Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.50 hodin)
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji, pane zpravodaji. V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které jste jako první přihlášen právě vy. Tak prosím, můžete pokračovat.
Poslanec Robert Stržínek: Teď už ne jako zpravodaj, ale jako řadový poslanec a také jako starosta města ORP.
Víte, já mám o tomto zákonu jisté pochybnosti. Cesta do pekla bývá často dlážděna dobrými úmysly. A obávám se, že tak trochu je tomu i v tomto případě. My tady máme několik institucí. Máme tady města, obce. Máme tady kraje. Mezitím máme dobrovolné svazky obcí, místní akční skupiny. Máme tady mikroregiony. A nám tady vzniká další řídící vrstva. A já s lehkou nadsázkou říkám, že mi to připomíná bývalé okresní národní výbory. Ano, vzniká tady další složka řízení, která už bude mít nároky na státní rozpočet. Bylo tady řečeno, že finančně je toto řešení neutrální. Já o tom ale nejsem přesvědčen. Opravdu se domnívám, že to bude zátěž na státní rozpočet.
Vím, že je vše postaveno na dobrovolné bázi. Pokud budou chtít starostové obcí něco takového zřídit a potom platit úředníka, bude to jejich rozhodnutí. Ale nejsem přesvědčen o tom, že je to efektivní systém řízení jednotlivých území, a to s ohledem na to, kolik možností už dneska máme, a hlavně tím garantem jsou obce s rozšířenou působností.
Zřídit Czech POINT je relativně jednoduché. Určitě se tomu nebráním. A kdokoliv to bude chtít učinit, může tak udělat. Notabene není problém tento Czech POINT, pokud nebude využíván, za nějakou dobu zase zrušit. Ale v dnešní době, kdy se snažíme všechno digitalizovat a řešit všechno z pohodlí domova přes mobilní telefony a počítače, i czechpointy začínají ztrácet svůj význam, protože pomocí vlastní identifikace a Portálu občana a dalších nástrojů jsme schopni vyřídit spoustu věcí a na Czech POINT není třeba chodit.
Jinak je tomu ale například u opatrovnictví, které tady otvírá Pandořinu skříňku. Já vím, jak je to citlivé a složité téma, jak téma opatrovnictví řešíme u nás na obci s rozšířenou působností. A je to opravdu oříšek. Chce to velmi erudované lidi se zkušeností, s důležitým vzděláním v sociální oblasti, lidi, kteří mají zkoušky odborné způsobilosti a tak dál. A vy tady chcete zřídit opatrovníka v rámci společenství obcí. A co když ten opatrovník po nějaké době přestane fungovat? Z jakéhokoliv důvodu - nemoc, nebo si najde jiné zaměstnání. Co bude s těmi opatrovanci? Co s nimi? Prosím vás, to jsou natolik vážná témata, která je třeba rozdiskutovat, že si nemyslím, že by měla projít bez povšimnutí.
Mluví se tady o městské policii. Ano, spousta menších obcí nemá městskou policii a volá po tom, že by zejména s ohledem na to, že nefunguje státní policie, protože je tam kritický podstav policistů, tak by chtěla využít služby policie městské. Je to možné už dnes, to je třeba říci, a to formou veřejnoprávní smlouvy. My jako město Valašské Meziříčí tuto službu poskytujeme několika obcím v okolí. Zejména se jedná o drobné služby, jako je odchyt psů, anebo pomoc při některých akcích, kdy potřebují dohled, řekněme, tady tohoto represivního a dohledového orgánu. Takže městská policie je řešitelná i jiným způsobem, a to veřejnoprávní smlouvou s městem, které městskou policii má.
Já bych byl velmi opatrný, aby si společenství obcí zřizovalo městské policie. Je třeba si uvědomit jednu věc: strážník městské policie stojí 1 milion korun ročně. To je holý fakt. My máme 30 strážníků - v rozpočtu 30 milionů korun. To není jenom o platu toho strážníka, to je o výzbroji, výstroji, o pohonných hmotách, o automobilu, který městská policie potřebuje, a o spoustě dalších věcí, které s výkonem práce a povolání strážníka souvisí. Mám obavu, že když si společenství obcí zřídí dva strážníky, kteří budou rotovat mezi pěti, šesti menšími obcemi, tak nebude ten efekt takový, jako kdyby pomocí veřejnoprávní smlouvy si tuto službu zabezpečili u obce, která těch strážníků má 30 a je schopna řešit mimo jiné i nemoci, dovolené a spoustu dalších situací, které mohou v průběhu služby nastat.
Diskutabilní je také, řekněme, jakási hlasovací pravomoc v rámci společenství obcí, kdy starosta obce, která má 200 obyvatel, bude mít stejně významný hlas jako starosta obce třeba s 20 000 obyvateli. Jen na to upozorňuji. Neříkám, že to je dobře nebo špatně. Ale měl by si to každý uvědomit, že se tady srovnává pozice všech starostů bez ohledu na velikost obce.
Na zvážení je také zavedení platnosti účinnosti této novely, tohoto zákona. Od 1. 7. 2025, kdy už drtivá většina měst a obcí má schválené rozpočty na tento rok, zavádět tento institut, který pro ně může znamenat jakýsi další závazek, nepovažuji za šťastné a spíš bych se přikláněl k tomu, aby se to všechno posunulo až do dalšího roku, tedy od data 1. 1. 2026.
Myslím si, že nejsem jediný, kdo má pochyby o tady tomto zákonu, respektive o posunutí společenství obcí na další úroveň, neboť ani vláda nedala souhlasné stanovisko k tomuto materiálu, který projednáváme. Ale stanovisko vlády je neutrální. Takže nás určitě čeká ještě dlouhá debata. A já jenom nabádám k tomu, abychom byli velmi obezřetní a opatrní, protože některé body jsou jednoduché a bezproblémové, ale body jako třeba opatrovníci vnímám jako velmi, velmi složité a hodné hlubší analýzy a debaty. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Nacházíme se v obecné rozpravě. V tuto chvíli je přihlášena paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, než začnu, nemám připravený souvislý projev, mám body, abych je okomentovala, tak mi tady někdo chybí. Chybí mi tu zástupce skutečného navrhovatele zákona. Tím zcela jistě není těch pět poslanců, co jsou tam podepsaní. Předpokládám, že tento návrh zákona zpracovávalo ministerstvo vedené kolegou Rakušanem. A domnívám se, že by tu měl být. Protože já budu mít dotazy, na které - (obrací se na navrhovatele poslance Dubského:) já se vás nechci dotknout - ale nevím, zda mi budete schopný na ně odpovědět, zda můžeme vést tuto diskusi, když tu není ten, jehož aparát to sepsal. To jenom tak na úvod. Takže já budu vždycky k jednotlivým bodům.
Společenství obcí se může svěřit výkon státní správy a pak na něj obdrží z rozpočtu příspěvek. Takže za prvé, už tady byla zmíněna kolegou Stržínkem existence veřejnoprávní smlouvy. Už v současnosti, pokud nějaká obec nemůže zajistit dobrý výkon, může uzavřít s jinou obcí se souhlasem kraje veřejnoprávní smlouvu. Proč toto? A obdrží příspěvek. Já se ale ptám: Bude odejmut ten příspěvek té obci, aby byl svěřen tomuto svazku? Já se ptám. To tam nikde není napsáno. Takže tu je pouze napsáno, že obdrží z rozpočtu příspěvek, ale předpokládám, že ty obce obdržely ten příspěvek taky na ten výkon státní správy. Tak jak to bude s těmi penězi? To je první dotaz.
A taky by mě zajímalo, když se může svěřit výkon státní správy, co všechno se může svěřit? Co vše? Kdo bude příjemcem pokut a podobně? Tam mi úplně chybí rozbor, co by měly ty obce - předpokládám, že to budou jedničkové obce, můžou to být i dvojkové... Notabene si ale řekněme, že v zákoně je napsáno, to se nemění, že členy společenství obcí mohou být pouze obce nacházející se ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností. ***
