Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Ředitelé krajských škol v Pardubickém kraji nepedagogům zaplatili o 45 milionů víc a ředitelé obecních škol o 67 milionů víc. A to je ta jejich obava, protože vy počítáte ty peníze podle nějakých tabulkových tabulkových míst a počítáte je na tabulky, ale oni samozřejmě dneska ti ředitelé, protože jim to zákon umožňuje, ty nepedagogické pracovníky sanují z toho budgetu, který je na odměny těm pedagogickým pracovníkům. A proto, aby si je udrželi, tak dostávají samozřejmě ty peníze navíc. A to jsou ty částky navíc, který zaplatil jak kraj, tak obce v Pardubickém kraji za rok 2024. A toho se obávají ty samosprávy a ty kraje, že budou muset sanovat to financování těch nepedagogických pracovníků, protože dostanou menší budget, než skutečně vynaloží na ty nepedagogické pracovníky. Děkuji za slovo.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou bude reagovat pan ministr Bek. Prosím, máte slovo, pane ministře.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, já bych chtěl jenom ještě zmínit v kontextu té dnešní debaty to, že ty finanční prostředky se těch rozpočtech škol přelévaly různými směry. V roce 2023 naopak sáhli ředitelé do platů nepedagogů beztak nízkých a zlepšovali platy učitelů. Ty přelivy prostě v tom systému existují, ale nedosahují žádných ohromných měřítek a samozřejmě v budoucnu bude záviset na rozhodnutích těch zřizovatelů o tom, jak efektivně tyhle činnosti uspořádají.

Jsme v situaci, kdy klesají počty dětí v mateřských školách, v dalším roce v řadě případů budou klesat počty dětí v základních školách, v některých případech i na středních školách, a samozřejmě tomu se musí přizpůsobovat to financování a také rozsah těch úvazků nepedagogů. Prostě české školství se v následujících letech, to regionální, bude z hlediska personálních kapacit zmenšovat. Ne nějak dramaticky, ale pohybujeme se pořád v měřítku těch přelivů financí. A opravdu zásadní zodpovědnost budou mít zřizovatelé za to, a zatím k tomu neměli významný důvod, aby efektivněji uspořádali například strukturu svých škol a zajištění těch podpůrných činností.

Považuju za logické, že to řada z nich udělá, moje zkušenost s diskusemi se starosty je taková, že řada z nich s tím počítá, jsou na to připraveni a už si ty kroky připravují. Naopak vlastně jím zbydou dodatečné prostředky na to, aby mohli lépe financovat některé jiné věci ve školách. Takže to rozhodnutí bude lokální, nebude centrální, ale jde o to, zda celkové daňové výnosy obcí a krajů prostě umožňují profinancování té nové povinnosti. (Předsedající: Čas.) Já jsem přesvědčený o tom, že to nastavení férové, byť vítám (Předsedající: Čas.) politickou debatu o tom, zda se to v budoucnu nemá změnit, ten podíl obcí a krajů.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane ministře, děkuji vám a prosím o dodržení času. Nyní pan poslanec Rudolf Salvetr s faktickou poznámkou, poté paní poslankyně Knechtová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Rudolf Salvetr: Děkuju za slovo, paní předsedající. Já bych si dovolil jenom dvě krátké poznámky k té debatě, která tu probíhá. Jedna se týká těch provozních výdajů. Tady zaznělo, že školy odčerpají nějaké prostředky z jiných věcí, které by v obci bylo možné dělat ku prospěchu všech občanů. No, s tím úplně, s tou větou nemohu souhlasit, protože přece ta škola je ku prospěchu celé té obce.

Ale to, co je problém v tom financování, a my jsme tu trochu smísili, celá ta debata je o penězích na nepedagogické pracovníky, jestli mají dále prostřednictvím státu nebo obcí. Ale ty výdaje druhé, které jdou do provozu, do vybavení škol, ty už dneska obce financují a já se naprosto jednoznačně hlásím k tomu, že všichni ředitelé našich škol slyší, jak máte možnost požádat o prostředky z různých operačních programů, udělejte to. A možná za pět, za šest let tady budete ve Sněmovně řešit problém, jak výpadek těchto financí vůbec nahradit, protože dneska školy nemají jeden počítač, mají jich třeba 100, běžná škola, a jejich obnova bude obrovským nákladem pro zřizovatele, pokud ty evropské fondy nebo jakékoliv jiné vypadnou. To je jedna z těch poznámek.

A druhou, pan kolega Brázdil, vaším prostřednictvím, tady říká, aby se děti učily všechno stejně. Nemůžeme se vrátit do roku 1993, 1994, kdy vůbec vznikla poprvé jakási jedna variabilní disponibilní hodina v rámci vzdělávacího programu a školy si s ní už v té době těžko poradily. Změnilo se to úplně, školy mají svoje vzdělávací programy uzpůsobené (Předsedající: Čas.) tomu, co chtějí dělat, a 35 let zpátky prostě jít dneska nelze, (Předsedající: Čas.) byť to nebylo úplně blbě.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní paní poslankyně Lenka Knechtová s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Já bych chtěla zareagovat na pana ministra a požádat ho o velkou pozornost, protože vy, když tady vlastně plošně zmiňujete to snižování počtu dětí, tak ono je potřeba v tom udržovat rovnováhu. A ta rovnováha se jmenuje obce a města a především malé obce, kde v současné době probíhá dramaticky výstavba, to znamená, že naopak jsou ještě starostové, kteří dneska řeší, že tu třeba potřebují postavit základní školu. A paní předsedající, vaším prostřednictvím, paní předsedající třeba byla účastna jednání u nás v Předklášteří, kde prostě taková situace nastává, kdy má dojít k výstavbě až tisíce bytů a vlastně kapacity školství tomu naopak vůbec jako nestačí.

Takže za mě ten problém v území se jmenuje tak, že se nám vylidňují některé obce a města nebo některá část území a naopak někde, kde je třeba výborná dopravní infrastruktura nebo těm mladým rodinám to dává smysl, tak tam se nám naopak začínají ti obyvatelé kumulovat a dojde tam třeba výhledově k dramatickému právě nárůstu jak dětí v mateřských, tak základních školách. A to je to téma, které je potřeba, aby Ministerstvo školství zavnímalo a nedívalo se jenom do těch statistik a těch plošných tabulek, ale mělo i řešení pro tyhle ty výjimečné situace, které si myslím, že se dějí napříč republikou, ale jenom v určitých lokalitách. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášena paní poslankyně Marie Pošarová do rozpravy. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážený pane ministře. Musím vám přečíst vlastně dopis naštvaného starosty z Plzeňského kraje, zvlášť je to moje taková srdeční záležitost. Jako starosta města Měčín se na vás obracím s naléhavou žádostí, abyste ve třetím čtení neschválili pozměňovací návrh připravované novely školského zákona v její současné podobě, který převádí financování nepedagogických pracovníků a dalších nepedagogických aspektů vzdělávání, podpůrná opatření nepedagogického charakteru na obce.

Novela přináší zásadní změny ve financování škol, které považuje za zcela nesystémové a potenciálně ohrožující kvalitu a dostupnost vzdělávání v naší obci i v celé České republice. Konkrétně se jedná o převod financování nepedagogických pracovníků pod zřizovatele. Tento krok zásadně zatíží rozpočty obcí bez adekvátní finanční kompenzace od státu. Už teď je vidět, jak to s námi myslíte, když jste zvýšili meziročně příspěvek rozpočtového určení daní na žáka na rok 2024 o pouhých 72 korun. Za rok 2022 bylo navýšeno o 2 356 korun a za rok 2023 o 1 979 korun. I vaší zásluhou máme nyní ceny energií vysoké. K tomu ještě jste schválili navýšení platů jak pro pedagogy, tak i pro nepedagogické pracovníky. Tímto považuji navýšení příspěvku na žáka o 72 korun za výsměch.

Převod financování podpůrných opatření nepedagogického charakteru pod zřizovatele dosud hrazené státem na základě doporučení školských a poradenských zařízení, například na speciální pomůcky, úpravy prostor, softwary by nově přešly na zřizovatele, což může významně ohrozit dostupnost podpory pro žáka se speciálními vzdělávacími potřebami a obcím připravuje komplikace při řešení školské problematiky, navíc přispěje opět k nerovnosti ve vzdělávání.

Zavedení inkluze a zdánlivě krásné dotace na asistentky bylo také jen pozlátko k rušení našeho dobře fungujícího systému školství do této doby. A to by měly opět platit obce ze svých rozpočtů? Převod takzvaných ostatních neinvestičních výdajů na zřizovatele. Z těchto prostředků se hradí učebnice, pomůcky, školení pedagogů a další nezbytné výdaje. Jejich převedení na zřizovatele povede k výraznému omezení těchto klíčových oblastí, pokud nebudou opět poskytnuty potřebné finance, o kterých toho příliš nevíme. A to je další velký výdaj pro obce s nově vámi vydanými školními vzdělávacími programy, které se ve školství předělávaly před pár lety. Jsou to další finanční prostředky na něco, s čím ani vnitřně nelze souhlasit. ***