Neautorizováno!
(10.10 hodin)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět děkuji za dodržení času. Nyní paní poslankyně Marie Pošarová, poté pan místopředseda Aleš Juchelka, toto je řada faktických. Prosím.
Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Já se jenom zeptám pana ministra, jak vidíte, kolik bytů se tedy do systému vloží? Jestli máte, já nevím, nějaký odhad, a jestli vám nevadí, že rozšiřujete i státní mandatorní výdaje, protože tito lidé tam třeba taky můžou zůstat už na furt. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan místopředseda Juchelka.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. Já se tu připravuji také trošičku potom na delší řeč. On se možná nikdo z mých ctěných kolegyň a kolegů v tom moc neorientuje, protože ono se vlastně jedná fundamentálně už o třetí přepracovanou verzi, která nám je předkládána. Vlastně i to, co bylo teď v tuto chvíli předloženo, je opravdu velmi chaotické. Něco se schvalovalo a není možné, aby se něco schvalovalo takhle chaoticky, s takovým velkým dopadem na jednotlivá území, na municipality, jak to vnímáme my. Já tady slyším od vás, pane ministře, jenom celou řadu různých proklamací. To znamená, za mě - za prvé - vznikne prohloubení problematiky vyloučených lokalit. Podle mě tady nebudeme řešit jejich snížení, ale naopak zvýšení jejich počtu, což už diametrálně v tuto chvíli roste rok od roku. To víme i statisticky.
Vy jste tady teď říkal, že tento zákon má za cíl snížit bytovou nouzi v průběhu deseti let o 30 procent. To je skutečně taková proklamace do budoucna, že za deset let se sníží bytová nouze o 30 procent. Tomu nerozumím, to bych chtěl prosím vysvětlit nějak konkrétně, úplně stejně jako větu, že zákon je rozpočtově pozitivní. Můžete uvést tedy nějaký konkrétní příklad rozpočtové pozitivity potom třeba v dopadu na rodinu, že bude tedy bydlet někde jinde, že jí dáme nějaký byt a tak dále? Já si myslím, že vůbec nevíte a nerozumíte tomu, s jakými rodinami tady v tomto zákonu operujete, v jakých vyloučených lokalitách oni bydlí, proč tam hlavně bydlí a jak tam funguje sociální práce, která je tak strašně těžkopádná v těch lokalitách, že je velmi komplikované s těmi lidmi pracovat nejen třeba na základních rodičovských kompetencích, natož je přestěhovat.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Ještě se přihlásila s faktickou poznámkou paní poslankyně Lenka Knechtová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Já bych také ráda navázala na svého ctěného kolegu Aleše Juchelku a doplnila bych ještě tu otázku. Vy vlastně tady tvrdíte, že ty finance jsou v pořádku, ale co se týká výkonu státní správy, u nás ORP běžně mluví o tom, že se jim profinancovává 60 procent, pouze 60 procent té činnosti. Takže se chci zeptat - protože k tomu velkému pozměňovacímu návrhu, který teď vlastně mění zase celou legislativu - jaké je tedy stanovisko Ministerstva financí a jestli tyhlety informace, které jsou za mě v rozporu s vaším tvrzením, kde je tedy pravda? Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji opět velmi pěkně za dodržení času.
My se tímto vracíme do rozpravy k řádně přihlášeným, kde je jako první paní zpravodajka Eva Fialová. Já se jí ptám, zda ten předchozí příspěvek znamenal, že můžu smazat tuto přihlášku? (Poslankyně Fialová. Ano.) Bezvadné.
Nyní je přihlášen pan poslanec Ivan Bartoš a poté se připraví paní poslankyně Andrea Babišová. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.
Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové, paní předsedající. Nebudu mluvit dlouho, protože si nechci vyobstruovat zákon, který jsem ve spolupráci s odborníky měl možnost připravovat, pod který se i Marian Jurečka, pod jeho teze, podepsal na začátku volebního období v Senátu a který se podařilo schválit vládou - a to tady zaznělo od paní poslankyně Fialové - byť k tomu zákonu má výhrady, ale jako funkční celek, který skrze své tři pilíře, navazující metodiky a příklady dobré praxe má ambice řešit problémy s bydlením v České republice.
Nicméně než se dotknu samotného zákona, protože se to ve veřejném prostoru, ale i zde neustále motá dohromady. Ano, výstavba, ať už komerční, či obecní, je důležitá. Odmítám tezi bývalé ministryně Dostálové, že jsou byty jako rohlíky, že když je něčeho hodně, tak je to a priori levné. Nikdo nepostaví ani o byteček víc, než může s maximálním ziskem prodat. Když se na to podíváme i v kontextu České republiky, čísla to potvrzují.
Takže pro výstavbu jako takovou, a zejména obecní výstavbu jsme připravili notifikovaný program. U Evropské komise jsme jako čtvrtá země, která umožňuje využívat a míchat veřejné prostředky a soukromý kapitál ve výstavbě bydlení, které mohou obce poskytovat zhruba 2 milionům občanů v České republice. Proč? Protože skupiny, pro které ty byty jsou určeny, byty s levnějším nájmem, jsou definovány tak, že pokrývají v populaci zhruba 2 miliony lidí. Jsou to mladí lidé do určitého věku, příjmové skupiny s určitým poměrem příjmů vůči průměru, jsou to senioři, jsou to oběti domácího násilí, jsou to mladé rodiny. Ale jsou to třeba i potřebná povolání, což nemusí být jenom hasiči nebo zdravotní sestry a bratři nebo lidé, kteří mají řekněme méně placenou práci, ale může to být třeba i zubař, kterého ta obec tam potřebuje, tak mu může nabídnout byt, který je výhodnější pro ten nájem.
Projekty se připravily. Stát skrze evropské zdroje uvolnil 600 milionů podpory městům a obcím v České republice, které ve svých rozpočtech na to neměly nebo neměly know-how, aby připravily projekty výstavby. Ty projekty výstavby jsou v tom zásobníku. V první fázi výstavby levného nájemního bydlení to byly projekty zhruba za 10 miliard. 85 procent z nich má stavební povolení a je tam nyní už projektů za zhruba 20 miliard.
Já bych se držel hesla "kolik třešní, tolik višní". Pokud se nám podaří do tohoto systému v tuto chvíli... Na začátku tohohle volebního období žádný takový nástroj nebyl. Uměli jsme stavět sociální byty. Obce je příliš nechtěly, protože když nemají sociální případy, tak co pak s byty, které nemůžou pronajmout? To je mají nechat ležet ladem? Nebyly výhodné. Teď máme nástroj, takže budu rád, že kdokoliv, ať už jsou to třeba nějaké speciální fondy jako SFPI, peníze z Evropské investiční banky, peníze z rozvojové banky, peníze z NRB, jakékoliv peníze teď vezmeme, dokážeme je dodat obcím, které můžou stavět levné nájemní bydlení, tedy levnější bydlení, než je s cenou obvyklou.
My jsme na MMR podpořili asi 5 000 bytů za ty tři roky navíc a v těchto programech je dalších 5 000 bytů. To, že ministr Stanjura uvolnil pouze 900 milionů, protože si řeší číslo schodku rozpočtu, je jiná věc. Věřím, že jak tam ty další byty budou, tak prostě ministerstvo sáhne asi do svých rezerv - viz poslední událost obnovitelné zdroje energie, najednou se ty peníze našly - a ty peníze tam dá. To jsou ty investice.
V České republice se staví ročně zhruba 30 až 35 tisíc bytů ročně. Významnou roli hrají v tuto chvíli i kapacity stavebního průmyslu. Takže byť bychom se mohli podívat ze zalíbením na ten polský scénář, tak když se podíváte na vyjádření nebo jdete na konferenci, která se pořádá poměrně pravidelně o stavebnictví v České republice, kapacity stavebních firem v lidských zdrojích jsou zhruba na 90 až 95 procentech, takže v tuto chvíli to, co se stavět má, pokrývá kapacity českého stavebního průmyslu. Samozřejmě by tady mohly stavět i nějaké zahraniční společnosti.
Takže i 5 000 bytů navíc nebo 3 000 bytů z toho již existujícího fondu, což přináší právě tento zákon, dělá 10 procent nových bytů, které se dostávají na trh v České republice. Takže právě mix investičních programů, které ale už jedou a nesouvisejí tady s tím zákonem, má nakopnout výstavbu, o které zde řada z vás hovoří, a i tyto byty, které vzniknou touto výstavbou, mohou být použity jako byty pro těch zhruba 160 000 lidí, na které míří potom už ta speciální pomoc, tohleto garantované bydlení. ***
