Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(18.30 hodin)
(pokračuje Rudolf Salvetr)
Když - a řada z vás je tady delší dobu - jsme přicházeli do této Sněmovny před třemi a tři čtvrtě roky, tak sem zaslechl, že čím méně zákonů schválíme, čím méně regulací, tím lépe pro naši společnost a pro tuto zemi. Bylo mi to trošku podivné, proč je to tak zmiňováno, ale ono je to naprostá pravda. Vždyť každá ta regulace, kterou my tady schválíme, znamená, že vchází v platnost. A je tam ještě jedna krásná věta: neznalost zákona neomlouvá. Kdybychom si tady udělali kvíz, co všechno jsme schválili a za co za všechno zodpovídáte? Školsky bych řekl, že jsme všichni - ne pardon, budu mluvit za sebe - že jsem možná za čtyři minus, a to si nejsem jist.
A pak ještě další věc, a to je ten paternalismus, který byl tady zmiňován. Kolegové, kteří sedí po mé pravé straně - a já se k tomu hlásím také - velmi často říkáme a uvědomujeme si, že nechceme žít nějakým způsobem jako v zemích dále na východ od nás. A tam ten paternalismus je dokonalý. Stát začne děti vychovávat od tří let, stojí u nástěnek s vojenskou tématikou se samopalem a považují to za normální. Fakt chceme paternalismus zavádět i v takových věcech, jako jsou energetické nápoje? Nestačí, když si to vyřeší rodiny samy doma? Já myslím, že ano a že toho dobra jsme se v tomto směru napáchali více než dost. A musím zareagovat ještě na jednu věc - a jdu (nesrozumitelné) těch energetických nápojů. Jeden z kolegů tady opakovaně předkládal v uvozovkách dvojčata, až to dnes prošlo. A světe, div se, minulý týden v trestu neprošly - a cituji slova předkladatelky - takzvané šlehárny, a ony se objevují nyní u energetických nápojů? Mně to přijde naprosto neuvěřitelný. A ještě to zaštítíme tím, že zůstane čistý veřejný prostor. Města mají sběrné dvory, města mají koše na každém rohu a já, když ráno přicházím na radnici a projdu si parky, tak mě může čert vzít, protože všude je nepořádek, který tam ti lidé takhle odhodili, byť to měli pět metrů k tomu koši. Umíte si představit, že ten člověk, který si bude chtít šlehnout a bude sedět na lavičce v parku, že se sebere a půjde do té šlehárny, protože to tam bude pro něj pohodlnější? Někdo asi jo, ale všichni to určitě nebudou. A pak se ptám, kdo je bude provozovat? Kdo je bude vybavovat? Jaký tam bude personál? Prosím, fakt to nepřeháněme s péčí o všechny, kteří o ni ani nestojí. Děkuju vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jako další vystoupí paní poslankyně Jana Bačíková, připraví se pan poslanec Michal Kučera, potom pan poslanec Václav Král, prosím.
Poslankyně Jana Bačíková: Já děkuju za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte tedy i mně pár slov k návrhu novely na zákaz prodeje energetických nápojů dětem. Já jsem se nějak rozběhla, jsem se zadýchala. Ano, právě vlastně těch barevných plechovek, které dnes mnozí označují za nového nepřítele veřejného zdraví.
Než se ale vlastně pustíme do toho legislativního tažení za očistu mládeže, chtěla bych se na chvíli přenést do filmového světa. Nevím, kdo z vás si pamatuje na film Demolition Man? Odehrává se v budoucnosti, kde je všechno sterilní, milé, politicky korektní a kde vládne usměvavý, ale autoritativní dobrotivý pan Cocteau. Lidé nesmí nadávat, nesmí si dát hamburger z masa, pouze tofu - prostě zdravý životní styl a permanentní úsměv. Výsledkem bylo co - byla to frustrace, rebelie a faleš. A víte, co je na tom filmu vlastně děsivé? Ne to, že je přehnaný, ale to, že čím dál častěji slyším zde ve Sněmovně návrhy, které k takovému světu vedou - pomalu, tiše, ale vytrvale. A tak vítejte ve světě Demolition Mana a dobrotivého pana Cocteaua.
Ano, energetické nápoje nejsou zdravé, ani sladké limonády nejsou zdravé, ani řízek s bramborovým salátem, který jsem si zrovna dneska dala, také není zdravý. Ale otázka zní je úkolem státu chránit jednotlivce před každým jeho vlastním rozhodnutím, i tím nezralým? Dnes chceme zakázat kofein, zítra to bude co? Dvoulitrové koly, velké porce popcornu v kině? Nebo rovnou zakážeme děti pustit do obchodu bez zdravotnického dozoru? Naše děti, naše mládež potřebují hlavně výchovu, informace, příklad a důvěru. Ne příkazy, zákazy a regulace, které vytvářejí iluzi, že svět je bezpečný, protože tohle už je ošetřeno zákonem.
A co hůř, každý nový zákaz posiluje návyk, že za všechno špatné může někdo jiný - stát, školství, prodejce. A že osobní odpovědnost je tak trochu přežitek. Vážení kolegové, já nechci bránit informované diskusi, ale prosím, než přijmeme další zákaz, přemýšlejme, jestli jsme náhodou nepřekročili hranici, za kterou už nejde o zdraví, ale o chuť řídit lidem život. A připomeňme si, že ani ve světě dobrotivého pana Cocteaua to nakonec nebyla regulace, co přinesla svobodu a zdravou společnost, ale byl to návrat k zdravému rozumu. Děkuju vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Michal Kučera, připraví se pan poslanec Václav Král. Pan poslanec Kučera stahuje svoji přihlášku, tedy pan poslanec Václav Král - kterého v sále nikde nevidím. Jestli není přítomen v sále... V tom případě faktická poznámka pana poslance Zlínského. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já to nebudu dlouze natahovat, já bych chtěl jenom říct, že jsem rád, že se tu objevilo tolik bojovníků proti regulacím, za svobodu konání každého z nás, jednotlivce, protože by chtěl připomenout jednu organizaci, která se jmenuje Evropská unie, která je mistrem světa v produkování regulací. Takže předpokládám, že tito poslanci si toho budou vědomi, a až budeme schvalovat nařízení ve výborech nebo i tady v parlamentu, které podporují tady tyto regulace, tak že si vzpomenou na své bouřlivé projevy, které tady měli, a budou hlasovat i proti evropským regulacím. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další pan poslanec Michal Kučera s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec Michal Kučera: Já děkuju za slovo. Já jsem stáhl svou přihlášku do rozpravy, protože si myslím, že se vejdu do dvou minut, tak to nechci nějak příliš protahovat. Já jsem víceméně do doby projednávání tohoto - do dnešního projednávání této novely - této novele příliš nevěnoval pozornost, protože jsem byl přesvědčen, že je napsaná kvalitně, že je - skutečně přináší nějaký, řeknu, pokrok v této oblasti, což dneska kolegové, tak jak tady vystupovali - ať to byl kolega Haas a další - tak jednoznačně poukázali na zásadní legislativní chyby v této novele, což si myslím, že je naprosto zásadní. To je důvod, proč tuto novelu neschválit a nestát o to, aby byla prohlasována společně s ANO a SPD tak, jak to předkladatelé chtějí udělat.
A ta druhá rovina je skutečně ta, o které může být naprosto legitimní debata - zda stát má skutečně řídit to, co to - řídit, jak vychovávat děti, má vstupovat do rodin, má říkat: my to tady na Malé Straně víme lépe, nebo ne? Zaznívalo to tady mnohokrát. Já si tu - j á se - i pod dojmem té debaty, která tady probíhala, si připravím nějaké mé vystoupení do třetího čtení, kde bych chtěl skutečně poukázat na další aspekty, o kterých se tady moc nemluvilo - to znamená i dopad do toho, řeknu, hospodářského sektoru, do živnostníků, kteří budou zatíženi další administrativou, další regulací.
Mluvili jsme tady o rodinách, mluvili jsme o školách, ale třeba o těch provozovnách jsme příliš nemluvili, takže já se budu chtít zaměřit i na toto téma. Já věřím, že to bude další oblast, která - kromě toho, že tato novela je jednoznačně legislativní paskvil, jak bylo poukázáno - (Předsedající: Čas.) - tak přinese další rozměr právě tato debata. Děkuju. ***
