Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

A taky vysvětlení toho, že společenství obcí může být poskytnut ze státního rozpočtu příspěvek na činnost. Na to, že já se domnívám, že je to obcházení rozpočtového určení daní. Možná by chtěla tyto věci vyřešit ještě dřív, než se dostaneme k závěru projednávání tohoto tisku.

Ale ano, kdyby se to týkalo pouze samosprávných věcí, možná bych tu nevystupovala a tak dlouho nemluvila. Bohužel tady je všechno dohromady, matrika, policie, správní řád, přestupkový zákon i poplatky, samosprávní poplatky, protože tam zákon o matrikách prostě bohužel tato novela není jenom o tom, jak zorganizovat samosprávu obcí. Bohužel tam je příliš mnoho dalších věcí a to je problém této novely. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím.

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych se ráda vyjádřila k této novele. Jedná se o rozšíření právní úpravy společenství obcí. Podle stávající právní úpravy je společenství obcí zvláštním druhem dobrovolného svazku obcí a dosud navzdory nenaplněnému § 53a odst. 4 nemá žádné vrchnostenské kompetence, které by vykonávalo vlastním jménem. Návrhem bude umožněno společenstvím obcí zřídit společnou obecní policii. Ale podstatou navržené změny je v obecné rovině umožnit společenství obcí vykonávat určité kompetence vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, tedy umožnit realizovat předpoklad § 53a odst. 4.  Dosud obce mohou v rámci společenství realizovat činnosti v samostatné působnosti a společenství obcí využívat jako podpůrnou strukturu pro výkon přenesené působnosti. Touto novelou společenství získá postavení orgánu veřejné moci, který vlastním jménem bude moci na základě zvláštních zákonů vykonávat i státní správu anebo další činnosti.

Společenství obcí však i po této změně zůstane z hlediska právní formy nadále dobrovolným svazkem obcí. Aby mohly zvláštní právní předpisy svěřit společenství obcí určité kompetence, je třeba zajistit náležité organizační a finanční zázemí pro jejich výkon. Proto se v zákoně o obcích navrhuje doplnit úpravu orgánů společenství obcí, a to především zřízením kanceláře společenství obcí jakožto ekvivalentu obecního úřadu. Zaměstnanec společenství obcí podílející se na výkonu působnosti svěřené zákonem nebo na základě zákona společenství obcí pak bude mít výslovně postavení úředníka územně samosprávného celku. Pokud společenství obcí zřídí společnou obecní policii, bude i ona orgánem společenství obcí. V rámci novely zákoníku práce se v zájmu rovnosti odměňování ve vztahu k zaměstnancům obcí vykonávajícím stejné činnosti zavede, že zaměstnanci společenství obcí budou odměňováni platem, nikoliv mzdou, jako je tomu u běžných dobrovolných svazků obcí.

Dále se navrhuje upravit i otázky nadřízeného správního orgánu a kontroly, přičemž jsou v maximální míře zachovávány principy týkající se obcí, tedy nadřízeným správním orgánem vůči orgánu společenství obcí bude krajský úřad, který též bude vykonávat kontrolu výkonu státní správy společenstvím obcí. Zatímco výkon ostatních činností ekvivalent samostatné působnosti obcí bude kontrolovat Ministerstvo vnitra, nestanoví-li zvláštní právní předpisy upravující dané činnosti výslovně jinak.

Také v oblasti odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem se navrhuje postavení společenství obcí pojmout obdobně, jako je tomu u obcí. Ve finanční oblasti se navrhuje upravit příspěvek na výkon státní správy a příspěvek na činnost. Příspěvek na výkon státní správy obdrží společenství obcí v případě, že bude vykonávat státní správu, tedy přenesenou působnost, za obce, přičemž se bude jednat o ekvivalent příspěvku poskytovaného za výkon přenesené působnosti územním samosprávným celkům. Příspěvek na činnost by měl sloužit k pokrytí některých nákladů spojených s činností společenství obcí.

Podrobnosti stanovení výše obou příspěvků a nároků na ně budou stanoveny na každý rok v zákoně o státním rozpočtu. Společenství obcí navrhovanými změnami získá postavení orgánů veřejné moci a jako takové bude zapsáno v základním registru agend orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností.

Jedním z cílů předloženého návrhu zákona je v obecním zřízení krajské zřízení o zákoně o hlavním městě Praze nahradit pojem právo stavby pojmem věcné právo stavby. Takovou změnu lze považovat za nadbytečnou s potenciálem způsobit právní nejistotu stran tohoto pojmu v českém právním řádu. Občanský zákoník rozumí právem stavby vždy pouze věcné právo a nikoliv právo stavět na cizím pozemku na základě obligace. Pojem práva stavby jako věcného práva používá řada právních předpisů, například daňové předpisy, zákon o elektronických komunikacích, vodní zákon, katastrální zákon, zákon o vodovodech a kanalizacích, zákon o oceňování majetku a mnohé další.

Navrhovanou změnou by mohlo dojít k nejistotě ohledně výkladu tohoto pojmu v ostatních právních předpisech. Skutečnost, že soud nižší instance pojem práva stavby v obecním zřízení vyložil extenzivně, zjevně v rozporu s úmyslem zákonodárce, není důvodem pro změnu, v jejímž důsledku může docházet k výkladovým problémům v řadě dalších oblastí.

Vláda vnímá jako potenciálně problematickou absenci taky jednotného veřejného rejstříku dobrovolných svazků obcí, jakož i rejstříku společenství obcí za celou Českou republiku, který by obsahoval nejen jejich identifikační a kontaktní informace, ale i důležité dokumenty, zejména stanovy. A který by ideálně umožnil i filtrování podle spektra činností, které byly na dobrovolné svazky obcí, respektive společenství obcí, přeneseny, neboť stávající krajské registry jsou roztříštěné, nejednotné a obtížné pro uživatelské zpracování.

Samozřejmě k diskusi připadá i doplnění právní úpravy tak, aby příspěvek na výkon státní správy pro společenství obcí nebyl poskytován jednotlivým společenstvím přímo ze státního rozpočtu, ale finanční tok byl upraven shodně jako u obcí, tedy jako mezičlánek využit rozpočet příslušného kraje. To by mělo význam zejména v případě většího počtu společenství obcí, kterým by vznikl nárok na příspěvek na výkon státní správy. Zároveň by bylo vhodné upravit, kdyby nárok na příspěvek výkon státní správy společenství obcí vznikl poprvé, aby byl respektován proces přípravy návrhu státního rozpočtu na příslušný rok.

Částí osmou předloženého návrhu zákona se navrhuje do správního řádu doplnit úpravu automatizovaného vedení správního řízení. Přijetí tohoto návrhu vláda vnímá jako zásadní koncepční dopad do úpravy správního řízení.

Lze proto pokládat za vhodnější, aby k takovémuto návrhu bylo přistoupeno teprve po provedení podrobné analýzy dopadů navrhovaného institutu do správního řádu a aby byl konkrétněji vysvětlen vztah předmětného ustanovení k jiným institutům správního řádu i dalších procesních předpisů. Navrženou úpravu lze v tomto ohledu považovat za ne zcela dostatečnou. S ohledem na dopad tohoto návrhu lze mít zároveň za to, že by k takové změně případně mělo dojít spíše prostřednictvím vládního návrhu zákona, jenž by komplexněji řešil dopad automatizovaného vedení správního řízení na různé typy správního řízení.

V této souvislosti lze rovněž upozornit, že lze navržené důvody výluky z provádění správního řízení či konkrétního správního úkonu v režimu automatizovaného vedení řízení považovat za velmi obecné.

Jedním z důvodů je ochrana práv dotčených osob ve smyslu § 2 odst. 3 správního řádu Ochrana práv osob. Jim (?) se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká. Jelikož však podstata správního řízení spočívá v rozhodování o právech a povinnostech dotčených osob, srovnání v § 9 správního řádu, platí, že správním rozhodnutím vždy dojde k autoritativnímu zásahu do práv a povinností některých dotčených osob. Z předloženého návrhu zákona ani jeho odůvodnění však není zřejmé, jakým způsobem má být předmětný důvod výluky z automatizovaného vedení řízení vykládán. Ochrana jakých subjektivních práv dotčených osob zakládá nárok na výluku z režimu automatizovaného vedení řízení. Za obdobně neurčité lze přitom považovat rovněž další návrhem stanovené důvody, povahu projednávané věci a ochranu veřejného zájmu, kdy lze očekávat, že by přesnější vymezení těchto důvodů v konečném důsledku zajistila až judikatura správních soudů. Přičemž v meziobdobí by panovala značná nejistota ohledně použitelnosti automatizovaného vedení řízení. ***