Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.40 hodin)
(pokračuje Eva Fialová)
Lesnický park byl založen a je provozován vůlí tří zakladatelů, kterými jsou Lesy České republiky, inženýr mansfeld, což je jeden z největších vlastníků lesů v České republice, a Českou lesnickou společností, s pobočným spolkem Křivoklát. V roce 2017 pak byly místní lesy zařazeny do Mezinárodní sítě modelových lesů.
K tomu, že území neobsahuje dostatek přírodních a člověkem málo pozměněných ekosystémů, se nakonec přiznává i závěrečná zpráva Zhodnocení dopadů a regulace, takzvaná RIA, kterou vydalo Ministerstvo životního prostředí v roce 2024, když na straně 43 konstatuje, že při vzniku Národního parku Křivoklátsko cca 85 procent území národního parku bude zařazeno do zóny soustředěné péče o přírodu. To znamená, že zóna přírodní a zóna přírodně blízká budou zabírat pouze 15 procent území. Trošku málo.
Dalším důvodem je samotná fragmentace krajiny, a to z pohledu toho, že se jedná o vnitřní část naší republiky. Máme zde koridor na letiště Václava Havla, je velice osídlená. Ale pojďme si to říci trošku i v číslech. Krajina je fragmentovaná za prvé, vlivy přirozenými - což všichni víme - které představují přírodní bariéry, jako kaňony, horské masivy, velké vodní toky nebo jezera. Za druhé, vlivy antropogenními, tedy způsobenými člověkem. (nesrozumitelné) a jeho interakčními prvky v podobě železnic, dálnic, silnic a veškerých tras technické infrastruktury. Proto celá mapa vyhlášení národního parku je jako sýr Ementál, kde máme různé kousky sem a tam, kde vyhlašujeme, že tady budeme speciálně chránit a vyhlašovat národní park.
Takže vycházíme-li z předpokladu, že čím větší je velikost jednotlivých fragmentů vymezených antropogenními prvky, tím vyšší je přírodní hodnota území, můžeme porovnat území našich národních parků a uvažovaného Národního parku Křivoklátsko. Takže, vezmeme-li si Krkonošský národní park, celková rozloha parku je 444 kilometrů čtverečních a nefragmentováno z toho máme 210 kilometrů čtverečních, což představuje 47 procent. Šumava, kde se bere i to naše párové dvojče, všechny, v České republice a v Německu, má dohromady 920 kilometrů čtverečních a nefragmentovaná plocha je 460 kilometrů čtverečních, což představuje 50 procent. Českosaské Švýcarsko má rozlohu 173 kilometrů čtverečních. Nefragmentováno je 100 kilometrů čtverečních, což odpovídá 58 procentům. Podyjí, které má celkovou rozlohu 76 kilometrů čtverečních, kde je nefragmentováno 60 kilometrů čtverečních, což představuje 79 procent plochy.
Křivoklátsko dle návrhu bude obsahovat 105 kilometrů čtverečních. Z toho je nefragmentováno pouze 30 kilometrů čtverečních, což představuje 25 procent. Další údaj, proč by neměl být vyhlášen Národní park Křivoklátsko. Jednoduchým porovnáním tedy zjistíme zcela odlišné parametry prostoru Křivoklátsko. Hustota neregulovaných antropogenních vlivů na Křivoklátsku dosahuje úrovně, která je neslučitelná s regulativy na území národních parků. Není překvapením, že území Křivoklátska nesplňuje elementární kritéria Mezinárodního svazu ochrany přírody, na jehož vzniku se podílela Česká republika, pro kategorii Národní park. Z hlediska mezinárodních standardů se jedná o chráněnou krajinnou oblast.
No a co si budeme povídat o nákladech? Ekonomické aspekty jsou poprvé zmiňovány až v materiálu Národní park Křivoklátsko, stav záměru a informace o podkladech pro přípravu vyhlašování, který byl zveřejněn začátkem roku 2023. Je zde uvedeno, že na provozní náklady na zaměstnance a administrativu se orientačně počítá s částkou 50 milionů korun. Předpokládaný počet zaměstnanců správy národního parku byl zamýšlen v počtu do 60 míst. Je nutné podotknout, že tento materiál s prvními oficiálními informacemi se objevil až poté, co uplynula lhůta pro podání námitek k národnímu parku, což byl prosinec roku 2022.
No a pokud se podíváme na údaje ze zveřejněné Závěrečné zprávy k hodnocení dopadů regulace, zjistíme informace naprosto odlišné, kdy ze zdrojů Ministerstva životního prostředí Národní park Křivoklátsko, stav zaměstnanců a informace o podkladech pro přípravu vyhlašování z roku 2023, se uvádí předpokládaný počet zaměstnanců 60. Závěrečná zpráva, takzvaná RIA, kterou máme k tomuto zákonu, uvádí 112. Trošku velký rozdíl. Pokud se podíváme i na předpokládané náklady správy na národní park, tak původní zpráva z roku 2023 uvádí 50 milionů, RIA nám uvádí 263. No, trošku velké rozdíly. Informace uvedené v Závěrečné zprávě k hodnocení dopadů regulace z roku 2024, kde jsou zmíněny náklady na zřízení národního parku, které dříve nebyly uváděny - náklady na provoz, hodnocení vyplacené újmy a předpokládané výnosy.
Teďka - možná si všichni můžeme tu zprávu přečíst, ale jenom abychom měli představu. Celkové náklady související pouze se vznikem Křivoklátska a správy národního parku jsou tedy 206 milionů. Roční náklady na provoz národního parku se odhadují tedy na 263 milionů. Výnosy z prodeje vlastních výrobků, uvádíme 49. Příspěvek na pokrytí provozu ze státního rozpočtu činí 175 milionů. Trend financování činnosti národního parku z prodeje dříví na území České republiky je patrný i z dalších národních parků na území České republiky. Například na území Národního parku Šumava bylo v roce 2023 vytěženo 275 724 metrů krychlových dříví, přičemž tržby z prodeje dosáhly 374 milionů a kryly z 60 procent náklady celého Národního parku Šumava.
I přes tuto skutečnost se v roce (?) tohoto národního parku uvádí, že z důvodu nedostatku finančních prostředků byly správy národního parku nuceny přistoupit k redukci péče o spravovaný majetek, přičemž za 10 let vznikl dluh na opravách majetku ve výši 179 milionů. Na problém s financováním provozu národních parků na území České republiky upozorňuje i systematická zpráva Hodnocení národních parků České republiky z Ministerstva životního prostředí z roku 2019, kde se uvádí, že prodej dříví v rozpočtu Správy národních parků v letech 2014 až 2017 pokrýval bezmála 43 procent příjmů. Takže můžeme citovat: "Model, kdy těžba dříví představuje hlavní příjem správy, není dlouhodobě udržitelný. Zóna přírodní se postupně rozšiřuje, proto těžitelné dřevo v parcích postupně ubývá a bude ubývat."
Konečně se v příštím programovém období patrně sníží příležitost k čerpání evropských fondů, kterým správy financují velkou část nezbytných investic, důležitého managementu a výzkumu. Kombinovaný deficit se postupně sčítá do vážného propadu v příjmech správ, který má dvě klíčové konsekvence. První je koncepční. Smysl státního příspěvku se prakticky rozchází s účelem, k čemu stát parky zřídil. Proto, proč vůbec uvažujeme o vzniku dalšího národního parku v současné situaci deficitního státního rozpočtu, kdy můžeme předpokládat, že vznik a provoz Národního parku Křivoklátsko by v prvních třech letech znamenal reálné náklady ve výši jedna miliarda korun, v prvním roce pak pravděpodobně půl miliardy? V situaci, kdy není zajištěno dostatečné financování stávajících národních parků, je to naprosto iracionální. ***
