchodů, například typu snížení mimořádné valorizace důchodů v roce 2023 a nebo změny valorizačního schématu u řádných vorizací a zrušení dlouhodobého mechanismu mimořádné valorizace tak, jak jsme ji znali.
V dalším návrhu pod číslem 5772 reflektujeme současný nepříznivý demografický vývoj a za účelem podpory rodin a domácností, jejichž součástí jsou malé děti, na které některý z rodičů pobírá rodičovský příspěvek, umožňujeme započítat splátky hypotéky jako náklad na bydlení, a to spolu s vlastnickým paušálem až do výše normativního nájemného v dané lokalitě. A cílem tohoto pozměňovacího návrhu je přispět k větší ekonomické stabilitě rodin s malými dětmi čerpajících hypotéku na vlastní bydlení. A tento návrh by hlavně umožnil překlenout rodinám s malými dětmi čerpajícím nějaký úvěr na bydlení náročné životní období, tedy dobu, kdy tyto rodiny žijí hlavně z pracovního příjmu jednoho z rodičů, protože druhý pečuje o své dítě do čtyř let věku v domácnosti a pobírá pouze rodičovský příspěvek. Tento návrh vychází hlavně z mého přesvědčení, že neexistuje žádný důvod, pro který by měl stát v rámci navrhované reformy podoby státní sociální podpory více podporovat rodiny, které si zajišťují bytové potřeby prostřednictvím komerčního nájemného, před rodinami, které zodpovědně usilují o stabilitu svého bydlení a zavázaly se ke splácení spotřebitelského úvěru na bydlení. ***
