Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

V covidu se ukázalo, když se řešila možnost umístění ukrajinských uprchlíků do rodin, že ta kapacita tam byla. Bylo to nějakým způsobem velmi drobně saturováno, nebyl to komerční nájem ukrajinské rodině v bytech. A my jsme samozřejmě při přípravě toho zákona a sběru těch dat pro úvahu toho kvazi bytového fondu po České republice jezdili a ty dva tisíce, předpoklad dva tisíce vložení bytů po celé České republice ročně, není číslo vycucané z prstu. To bylo aktivní dotazování majitelů bytů, co je pro ně největší obava. A oni samozřejmě říkali, ono se to nesmí říkat, no, já mám nějaké priority, jako jistoty toho byznys case, dělám to pro peníze. Někdo je větší filantrop, někdo menší, tak samozřejmě nejlepší je ten byt pronajmout těm a těm a pak už to jde jenom dolů a nakonec bohužel končí třeba i ty romské rodiny. Ale lidi s malým dítětem si nestojí taky nikde vysoko na tom žebříčku bezpečného pronájmu. Ale nám by pomohlo, kdybychom měli zaručené, že nám ten nájem bude chodit. A za takového případu jsme ochotni ten byt vložit do správy města do toho kvazi bytového fondu a ten s ním bude nějakým způsobem nakládat. A po každém se to vyhodnotí po každé fázi. Zabraňuje to dělat opakovaně. Jsou tam nějaké pojistky, aby si z toho někdo nedělal jakoby byznys. A tohleto je těch dva tisíce bytů.

A jenom ještě, jestli to je hodně, nebo málo? Tak když si vezmeme ty investiční programy, o kterých hovořil pan ministr Kulhánek, ty investiční programy do dostupného bydlení, kde ta ambice byla zhruba 5 000 bytů ročně. Pokud by se nám podařilo v tomto režimu aktivovat dalších 2 000 bytů ročně, to je 7 000 bytů, ten průměr výstavby bytů teď se pohybuje 30 až 35 000. Zrovna minulý týden jsem četl článek na Hospodářských novinách - povolení máme, ale nemá to kdo stavět - zaznělo od jednoho významného člověka z českého developmentu, z jedné skupiny. Tak to je skoro třetina bytů, které se ročně můžou dostat na trh navíc. A to si myslím, že není zanedbatelné. A byť to tu situaci zase stoprocentně nevyřeší a nájmy asi nebudou nikdy nižší, tak minimálně to ten tlak může zmírnit. Pokud nevymyslíme nějaký šelmostroj a nebudou se nám atraktivní firmy, ale i související služby usídlovat zrovna v těch částech republiky, kde tenze s bydlením je menší, kde třeba nájmy jsou levnější. Bohužel trendy takovéto nejsou. Nejlepší vybavenost služeb, kultury a dalších, zdravotní péče.

Proto mě překvapil teď jeden člověk, co v televizi u paní Jílkové říkal - a co kdybychom ty seniory odstěhovali všechny na periferie České republiky do hor? Tam jsou ty usedlosti. Tak říkám, myslíte si jednak, jakože byste to udělal násilím? Ne, kvalitní nabídkou. No, tak když se podíváme do Karlových Varů, ať furt nemluvím o Ústí, tak je tam nemocnice někde v Chebu. Jo, prostě ty zdravotní služby tam nejsou. Takže úvaha i o tom, že senior, který se vystěhuje někam a prostě řekněme méně od toho centra, tam bude mít nějaký lepší život, jsou velmi liché. Takže pojďme se k tomu skutečně postavit komplexně. A já si myslím, že ta síť je alfou omegou, protože ten problém může nastat kdekoliv, kdykoliv. A jsou to věci, které ten člověk nemůže v danou chvíli žádným způsobem ovlivnit, obzvláště pokud tady jsou různé nápady zpružnění trhu práce bez nějaké flexicurity, tak prostě ztráta zaměstnání, náhlá nemoc - každý není pojištěný na to, že když by onemocněl, tak v danou chvíli se dokáže saturovat v platbách hypotéky. A ty věci se dají řešit a ta kontaktní centra můžou pomoct těm lidem, jak to řešit. To je za mě vše, děkuji moc. Bylo to trochu delší.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, vyměnili jsme se v řízení schůze. (K řečnickému stolku přistupuje ministr Jurečka.) S přednostním právem se hlásí pan ministr, ale já zde mám asi šest faktických poznámek. Takže pane ministře, slovo vám udělím, ale až poté, co udělím slovo přihlášeným poslankyním a poslancům. (Ministr Jurečka zase odchází.) Nejprve tedy pan poslanec Jiří Mašek, připraví se paní poslankyně Renata Oulehlová, Vojtěch Munzar a další s faktickými poznámkami. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, pane předsedající. Já zareaguji na pana ministra i na pana kolegu Bartoše, vaším prostřednictvím. Tam bylo řečeno, že nerad posloucháte, prostřednictvím předsedajícího, pane Bartoši. Samostatný senior, já se od něčeho odrazit musím, buďto to je samostatný senior, nebo je to samostatně žijící mladý člověk, může to být operátor výroby, může to být úředník, může to být začínající zdravotní sestra a oni prostě někde začínají kolem těch 23 000 čistého. Žijeme v normálním státě, se ptám? Pokud toto nestačí na to, aby ten dotyčný mohl tedy bydlet, aby se vešel s těmi 6 583 korunami toho 1,41 násobku životního minima, je to normální? Je normální, aby důchodce do 22 000 včetně prostě to nedal a už si šel potom pro super dávku? Je to normální? Mimochodem, teď je průměrný důchod 21 080, jestli jsem si to správně načetl. Ano, mohlo (to) být o 1 000 korun vyšší pro všechny důchodce, kdybyste je o ně nepřipravili celoživotně, možná by to pro pár set tisíc důchodců potom znamenalo, že nespadnou do té kategorie, kteří si pro tu dávku budou muset jít. Mně to prostě přijde nenormální. Tato vláda, která nezvládla ceny energií, kde se náklady na životní potřeby těch lidí enormně zvyšují, tak přece není cestou, aby si záhy pětasedmdesát procent národa chodilo pro superdávky. U důchodců už to tak v podstatě bude, pokud máme tu hranici 22 000. A u těch mladých lidí to bude taky poměrně hodně. Takže bereme to z jiného konce. Já si myslím, že tady hrozí ty kšefty s chudobou. A ještě na nás Evropská unie šije energetické štítky, vymýšlíme zákaz topení dřevem a podobně. Kam tohleto tedy všechno půjde? Všichni budou chodit pro dávky?

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní paní poslankyně Renata Oulehlová, připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar, Karel Haas a další. Prosím.

Poslankyně Renata Oulehlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem tedy chtěla hovořit hlavně k panu kolegovi Bartošovi, ale bohužel odešel. Já se divím, že jako bývalý ministr Ministerstva pro místní rozvoj neví, že města pomáhají svým občanům v bytové nouzi. Že když někdo opravdu přijde o bydlení, takže většinou jde na úřad, jde na sociální odbor nebo jde za představiteli města a svoji situaci vlastně vysvětlí a většinou je mu pomoženo. Možná kdyby tady byla statistika od nás všech, kolik bytů města přidělují právě těmto lidem a nepotřebují k tomu další 1,5 miliardy, tak by se možná divil.

Další je, že tady dehonestoval jednu stranu kvůli tomu, že nechce uvolnit 1,5 miliardy zbůhdarma, když neví, jaké to bude mít výsledky, tak tomu se také divím. A myslím si, že by jim měl spíše poděkovat.

A není tady, ale já jsem mu to chtěla říct, tak mu to řeknu, třeba se na to kouká v kanceláři. Já se divím, že člověk, který tak zpackal stavební zákon, že se zastavily vlastně stavby v naší zemi, vůbec jak má tu - že nemá tu sebereflexi, aby radši toto moc nekomentoval.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Vojtěch Munzar, připraví se pan poslanec Karel Haas, jiří Havránek. Faktické poznámky, prosím.

Poslanec Vojtěch Munzar: Tak mě také mrzí, protože pan kolega Bartoš si tady řekl své a odešel. A já poprosím pana předsedajícího, aby mu tedy vyřídil jednu věc, protože se na něj obracím na dálku prostřednictvím vás, že používat lež jako argumentaci a někomu vkládat lživě do úst věty, které neřekl, tak se prostě nemá dělat a nemá se to používat. Děkuji, paní předsedající (pane předsedající), že mu, že to panu poslanci Bartošovi vyřídíte. A ta lež je v tom, že on tady říkal, že já jsem říkal, že o bydlení se nemáme starat. To jsem tady nikdy neřekl. Musíme se starat o dostupnost bydlení, musíme se starat o podmínky, a to je, co se týká výstavby, ceny financování výstavby, cenu peněz, cenu pozemků a všechny tyhle věci, které nám vstupují, stavební normy, všechny tyhle věci, které nám vstupují do ceny výstavby. Já jsem jenom - já jenom tady kritizuji to, že pan ministr Bartoš vymyslel systém, kde se 1,5 miliardy pravděpodobně chce vzít ze státního rozpočtu na - se předpokládá, že ročně v tom systému bude 3 000 bytů, což je zhruba, jestli počítám dobře, 500 000 korun na jeden byt každoročně. To není malá investice. Není to malá investice proto, že tady budeme platit nějaký systém, ale na základě toho systému se nevystaví ani jeden nový byt.

Co mě nadzdvihlo ještě víc, protože já už jsem v politice zvyklý na leccos, tak co mě nadzdvihlo ještě více, je ta kritika Ministerstva financí a to, co jsme udělali my a kolega Havránek, který je také přihlášen, a to je dostupné bydlení. ***