Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.40 hodin)
(pokračuje Tomáš Dubský)
Tento návrh je dalším krokem ve snaze podpořit efektivní spolupráci obcí. Společenství by podle něj mohlo vykonávat veřejnou správu vlastním jménem. Je ale třeba zdůraznit, že společenství bude vykonávat jen kompetence, které mu obce dovolí vykonávat, a to jen pokud to dovoluje zákon. Návrh zachovává ideu, že společenství obcí jsou nástroj, který je obcemi řízen, kontrolován i úkolován. Podmínky vzniku společenství obcí a jeho základní parametry nemění.
Požadavky na minimální počet obcí či udržení se v hranicích správního obvodu obce s rozšířenou působností jsou tím, čím je společenství zajímavé také pro stát, protože jedině s efektivní velikostí a udržením si přehledné struktury respektující správní uspořádání státu je společenství vhodné jako budoucí relevantní partner, který efektivně reprezentuje obce a stát jej dokáže zapojit do vytváření strategií regionálního rozvoje a dalších obdobných aktivit, které přesahují území jednotlivých obcí, ale zdaleka nedosahují rozsahu kraje.
Tímto návrhem pilotně umožníme, aby se obce rozhodly, že pověří společenství zřízením společné obecní policie pro ty obce ve společenství, které o její využívání budou mít zájem, vypracováním plánu dopravní obslužnosti či provozování Czech POINTů.
Přes 3 miliony občanů České republiky, typicky v malých obcích, nemají k dispozici obecní policii. Její zřízení a udržování je finančně náročné a strážníků je málo. Společenství proto poskytne možnost snadno sdružit finance a nabídnou tak strážníkům stabilnější zázemí a vybavení. Za tímto účelem se navrhují nezbytné doprovodné změny jako vymezení, kdo je nadřízeným orgánem společenství při výkonu veřejné správy, kdo vykonává kontrolu, úpravu odpovědnosti, zřízení kanceláře společenství a podobně.
Pokud by společenství vykonávalo přenesenou působnost, bude mít nárok na příspěvek na výkon státní správy. Je totiž třeba držet logiku příspěvku, kdo státní správu vykonává, tomu náleží příspěvek. Bude se ovšem jednat o tu část příspěvku, která by bývala náležela obci, kdyby výkon státní správy nepřenesla. Návrh je v této části tedy rozpočtově neutrální.
Aktuálně se vedla debata jen o oblasti veřejného opatrovnictví, které by mohlo být pilotní kompetencí. Tato možnost ale není součástí tohoto tisku. Navrhuje se též zakotvit možnost přiznat společenstvím nenárokový příspěvek na činnost. Konkrétní podmínky by stanovil státní rozpočet, díky čemuž bude příspěvek pod kontrolou vlády i Sněmovny. Jedná se o systémovější a administrativně méně náročnou variantu než provozní dotace.
Druhou skupinou změn v návrhu dochází k úpravě některých aspektů činnosti veřejné správy, které nesouvisí jen se společenstvím obcí. Za zdůraznění stojí zejména flexibilnější určování nočního klidu obcemi, debyrokratizace a digitalizace v oblasti správních řízení a změny v oblasti matrik, kde se navrhuje například to, aby poslanec či senátor mohl složit matriční zkoušku, a tak oddávat i bez přítomnosti matrikáře.
Ve správním řádu je navrženo stanovit podmínky, za kterých by bylo možné automatizované vedení správního řízení. To běžně funguje například v Německu, Rakousku, Estonsku či Švédsku. Nejčastěji se automatizace využívá v oblasti daní a sociálního zabezpečení, v Česku si lze primárně představit automatizaci, vydávání různých osvědčení, potvrzení dokladů a podobně, kdy odpadnou zbytné, ale časově zatěžující úkony úředníkům.
Po vzoru soudních řádů se též umožňuje využívání videokonferenčních zařízení ve správním řízení. Občané už nebudou muset kvůli ústnímu jednání cestovat na úřad fyzicky, ale budou se moct připojit on-line. Tato možnost bude dobrovolná a úřad bude muset vždy umožnit off-line verzi. V zákoně o právu na digitální služby se rozšiřují možnosti využívání podpisových zařízení při činění podání na úřadě, tak jako je to běžně například v bankách. Tolik tedy na úvod a děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za úvodní slovo, pane poslanče. U stolku zpravodajů je již pan zpravodaj Robert Stržínek pro tento tisk, a já poprosím, aby se jako zpravodaj ujal nyní slova. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Můj předřečník popsal všechny důležité věci, já něco zrekapituluji a něco málo přidám.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, základním cílem tohoto poslaneckého návrhu je rozšířit působnost institutu společenství obcí, a to tak, aby představoval atraktivnější entitu pro dobrovolnou spolupráci obcí. Podstatou navržené změny je umožnit společenství obcí vykonávat určité kompetence vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Společenství má získat postavení orgánu veřejné moci, který vlastním jménem bude moci na základě zvláštních zákonů vykonávat i státní správu či další činnosti. K organizačnímu zajištění se navrhuje zřízení kanceláře společenství obcí jakožto ekvivalentu obecního úřadu. Zaměstnanec společenství obcí, podílející se na výkonu působnosti svěřené zákonem nebo na základě zákona společenství obcí, by pak podle návrhu měl být výslovně v postavení úředníka územního samosprávného celku.
Pokud společenství obcí zřídí společnou obecní policii, bude i ona orgánem společenství obcí. V rámci novely zákoníku práce se v zájmu rovnosti odměňování navrhuje zavést úpravu, kdy zaměstnanci společenství obcí budou odměňováni platem, nikoliv mzdou, jako je tomu u běžných dobrovolných svazků obcí. Společenství obcí má získat postavení orgánů veřejné moci a jako takové bude zapsáno v základním registru agend orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností. Dále se navrhuje upravit i otázky nadřízeného správního orgánu a kontroly, přičemž nadřízeným správním orgánem by měl být krajský úřad, který má též vykonávat kontrolu výkonu státní správy, zatímco výkon ostatních činností by byl v zásadě pod kontrolou Ministerstva vnitra. K finančnímu zajištění se navrhuje stanovit příspěvek na výkon státní správy a příspěvek na činnost ze státního rozpočtu.
Ve zvláštních zákonech se navrhuje možnost, aby společenství obcí zřídilo společnou obecní policii, aby společenství obcí mohlo být kontaktním místem veřejné správy, anebo chcete-li Czech POINT, a aby mohlo pro členské obce pořizovat společný plán dopravní obslužnosti území.
Návrh vytváří předpoklady pro výhledové zapojení společenství obcí i do zajišťování veřejného opatrovnictví. Návrh se dále snaží o korekci judikatury v oblasti nakládání s právem stavby zřízeným k pozemkům ve vlastnictví územního samosprávného celku a zpřesňuje pravomoci obcí při vymezování doby nočního klidu. Ve správním řádu je navrženo stanovit podmínky, za kterých by bylo možné automatizované vedení správního řízení, a po vzoru soudních řádů též umožnit využívání videokonferenčních zařízení.
Novela zákona o matrikách pak například obsahuje možnost zapisovat jména cizince do matriky v podobě dle jeho cestovního dokladu, což je vedeno snahou o odstranění rozdílnosti takzvané pasové a matriční identity. Navrhuje se také zavedení možnosti, aby poslanec a senátor mohli sloužit matriční zkoušku a mohli tak oddávat i bez přítomnosti matrikáře.
Z legislativně technického pohledu je zákon velmi ambiciózní. Je navržena novelizace celé řady předpisů. Jedná se nejen o zákon o obcích, ale i o zákon o obecní policii, zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, zákon o krajích, zákon o hlavním městě Praze, zákon o matrikách, zákon o informačních systémech veřejné správy, správní řád, zákon o správních poplatcích, zákoník práce, zákon o veřejných službách v přepravě cestujících, zákon o některých přestupcích, zákon o právu na digitální služby, dále zákon o sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů a konečně zákon č. 414/2023 Sb., kterým se mění zákon o matrikách a některé související zákony.
Účinnost je navržena obecně od 1. července 2025. Některé další změny související s novelizací zákona o matrikách pak mají datum nabytí účinnosti pozdější, a to 31. prosince 2026, respektive 1. ledna 2027. Děkuji za pozornost. ***
