Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(14.50 hodin)
(pokračuje Klára Kocmanová)
A ještě bych vyjádřila obavu, jestli nakonec nebudou národní parky vlastně přísněji chráněné proti požáru než většina lidských sídel, která bychom měli chránit především, nebo většina hospodářských lesů a jestli kvůli tomu národní parky neztratí kus své přírodní podstaty.
Dál ta novela přináší taky velkou změnu způsobu, jakým budou chráněny ohrožené druhy živočichů a rostlin. Ta idea je určitě správná, rozdělit druhy na ty, kde je třeba chránit každého jedince, a na ty, kde je nutné se soustředit na ochranu především jejich stanoviště a vlastně té populace jako celku. A to provedení, jak je napsané v tuhle chvíli, ale taky přináší nějakou nejistotu, jak to bude vypadat v praxi. Teprve vlastně tento týden - a snažili jsme se opravdu dlouho se dostat k bližší představě toho, jak to bude vypadat, tak se ke mně dostala nějaká představa, jak by to u jednotlivých skupin mohlo být definované, jak by mohlo být definované to stanoviště nebo ta populace. A zároveň se k tomu dostávají, mně i kolegům, různá rozporuplná vyjádření odborníků, která se pohybují vlastně od různých až katastrofických scénářů o zrušení druhové ochrany, po nějakou smířlivou naději, že se novely (?) snad současné problémy druhové ochrany příliš nezhorší.
A na závěr bych tedy ráda poděkovala za zlepšení systému povolování kácení stromů a zavedení poplatků jako alternativy k náhradní výsadbě. Ne, že bychom k tomu neměli vůbec žádné připomínky v průběhu legislativního procesu, ale jako celek takovou novelu ochrany dřevin určitě podporujeme. Takže když to shrnu, ačkoliv jsou některé návrhy bezpochyby krokem správným směrem, tak zůstávají nějaké nejasnosti, (na) které budu ráda, když pan ministr zareaguje. A zároveň je potřeba vyřešit, aby navrhovaná úprava ochrany přírody skutečně byla funkční a efektivní. Takže budu ráda za zodpovězení a děkuji za pozornost, budu se těšit na doplňující data, případně potom na diskusi na výboru.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji paní poslankyni za vystoupení a my přistoupíme k dalším přihlášeným, tou je paní poslankyně Eva Fialová, připravit se může pan poslanec Oldřich Černý.
Já ještě načtu omluvy. Omlouvá se paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová od 14.30 do 15.30 hodin z pracovních důvodů; pan poslanec Jaroslav Dvořák od 14 hodin ze zdravotních důvodů; a pan ministr Marian Jurečka se omlouvá od 13.45 hodin z důvodu zahraniční cesty.
Já děkuji. Paní poslankyně, můžete vystoupit. Prosím.
Poslankyně Eva Fialová: Já děkuji za slovo. Nejprve na začátku bych chtěla poděkovat panu místopředsedovi Bartoškovi, který uklidnil situaci, a tajně jsem nějak malinko doufala, že při řízení dál zůstane, tak doufám, že už dál nebudeme mít žádný konflikt.
A teď za moji osobu. Dovolte i mně, abych se vyjádřila k předkládané novele zákona o ochraně přírody a krajiny. Novela je svou povahou velice rozsáhlá a zcela účelově, pane ministře, z mého pohledu (nesrozumitelné) nekonfliktní část, která svým pohledem vylepšuje systém druhové ochrany, a část, na které dlouhodobě nepanuje shoda. A to nejenom mezi námi tady ve Sněmovně, ale především v oblastech, kterých se změna přímo dotýká, a tím je vyhlášení Národního parku Křivoklátsko a CHKO Soutok.
Třetí část je, zdá se, nekonfliktní, asi dobře míněná, a tou je ochrana dřevin rostoucí mimo les, de facto i úprava, po které se dlouho volá, ale obávám se, že samotná úprava se při aplikaci mine účinkem, a vysvětlím to dále ve svém proslovu.
Nyní se krátce vyjádřím ke všem třem částem a půjdu od nejméně konfliktních k nejvíce konfliktnímu. Druhová ochrana se zabývá změnami zejména na úseku zvláště druhové ochrany, zaměřuje se na posílení zvláštní ochrany druhů rostlin a živočichů, především zvýšení ochrany jejich biotopů a populací. Jednoduše řečeno, u určitých druhů je důležité chránit jejich prostředí, ve kterém žijí, než samotného jedince, což pokládám za velice příznivý krok k lepšímu a dává nějakým způsobem svoji logiku a dlouho v naší legislativě chyběl.
Dále je v rámci takzvané obecně druhové ochrany také řešena podpora a ochrana opylovačů, což je velice důležité. Dále řeší návrh negativní vliv světelného znečištění, respektive nadměrného nebo nevhodného venkovního osvětlení v noční době na ochranu druhů živočichů a ekosystémů. Musím říci, že je k němu přistupováno v dobré míře, nenutí hned k výměnám, ale potom, co doslouží, takže za to děkuji, že tento přístup je aplikován, a nenutí k dalším nákladům. U záchranných stanic se zefektivňuje systém péče (o zraněné?) a handicapované živočichy a hlavně se zjednodušuje administrativa související s péčí o zachráněné jedince. (Otáčí se vpravo.) Tím by chvála skončila, pane ministře.
Ochrana dřevin. Ochrana dřevin rostoucí mimo les je opravdu vyvolána s probíhající změnou klimatu a jejím důsledkem oteplování měst, když zeleň přirozeně ochlazuje naše ulice. Často však dochází ke kácení stromů v souvislosti s rekonstrukcí, například sítí a výstavbou. Změna se zaměřuje na zajištění dostatečné ochrany dřevin ve městech, a to stanovením přiměřené kompenzace v případě jejich kácení při vydání jednotného environmentálního stanoviska. Jsem ráda, že jsou vyňaty jednotlivé budovy z toho nebo pro pořízení obydlí, ale i tak budu mluvit o dalších úskalích. Vlastně zákon definuje, že tam, kde nebude možné nařídit náhradní výstavbu, je stanovena cena jednotlivých dřevin za jejich ztrátu. Finanční prostředky půjdou přímo na příjem obce, která bude moci získané finanční prostředky využít na péči o zeleň nebo na pořízení pozemku pro náhradní (výsadbu?). Jednotlivé stromy - a tady už nám to začíná - jsou rozděleny do třech kategorií a pro ty kategorie je stanovena cena za různé obvody kmene od nula centimetrů až na více než 300. Ve výpočtu náhrady se různými koeficienty zohledňuje jednotlivý význam v dané lokalitě a jejich zdravotní stav.
Obdobně je určen i výpočet (?) keřové porosty a náletové dřeviny. Pokud vezmu v úvahu dobrý prvotní záměr o zachování stromořadí nebo jednotlivců, kladu si zde otázku, zda se nemine malinko účinkem. A teď proč. Protože pokud budou známy dostupné technologie pro obnovu například kanalizace, které jsou velice nákladné - a všichni to víme - tak může i přes velkou snahu zachování dřevin být zvolen postup kácení. A dobře myšlený úmysl bude (prodražovat?) nutné opravy (v?)sídelní zástavbě včetně zbržďování rozvoje jednotlivých měst.
A já se ptám, pane ministře: jak chcete tomuto zamezit? Nebo jak chcete docílit, aby byly používány nejlepší technologie? Protože tyto příklady opravdu novelizace zákona neřeší. Neuvažujete třeba, aby se upravila pravidla pro (vztahování?) na jednotlivé tabulky, třeba od průměru uvažování kácení dřevin pro stanovení ceny na už známý obvod kmene 80 centimetrů? Proč se řešila nula až právě 80? Nebo jestli nedojde třeba k úpravě těchto tabulek? Jestli bychom nemohli o tom diskutovat a bavit (se), protože tento obvod kmenů se týká i náletových dřevin a jednotlivých ploch (?) metrů čtverečních, který tento návrh obsahuje?
A proč na to upozorňuji a myslím si, že může dojít ke zbržďování rozvojů jednotlivých měst? Tak sami víme, jak dlouho někdy trvá v naší republice realizovat developerský záměr, ať už i třeba na výstavbu bytů nebo i pro veřejnou funkci. A pokud máme například záměr vybudovat to či ono, máme na to vykoupený pozemek, budeme čekat na změnu územního plánu, stavební povolení a potom začneme teprve řešit kácení dřevin, tak se nám stává to, že za 10 až 15 let, což je běžný standard v naší republice, tak ty dřeviny vyrostou do mnohem širších obvodů a bude mnohem vyšší částka brána na jejich kácení - a s tím třeba nemusel developer na začátku počítat. A tam už se bavíme o několika tisících - třeba - hektarů nebo stovek hektarů v dané lokalitě. Tak by mě to zajímalo, jestli neuvažujete nad změnou tady toho, aby nám to opravdu nebrzdilo rozvoj a nezdražovalo veřejné investice. ***
