Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.50 hodin)
(pokračuje Karel Rais)
O tom, že to nebude ku prospěchu kvality výuky, to si myslím, že prokážu za chvilku vzhledem k tomu, že finančně zmenšíme manažerský prostor ředitele například.
Od letošního září by prostředky na platy školníků, kuchařek, uklízeček a dalších nepedagogických pracovníků neměly být součástí rozpočtu Ministerstva školství, ale měly by být součástí takzvaného rozpočtového určení daní obcí a krajů, to znamená toho RUDu, o tom se tady bavíme v podstatě celé dopoledne. Rovněž finance na pomůcky a učebnice pro žáky nebo školení učitelů by se měly převést z Ministerstva školství na zřizovatele škol, v případě základních a mateřských škol na obce, u středních škol na kraje.
Co se tedy bude odehrávat, pokud přijmeme tento návrh? Patrně dojde podle mě k chaosu ve financování nepedagogů, protože pokud příslušnou novelu podepíše pan prezident, a má na to relativně už málo času, je potřeba zajistit a poslat na školy 11 miliard korun na poslední čtyři měsíce tohoto roku. Pro příští rok to bude 33 miliard korun. Část politiků se obává, že platnost této změny od 1. září je poněkud uspěchaná, a to nejenom od nás, ale i z koalice. Vždyť před platností tohoto návrhu zákona to ještě musí projednat Senát. Je tady nebezpečí, že taky vratky sem. A od 1. září by měl tento zákon platit. Zřizovatelé škol budou mít na přípravu minimum času.
Je absurdní, že politici ve Sněmovně za STAN včetně pana ministra Beka tuto změnu prosazují, a jiní politici z téhož hnutí STAN, jako jsou například Svaz měst a obcí, popřípadě Sdružení místních samospráv, vystupují jednoznačně proti uvedené změně. I toto tady v rámci diskuse dneska již několikrát zaznělo.
Další nebezpečí vidím v reálné platové politice nepedagogů ve školách. Nepedagogové ve školách budou rádi, pokud jejich platy zůstanou ve stávající výši, protože tarifní platy řady z nich, například uklízeček, jsou většinou pod minimální mzdou. I mzdy kuchařek a dalších nepedagogů jsou často nižší, než je takzvaný zaručený plat, jak o tom dneska hovořil mimo jiné pan poslanec Kettner, jak jsem si tady poznamenal. Ředitelé škol dnes musí dorovnat jejich plat z peněz určených původně na odměny pro učitele. S tím samozřejmě Ministerstvo školství neuvažuje a nemůže uvažovat. Převede pouze takové prostředky, které na pedagogy posílá nyní. Neuvažuje tedy s reálnými platy nepedagogů, nýbrž s menší částkou, které posílá ministerstvo na školu. Že ředitel dorovnává v reálu, to nikoho nezajímá. A je otázka, jak to bude v případě, když to budou financovat obce. Ty musí najít taky prostředky na dorovnání platů ve svých rozpočtech, což vidím jako další sekundární problém.
Obecní finance z rozpočtového určení daní nejsou účelově vázané, tím pádem starosta teoreticky nemusí všechny prostředky poslat na školu. Už dnes dostávají základní, mateřské školy finance podle počtu žáků na provozní náklady na elektřinu, na topení. A některé obce posílají více na školu, některé méně - podle možností a rozhodnutí místních politiků. A to vidím zase takový skrytý problém.
Dál jsem párkrát se už o tom zmiňoval v průběhu projednávání tady tohoto návrhu zákona o negativním vývoji ONIVu - ostatní neinvestiční výdaje. Ten má jednoznačně negativní trend vývoje, co je tady tato vláda. A já se domnívám, že dostatek prostředků v ONIV je pro školy zásadní. Z položky ONIV školy hradí vlastně vše, na co nejsou platy a provoz. Z ONIVu jsou uvolňovány prostředky například na pomůcky a učebnice pro žáky, plavání, další vzdělávání pedagogických pracovníků. Dále lze tyto prostředky použít na výdaje na dopravu při akcích v rámci vzdělávání, třeba to zmiňované plavání nebo škola v přírodě.
ONIV je jedna z položek, která je jedna z mála možností, které má ředitel k dispozici pro přímé řízení školy. A jestliže si uvědomíme, já teď uvedu čísla, a jestliže si k tomu ještě připočítáme 35 procent inflace za poslední nebo předposlední dva roky, tak fakticky vidíme, jak zužujeme finanční prostor ředitelům pro jejich rozhodování.
Jestliže se budu dívat na čísla, která jsem vytáhl z kapitolního sešitu kapitoly 333 státního rozpočtu na rok 2025, je to strana 20 až 27, tak tady se můžeme na to podívat následujícím způsobem. V roce 2022 došlo ke skokovému snížení ostatních neinvestičních výdajů veřejným školám proti roku 2021. Přeloženo do češtiny: když to chytla tato vláda, tak to šlo dolů. Rozpočet na rok 2023 tento propad nedorovnal, stejně tak nedošlo k potřebnému navýšení ani v roce 2024.
Naopak v roce 2024 došlo opět ke krácení ONIVu na dosud nejnižší hodnotu, a to - mám tady přesné číslo, ale budu mluvit jenom přibližně - 2,3 miliardy korun, což byl pokles o 12 procent proti roku 2023, pokles o 34 procent proti roku 2021. Pro rok 2025 se situace příliš nezlepšila, stále je zde propad asi 33 procent oproti roku 2021. Takže ta částka, kterou tam dodali, v podstatě prostě je tam pořád ten propad. A to se úmyslně nezmiňuju číselně, co by se stalo, kdybych tam započítal 35 procent inflace.
Čili ONIVy podle Pedagogické komory, v roce 2021 je to těch 3,5 miliardy, v roce 2022 je to 2,5 miliardy, čili o miliardu dolů, v roce 2023 je to 2,6 miliardy, 2024 je to 2,3 miliardy a 2025 je to 2,3 miliardy. Mluvím o tom z toho důvodu, že ONIV je položka, je to jedna z mála možností, které má ředitel k dispozici pro přímé řízení školy a učitelů. A tady ho v podstatě, lidově řečeno, ořezáváme.
Pak se nedivme, že při vzrůstající byrokracii a snižování manažerských možností nestojí žádné velké počty schopných mladých kandidátů na ředitele či ředitelky školy. A to si myslím, že je samozřejmě chyba.
Jak jsem říkal v diskusních příspěvcích, jak je tradicí na Ministerstvu školství, dostali jsme opět rychle ušitý nehotový návrh zákona, který je opravován velkým počtem pozměňovacích návrhů, které neproběhly řádným legislativním procesem. Proto enormní množství legislativních úprav. A myslím si, že takto sešitý zákon horkou jehlou může přinést pouze od září tohoto roku školám jenom problémy. A školství bude potřeba několik let k tomu, aby se rezort dostal do původní stabilní polohy.
Trochu mi to připomíná situaci, kterou jsem tady před několika lety zažil, a to byla implementace inkluze do školského prostředí. Tehdy také bývalá emeritní ministryně Kateřina Valachová mě ujišťovala, že jsou na všechno finance, že všecko půjde hladce. Když se na to podívám z dnešního pohledu, tak než v podstatě našla inkluze svoje místo, jak jí samozřejmě patří v rámci školského prostředí, tak to trvalo podle mě čtyři nebo pět roků. A to se obávám, že právě tady touto radikální změnou, která není zcela připravená podle mě, tak dojde k tomu, že to školství na to zase bude reagovat delší dobu nějakými výkyvy. A to si myslím, že je škoda. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji panu poslanci. Nyní opět načtu omluvu, která došla v mezičase, a sice je to omluva paní poslankyně Marie Pošarové od 13 hodin z pracovních důvodů. A dostáváme se k příspěvku pana poslance Huberta Langa. Poté se připraví paní poslankyně Věra Adámková. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Hubert Lang: Děkuju, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, chtěl bych se připojit k dalším kolegům v rámci této projednávané změny nebo novely školského zákona. Já to tady dneska poslouchám od rána. Celkem mě zaujaly příspěvky paní kolegyně Berkovcové, mělo to hlavu a patu, pana kolegy Kettnera, který opravdu velice sofistikovaně popsal tu situaci. ***
