Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

A představa, že se to posílí tím, že se schválí smlouva s Vatikánem, kterou je možné kdykoliv vypovědět, tak myslím, že je daleko, daleko silnější garance, že to máme v Listině práv a svobod, protože tu snad nikdo rušit, měnit nechce a posílení vatikánskou smlouvou je spíš iluzorní. Jestli chcete řešit náboženskou agendu, zaměřte se na ta skutečná rizika, co můžete řešit, třeba radikální islamismus nebo takové věci, které můžou skutečně ohrozit bezpečnost České republiky a sekulární charakter Česka. Tam ta rizika jsou, ale ne v této oblasti.

Soužití s církví v České republice mezi Českou republikou a státem funguje řadu let bezproblémově. Snad bychom mohli zmínit akorát to, že by bylo dobré více adresovat některé problémy, ke kterým dochází, kde jsou třeba oběti právě sexuálního zneužívání. OK, to jsou problémy, o kterých bychom měli mluvit, a já ještě se toho dotknu. Takže ty výhrady k té smlouvě, která je předkládána, nejsou vznášeny jenom z Pirátské strany, jak se tady snaží vytvořit dojem někteří kolegové, ale jsou vznášeny i od právních expertů, kteří upozorňují na různá rizika, která tam můžou být, na nejasnosti z té smlouvy. Dokonce to přiznává i sama katolická církev, jsou vznášeny od církevních soudců, od lidí, kteří se pohybují v církevním prostředí, dostali jsme tady jako všichni poslanci a poslankyně dopis od obětí zneužívání v rámci církví, takže to není, prosím vás, jenom agenda Pirátské strany, to je věc, kde my zastupujeme velkou část občanů, která je znepokojena tím, co je předloženo, a proto my se snažíme udělat všechny možné kroky, ať už na ústavně-právním výboru, ať už návrh na přezkum Ústavním soudem, případně potom návrh skupiny senátorů, nebo poslanců, aby to Ústavní soud znovu posoudil, aby se vyjasnily ty právní otázky, o kterých budu mluvit, to znamená třeba otázka toho, jaká ustanovení té smlouvy jsou nebo nejsou samovykonatelná, jaká mají přímý účinek, čili jsou proveditelná bez ohledu na zákon. No a já musím, já, když řeknu klidně konkrétně, protože jako právník se o to zajímám, a řešili jsme to na ústavně-právním výboru, kde byl zamítnut můj návrh, abychom předložili některé ty otázky právním expertům, na rozdíl od toho, jako třeba dříve se projednávalo zdanění církevních restitucí, tak tam ústavně-právní výbor postupoval korektně, že to skutečně předložil třem právním expertům, aby dodali stanoviska, tak teď to bylo všechno zamítnuto.

Já jsem chtěl, aby bylo vyjasněno od právních expertů postavení smlouvy v ústavním pořádku, protože jsou tady sporné otázky, jsou na to různé názory od renomovaných odborníků, jaký to má charakter lidskoprávní smlouvy, jestli to bude mít povahu, v podstatě sílu ústavního zákona a tak dále, jestli to nenarušuje čl. 2 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který zapovídá vázání se státu na určitou ideologii nebo náboženství, když máme smlouvu s jednou konkrétní církví.

Druhý okruh problémů byl stanovení mezí výkonu zpovědního tajemství a práva obdobného zpovědnímu tajemství.

Za třetí tam byl charakter práva na zpovědní tajemství a jeho potenciální rozšíření, a je to opravdu velmi podrobný materiál, který jsem k tomu zpracoval s pomocí renomovaných odborníků na právní postavení církví a na mezinárodní právo veřejné postavení jiných církví a náboženských společností nebo slučitelnost práva obdobného zpovědnímu tajemství s právem oběti trestné činnosti na ochranu jejich důstojnosti ze strany státu, protože i v nálezech Ústavního soudu pozorujeme, že dochází k vývoji, protože nález Ústavního soudu II ÚS 527/23 říká, že z ústavního pořádku vyplývá jednoznačná povinnost státu trestat a potírat všechny druhy sexuálního jednání bez souhlasu.

Dále podle Ústavního soudu v souvislosti s ochranou základních práv obětí má stát povinnost nejen objasnit trestnou činnost, ale také napravit způsobenou újmu, zamezit jejímu opakování a prostřednictvím přiměřených opatření obětí chránit před vznikem druhotné újmy. Tato povinnost vyplývá i z pozitivních závazků státu podle čl. 8 a dokonce i čl. 3 úmluvy podle rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci x proti Řecku, bod 68. Takže to je věc, která má právní ukotvení.

Dále jsou tady věci jako hrozba exkomunikací v případě překaženého trestného činu, jestli toto je vůbec legální instrument srovnání s ostatními konkordáty, protože víme, že tam jsou, že některé jiné státy to mají formulováno odlišně a možnosti uplatnění výhrad a výkladu této smlouvy. Ta stanoviska expertů, těch je celá řada, já jsem si je tady vytiskl a nebudu to tady celé číst, je to prostě asi 10 odborných vyjádření, například od paní docentky Tlapák Navrátilové, expertky na trestní právo z Univerzity Karlovy, tak tam se v jejím odborném posouzení uvádí, že existuje... schválení smlouvy může znamenat, že kněží budou mít absolutní mlčenlivost i v případě závažných trestných činů. Existuje riziko, že čl. 4 odst. 1 bude vykládán tak, že zakládá ochranu zpovědního tajemství v širším rozsahu než aktuální zákonná úprava, to jest v rozsahu širším, než jsou nyní stanoveny výjimky pro duchovní obsažené v trestním zákoníku.

Dále stanovisko odborníka na ústavní právo z právnické fakulty Univerzity Karlovy, pana doktora Ondřeje Preusse, které uvádí, že smlouva bude mít aplikační přednost před českými zákony a zároveň může nevhodně omezovat jejich budoucí podobu, protože jakákoliv budoucí úprava vztahů mezi státem a církvemi bude muset respektovat tuto smlouvu, čímž omezíme možnost změn v českém právním řádu. To ostatně potvrdila i vláda na jednom z kulatých stolů, když přiznala, že hlavním důvodem sjednání smlouvy je omezení možnosti státu upravit i v budoucnu vztah s církvemi, jak uzná za vhodné. Já to tady nebudu celé číst, já už jsem se tomu docela podrobně věnoval v předchozích vystoupeních, ale samozřejmě ty právní výhrady jsou vážné a jsou to experti na právní otázky v oblastech práva, kterým se věnují.

Ostatně ty výhrady nebo obavy připouští i samotné církve, například z vyjádření Adama Csukáse, který je zástupcem ředitele ústředí Českobratrské církve evangelické. Z vystoupení na seminářích tam bylo uvedeno, že spolupráce s orgány činnými v trestním řízení či civilními soudy má pro církve přednost před Policií České republiky, státními zástupci a ani před veřejností nemají důvod něco skrývat a nemají, a kupříkladu z informací shromáždění během církevního disciplinárního řízení vyplyne podezření, že došlo ke spáchání trestného činu, tak vedení církve podává trestní oznámení a církevní řízení se po dobu trestního řízení přeruší. To je ta vnitřní praxe uvnitř církve Českobratrské evangelické. A potom doplňuje: Diskuse o smlouvě s apoštolským stolcem jednoznačně ukazuje, že není jasné, jaké jsou meze tajemství obdobného tajemství zpovědnímu, pokud je pravda, že některé církve nevydávají spisy Policii ČR nebo orgánům činných v trestním řízení s poukazem na obdobné tajemství, tak je to pro nás nepřijatelná praxe, která v konečném důsledku poškozuje pověst všech náboženských společností. Změnit to může stát a jsme připraveni za naši církev spolupracovat se státem na legislativním vyjasnění pojmu výkon práva obdobného zpovědnímu tajemství.

No a pak tam ještě píše o tom, že finančně podporují spolky, které řeší sexuální zneužívání a mají za to, že modlit se za oběti nestačí. Takže na tyto nejasnosti upozorňují i samotné církve, které, není to tak, že by všechny církve říkaly smlouva s katolíky nebo se Svatým stolcem, s římským biskupem, s papežem, tak že by byla věc, která by vycházela z toho, co oni potřebují.

Obrátily se na poslance i oběti sexuálního násilí, vyšly k tomu i články v novinách. Smlouva s Vatikánem pomůže jen sexuálním násilníkům, upozorňují oběti farářů. Takže tam je to všechno popsáno, kde docházelo, kde už dneska dochází k zneužívání zpovědního tajemství, a ta situace se může akorát zlepšit. Samozřejmě není věc, která by se týkala, všech kněžích, to zdaleka tak samozřejmě není, ani to není tak, že problémy se zneužíváním by byly věc, která se týká jenom církve, k tomu může docházet i v jiných organizacích, takže je potřeba na to upozornit, ale vzhledem k tomu, že se to ve veřejném prostoru opakovaně diskutuje, tak je to věc, na kterou nemůžeme zavírat oči. ***