Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(14.00 hodin)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji panu ministrovi a nyní požádám paní zpravodajku pro prvé čtení, kterou je paní poslankyně Jana Krutáková, aby se ujala slova. Prosím.
Poslankyně Jana Krutáková: Tak děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych vás krátce seznámila se zpravodajskou zprávou. Vláda předložila tuto novelu zákona o ochraně přírody a krajiny na základě plánu legislativních prací pro rok 2024. Byla schválena na zasedání vlády dne 4. prosince, přičemž Legislativní rada vlády k ní vydala kladné stanovisko. Do Poslanecké sněmovny byl návrh postoupen 9. prosince. Jak už zmínil pan ministr, vládní novela zákona upravuje tři oblasti, což je ochrana dřevin, druhová ochrana živočichů i rostlin a problematika národních parků včetně vyhlášení Národního parku Křivoklátsko.
V oblasti ochrany dřevin jsou zásadní změny spojené se změnou klimatu, kdy je dle předkladatele nutné dostatečně chránit dřeviny, které rostou mimo les. Důraz je kladen na stromy rostoucí v obcích a městech. Novela zákona přináší pojem společensko-ekologická funkce dřevin, který právě akcentuje schopnost dřevin zmírňovat dopady změny klimatu. Upraveny jsou rovněž kompenzace za kácení stromů, zejména z důvodu výstavby.
Změny v oblasti druhové ochrany jsou pak postavené především na ochraně prostředí a biotopů a na větší možnosti uplatnění nástrojů aktivní péče o vzácné a ohrožené druhy. Jsou navrženy změny v oblasti zvláštní druhové ochrany, kde je navržena úprava kategorizace chráněných druhů kategorie jedna, dvě a tři. V rámci obecné ochrany zahrnují úpravy také doplnění ochrany opylovačů a regulaci nežádoucích dopadů světelného znečištění ve vazbě na venkovní osvětlení, které negativně ovlivňuje přirozené biorytmy rostlin, živočichů i lidí. Navrhovány jsou změny v oblasti provozování záchranných stanic.
Novela dále obsahuje i úpravu ustanovení týkajících se národních parků. Jednak je to návrh na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko a dále je to řešení účasti zástupců samospráv ve správních radách národních parků a rozšíření pravomoci správ národních parků.
Požár v Národním parku České Švýcarsko a jeho dopady vyvolal i potřeby novely zákona o požární ochraně. Návrh tedy obsahuje novelu vybraných částí zákona o požární ochraně s přímou vazbou na území národních parků.
Tolik tedy za mě zpravodajská zpráva k předloženému tisku. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji paní zpravodajce a otevírám obecnou rozpravu, do které máme celou řadu přihlášených. Jako první vystoupí paní poslankyně Klára Kocmanová, připraví se paní poslankyně Eva Fialová. Jenom načtu omluvu. Omlouvá se pan ministr Marian Jurečka od 13.50 hodin z důvodu zahraniční cesty. (Poslankyně Maříková žádá o slovo se stanoviskem klubu SPD.)
A já tady mám avizovanou paní poslankyni Karlu Maříkovou se stanoviskem klubu SPD, jenom to nebylo avizováno jako rovnou přihláška. Jako první samozřejmě můžete vystoupit, protože není nikdo jiný s přednostním právem. Prosím.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, na úvod mi za klub poslanců SPD dovolte sdělit, že budeme navrhovat vrátit tento sněmovní tisk předkladateli k dopracování.
Vládní návrh zákona o ochraně přírody a krajiny totiž kromě nesporných a důležitých a potřebných změn, jako je ochrana stromů ve městech či druhová ochrana rostlin a zvířat, obsahuje i pro nás zcela nepřijatelný návrh na zřízení Národního parku Křivoklátsko. A nejde jen o věcné a obsahové námitky, ale i o zásadní právní pochybnosti o čistotě a kvalitě legislativního procesu u tohoto sněmovního tisku. Nemáme zásadnější problém s obsahem částí A návrhu, která se týká ochrany dřevin a nové výsadby, ani s částí B, která se věnuje posílení druhové ochrany ohrožených rostlinných a živočišných druhů.
Ale s čím problém máme, a to zásadní, je ta část novely, která se týká zřízení Národního parku Křivoklátsko. Vláda Petra Fialy v rozporu s názory naprosté většiny místních občanů a obecních samospráv prosazuje na části území okresu Rakovník a Beroun zřízení Národního parku Křivoklátsko. Je to projev absolutní mocenské arogance a centralismu Fialovy vlády a všech vládních politických stran, které se často a velmi nepravidelně označují za subjekty příznivě nakloněné obcím a místním samosprávám. Pravý opak je pravdou. Aneb opět platí ono biblické "po ovoci poznáte je". Na Křivoklátsku nyní existuje chráněná krajinná oblast, kterou se snaží zelená ochranářská lobby již více než deset let povýšit na národní park. Všechny dosavadní vlády i reprezentace Středočeského kraje tomu v zájmu místních občanů a křivoklátské přírody úspěšně odolávaly. Vláda Petra Fialy naopak dala tomuto nebezpečnému záměru opakovaně své požehnání přes oprávněný nesouhlas drtivé většiny místních občanů, podnikatelů a obcí a chce si vznik Národního parku Křivoklátsko prosadit doslova za každou cenu. Odpor místních občanů proti tomuto zavrženíhodnému vládnímu návrhu je vskutku masivní. Z dvaceti devíti obcí, které jsou členskými subjekty Svazku obcí Křivoklátska, se pro zřízení národního parku vyslovily pouze dvě, přičemž v jedné z nich v Bratronicích žije exministr zemědělství, dnes poslanec Petr Bendl z ODS, který tento záměr prosazuje dlouhodobě. Dvacet sedm obcí je jednoznačně proti. Stěžejním argumentem proti vzniku Národního parku Křivoklátsko je skutečnost, že většinu jeho území vytvořily lesy zakládané člověkem, tedy místními lesníky, ponejvíce v průběhu 18. století. Původních porostů je v této lokalitě pouze 4,35 procent. Nejedná se tudíž o žádnou původní panenskou přírodu zasluhující mimořádný stupeň ochrany a zvláštní zacházení.
Do programového prohlášení vlády vznik tohoto národního parku prosadila TOP 09. Proč se ale vládní strany rozhodly nyní protlačit tento cíl silou proti vůli většiny místního obyvatelstva? Na prvním místě jde jistě o zájem uspokojit zelenou lobby, která je na tuto vládu, na politické strany, které ji tvoří, a na lidovci ovládané Ministerstvo životního prostředí těsně navázána. V podtextu těchto snah je pak zřejmě i účelová vládní snaha o tom, že v celostátním pohledu žije na Křivoklátsku příliš málo osob, přibližně 30 tisíc, na to, aby svým hlasováním ovlivnily volby celostátního či krajského charakteru, a že většinově stejně již nyní volí současné opoziční strany.
Co tedy v případě zřízení Národního parku Křivoklátsko hrozí? Až na třech čtvrtinách území plánovaného Národního parku může být vyhlášena takzvaná bezzásahová zóna, což je alarmující a nebezpečné, zvláště když si připomeneme osud šumavských lesů, které nechalo vedení tamějšího národního parku prostřednictvím těchto bezzásahových zón doslova zničit kůrovcem. Největší změna by tedy v případě zřízení Národního parku potkala Křivoklátsko ohledně způsobu hospodaření v lesích. To v současnosti funguje v rámci Chráněné krajinné oblasti na základě rozumného kompromisu mezi ochranou přírody a ekologickými zájmy. Lesníci tudíž už nyní musí své záměry a postupy vždy konzultovat s orgány ochrany přírody. V jakémkoliv národním parku je lesní hospodářství založeno už pouze čistě na libovůli vládnoucích ochranářů. Současný systém hospodaření v křivoklátských lesích navíc daňové poplatníky nic nestojí, kdežto národní park by opakovaně potřeboval nemalé peníze ze státního rozpočtu.
Neexistuje žádná relevantní odborná studie, která by říkala, že na Křivoklátsku nyní dochází ke zhoršení stavu lesních porostů. Naopak jsou zde studie oceňující postupné zlepšování zdejší dřevinné skladby a snižující se objem jejich poškozování zvěří. Existence národního parku na jakémkoliv území rovněž snižuje kompetence místních samospráv ve prospěch centrální státní moci. Zřízení národního parku, a to by platilo i pro Křivoklátsko, s sebou také nese nástup masivního organizovaného komerčního turismu s jeho veškerými negativními jevy a dopady, které ovšem ve finále ponesou místní občané a obce včetně jejich finančních nákladů. ***
