Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.50 hodin)
(pokračuje Eva Fialová)
Oproti tomu současný lesní hospodář přináší peníze ze státního rozpočtu v systému, který je funkční, vysoce nadstandardní z pohledu přínosu pro ochranu přírody a krajiny a pozitivně přijímaný místními obyvateli, kteří jsou v drtivé většiny proti vyhlášení národního parku. Zajímavé by bylo i vyhodnocení vynaložených nákladů z rozpočtu národního parku na opatření, která prokazatelně vedou ke zlepšení stavu ekosystémů na území národního parku a jejich porovnání s náklady vynakládanými na navrhovaném území současném správcem majetku. O pozitivním trendu zlepšování stavu území ve vztahu k ochraně přírody vypovídají i zveřejněná data. Jedná se například o informace uveřejněné v analýze stavu a vývoje k oblastním plánům rozvoje lesů pro Křivoklátsko a Český kras z 2021, kde se například uvádí, že na území této přírodní lesní oblasti dochází ke zvyšování lesnatosti, nárůstu porostní zásoby, stoupá podíl (?) přestárlých porostných skupin, dochází k navyšování středního věku dřevin, zvyšování přírůstku dřevin, zvyšuje se přirozenost dřevinné skladby a snižuje se nové poškození lesních porostů zvěří a i na základě studií z let 2021, 2016 zpracované pro APK.
O prokazatelně pozitivním trendu hospodaření hovoří i audit celosvětově nejrozšířenějšího systému certifikace trvale udržitelného hospodaření v lesích na světě, z jehož závěrů z roku 2023 lze uvést hned několik silných stránek: nadstandardní spolupráci současného správce území s orgány ochrany přírody, v rámci hospodaření současné, zvláště chráněné území a Natury 2000, výrazně vysoký podíl melioračních a zpevňujících dřevin využívaných při obnově lesních porostů a vysokou odbornou znalost a kvalifikace lesního personálu, a ekonomická analýza současného hospodaření na navrhovaném území v současnosti hospodaří Lesy České republiky v rámci organizační jednotky Lesní správa Křivoklát. Ta hospodaří na území cca 19 hektarů, to jest téměř dvojnásobek plochy navrhovaného národního parku. A počet zaměstnanců je 30, to jest jeden zaměstnanec na 633 hektarů. Národní park uvažuje o 112 zaměstnancích, to jest jeden zaměstnanec na 93 hektarů. Počet vozidel v současné chvíli je 22, to jest jedno vozidlo na 863 hektarů. Národní park uvažuje o 36 vozidlech, což je jedno vozidlo na 289 hektarů.
Pokud se budeme zabývat uplatněnými újmami, protože se jedná o CHKO Křivoklátsko, tak samotná RIA vypočítává, že by se žádalo o několik řádek desítek milionů. No, ale skutečnost je taková, že v roce 2024 byla náhrada 10,78 milionu. Tak kde je pravda?
Takže nechápu, proč v současné ekonomické situaci chceme vyhlašovat další národní park, pane ministře, asi je to ta fajfčička za splněný program. Chápu, hezky se usmíváte na mě, děkuju, ale jako ekonomické důvody jsou také jasné. A pak bych ráda poprosila vás na otázku, co už jsem tady vznesla, proč ministerstvo ve své RIA vůbec neuvažuje o alternativní variantě, která je zavedení existujícího konceptu, vzniku prvního (?) řízeného lesního závodu Křivoklát, zřizovaného za účelem ochrany přírody a krajiny, protože 99 procent národního parku je zřizováno na majetku státu, a když víte, že tato skutečnost by byla přijata i pro místní obyvatele, a Ministerstvo životního prostředí tuto alternativní variantu dlouhodobě ignoruje a neuvádí jako návrh ve své RIA. Děkuji za odpověď a děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně.
Přečtu omluvy. Od 15.30 do 15.45 se omlouvá paní poslankyně Lucie Potůčková a dále od 15.30 do 16 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jan Skopeček.
Budeme tedy pokračovat v obecné rozpravě a s přednostním právem se hlásí pan ministr. Prosím, pane ministře.
Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Jen velmi krátce zareaguji prostřednictvím pana místopředsedy na paní poslankyni Fialovou. No, my jsme ji nezvažovali nikdy, protože takovýto návrh na stole neležel a neleží. Není žádná legislativa, která by říkala, jakým způsobem v systému mezinárodní ochrany a mezinárodních chráněných území něco takového existuje. Není na to žádná legislativa, není žádná provazba. My máme systém maloplošných a velkoplošných chráněných území. Velkoplošná chráněná území jsou chráněné krajinné oblasti, kde hospodaření zůstává i na majetku státu původního hospodařícího, tedy buďto Lesů České republiky, nebo Vojenských lesů. A pak máme vyšší kategorii, která je mezinárodně vyšší, a to jsou národní parky, kdy hospodaření přejímá ta samotná nově vytvořená entita na majetku České republiky. Nic takového jako nějaká alternativa vlastně není, nemá legislativní oporu, a proto jsme se jí ani nemohli zabývat. Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vzhledem k tomu, že není žádná faktická poznámka, budeme pokračovat v obecné rozpravě. Vystoupí pan poslanec František Petrtýl, připraví se paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím, pane poslanče.
Poslanec František Petrtýl: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dobrý den. Dovolte mi, abych také já se vyjádřil ještě jednou k této novele zákona. Už jsem k tomu jednou hovořil, kdy jsem se spíše - když jsem to zhodnotil nějakým způsobem obecně, kde jsem zmínil jak zmíněné Křivoklátsko, tak i vlastně drakonické pokuty pro eventuální přikácení dřevin a podobně. Nyní tedy bych rád chtěl spíše se soustředit na Křivoklátsko.
Již od devadesátých let minulého století pracuje Správa Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko s termínem devastace turismem a rekreací. Jedná se o negativní projevy zvýšené koncentrace osob na jednom místě. Podobnou problematiku programátoři národního parku bagatelizují a její skutečný rozměr tají, naopak vykreslují fixní obraz souladu masového turismu s přírodou, a to ve prospěch obcí a jejich obyvatel, kteří budou pouze bohatnout.
Skutečností jsou už dnes nekontrolovatelná množství automobilů a návštěvníků, která v obcích bez jakékoliv potřebné infrastruktury působí jejich kolaps. Další a další středočeské investice do nových povrchů silnic, do intenzifikace hromadné dopravy a do výletnických serverů pod heslem "příroda dostupná pro všecky" utváří místo chytrých projektů prostor pro overturismus. Vznik národního parku tyto problémy nevyřeší, ale pouze prohloubí. Navrhovatelé buď záměrně, nebo spíše z nevědomostí ignorují vzorce chování společnosti v hustě urbanizovaném prostředí prostoru České republiky, potažmo Evropy a zejména Středočeského kraje. Přírodní prostředí dostupné z metropole jakýmkoliv druhem dopravy do 30 minut a sevřené dvojicí dálnic se ocitá pod násobně vyšším tlakem konzumentů turistických cílů, než je tomu v příhraničních národních parcích. Děsivé scénáře tisícihlavých davů, které se během slunečních dnů valí Krkonošemi a Šumavou, jsou nutným důsledkem neregulace turismu a dlouhodobým projevem rozpadu kulturních hodnot a vztahu k půdě a krajině, kterou v těchto oblastech sledujeme od vysídlení původního obyvatelstva.
Jak uvádí v rozhovoru pro server Dnes šéf Asociace národních parků pan Robin Böhnisch, dovednosti původních obyvatel při péči o krajinu jsme si nestihli ještě osvojit. Má absolutní pravdu a neplatí to jen o původních obyvatelích a Krkonoších, ale o celé české krajině a jejich (?) hospodářích. Slova Romana (správně Robina) Böhnische, ředitele KRNAPu, vrcholného představitele státní správy a profesionálního ochránce přírody, nelze v kontextu Křivoklátska interpretovat jinak než jako výzvu zachovat Křivoklátsku jeho přirozený, staletími osvědčený styl hospodaření, který v posledních téměř padesáti letech probíhá v souladu se všemi požadavky státní správy přírody a krajiny ve formě chráněné krajinné oblasti a v duchu biosférické rezervace UNESCO, zejména, když hospodařící subjekty Lesy České republiky a Lesní správa Zbiroh získaly za své výsledky respekt odborné veřejnosti a vyhlášený lesnický park reprezentuje Českou republiku v mezinárodní síti modelových lesů. ***
