A to je ta jejich obava, protože vy počítáte peníze podle nějakých tabulkových tabulkových míst a počítáte je na tabulky, ale oni samozřejmě dneska ti ředitelé, protože jim to zákon umožňuje, nepedagogické pracovníky sanují z budgetu, který je na odměny pedagogickým pracovníkům, a proto, aby si je udrželi, dostávají samozřejmě peníze navíc. A to jsou ty částky navíc, který zaplatil jak kraj, tak obce v Pardubickém kraji za rok2024, a toho se obávají samosprávy a kraje, že budou muset sanovat financování nepedagogických pracovníků, protože dostanou menší budget, než skutečně vynaloží na nepedagogické pracovníky. Děkuji za slovo.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou bude reagovat pan ministr Bek. Prosím, máte slovo, pane ministře.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, já bych chtěl jenom ještě zmínit v kontextu dnešní debaty to, že finanční prostředky se v rozpočtech škol přelévaly různými směry. V roce 2023 naopak sáhli ředitelé do platů nepedagogů, beztak nízkých, a zlepšovali platy učitelů. Ty přelivy prostě v tom systému existují, ale nedosahují žádných ohromných měřítek, a samozřejmě v budoucnu bude záviset na rozhodnutích zřizovatelů o tom, jak efektivně tyhle činnosti uspořádají.

Jsme v situaci, kdy klesají počty dětí v mateřských školách, v dalším roce v řadě případů budou klesat počty dětí v základních školách, v některých případech i na středních školách, a samozřejmě tomu se musí přizpůsobovat financování a také rozsah úvazků nepedagogů. Prostě české školství se v následujících letech, to regionální, bude z hlediska personálních kapacit zmenšovat. Ne nějak dramaticky, ale pohybujeme se pořád v měřítku přelivů financí. Opravdu zásadní zodpovědnost budou mít zřizovatelé za to, a zatím k tomu neměli významný důvod, aby efektivněji uspořádali například strukturu svých škol a zajištění podpůrných činností.

Považuju za logické, že to řada z nich udělá. Moje zkušenost s diskusemi se starosty je taková, že řada z nich s tím počítá, jsou na to připraveni a už si ty kroky připravují. Naopak vlastně jím zbydou dodatečné prostředky na to, aby mohli lépe financovat některé jiné věci ve školách, takže to rozhodnutí bude lokální, nebude centrální. Ale jde o to, zda celkové daňové výnosy obcí a krajů prostě umožňují profinancování té nové povinnosti. (Předsedající: Čas.) Jsem přesvědčený o tom, že je to nastavení férové, byť vítám (Předsedající: Čas.) politickou debatu o tom, zda se to v budoucnu nemá změnit, ten podíl obcí a krajů.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane ministře, děkuji vám a prosím o dodržení času.

Nyní pan poslanec Rudolf Salvetr s faktickou poznámkou, poté paní poslankyně Knechtová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Rudolf Salvetr: Děkuju za slovo, paní předsedající. Já bych si dovolil jenom dvě krátké poznámky k debatě, která tu probíhá. Jedna se týká provozních výdajů. Tady zaznělo, že školy odčerpají nějaké prostředky z jiných věcí, které by v obci bylo možné dělat ku prospěchu všech občanů. No, s tím úplně, s tou větou, nemohu souhlasit, protože přece ta škola je ku prospěchu celé té obce. Ale to, co je problém v tom financování - a my jsme to trochu smísili, celá ta debata je o penězích na nepedagogické pracovníky, jestli mají dále prostřednictvím státu nebo obcí - ale ty výdaje druhé, které jdou do provozu, do vybavení škol, ty už dneska obce financují, a já se naprosto jednoznačně hlásím k tomu, že všichni ředitelé našich škol slyší: Jak máte možnost požádat o prostředky z různých operačních programů, udělejte to. Možná za pět, za šest let tady budete ve Sněmovně řešit problém, jak výpadek těchto financí vůbec nahradit, protože dneska školy nemají jeden počítač, mají jich třeba sto, běžná škola, a jejich obnova bude obrovským nákladem pro zřizovatele, pokud evropské fondy nebo jakékoliv jiné vypadnou. To je jedna z těch poznámek.

A druhou - pan kolega Brázdil, vaším prostřednictvím, tady říká, aby se děti učily všechno stejně. Nemůžeme se vrátit do roku 1993, 1994, kdy vůbec vznikla poprvé jakási jedna variabilní disponibilní hodina v rámci vzdělávacího programu a školy si s ní už v té době těžko poradily. Změnilo se to úplně, školy mají svoje vzdělávací programy uzpůsobené tomu (Předsedající: Čas.), co chtějí dělat, a 35 let zpátky prostě jít dneska nelze (Předsedající: Čas.), byť to nebylo úplně blbě.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní paní poslankyně Lenka Knechtová s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Já bych chtěla zareagovat na pana ministra a požádat ho o velkou pozornost, protože vy, když tady vlastně plošně zmiňujete snižování počtu dětí, ono je potřeba v tom udržovat rovnováhu a ta rovnováha se jmenuje obce a města, a především malé obce, kde v současné době probíhá dramaticky výstavba, to znamená, že naopak jsou ještě starostové, kteří dneska řeší, že tu třeba potřebují postavit základní školu. Paní předsedající, vaším prostřednictvím, paní předsedající třeba byla účastna jednání u nás v Předklášteří, kde prostě taková situace nastává, kdy má dojít k výstavbě až tisíce bytů, a vlastně kapacity školství tomu naopak vůbec nestačí.

Takže za mě ten problém v území se jmenuje tak, že se nám vylidňují některé obce a města nebo některá část území, a naopak někde, kde je třeba výborná dopravní infrastruktura nebo těm mladým rodinám to dává smysl, tam se nám naopak začínají obyvatelé kumulovat a dojde tam třeba výhledově k dramatickému právě nárůstu jak dětí v mateřských, tak základních školách. A to je to téma, které je potřeba, aby Ministerstvo školství zavnímalo a nedívalo se jenom do statistik a těch plošných tabulek, ale mělo i řešení pro tyhlety výjimečné situace, které si myslím, že se dějí napříč republikou, ale jenom v určitých lokalitách. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášena paní poslankyně Marie Pošarová do rozpravy. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážený pane ministře. Musím vám přečíst dopis naštvaného starosty z Plzeňského kraje zvlášť, je to moje taková srdeční záležitost: "Jako starosta města Měčín se na vás obracím s naléhavou žádostí, abyste ve třetím čtení neschválili pozměňovací návrh připravované novely školského zákona v její současné podobě, který převádí financování nepedagogických pracovníků a dalších nepedagogických aspektů vzdělávání, podpůrná opatření nepedagogického charakteru, na obce.

Novela přináší zásadní změny ve financování škol, které považuji za zcela nesystémové a potenciálně ohrožující kvalitu a dostupnost vzdělávání v naší obci i v celé České republice. Konkrétně se jedná o převod financování nepedagogických pracovníků pod zřizovatele. Tento krok zásadně zatíží rozpočty obcí bez adekvátní finanční kompenzace od státu. Už teď je vidět, jak to s námi myslíte, když jste zvýšili meziročně příspěvek rozpočtového určení daní na žáka na rok 2024 o pouhých 72 korun. Za rok 2022 bylo navýšeno o 2 356 korun a za rok 2023 o 1 979 korun. I vaší zásluhou máme nyní ceny energií vysoké. K tomu ještě jste schválili navýšení platů jak pro pedagogy, tak i pro nepedagogické pracovníky. Tímto považuji navýšení příspěvku na žáka o 72 korun za výsměch.

Převod financování podpůrných opatření nepedagogického charakteru pod zřizovatele dosud hrazené státem na základě doporučení školských a poradenských zařízení, například na speciální pomůcky, úpravy prostor, softwary by nově přešly na zřizovatele, což může významně ohrozit dostupnost podpory pro žáka se speciálními vzdělávacími potřebami a obcím připravuje komplikace při řešení školské problematiky, navíc přispěje opět k nerovnosti ve vzdělávání.

Zavedení inkluze a zdánlivě krásné dotace na asistentky byly také jen pozlátko k rušení našeho dobře fungujícího systému školství do této doby, a to by měly opět platit obce ze svých rozpočtů?

Převod takzvaných ostatních neinvestičních výdajů na zřizovatele: z těchto prostředků se hradí učebnice, pomůcky, školení pedagogů a další nezbytné výdaje. Jejich převedení na zřizovatele povede k výraznému omezení těchto klíčových oblastí, pokud nebudou opět poskytnuty potřebné finance, o kterých toho příliš nevíme. A to je další velký výdaj pro obce s nově vámi vydanými školními vzdělávacími programy, které se ve školství předělávaly před pár lety. Jsou to další finanční prostředky na něco, s čím ani vnitřně nelze souhlasit. ***