Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(13.10 hodin)
(pokračuje Lenka Knechtová)
A tady si myslím, že by bylo potřeba pro tuhletu cílovou skupinu konkrétně něco opravdu udělat, aby se v tom území té podpory dalo využít.
Současně není nastavena vymahatelnost strpění asistence ze strany podporované osoby, která bude pro udržení bydlení u určitých skupin osob mít zcela zásadní roli. A to je právě o tom, že máme občany, kteří jsou motivovaní, a kteří jsou prostě nemotivovaní, a s tímhletím bychom měli také pracovat.
Svaz měst a obcí se ještě zmiňuje o problematice spojené s informačním systémem evidence, který by měl být plně funkční až v roce 2030. Tak tedy bych byla ráda, kdyby nám to ještě pan ministr nějakým způsobem přiblížil, jak to bude s tím informačním systémem.
Dochází ke směšování skutečností, kdy státní sociální podpora směřuje i k občanům v těchto stavbách, přičemž bychom měli trvat na tom, že půjde pouze o objekty stavebně zkolaudované k bydlení trvalému, tedy o byty. Přijetím tohoto ustanovení by došlo k podpoře, nebo spíš popření celého systému zákona, který zná pouze pojem byt či bytová jednotka. Takže já bych byla ráda, kdybychom si tady jasně řekli, které byty, nebo jaké byty opravdu mohou být zařazeny tady do tohohletoho systému, abychom zamezili obchodování, nebo těm problémům, které potom vidíme v území, že nám tito lidé bydlí různým způsobem.
Ještě bych se vrátila k tématu podpory osob v území, a sice to, že vlastně ekonomická krize a tlak na ta úsporná opatření, což tady taky mnohdy slýcháme, vedou k postupnému zpřísňování podmínek pro získání dávek. Tento trend je patrný nejenom u nás v České republice, ale i v jiných evropských zemích. Současné nastavení systému klade důraz na co nejrychlejší návrat příjemců dávek na trh práce, často však bez ohledu na jejich individuální situaci a potřeby. Takový přístup se ale nezřídka ukazuje jako problematický, jelikož nezohledňuje komplexní povahu sociálního vyloučení a v důsledku může vést až k tomu, že se lidé do systému minimálního příjmu neustále vracejí. Dávkový systém musí být dostatečně flexibilní, aby lidem pomohl ve chvíli, kdy je to nejvíce potřeba, a to adekvátní formou, což se doposud neděje. A vidíme to vlastně my v územích a dostáváme to zpátky od těch neziskových organizacích, od sociálních odborů.
Spolu s partnery z dalších organizací už i řadu let Charita České republiky upozorňuje na nedostatky domácího dávkového systému. Analýza současného stavu odhalila několik zásadních problémů. Jedním z nejvýraznějších je paradoxně nedostatečné čerpání dávek oprávněnými žadateli. Zatímco veřejná debata se často soustředí na údajné zneužívání dávek, realita je zcela opačná. Dávky čerpá jen malá část domácností. Dle údajů se jedná okolo 6 procent, přestože v souhrnu by nárok mělo mít až 29 procent domácností. Například přídavek na dítě pobírala v roce 2023 jen čtvrtina oprávněných a příspěvek na bydlení čerpala pouze pětina domácností.
Tento stav je způsoben kombinací několika faktorů, mezi které patří zmíněná celková složitost systému, administrativní náročnost žádostí a v neposlední řadě i přetrvávající společenské stigma s pobíráním dávek, které je s tím spjaté.
Dalším palčivým problémem je nepružnost systému a pozdní výplaty dávek. Z praxe známe situace, kdy se výplaty zpozdily v řádu až několika měsíců, což příjemcům způsobilo vážné existenční problémy. Situace je do značné míry způsobena nedostatečným fungováním úřadů práce potýkajících se s přetížeností, podstavem a neefektivními procesy. To vede k prodlevám ve vyřizování žádostí a nedostatečné podpoře klientů. Já na to tady znovu upozorňuji, a to zejména z toho důvodu, že vlastně nám tady vznikne situace, kdy opravdu zase si bude každý hrát na tom svém písečku. To znamená, jak zajistíme, aby v okamžiku, kdy tomu klientovi nepřijdou ty finanční prostředky, se mu neztěžovala ta situace třeba v oblasti bydlení.
Připravovaná reforma sociálních dávek byla schválena, takže teprve vlastně uvidíme, pan ministr práce a sociálních věcí tady deklaroval, že kalkulačku teprve bude moci udělat, až ty parametry uvidí, až bude vlastně vědět, jak byly schváleny pozměňovací návrhy. To znamená, my tady i v téhleté části, která souvisí s bydlením a na kterou my navazujeme a o kterou se v podstatě i za mě Ministerstvo pro místní rozvoj opírá, nemáme jasno.
Další problematickou oblastí je možné zhoršení dostupnosti bydlení. Navrhované normativy jsou v mnoha případech příliš nízké a nereflektují skutečnou situaci na trhu s bydlením. To může také vést k tomu, že příjemci dávek nebudou schopni udržet si důstojné bydlení. Charita apeluje na to, aby byly normativy navázány na reálné tržní ceny nájmu a pravidelně aktualizovány. A tady chci upozornit i na to, jak se vlastně mění mapa nájemního bydlení a jak se neustále zvedá nájemní bydlení. A to není, prosím vás, jenom problém Prahy a Brna. To je otázka ORP a daleko menších obcí, jako jsou třeba městysy, které řadíme do té kategorie 1500 obyvatel. Takže tady si myslím, že tomuhletomu by se mělo Ministerstvo pro místní rozvoj také věnovat a myslím si, že v současné době v žádných studiích k tomuto zákonu s tímhletím taky úplně nepracujeme.
Co se týče příspěvku na bydlení, v roce 2023 ho pobírala asi jen pětina ze všech oprávněných osob, které na něj měly nárok. Jednalo se o výplatu ve výši 18 miliard korun. Desetina domácností příspěvek nečerpala kvůli nedostatku informací a administrativním překážkám, čtvrtina se domnívala, že nemá na dávku nárok, čtvrtina tak nečinila z důvodu hrozícího stigmatu.
Já vzhledem k tomu, že mnoho argumentů už tady řekli mí kolegové, a myslím si, že pan ministr by měl taky dostat prostor na všechny ty věci zareagovat, tak bych v současné době ten svůj příspěvek ukončila a ráda bych se, paní místopředsedkyně, připojila k tomu návrhu, který tady přednesl pan poslanec Králíček, vaším prostřednictvím, a to na vrácení do druhého čtení, a případně na zamítnutí zákona. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Takže dáváte, paní poslankyně, dva návrhy? (Souhlas.) Děkuji moc. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem urputná, pane ministře, já stále čekám, sedím tady, a stále čekám na tu odpověď. Využiju toho, že sem dorazil pan poslanec Bartoš, který se podílel na tomto zákoně. Možná že vám pomůže a nahodí, vysvětlíte mi to a řeknete mi, kolik to je těch peněz.
Já stále chci vědět, kolik korun se musí vynaložit, aby se dostala jedna koruna příjemci podpory. Chci vědět, kolik ta jedna koruna s sebou nese nákladů státu.
Chci to vědět z jednoho prostého důvodu, protože my jsme zákonodárci, jsme odpovědní a musíme se chovat s péčí řádného hospodáře, a všechno to jde z peněz daňových poplatníků. Řekněte mi, kolik to bude stát? Ve studii dopadů je nic, tam není nic napsáno, ale věřím tomu, že dáte hlavy dohromady a tady mi řeknete, kolik to bude stát. Protože ta studie dopadů toto má řešit. Každá studie dopadů má řešit, jaký to bude mít dopad na sociální státní rozpočet, prostě to tam má řešit. Já chci vědět, kolik to bude stát, ta jedna koruna versus to, co zaplatí stát.
Prosím, odpovězte mi, ptám se potřetí. Myslím si, že to není tak těžká otázka. Dělali jste tady nějaké projekty, z těch projektů něco vzešlo. Musíte přece vidět, jaká tam byla nákladovost a na něčem jste to museli postavit, takže musíte vědět, kolik to bude stát. Prosím o tuto jednoduchou odpověď. Děkuji. ***
