Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.50 hodin)
(pokračuje Andrej Babiš)
Prezident České lékařské komory Milan Kubek k tomu uvedl, cituju: ministerstvo splnilo to, co muselo, dokud mělo nůž na krku, a pak to dopadlo jako obvykle, pak nás zase podvedli. Podle něj vláda dlouhé měsíce hledala způsoby, jak sliby obejít, aby splnění dohody nic nestálo. Ve výsledku tak lékaři dostali pouze dílčí navýšení mezd, ale klíčové systémové změny neproběhly. Bylo od začátku jasné, že splnění závazku bude něco stát. Ministerstvo ale 10 měsíců navrhovalo varianty, jejichž hlavním cílem bylo to, aby to nic nestálo, dodal pan Kubek. Původní dohoda v prosinci 2023 počítala s tím, že se sjednotí odměňování lékařů ve státních a krajských nemocnicích s těmi, kteří pracují v nemocnicích fungujících jako akciové společnosti. To se ale nestalo. Místo toho ministerstvo navrhlo pouze minimální v uvozovkách podlahu, kterou by nemocnice musely dodržet, ale dál by si musely finance shánět samy. Lékaři tento přístup označili za neseriózní a obvinili Válka, že své sliby od začátku nebral vážně. V rámci dohody lékaři obdrželi od ledna 2024 zvýšení mezd v rozmezí 5000 až 15 000 korun podle kvalifikace, což ale zdaleka neodpovídá tomu, co jim Válek slíbil. Navíc v některých nemocnicích navýšení neproběhlo vůbec, případně bylo vynuceno přerozdělením peněz na úkor jiných zaměstnanců.
Všeobecná zdravotní pojišťovna přispěla nemocnicím na platy lékařů částkou 3 miliardy korun, ale zdravotníci tvrdí, že to situaci neřeší, protože stále čelí tlaku na přesčasy a horším pracovním podmínkám. Další z hlavních slibů ministra Válka byl zákon o sjednocení platů ve zdravotnictví. Ten měl zajistit férové odměňování zdravotníků bez ohledu na to, v jakém typu nemocnice pracují. Po roce ale žádný takový zákon neexistuje a ministerstvo jej fakticky pohřbilo. Mezi lékaři a zdravotníky tak roste frustrace. V roce 2023 podávalo 6000 lékařů výpovědi z přesčasů, letos lékaři stále čelí tlaku na přesčasy a v menších nemocnicích jsou nuceni pracovat nad zákonné limity. Podle průzkumu mezi nemocničními lékaři 41 procent z nich pocítilo od loňského roku pouze minimální zlepšení nebo vůbec žádné. Měli jsme protesty praktiků. Kritika se ozývá i ze strany ambulantních specialistů. Podle viceprezidenta České lékařské komory Jana Přády je komunikace s ministrem Válkem chaotická a nedůstojná. Cituju: "Velmi často jsme konfrontováni se situací, že dostaneme podklady až večer před jednáním, a jsou to mnohastránkové dokumenty," uvedl pan Přáda.
Situace se komplikuje u zdravotních sester a dalších zdravotních pracovníků, kteří očekávali, že jim vláda umožní dřívější odchod do důchodu kvůli náročnosti jejich profese. Původně se tím v takzvané důchodové reformě počítalo - to není žádná reforma, ale podvod na zaměstnance a důchodce - ale nakonec vláda tuto možnost omezila pouze na necelých 13 000 pracovníků nejvyšší, čtvrté kategorii rizik, zbylých 109 000 zdravotníků a dalších zaměstnanců ve fyzicky náročných profesích mělo dostat možnost předčasného důchodu skrze příspěvky na důchodové připojištění od zaměstnavatelů. Ani tento zákon ale dosud nevznikl a i zde vláda slib nesplnila - jako většinu svých předvolebních slibů. Válkova neschopnost dotáhnout slibované změny do konce tak vyvolala nejen masivní vlnu nevole mezi pacienty, ale i mezi zdravotníky.
Bod 8: personální chaos SÚKL. Státní ústav pro kontrolu léčiv, SÚKL, klíčová instituce dohlížející na bezpečnost a regulaci léčiv v Česku, se v posledních měsících zmítá v chaosu. Pan Válek během pouhých tří měsíců dvakrát vyměnil vedení této instituce, čímž vyvolal otázky nejen o personální stabilitě, ale také o tom, zda jeho kroky neslouží k zakrytí nepříjemných zjištění ohledně hospodaření ústavu. Odvolání Kateřiny Podrazilové, která byla do funkce jmenována teprve v říjnu 2023 přišlo pouhé dva dny poté, co seznámila své podřízené s výsledky auditu, jenž odhalil zásadní pochybení nakládání s veřejnými prostředky, vážení spoluobčané, daňoví poplatníci. Audit, který si sama Podrazilová objednala od renomované společnosti KPMG, poukázal na podezřelé veřejné zakázky, předražený pronájem kanceláří a nejasné platby za externí IT služby. No, tak ale vy dobře víte od revoluce - kde se nejvíc kradlo? Obrana, zdravotnictví a IT.
A Podrazilová chtěla na základě těchto zjištění zavést nápravná opatření. Ale k tomu už nedostala příležitost, dostala padáka. Byla nečekaně odvolána, se tady píše. Podle Válka nesplnila očekávání v oblasti personální stabilizace a efektivního fungování ústavu, což je však v přímém rozporu s faktem, že její hlavní priorita bylo zavedení transparentnějších procesů a náprava chyb z minulosti. Časová shoda mezi zveřejněním výsledků auditu a její odvoláním proto vyvolává podezření, že její odchod měl zajistit, aby se některé nepříjemné skutečností nestaly veřejně známými.
Ano, výsledky auditu skutečně vrhají na fungování SÚKL velmi špatné světlo. Kontroloři například zjistili, že ústav v mnoha případech soutěžil zakázky pouze s jedním dodavatelem - co mi to připomíná? - což znemožňovalo ověřit, zda jsou sjednané ceny odpovídající tržní hodnotě. Jen za posledních pět let, vyfakturovala jedna z firem, které se podílely na IT zakázkách pro ústav, více než 55 milionů korun, přičemž některé podmínky veřejných soutěží byly zpětně upravovány tak, aby vyhovovaly konkrétnímu dodavateli. Neuvěřitelné. A co dělá policie?
Podobně alarmující jsou i náklady na pronájem kancelářských prostor. Ústav platil za budovu v pražské Benešovské ulici nájemné, které bylo měsíčně téměř o 230 000 korun vyšší, než je v dané lokalitě běžné. Za pět let tak došlo o zbytečné výdaje ve výši 65 milionů korun. Přitom ani nebylo jasné, zda jsou pronajaté prostory skutečně efektivně využívány, protože zaměstnanci údajně sídlící v této budově v docházkových systémech často chyběly.
Dalším problematickým bodem byla zaměstnanost ústavu. Přestože SÚKL zaměstnával osm vlastních IT specialistů, externě si najímal další programátory, přičemž nebylo možné doložit, zda skutečně odpracovali smluvené hodiny. Navíc se ukázalo, že v ústavu působí minimálně 44 zaměstnanců, kteří mají zároveň vlastní podnikání nebo figurují jako společníci v soukromých firmách, což vyvolává obavy o střet zájmů. No a zase jsme doma, zase jsme u obrany.
Přestože válek tvrdí, že odvolání Podrazilové nesouviselo s auditem, ministrův postup působí dojmem snahy zamést nepříjemné odhalení pod koberec. Odstraněním ředitelky, která chtěla řešit závažné problémy, a neochotou zveřejnit celý audit vytvořilo ministerstvo dojem, že se snaží chránit minulé vedení ústavu spíše než zajistit transparentnost. Já myslím, že je to úplně jasné, jo, že se tam kradlo a tak se to zamete.
Bod 9: korupční skandály, v závorce IKEM - to je asi starý projev, tohle. Chybí tam ještě Motol a o tom jsem mluvil. V prestižním Institutu klinické experimentální medicíny IKEM se odehrál skandál, který odhalil nejen vydírání lékařů, ale také podezřelé praktiky bývalého vedení nemocnice. Hlavní aktéři případu: bývalý ředitel Michal Stiborek, jeho náměstek Jiří Malý a šéf IT odboru Petr Raška. Podle vyšetřovatelů vyvíjeli nátlak na kardiochirurgy Jana Pirka, Ivana Netuku, kteří kritizovali způsob řízení nemocnice. Raška měl tajně stáhnout z Pirkova telefonu soukromé zprávy a ty následně sloužily jako kompromitující materiál. Stiborek pak měl Pirkovi vyhrožovat zfalšovanými dokumenty naznačujícími jejich spojení s firmami dodávajícími zdravotní vybavení do nemocnice. Podobně Malý podle obvinění tlačil na Netuku výhrůžkami zveřejnění kompromitujících informací. Od samého počátku však vyšetřování provázely nestandardní postupy. Případ nejprve řešila Generální inspekce bezpečnostních sborů GIBS, přestože její působnost se týká výhradně trestné činnosti policistů a dalších ozbrojených složek. Soud proto rozhodl, že celé řízení bylo vedeno nesprávným orgánem, čímž bylo nezákonné, a vrátil kauzu zpět došetření. ***
