Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.20 hodin)
(pokračuje Radek Koten)
Samozřejmě ty náklady jdou k tíži těch jednotlivých poskytovatelů, kteří tedy šíří ty multiplexy, ať už je to tedy soukromý provozovatel soukromé televize a nebo zda to je tedy veřejnoprávní poskytovatel toho vysílání. Takže zajímalo by mě, kdo tedy hradí to vysílání ukrajinské televize?
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr již nemá zájem reagovat, proto se posouváme k další interpelaci. A tou je interpelace pana poslance Michálka na ministra Kulhánka. Prosím tedy, abyste se ujal slova.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážený pane ministře. Já bych se vás chtěl zeptat, jestli jste spokojen s tím, jak jste vyjednal úpravy zákona o podpoře bydlení? Podle koaliční smlouvy totiž pro koalici byl závazný původní návrh, který byl schválen na vládě, a všechny ty úpravy toho zákona, které probíhají v rámci Poslanecké sněmovny, které jste domlouvali s ODS, jsou v neprospěch běžných lidí a rodin.
Když tedy budu úplně konkrétní, vy jste rozhodli, že když bude mít nějaký člověk, nějaká třeba starší paní, problém s bydlením v nějakém orpéčku, tak nepojede do svého orpéčka, ale bude muset jet až do sousedního orpéčka, protože těch obcí, kde bude pomoc s bydlením, bude výrazně méně. Vy jste stanovili novou hranici, 1,4násobek životního minima, nad kterou už nikomu nepomůžete. To znamená, ta pomoc a podpora poradenství se budou týkat úplně těch nejchudších lidí, jak říkal pan premiér, vyloučených lokalit, lidí, kteří žijí za 6 900 korun na měsíc. Mají na život 6900 po zaplacení bydlení, to znamená asi 230 korun na den. A jestli dávají jako většina občanů na potraviny nějakých 30 %, tak se bavíme o lidech, kteří za den projedí 69 korun. To znamená, to jsou lidi, kteří si nemůžou prakticky dovolit žádné lepší potraviny a žijí jenom z ovesných vloček, brambor, chleba s česnekem, čočky a možná trochu tvarohu a másla. Tak jenom takovýhle lidi, úplně ti nejchudší dostanou podporu a poradenství ze strany státu. Jste s tímto spokojen?
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za dodržení času. Pan ministr už se chystá k odpovědi na váš dotaz. Prosím, máte slovo.
Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Kulhánek: Pěkné odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Ten zákon tak, jak jsem k němu přišel, tak byl v podstatě neprostupný Poslaneckou sněmovnou, protože na něm nebyla shoda koaličních klubů. Bylo to dáno zejména tedy výhradou z klubu ODS nad tou plošnou úpravou kontaktních míst pro bydlení, která měla být ve všech obcích s rozšířenou působností. A my jsme se měli rozhodnout, mohli rozhodnout, zdali tedy půjdeme hlavou proti zdi a nebudeme mít nic, anebo zdali zahájíme to jednání, které probíhalo na podzim, zdali jsme schopni se dobrat kompromisního řešení, které stále bude plnit funkci toho zákona.
To znamená, že nakonec jsme ustoupili od toho plošného pokrytí České republiky, ale šli jsme podle takzvané mapy incidence, to znamená definice, v kterých ORP je ten jev bytové nouze významný natolik, aby tam bylo kontaktní místo pro bydlení, a tak se stalo, došlo tedy k redukci té sítě kontaktních míst pro bydlení na výsledných 115. Stále je tam ale ta možnost dobrovolného vstupu, takzvaná OPT in obcí s rozšířenou působností, které v základní síti sice nebudou, ale vyhodnotí ten jev bytové nouze jako intenzivní natolik, že do té sítě vstoupí dodatečně.
Myslím si, že je to rozumný kompromis, který je kvitován jak ze strany odborné veřejnosti, tak samozřejmě ze strany naší koalice, protože je to pořád formát zákona, který bude fungovat. Jsme o tom zcela přesvědčeni.
To, co říkáte ve vztahu k hranici životního minima, já myslím, že tady zaměňujeme dvě věci. My potřebujeme se dobrat k číslu, které je očištěno od těch nákladů na bydlení, to znamená jak nájem, tak uhrazené služby a energie. A potom samozřejmě ta množina lidí, kteří spadají do tohoto limitu, který je dneska na té 1,43 úrovni životního minima, je podstatně širší, ať jsou to domácnosti mladých lidí, které mají nějakou nižší úroveň příjmů, ale rozhodně ne takovou, o které jste se zmiňoval, ať jsou to senioři, kteří mají nějakou úroveň příjmu, ale stále žijí důstojný život.
Navíc pokud zjistíme při fungování toho zákona, že potřebujeme ten trychtýř rozšířit, je možné to udělat nařízením vlády, a to na hodnotu 1,6. Ten návrh zákona od počátku počítal s tím, že se podaří prostřednictvím jeho nástrojového opatření snížit bytovou nouzi o 30 % za 10 let. Pokud seznáme v budoucnu, že máme ty skupiny obyvatel, na které je teď mířen, vyřešeny, můžeme samozřejmě novelizací zákona tuto úroveň změnit.
Takže závěrem jenom shrnutí. Z mého pohledu jde o funkční kompromis, který jenom díky těm jednáním, která jsme vedli na mnoha frontách, získal podporu celé koalice a takto bude schvalován Poslaneckou sněmovnou jak včera ve druhém čtení, tak v nadcházejícím třetím čtení. Děkuju.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má zájem doplňující dotaz položit. Proto jej prosím, ať tak učí.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuju za odpověď. Tak já jsem vycházel z životního minima na rok 2025, které je 4 860 korun, necelá čtyřnásobek, je cca 6 900 korun. To znamená, po zaplacení bydlení to jsou lidi, který opravdu si musí vystačit s 230 korunama na den a žijou o těch ovesných očkách, bramborech, chlebu s česnekem, čočce a někdy mají tvaroh a trochu másla. Takže vy si myslíte, že tohle to fungovat bude, ačkoliv teda velké části lidí se to vůbec netýká.
Ale problémem České republiky je, že dneska drahé bydlení už se týká i střední třídy. A tenhle ten zákon potom, co jste ho vykastrovali, nepomůže vůbec nikomu. Takže já se ptám, co chcete udělat pro střední třídu, když jste tento důležitý zákon, který mohl pomoci víc jak milionu lidí, a ještě jste to předtím sám říkal, nedokázali prosadit, ačkoliv byl závazný podle koaličních dohod s ODS.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr bude reagovat? Prosím.
Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Kulhánek: Ano, tak ještě jednou. Mohli jsme se rozhodnout, že nebudeme mít nic, anebo máme byť kompromisní, ale funkční znění toho zákona. Já stále opakuji to, že to, co říkáte, a tak, jak vyjmenováváte položky, komodity, které mají ti lidé k jídlu, tak to si myslím, že je nějaká obrazná nadsázka.
Myslím si, že lidé, kteří jsou v nějaké bytové nouzi, anebo jsou v ohrožení, a riziku, že je bytová nouze může postihnout, tak to je další nástroj toho zákona. To znamená, ten zákon neřeší jenom to bydlení samotné, ale řeší vlastně i tu prevenci, řeší asistenci, řeší provázení tím bydlením, aby v momentě, kdy se člověk nějakou událostí, snížením příjmů přichází o zaměstnání, rozvod, žena se stane samoživitelkou, tak aby dokázal těmhle těm lidem pomoci všemi dostupnými konzultacemi, opatřeními, podpůrnými opatřeními, asistencí a vyvarování se toho, aby o to bydlení nepřišli. Navíc v bytové nouzi, jsou mnohdy lidé, kteří mají určitou úroveň přímo, ale to bydlení je nevyhovující, přeplněné byty, ubytovny a tak dále, a tam samozřejmě na ně cílíme také.
Takže já znovu opakuji, že nesdílím vaše obavy a výhrady k tomu, že by ten zákon byl nefunkční, naopak ten formát zákona tak, jak je dneska postaven, je nějakým základem toho, jak bytovou nouzi řešit. Kumulovaný problém bytové nouze v České republice nevznikl z roku na rok, je to opravdu kumulovaný problém, kdy máme nějakých 160 000 v tom bezprostředním ohrožení bytovou nouzí. A tam si myslím, že ten zákon může udělat spoustu dobré práce.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní tedy přistoupíme k další interpelaci, kterou má paní poslankyně Lenka Dražilová na nepřítomného ministra práce a sociálních věcí Jurečku. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji za slovo. Já se chci nepřítomného pana ministra zeptat, jak je možné, že ani začátkem března nemá vyřešenou situaci dětí pobývajících v rozporu s právní úpravou v ústavním zařízení? Podle dnešního tisku se mimo jiné jedná o 33 dětí v brněnském zdravotnickém zařízení Chovánek, které nemají kam jít.***
