Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.00 hodin)
(pokračuje Berenika Peštová)
A když se podíváme na ten potom průvodní dopis, ale to si ještě řekneme. Takže tady jsme to vzali jenom stanoviskem, kdy v tom stanovisku, pane ministře, v tom stanovisku předsedy Legislativní rady vlády se píše - vzhledem ke značnému rozsahu a významu změn obsažených v upraveném znění návrhu zákona nebylo možno v čase vyhrazeném ke zpracování stanoviska předsedy Legislativní rady vlády, kdy byl upravený návrh zákona vložen do elektronické knihovny, takzvané eKLEP, dne 28. listopadu 2024 a předkladatel požádal o jeho zařazení na program jednání vlády dne 4. prosince 2024 - takže podívejte se, jak vy jste ještě zkrátili chudákovi tomu předsedovi Legislativní rady vlády - aby vám k tomu stanovisko dal. Takže vy jste to 28. listopadu 2024 předložil a řekl jste, že chcete 4. prosince 2024 na vládu a ty se starej a udělej nám stanovisko. Takže on samozřejmě musel konstatovat, že ten čas byl tak krátký, že se nemohl ke všemu vyjádřit. A říká - komplexní revizi ohledně možných obsahových nedostatků a (nesrozumitelné) nejasnosti navržené úpravy nebylo možné ohodnotit. Já se ani nedivím. Tak jako když se podíváte na ten čas, který měl na to, aby se na to připravil, nebo aby to nějakým způsobem zhodnotil, tak bohužel ten čas byl malý.
No a co vy jste psali v tom vašem dopise, když jste to dávali na Legislativní radu vlády a žádali jste tedy, aby to šlo tím stanoviskem, respektive ten průvodní dopis, který tam byl? Vy jste nám dokonce napsali, že návrh je třeba v některých ohledech přepracovat. Upravené změny návrhu byly následně neformálně konzultovány se členy Legislativní rady vlády a zástupci odboru vládní legislativy Úřadu vlády. Co to je, pane ministře, neformální konzultace? Pokud jdu na Legislativní radu vlády, tak samozřejmě jdu do všech komisí, a ne nějaké neformální konzultace. Takže to máme další.
No, a když jsem se potom podívala dál, tak mě zajímalo, co, jak putoval ten materiál. Takže už jsme si shrnuli, že 15. dubna jste to dali do toho mezirezortu, pak jste to vypořádali, dvacátého třetího jste šli na tu Legislativní radu vlády, tam vám to roztrhali, hodili vám to na hlavu. 28. listopadu jste zjistili, že už tam tedy do té ošklivé Legislativní rady vlády nechcete, tak (nesrozumitelné) stanoviskem předsedy Legislativní rady vlády. A tak jsem si vzala, co tedy původně šlo do toho mezirezortu a tedy s čím jste potom šli na tu Legislativní radu vlády, a koukla jsem se na § 9 - náhradní výsadba a pak jsem se koukla, co k nám doputoval § 9 - náhradní výsadba. A pane ministře, to jsou úplně jiné paragrafy. (Námitka ministra.) No, já vím, že pracujete, pane ministře, vy jste úžasný, jak pracujete. Ale když ty paragrafy 9 - náhradní výsadbu - srovnám s tím, co původně šlo na LRV, a tím, co doputovalo k nám do Poslanecké sněmovny, ale vy jste kreativní, pane ministře, vy jste ale kreativní. Proto s (nesrozumitelné) stanoviskem, co? No, takže jako já se nedivím tedy, že komora hlásá a říká, že chtějí okamžitě nebo že chtějí prostě tento materiál zamítnout a vrátit k přepracování. A já se k ní plynně, nebo já se k ní tedy připojuji a taky už tedy někteří členové to řekli, takže žádám, aby tento materiál byl vrácen předkladateli k přepracování. Děkuji. (Potlesk poslanců zleva.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku, a to poznámku pana poslance Babky.
Poslanec Ondřej Babka: Děkuju za slovo. Já se připojím k tomu tématu o vyhlášení nového národního parku. Já jsem, pane ministře, vás tímto tématem chtěl původně interpelovat, ale ve chvíli, kdy tedy již tento zákon projednáváme, tak si myslím, že se vás můžu dotázat v obecné rozpravě.
My jsme vlastně v médiích někdy v lednu si mohli přečíst zprávu, která zněla o nějakém podivném Hladíkově průzkumu, že na Šumavě nenašli nikoho, kdo by v něm odpovídal. Vy samozřejmě při tomto prosazování nového národního parku narážíte na odpor obcí na Křivoklátsku a zaplatili jste si na MŽP průzkum, ze kterého vyšlo, že 80 procent obyvatel, tedy šumavských obyvatel, pro ně je ochrana přírody pro region šumavský přínosem. Já samozřejmě to nezpochybňuju. Nezpochybňuji to, že by ochrana přírody měla nebo mohla, spíš měla být přínosem pro obyvatele. Nicméně také jsme se mohli dočíst, že právě šumavští starostové, tedy starostové z těch obcí, ze kterých ti lidé se toho průzkumu měli zúčastnit, takže se proti tomuto ohradili, protože se nedopídili nikoho, nebo respektive žádného člověka, který by vám právě v tomto veřejném průzkumu odpovídal. Tedy je zde jakési podezření, že jste ten průzkum nechali zpracovat tak, aby vám nějakým způsobem to dopomohlo k tomu, k té argumentaci pro vyhlášení nového národního parku.
Mě by zajímalo, jestli to nějakým způsobem jste ochoten veřejně komentovat, protože výsledky toho průzkumu argumentujete. Ten průzkum stál podle těch informací asi 300 000 korun. A je tady nějaké důvodné podezření, že ten průzkum byl lehce cinknutý. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času a nyní vystoupí pan poslanec Kučera. Jsme v obecné rozpravě.
Poslanec Michal Kučera: Ještě jednou dobrý den, dámy a pánové, děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych i já se vyjádřil k této novele zákona číslo 114 o ochraně přírody a krajiny i jako předseda zemědělského výboru. Celá řada témat se prolíná právě tou problematikou, kterou spravuje Ministerstvo životního prostředí i Ministerstvo zemědělství. Takže proto i mé vystoupení.
Samozřejmě jedna z věcí, ke které bych rád řekl pár slov, je stávající právní úprava ochrany dřevin rostoucích mimo les. Tam se jedná o paragrafy 7 až 9 zákona číslo 114, kde zajišťuje jejich ochranu před poškozováním a ničením, a vlastníkům ukládá povinnost o dřeviny pečovat. V případě povolování kácení může orgán přírody uložit náhradní výsadbu. Místo pro náhradní výsadbu může orgán ochrany určit se souhlasem vlastníka na pozemku, kde dochází ke kácení, nebo na obecních pozemcích. Často však není k dispozici vhodný pozemek, na kterém by bylo možno náhradní výsadbu uložit.
Stávající právní úprava sice obsahuje ustanovení, ze kterého vyplývá, že pokud orgán ochrany přírody neuloží provedení náhradní výsadby, je ten, kdo kácí dřeviny z důvodu výstavby a s povolením ochrany přírody, povinen zaplatit odvod do rozpočtu obce, která jej použije na zlepšení životního prostředí, ale výši odvodu, podmínky pro jejich ukládání a případné prominutí měl stanovit zvláštní zákon a tento zvláštní zákon stále nebyl přijat a tudíž stávající právní úprava ukládání odvodů, respektive poplatku za kácení, (to) neumožňuje.
Tato novela, jak to vnímám, si tak klade za cíl odstranit hlavní nedostatek současné právní úpravy, a to zavést možnost určení odvodů do rozpočtu obce v případech, kdy není možné uložit náhradní výsadbu. Tyto odvody by pak obec měla použít na péči o veřejnou zeleň.
Já to vnímám, že po několik desítek let dlouhé době se podaří naplnit původní úmysl zákonodárců, a to změnu, po které samosprávy volají mnoho let, protože pozemky pro náhradní výsadbu chybí a zároveň se nedostává dostatek prostředků pro zajištění kvalitní péče o veřejnou zeleň v obcích. Proto tu navrženou úpravu považuji za užitečnou. Stálo by jistě za zvážení při dalším projednávání si stáhnout, respektive vázat náhradní výsadbu na katastrální území. A podle mého názoru by mělo být zváženo rozšíření této podmínky a vázat náhradní výsadbu na celé správní území obce.
Pár slov možná ještě k té druhové ochraně přírody. Není překvapivé, že nástroje druhové ochrany jsou v řadě ohledů zastaralé a jejich účinnost je nedostatečná. Na jedné straně nedokážeme čelit úbytku druhové diverzity a na druhé straně chránit biotopy ohrožených druhů. Na druhé straně dochází k nadužívání, či dokonce zneužívání druhové ochrany k šikaně hospodařících subjektů a k protahování povolovacích řízení a staveb. To samozřejmě vnímáme právě v tom sektoru zemědělství velmi výrazně. ***
