Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.30 hodin)
(pokračuje Lenka Dražilová)
Tyto děti žijí už několik měsíců v nejistotě, co s nimi bude, zda nebudou odděleny od svých sourozenců, nevědí, kde vlastně budou doma, žijí ve zdravotnickém zařízení, kam nepatří, a nikdo neví, co s nimi bude dál. A to přesto, že už koncem minulého roku hnutí ANO upozorňovalo na nevyřešenou situaci, a pan kolega Aleš Juchelka předložil pozměňovací návrh na odložení o jeden rok. V té době jste, pane ministře, tvrdil, že se jedná o poslední děti, které budou do konce roku všechny umístěny. Na situaci v Brně dnes upozornila média. Kde jinde máte ještě podobný problém? Ptám se, kolik dětí žije nejen bez rodičů, ale dokonce bez základní jistoty, bezpečí, kterou jim poskytoval ústav před legislativní změnou, která nebyla v praxi připravena a zajištěna?
Zdůrazňuji, že má nespokojenost a interpelace vůbec nesměřuje vůči Chovánku ani vůči městu Brnu. Zařízení i město dělají všechno pro to, aby o děti postaráno bylo. 10. ledna 2025 v České televizi zaznělo - existence takzvaných kojeneckých ústavů od 1. ledna skončila, děti do tří let by tak nově měly být primárně u blízkých příbuzných nebo přechodných pěstounů. Cituji pana ministra, "je o všechny děti postaráno. Bylo to potřeba, transformace se měla dělat dřív. Jsem rád, že se zvládla. Nenastaly žádné komplikace." Tak já vám říkám, že komplikace nastaly. Žádám vás tedy o přehled, kam byly děti umístěny, kolik dětí je v rodinách, u pěstounů, případně kolik dětí ještě zůstává v ústavních zařízeních? A také co bude s brněnským zdravotnickým zařízením? Děkuji za odpověď.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Pan ministr tedy odpoví písemně. Nyní poprosím pana poslance Brože, aby přednesl svoji interpelaci na pana ministra kultury Baxu. Prosím, máte slovo.
Poslanec Lubomír Brož: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, kulturní a kreativní odvětví jsou nedílnou součástí české identity, ale také ekonomickým sektorem s velmi vysokým exportním potenciálem. Mnoho českých umělců, designérů, hudebníků, filmařů či vývojářů úspěšně proniká na zahraniční trhy, avšak stále chybí určité, nebo je tady nedostatečné institucionální partnerství. V téhle souvislosti si dovolím položit následující otázky, a to i s vědomím toho, že se tady může jednat o přesah s Ministerstvem průmyslu a obchodu, tak jsem se rozhodl v tuto chvíli položit tu interpelaci vám, a to tedy, jakým způsobem ministerstvo podporuje export české kultury a kreativních produktů do zahraničí, jaké jsou případně vaše náměty pro zlepšení této podpory? Zadále (za další), jaké konkrétní nástroje pro podporu exportu kulturních a kreativních produktů má ministerstvo k dispozici? A za poslední, jestli je v plánu, nebo jestli jste neuvažovali o vytvoření specializovaného fondu pro podporu kulturních a kreativních projektů, podobně jako existují fondy v jiných oblastech? Vytvoření takového fondu, který by systematicky podporoval nejen tradiční umění, ale také například digitální tvorbu. Herní průmysl, který je teď částečně tedy řešen v zákoně ve fondu o audiovizi, tak by to mohl být i design, architektura či módní sektor. V současnosti tedy existuje státní fond audiovize nebo státní fond kultury, které se zaměřují na ty dílčí oblasti, ale podle mě chybí komplexní finanční nástroj pro podporu celého toho spektra kulturních, kreativních odvětví, s výjimkou tedy toho, jak jsem již říkal, herního průmyslu, který se již nyní částečně řeší. Takže kultura, nějak, kreativní sektor má opravdu velký potenciál. Děkuji za odpovědi.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: My jsme se vystřídali v řízení schůze Sněmovny. A pan ministr bude odpovídat. Prosím, máte pět minut.
Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuju za slovo, vážený pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, tato položená otázka je velmi důležitá a vlastně poukazuje na jednu, bych řekl, z dlouhodobých výzev ministerstva kultury a českého státu při podpoře exportu, protože Česko je země, která je na poli kulturně kreativních odvětví, když řeknu obecně zemí velice úspěšnou, ono je to často patrné v takových těch debatách o tom, že máme podporovat kulturně kreativní odvětví a bez podpory státu, že se tomu nedaří a podobně, vlastně to není pravda téměř vůbec. Jenom připomenu vynikající úroveň českého filmového průmyslu, to znamená to, co je podporováno v rámci filmových pobídek a mnoha dalších odvětví, typově české sklářství, řada úspěšných firem. Nicméně stát vlastně nemá dlouhodobě, a to je napříč všemi vládami, nějakou souhrnnou strategii doprovázenou finančním nástrojem na export v uvozovkách do zahraničí. Velmi zajímavým signálem bylo využití Národního plánu obnovy v této oblasti, které mimo jiné umožnilo opravdu velké úspěšné projekty, jako byla prezentace projektu Kosmos, který vznikl v rámci Designbloku na několika úspěšných festivalech v zahraničí, a uvedl bych takových příkladů celou řadu.
Jsme úspěšní také, v uvozovkách, ve vývozu literatury. Za mého působení se rozhodlo o angažmá na frankfurtském knižním veletrhu, ale myslím si, že je to do budoucna příležitost k tomu, jak poukázat na nejenom vysokou kvalitu, ale také ekonomicky potenciální kulturně kreativních odvětví v Česku a podpořit ty jednotlivé oblasti v tom, aby měli příležitost působit v zahraničí. Takže nechci říct, že je to slabina. Myslím, že je to velká výzva, myslím, že se letos podařilo, a myslím, že máme také hodně před sebou.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji. Bude mít pan poslanec žádost o doplňující dotaz? Nebude, takže v tuto chvíli přecházíme na další interpelaci, na řadě je pan poslanec Patrik Nacher ve své interpelaci na Víta Rakušana. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Patrik Nacher: Tak děkuji, pane ctěný místopředsedo Sněmovny, já mám interpelace opět na ministra vnitra Víta Rakušana. Já doufám, že z té interpelace, z té odpovědi on zas neudělal nějaké svoje video, tak to bych byl rád, aby on odlišoval tu roli ministra a předsedy hnutí STAN. A ta interpelace se týká informace, která na základě stošestky o svobodném přístupu k informacím byla vyvěšena na webových stránkách Ministerstva vnitra, a totiž, že v první polovině loňského roku došlo k dvěma schůzkám se zástupci společnosti Meta. To je ta, která mimo jiné provozuje Facebook. A mělo se týkat ta jednání se měla týkat představení aktivit této společnosti v oblasti integrity voleb, nicméně Ministerstvo vnitra odmítlo zveřejnit jména osob, které se účastnily této schůzky. Já jsem to otevřel jednou na mediálním výboru, když nás navštívil pan plukovník Otakar Foltýn, on o té návštěvě nevěděl, dokonce vlastně řekl, že na české půdě vůbec jakoby velmi těžké nebo skoro nemožné se sejít se zástupci Meta.
Takže já bych se chtěl zeptat ministra vnitra, kdo rozhodl o uskutečnění těchto schůzek? Kdo se jich za Ministerstvo vnitra zúčastnil? Kdo se jich zúčastnil za společnost meta? Co bylo obsahem těch jednání a proč se z toho nepořizoval žádný písemný záznam, jakkoliv jde o velmi citlivou schůzku s globální platformou? Víme, co se všechno teďka děje kolem těch sociálních sítí, takže já bych poprosil o písemnou odpověď na všechny tyhlety otázky.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: A ta by vám měla být dodána do 30 dnů, poněvadž pan ministr Rakušan je omluven z celého jednacího dne, pan poslanec Koten je další z interpelací na pana ministra Martina Kupku. Prosím.
Poslanec Radek Koten: Dobrý den, já se tak trošku omlouvám, protože při zadávání interpelace to samozřejmě bylo myšleno na pana ministra pro místní rozvoj, nicméně jsem rád, že pan ministr pro místní rozvoj tady je, nemusí mi písemně odpovídat, protože v tom zadání to tak není, ale samozřejmě budu rád, pokud tak učiní po mé interpelaci. Ono co se týká zaměřování těch různých staveb, které vznikly ještě za minulého režimu. Samozřejmě chápu, že ministerstvo v tom chce mít pořádek, a chápu, že ta pasportizace těch jednotlivých staveb je důležitá pro stát tak, aby věděl, kde co stojí a kde co je. Já bych se tady vrátil k jednomu příběhu z Vranovské přehrady, kde tedy probíhá pasportizace takových staveb, v podstatě probíhá to reálné zaměření těch staveb a dá se říci, že mnohdy ty stavby jsou o něco větší, než měly být, ale je to takové historické dědictví. ***
