Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.10 hodin)
(pokračuje Michal Kučera)
Vnímám, že vládní návrh zákona odstraňuje tyto nedostatky právní úpravy a nově je druhová ochrana postavená na základních principech. Jedna z nich je tedy oddělení péče o ohrožené druhy od jejich zákonné ochrany, to znamená, ohrožené druhy společnost chrání, ale také o ně pečuje. Ale ne všechny ohrožené druhy, které vyžadují zvláštní péči, je smysluplné chránit zákonnými zákazy. Proto nová právní úprava odděluje prioritizaci péče a zákonnou ochranu pouze menší části ohrožených druhů, jejichž výčet bude stanovovat vyhláška. Na ohrožené druhy neobsažené v seznamu zvláště chráněných druhů se tedy nebude vztahovat zákonná ochrana, ale orgány ochrany přírody pro ně budou moci vytvářet a realizovat záchranné programy.
Zvláštní ochrana druhů postavená na ochraně jejich stanovišť a jejich místní populaci - tam primárním cílem navrhované úpravy je posun těžiště z ochrany jedinců k ochraně jejich biotopů a místních populací. Tam to vnímám taky i pozitivně z pohledu rezortu zemědělství. Dnes visí Damoklův meč prakticky nad každým, kdo hospodaří či realizuje nějaký záměr v krajině, protože i při poškození jedince - například čmeláka - mu hrozí postih. Výskyt některých druhů je nezřídka využíván k obstrukcím při různých povolovacích činnostech. Stávající nastavení druhové ochrany paradoxně vede až ke kriminalizaci lidí, kteří mají přírodu rádi a věnují se jí - například sběratelů hmyzu.
Navrhovaná právní úprava na jedné straně omezuje možnost neodůvodněného nadužívání, či dokonce zneužívání druhové ochrany, a naopak zvyšuje ochranu biotopu druhů, což si myslím, že je cesta správným směrem. Samozřejmě bych chtěl zmínit i zavedení kategorizace odrážející míru ochrany. Ohrožené druhy či skupiny druhů vyžadují odlišnou intenzitu a formu právní ochrany. V případě některých kriticky ohrožených druhů je třeba chránit doslova každého jedince. V případě jiných druhů je dostatečná ochrana biotopu, jejich místních populací a ochrana každého jedince není nezbytná.
Předložený návrh dále vyjasňuje některé pojmy mnoho let obsažené v naší legislativě, ale užívání je nejednotné, jako populace, místní populace, biotop druhu a tak dále.
K vyhlášení Národního parku Křivoklátsko, což je samozřejmě velmi diskutovaná část této novely, bych chtěl říct jednoznačně, že TOP 09 podporuje vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Bude se jednat o pátý národní park v České republice. A vyspělá společnost se pozná i podle toho, jakým způsobem dokáže chránit svoji přírodu, svoji krajinu. A myslím si, že máme být jednoznačně na co pyšní, že právě česká společnost je ta, která dokáže přistupovat odpovědně k ochraně přírody a krajiny. A právě výsledkem toho je zřízení nového Národního parku Křivoklátsko.
Tady bych chtěl zmínit, že navrhovaný národní park pokrývá méně než šestinu plochy stávající chráněné krajinné oblasti, a to pouze v nejcennějších částech vázaných na lesní ekosystémy v údolí Berounky a jejich příčinných údolích. Za významný posun považuji, že současně s vyhlášením Národního parku Křivoklátsko je cílem navržené novely posílení postavení samospráv v radách národních parků tím, že bude zákonem zajištěno, že váha hlasů přítomných členů rady stanovených ze zákona a přítomných členů jmenovaných správou bude stejná a nemůže být účelově ovlivňována. Zároveň bych tady rád doplnil, že drtivá většina plochy navrhovaného národního parku, zhruba 99 procent, je na pozemcích vlastnictví státu.
Možná ještě pár slov o požární ochraně. Jistě víte, a už to tady taky dnes padlo, nedávný požár v Národním parku České Švýcarsko se nás všech dotkl velmi výrazně a nejvýrazněji nás v Ústeckém kraji, kdy jsme tehdy i s krajskou radou velmi výrazně pomáhali s likvidací škod a následků, které tento požár přinesl, tato katastrofa přinesla nejen na přírodu a krajinu, ale samozřejmě i do života lidí, kteří v národním parku žili a byli dotčeni právě touto katastrofou. Takže si myslím, že je v pořádku, že novela tady přichází s upravením problematiky požární prevence v lesních porostech a zvláště v lesích národních parků.
Přínosem navržené právní úpravy bude zvýšení požární bezpečnosti lesa, zakotvení jednotné dokumentace zdolávání lesních požárů, včetně identifikace specifických rizik ve spojení s jasně definovanými lesními cestami určenými k vedení zásahu, napomůže k rychlé orientaci jednotek požární ochrany v požárem zasaženém území, což vysokou mírou přispěje k rychlejšímu a efektivnějšímu zahájení hasebních prací. Uvedené pak má vliv na snížení míry škod způsobených lesními požáry.
Na závěr bych chtěl říct, že zlepšení podmínek pro péči o veřejnou zeleň v obcích, revize druhové ochrany a vyhlášení Národního parku Křivoklátsko naplňuje programové prohlášení naší vlády. Protože záměr návrhu zákona vychází z dlouhodobých státních koncepcí ochrany přírody a biodiverzity, reflektuje moderní vědecké poznatky a přispívá k racionálnější ochraně přírody, jsem přesvědčen, že je hoden seriózní diskuse a podpory od všech poslanců napříč politickým spektrem.
Novela zákona o požární ochraně projednávaná v rámci tohoto zákona v souvislosti s vyhlášením nového národního parku reaguje na zkušenosti nabyté při hašení rozsáhlého lesního požáru v Národním parku České Švýcarsko. Zároveň v této úvodní poznámce avizuji, že budu navrhovat některé dílčí úpravy právní regulace, a to po dohodě či po debatě i v rámci Poslanecké sněmovny v oblasti zabezpečení sjízdnosti komunikací v chráněných územích a potom při stanovení podmínek rozdělávání ohňů v krajině. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku, proto zvu k mikrofonu paní poslankyni Peštovou. Tak prosím, vaše dvě minuty.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Děkuji za tu ódu tady pana poslance Kučery, prostřednictvím vás, kterou teďka tedy řekl k této novele. Já bych jenom chtěla podotknout, že původně to byly dvě novely, které se sloučily do jedné, tudíž proto je tam taková ta nepřehlednost, a proto vznikají tyto problematické situace, kdy musíme vystupovat a říkáme, co jsme tam identifikovali, co je špatně a co není špatně.
A druhá věc je, když jste tady zmiňoval to Křivoklátsko, víte, já si myslím, že by se neměly přijímat novely, u kterých víme, že tam probíhají soudní spory. V momentě, jakmile víte, že tam probíhá několik soudních sporů, a co já vím, tak jich je tam minimálně sedm, které nejsou u konce, a hrozí tam i z toho, kdybyste si přečetl stanovisko pana předsedy Legislativní rady vlády, ale i on tam zmiňuje a říká, že upozorňuje na to, že neděláme dobře, když novelizujeme něco, kde víme, že tam ty soudní spory probíhají, protože může to doznat velkých změn a bude se to muset předělávat.
Takže říkám, neděláme dobře, když slučujeme dvě novely do jedné. A neděláme dobře, když přijímáme novelu, u které víme, že tam jsou soudní spory. Dokud nejsou vyřešeny, neměla by být novelizována. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. A nyní vystoupí pan poslanec Bureš. Než dorazí k mikrofonu, načtu nějaké omluvy. Pan poslanec Babka Ondřej se omlouvá od 17 hodin z rodinných důvodů, pan poslanec Kott Josef od 14 do 15 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Růžička Pavel od 16.15 ze zdravotních důvodů, pan poslanec Jan Síla od 16 hodin ze zdravotních důvodů a z členů vlády se omlouvá pan ministr Baxa Martin od 16.30 z pracovních důvodů. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Bureš: Děkuji, pane místopředsedo. Počkám, až tady doběhne ten čas (na tabuli). Co se týče novely zákona 114, o ochraně přírody a krajiny, nebudu opakovat to, co tady zaznělo jak z úst pana ministra, tak z úst paní zpravodajky. To shrnutí zákona asi v tuto chvíli není důležité. ***
