Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.50 hodin)
(pokračuje Jiří Navrátil)
Další pozměňovací návrh pod číslem 6145 je samostatným návrhem a navrhuje pouze příspěvek na vysokoškolské studium, tedy takzvané sociální stipendium, zvýšení koeficientu 2 z původních 1,5. Jde tedy o podporu a vůbec dávku podporujícího studenta.
V pozměňovacím návrhu pod číslem 6144, který je shodný s pozměňovacím návrhem 6147, kdy hovoříme o takzvané podpoře studujícího rodiče na zajištění hlídání dítěte. Opět jedna třetina minimální mzdy, v současnosti činící 6 933 korun měsíčně. Jsme však ambicióznější v tzv. podpoře sociálního stipendia. Původní návrh, který navrhl sociální výbor, a který počítal s koeficientem 1,5 životního minima, my navrhujeme 2,5 koeficient životního minima.
Předposledním návrhem pozměňovacím pod číslem 6146 navrhujeme bez hlídačkovného pouze tedy příspěvek sociálního studia, opět s koeficientem 2,5 násobku životního minima.
A poslední pozměňovací návrh pod číslem 6147 se týká pouze účinnosti změn v zákoně o životním minimu, aby bylo shodné s nově navrhovanou účinnosti zákona o dávce státní sociální pomoci, tedy v bodě čtyři, se slova ‚‚1. ledna 2026‘‘ nahradí slovy ‚‚1. října 2025‘‘. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí paní poslankyně Klára Kocmanová, připraví se pan poslanec Vít Kaňkovský, zatím poslední přihlášení v rozpravě. Prosím.
Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já myslím, že se všichni shodujeme, že ta změna, ta reforma dávek, je věc hodně potřebná, ale zároveň nesmí ohrozit ty nejzranitelnější. A my za Piráty to sjednocení systému vítáme, protože ten současný je složitý, nepřehledný, je vlastně plný nelogičností. Jenže v tuhle chvíli čím dál častěji slýcháme příběhy lidí, kteří se bojí, co s nimi ta změna vlastně udělá, a dobře míněná reforma nesmí vést k tomu, že lidé v nouzi budou mít ještě méně nebo že rodiče přijdou o podporu nebo lidé v oddlužení budou tlačeni do šedé ekonomiky. A právě proto budu odůvodňovat několik pozměňovacích návrhů, které v tomto návrhu zákona podáváme společně s kolegyní Olgou Richterovou.
První návrh pod číslem sněmovního dokumentu 6130 se týká lidí v insolvenci. Já myslím, že se tady věcně shodujeme s mými předřečníky, s kolegyní Šafránkovou, a kolegou Nacherem, kteří o tom také mluvili. V tuto chvíli se v podstatě dávky lidem v oddlužení podle toho návrhu počítají bez ohledu na to, že jim z příjmu odchází velká část na splátky, a výsledkem je potom hned dvojí srážka, kdy se lidé mohou ocitnout pod existenčním minimem. V praxi to potom znamená, že člověk, který si poctivě splácí dluhy, který se snaží, tak končí s tak nízkým příjmem, že nemá na nájem ani na jídlo, a potom stojí před volbou buď si najít nelegální příjem, anebo žít v chudobě. A já si myslím osobně, že to je nespravedlivé, protože lidé v oddlužení se snaží tu svoji situaci řešit. Proto navrhujeme, aby se při výpočtu dávek zohledňovala reálnější výše příjmů po srážkách.
Druhý návrh pod číslem sněmovního dokumentu 6131 tak rozšiřuje tu úpravu i na exekuce a řeší také situaci lidí, kteří ještě čekají na schválení oddlužení. Další zásadní problém té vládní reformy je vlastně trestání dětí za chování rodičů. Dávky na děti nemají být nástrojem, jak rodiče motivovat k práci, protože dítě samotné nemůže ovlivnit, jestli jeho rodič zaměstnání má, nebo nemá. Takže navrhujeme v rámci sněmovního dokumentu 6132 zrušení podmínky pracovní aktivity u složky na dítě, aby rodiny nepřišly o podporu jenom proto, že rodič třeba dočasně nemůže pracovat. Ta zaměstnanost rodičů se dá podpořit jinak motivačně, třeba lepší dostupností školek nebo pracovními bonusy, ale nedává smysl trestat děti za rodiče, ale pracovat s nimi.
Druhý návrh pod číslem sněmovního dokumentu 6133 k této problematice, vlastně k dávce na dítě, se týká jejího výpočtu. Ten systém ve vládním návrhu považujeme za složitý, takže navrhujeme sjednocení příjmových kategorií a zabránění krácení na dávky na dítě zase jen proto, že rodič práci zrovna nemá. Další problém je odebírání dávky na dítě jako trest za to, když z jakéhokoliv důvodu má to dítě absence ve škole. To je určitě špatně, když dítě nechodí do školy, ale protože my chceme řešit budoucnost těch dětí a chceme, aby pro ně vzdělání bylo dostupné, tak navrhujeme v rámci sněmovního dokumentu 6134 spravedlivější řešení. Místo zrušení této dávky ji poslat přímo škole nebo organizaci, která dítěti pomáhá, například OSPODu nebo sociálně aktivizační služby. Tak vlastně bude zajištěno, že peníze pomohou dítěti a podpoří jeho vzdělání. Zásadní je, že tento návrh vlastně cíleně využívá tu podporu tak, aby dítě mělo lepší přístup ke vzdělání. To se týká tedy zejména návrhu ke sněmovnímu tisku 799, tam ty návrhy jsou prostě o tom, že chceme férový systém, chceme, aby lidé z různých těžkých situací se reálně mohli dostat, a netlačit je do práce načerno a do podvádění. Potom, ještě naposledy k té kalkulačce, o které tady byla debata, my jsme se o tom několikrát bavili i na výboru pro sociální politiku. Je to prostě velká reforma a v tuhle chvíli ani my jako poslanci, kteří o tom budeme hlasovat, ani občané, nevíme, jaké budou přesně dopady, a veřejnost to znepokojuje. Na nás se obrací lidé, kteří si vlastními výpočty v excelových tabulkách snaží dobrat toho, jak ta finální podoba bude vypadat. A já chápu, že mohou být ještě přijaty pozměňovací návrhy, které ten finální výpočet upraví, ale s nějakými modely na vstupu do toho přece ministerstvo práce na začátku šlo a mě mrzí, že jsme doteď nedostali žádný návrh, žádné výpočty ani žádné modelové situace. Myslím si, že by nám to při rozhodování, ale i při tvorbě pozměňovacích návrhů, hodně pomohlo.
Poté k tomu dalšímu tisku navazujícímu. Tak tam už se to tady také dnes řešilo. Je dalším problémem vyřazování lidí z evidence Úřadu práce na celých šest měsíců. Už je to řešeno v rámci pozměňovacího návrhu, který přijal výbor pro sociální politiku. Já jenom k tomu krátce okomentuji, že od začátku se domnívám, že jde o nesmyslně dlouhou dobu, protože tím dostaneme opět lidi do spirály chudoby a do šedé ekonomiky. Ta logika v tom je jednoduchá - pokud někoho necháme půl roku bez jakékoliv podpory, tak nemůže potom platit jídlo, nájem, základní potřeby a výsledkem bude zadlužení, exekuce, práce načerno. A to si myslím, že tomu chceme všichni předcházet.
Další návrh se týká sociálních stipendií pro vysokoškoláky. Dnes na ně dosáhne méně než 1 % studentů, a v celé Evropě jsme na tom jako Česko nejhůř: Přitom máme jedno z nejnižších měr vysokoškolsky vzdělané populace.
Studenti ze sociálně slabších rodin tak nemají stejné šance a často musí studium předčasně ukončit. My proto navrhujeme v rámci sněmovního dokumentu 6136 zvýšení hranice příjmu pro nárok na stipendium, aby do něj dosáhli nejen ti úplně nejchudší, ale i studenti z rodin s nižšími příjmy. Místo stovek studentů se tak podpora dostane k tisícům. Je to obrovsky důležité, zejména proto, protože když umožníme více mladým lidem dostudovat, stát na tom dlouhodobém horizontu vydělá. Protože lepší vzdělání vede k lepším příjmům, a to zase vede k vyšším odvodům do rozpočtu, takže vzdělávání je vlastně ta nejlepší investice. A poslední návrh, ten se týká navýšení životního minima v rámci sněmovního dokumentu 6158. Ta současná výše životního minima je zastaralá v důsledku dlouhých období bez valorizace, takže ho navrhujeme za Piráty ještě navýšit. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Požádám o vystoupení pana poslance Víta Kaňkovského, připraví se pan poslanec Jan Berki. Prosím, pane poslanče. ***
