Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

V případě, že se snažíme i v právním systému v České republice chránit nějaké zájmy, musíme zároveň respektovat zájmy těch dalších stran. Já se asi dokážu technicky, a říkám skutečně jenom technicky, popasovat s tím, že na tomto principu určitě mohou fungovat velcí operátoři. Mají na to patřičný aparát, dokážou vlastně, i když s tím tedy nesouhlasím, dokážou modulovat to, co je v danou chvíli na internetu přístupné či není. Nicméně rozhodně si nemyslím, že na podobné reakce jsou postaveni i poskytovatelé těch služeb řekněme menších, ať už jsou to regionální poskytovatelé nebo lokální.

Já jsem se díval, jakým způsobem se pan poslanec Haas s panem ministrem Baxou snažili v tom návrhu uchopit ty jednotlivé kroky. Zejména mě zajímala ta oblast, jaké jsou podmínky pro to blokování, jakým způsobem vlastně, pokud někdo třeba vysílá nějaký internetový přenos, v tom příkladu, o který se opíral pan poslanec Haas, se jednalo - myslím, že - o Oktagon, tak najednou se na internetu vyrojí jakési obrazy toho vysílacího streamu a najednou toto někdo poskytuje.

Takže jedna z prvních výhrad je: není tam podle mě dostatečně jasné, co je myšleno množstvím, obsahem, nebo dokonce nějaký koncept shodného protiprávního obsahu. Vlastně to, že nějaký obsah je protiprávní nebo sdílen v rozporu s autorskými právy, ví ten majitel těch práv, může ho dopředu predikovat. Ale rozhodně neexistuje způsob, jakým poskytovatel internetu může ověřit, že takovýto obsah, odkaz nebo jenom třeba kus kódu na nějaké stránce webové služby je v tuto chvíli protiprávní. Já si myslím, že tímto na ty provozovatele toho internetového připojení, a skutečně se bavíme o tisícovce poskytovatelů, vznikají naprosto neoprávněné a nepřiměřené nároky.

Zároveň se na to pojďme podívat z pohledu uživatele nebo toho, na jehož stránkách by se takovýto obsah měl objevovat. My jsme tohleto řešili historicky v této Sněmovně. Byly to třeba zákony, které se týkaly provozování neregistrovaných on-line her typu kasin. My jsme tady říkali, že za chvilku nebude potřeba blokovat stránky, protože to budou pouze aplikace v mobilním telefonu. (Ukazuje mobilní telefon.) Někteří politici se tady chytali za hlavu, že v telefonu je taky internet. Je pravda, že už je to nějakých šest, sedm let, tak už asi všichni politici mají internet v telefonu a používají aplikace možná ještě častěji než přístup na internetové stránky tak, jak je známe.

Tam jsou další otázky, které si myslím, že jsou velmi problematické, kromě tedy toho samotného principu. V tom původním návrhu například příslušnost soudu, který soud o takovém předběžném opatření bude rozhodovat, jestli podle toho, kde je těch internetových providerů nejvíce, nebo kde má sídlo ta velká firma, jaké jsou možnosti přezkumu toho rozhodnutí, jak se vůbec majitel toho webu dozví, že v některých částech od některých poskytovatelů ten jeho web bude nepřístupný či nikoliv? Jak bude nastaven proces případného odblokování? Protože historicky to funguje tak, že pokud se na mé stránce nachází nějaký obsah, já jsem na něj upozorněn a odstraním, tak vlastně ten důvod v tu chvíli opadá.

Jaký je tedy další navrhovaný krok k tomu, že v případě, že tedy dojde k takovémuto řekněme pro někoho asi i nečekanému zásahu, jak se vlastně dobere k tomu, aby tento web byl zase odblokován? Protože ne každý provozovatel služby, a teď nemluvíme o nějaké službě, která je k tomu určena nebo která vlastně využívá i v některých případech nejasnou definici v právu, tak jakým způsobem ten člověk vůbec může kontrolovat, že se na jeho webu objevil nějaký takovýto obsah, pokud se jedná o třeba nějaké úložiště nebo službu, která k tomuto není primárně určená. Mě by zajímalo, a opět to tato úprava - a proto jsem rád, že jako nebude vlastně tento pozměňovací návrh projednáván. My se bavíme o nějakých webech a furt tento koncept je, že existuje nějaká služba, kde její provozovatel vystavuje nějaký obsah, publikuje nějaký obsah. Ale uvědomme si, že velká část internetu, fóra, sociální sítě, cokoliv, kde uživatelé fakticky generují ten obsah, je velmi častým způsobem, kterým se to využívá.

Dostanu předběžné opatření za to, že nahraju fotku nebo dám něco na Twitter? Opět ten zákon vlastně toto nedefinuje, ten user generator (?). My jsme tady měli i předtím takový spor, ale i v případě, že bych restreamoval na nějaké platformě, bylo by to tak, že ten provider zablokuje Facebook? Zablokuje Instagram či další služby, Bazar, Aukro? Tak, jak je to napsáno - a pan Haas, prostřednictvím paní předsedající, kroutí hlavou - tak já jsem v životě měl možnost řešit spoustu konkrétních případů a soudních sporů, které skutečně tu absurditu vlastně pocítily na vlastní kůži. Není to žádný hluboký lidský příběh. Já vím, že ta aféra tady letěla. Bylo to ve všech médiích, je to nějaký rok 2020 myslím, kdy najednou se začaly ozývat různé organizace, třeba školy, kterým začaly chodit takové výhrůžné dopisy, když nezaplatí. Na vašem webu se objevila fotka s autorsky chráněným obsahem, pochází z naší fotobanky, když zaplatíte 15 000 za umístění nějaké fotky - jo, 15 000 - teď, nebude vám hrozit soudní pře, kde byste hradili náklady a výrazně více. Opíralo se to o ten princip, že tedy někdo má autorská práva ve fotobance k fotce a obrací se vlastně na ty instituce s tím, aby získal, přiznejme si to na rovinu, nepřiměřenou odměnu za to, že nějaký správce sítě, který rozhodně neměl zlý záměr, nebo správce webového rozhraní nějaké instituce, prostě chtěl něco odilustrovat fotkou, kterou tam umístil.

Já si myslím, že tahleta rizika tady jsou, protože historicky jsme zažili tento extenzivní výklad zablokování třeba nějaké služby nebo tedy následně zpoplatnění. Takže za sebe určitě oceňuji, že ten návrh v tuto chvíli nebo ten pozměňovací návrh pana poslance Haase a pana ministra Baxy bude stažen. Ale myslím si, že pokud půjdeme touhletou cestou, tak je tady víc otazníků než pouze to, že existují velká nakladatelství nebo třeba MMA sporty, které mají v danou chvíli problém s tím, že někdo skutečně v danou chvíli přebírá jejich placený stream a posílá ho někam, kde na tom vydělává peníze.

Ten problém je komplexní a já budu rád, když v budoucnu, až se toto téma znovu otevře, protože se periodicky vrací, tak skutečně u toho stolu budou sedět lidé, kteří produkují, a to je správné se s nimi bavit, tento autorsky chráněný obsah, ale taky vlastně zastoupení celého segmentu, protože různorodost těch služeb na internetu, jejich povaha a ostatně i DSA pracuje s velikostí různých subjektů v rámci svého návrhu, protože čím je větší služba, tím samozřejmě větší počet uživatelů, větší zásah a větší odpovědnost, abychom se skutečně na toto téma nedívali z pohledu tří největších operátorů a největších nakladatelství, kterým prostě logicky vadí, že někdo třeba přebírá jejich autorský obsah a dále na něm vydělává. Ale abychom nedopadli jako s hurá akcí tady pana poslance za STAN a ministerstva, kdy jsme si v Čechách zavedli nejpřísnější implementaci evropského rozhodnutí, kdy v danou chvíli by se platilo za sdílení na Googlu nebo Facebooku. A díky tomu, a asi to zažíváte vy i v politických stranách, sdílíte fotku, ale nedáváte k ní obsah, nemůžete si přečíst perex daného článku na Googlu, protože to bylo podle mě pod tlakem jistých třeba nakladatelských domů a ukázalo se, že ve finále na to doplatil zase jenom občan.

Já v tuto chvíli děkuji, já jsem to měl připraveno a děkuju panu Haasovi, že jsme měli možnost se o tom krátce pobavit.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy chce reagovat s faktickou poznámkou paní poslankyně Mádlová, proto pan poslanec Zlínský ještě posečká. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Ivana Mádlová: Paní předsedkyně, děkuji za slovo. A já bych chtěla navázat i na svého předřečníka, který varuje před tím, že jdeme ještě dál, než je tato evropská směrnice.

Já jsem se chtěla zeptat, proč to tak je, tedy pana ministra. A je pravdou, že v odborných kruzích a i vlastně u lidí, kteří se zabývají občansky svobodou slova i projevu a je to pro ně ta nejcennější hodnota. Já samozřejmě mezi tyto občany také patřím, že pro mě svoboda člověka, svoboda projevu a slova je ta nejvyšší hodnota, kterou člověk může mít a je také dána naší Ústavou. ***