Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.10 hodin)
(pokračuje Jana Hanzlíková)
Vy jste, pane kolego, tady říkal, že stále upozorňujeme, že to nebylo veřejně diskutováno, ale ono to opravdu nebylo, a především se to týká právě těch pozměňovacích návrhů, které svým způsob velmi překvapily i ty odborné platformy, kterých se to přímo dotkne. Teď hovořím především o tom pozměňovacím návrhu, který se týká převodu financování nepedagogických pracovníků u školských poradenských zařízení. Tam skutečně ta zařízení, kterých se to přímo dotkne, to vůbec nevěděla a je to tam velmi citlivě vnímáno, protože se to týká bohužel těch sociálních pracovníků, kdy já jsem tak ráda za to, že v současné době se už stali opravdu nedílnou součástí toho týmu. A tenhle způsob financování je v podstatě zase dává jakoby na vedlejší kolej, protože budou tedy financováni z jiných zdrojů.
A teď k těm zřizovatelům. Já si jich nesmírně vážím a vůbec nepochybuji o tom, že jsou to velmi vzdělaní a schopní lidé. Ale nebudeme si tady přece nalhávat, že všichni jsou odborníci na školství. To tedy určitě nejsou. Takže bude tam docházet k tomu (Předsedající: Čas.), že samozřejmě ti lidé mají i jiné priority. Děkuji, já se ještě přihlásím.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně. Jenom zdvořile požádám o oslovování skrze mne, mým prostřednictvím.
A nyní pan poslanec Jan Berki a jeho dvě minuty. Prosím.
Poslanec Jan Berki: Děkuju. Je vidět, že my umíme tu diskusi vést, řekl bych, věcně a bez osobních útoků, čemuž mělo zabránit to skrze, tak mě se to nijak nedotýká. A omlouvám se, že teď nebudu skrze vás oslovovat konkrétní poslance a poslankyně, budu zkoušet reagovat tak, jak jsem si psal zase poznámky.
Co se týká ONIVů, já jsem reagoval na to, že velkou výtkou je, že to ministerstvo, když převede financování nebo včetně toho financování ONIVů, tak nebude schopno již něco prioritizovat. Já jsem jenom konstatoval, že to není ani schopnost ONIVy. Že prostě chce-li něco ministerstvo skutečně prioritizovat, chce-li něco říct, co se z toho pořídí, tak to stejně z těch ONIVů musí vytáhnout, což je mimo jiné situace, která se stala - a nejenom za tohoto ministra, a nebudu teď diskutovat úplně o tom, jestli to, že se některé věci platily z operačních programů, bylo, nebo nebylo dobře.
Co se týká toho nařízení, tak omlouvám se, pokud jsem se vyjádřil nepřesně, ono to nařízení je připraveno, včetně těch indexů, ale nepustilo se to do toho připomínkového řízení, a to proto, že my jsme to trochu konzultovali s některými zástupci Senátu a od některých by to nebylo vnímáno úplně pozitivně, že vlastně připouštíme to nařízení dříve, než to měl Senát možnost projednat, což jsme respektovali. Jenom ale tím chci říct, že ten návrh je skutečně připraven.
Co se týká podsouvání. Já jsem to nepodsouval vám konkrétně, já jsem konstatoval, že na těch setkáních to zaznělo z úst některých, nebylo to mířeno konkrétně na někoho.
A poslední. Já si pořád úplně nejsem jist, jestli když říkáme, že ředitel bude muset jít žebrat ke svému zřizovateli, že zase nepodsouváme něco do toho systému. Já prostě považuju za přirozené, že ředitel nebo ředitelka, nejčastěji tedy příspěvkové organizace, se se svým zřizovatelem baví o tom, jaké má potřeby a jak se to bude financovat.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět děkuji za dodržení času a nyní pan poslanec Jan Richter. Připravit se posléze může paní poslankyně Oulehlová. A nyní prosím, ujměte se slova.
Poslanec Jan Richter: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi několik slov k otázce, která se dotýká všech škol v naší zemi, a tím i všech dětí, rodičů, pedagogů, ale také zřizovatelů. Jde o přesun financování nepedagogických pracovníků na obce a kraje. K tomu se přidává pozměňovací návrh poslance Rudolfa Cogana, který upravuje rozdělování daňových výnosů mezi kraje a obce. Oba tyto návrhy spolu souvisejí a oba já považuji za problematické.
Nejde o marginální změnu. Jde o krok, který může mít dalekosáhlé dopady nejen pro samotné pracovníky škol, školníky, uklízečky, kuchařky, hospodářky, administrativní síly, ale i pro samotný chod škol a jejich prostředí. Tyto profese bývají většinou přehlížené, ale bez nich by školy jednoduše nemohly fungovat. Jsou to lidé, kteří každý den zajišťují, že se děti učí v čistém, bezpečném a klidném prostředí, že mají co jíst, že je o ně postaráno i mimo třídu. Tito lidé nejsou v uvozovkách "navíc", jsou součástí školní komunity, stejně jako učitelé.
Navrhovaný přesun financování by znamenal, že jejich mzdy by již nehradilo Ministerstvo školství, ale že by odpovědnost a hlavně náklady přešly na obce, města a kraje. A já se ptám, máme na to skutečně připravené rozpočty? Máme jistotu, že všechny obce v této zemi dokážou zajistit důstojné odměňování těchto zaměstnanců? Bojím se, že odpověď je, že nemáme a že tento krok by mohl vést k prohlubování nerovností mezi jednotlivými školami. Zatímco jedna obec by mohla udržet kvalitní zázemí školy, jiná by byla nucena snižovat stavy, omezovat úklid, a tím i omezovat celý provoz. A to není cesta k lepšímu školství. Chápu potřebu hledat úspory a zefektivňovat státní výdaje, ale školství není místo, kde by se mělo šetřit způsobem, který ohrozí kvalitu základní péče o děti a pracovní podmínky těch, kteří se o ně starají.
Z tohoto důvodu se připojuji k hlasům, které volají po zachování stávajícího modelu financování. Pokud se má vést debata o změnách, pak otevřeně, s dostatečným předstihem a za jasných podmínek, které neohrozí fungování škol, zejména těch v menších obcích a regionech.
A právě v této souvislosti byl předložen pozměňovací návrh poslance Cogana, který má údajně pomoci tím, že změní systém rozdělování daní mezi kraje a obce podle různých kritérií. Na první pohled to může znít jako vstřícný krok, ale při bližším pohledu je zřejmé, že jde jen o kosmetickou úpravu, která reálné problémy neřeší. Ano, návrh zavádí nové ukazatele, například počet dětí a studentů, délku silnic nebo počet zdravotnických zařízení, ale chybí tomu to podstatné - dostatek nových prostředků. Tento návrh totiž nepřináší více peněz do systému, pouze přerozděluje to, co už v systému je. A to znamená, že někteří dostanou víc, ale jen za cenu, že jiní dostanou méně. A to je nefér.
Místo skutečné podpory školství se tak dostáváme do situace, kdy se zodpovědnost přehazuje z jednoho článku na druhý, a finance se tak jen přelévají z jednoho konce republiky na druhý. Bez systémové změny a bez navýšení prostředků je to jen hra s čísly a školám to nepomůže.
Proto vyzývám k tomu, abychom se k těmto návrhům postavili čelem. Přesun financování nepedagogických pracovníků odmítáme, pokud nebude jasně řečeno, jak bude zajištěno jejich financování. A pozměňovací návrh pana poslance, jakkoliv může být veden dobrým úmyslem, nepovažuji za dostatečný, pokud nezajistí skutečně nové a spravedlivé zdroje.
Naše školy si zaslouží stabilní a předvídatelné financování, ne nejistotu, škrty a improvizaci. A naši nepedagogičtí pracovníci si zaslouží důstojné ohodnocení, ne stát se vedlejšími oběťmi těchto rozpočtových her. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji. A nyní vystoupí paní poslankyně Renata Oulehlová, poté se připraví paní poslankyně Kamila Bláhová. Paní poslankyni nevidím v sále, takže ztrácí pořadí, a paní poslankyně Kamila Bláhová již míří k pultíku. Poté se připraví pan poslanec Jan Hrnčíř. Prosím.
Poslankyně Kamila Bláhová: Krásné dopoledne, dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já nepřijdu s žádnou novou myšlenkou, která by tady již nezazněla. Ale mám potřebu to opakovat. Bohužel jde opět o to stejné, a to o ten nepochopitelný přílepek, který řeší zaběhnutý a osvědčený systém financování nepedagogických pracovníků, a ONIV, který nově přejde na zřizovatele, tedy na města, kraje, dobrovolné svazky a obce.
Jak už jsem tady opakovaně při svých projevech informovala, jsem starostka města Litvínova, poměrně velkého města, zřizujeme několik škol, vedle základních škol zřizujeme také speciální školu, základní uměleckou školu a také jednu střední školu, což je v tom systému velmi neobvyklé.
Tak jak již tady zaznívá opakovaně, v tomto přílepku jsou samozřejmě problematické tři oblasti. Nejenom tedy že lze označit tento pozměňovací návrh za přílepek, ale také způsob financování prostřednictvím rozpočtového určení daní a také ta platnost, která se sice posunula z 1. září 2025 na leden 2026, ale vůbec to ten problém neřeší. ***