Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(18.20 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Michal Kučera s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec Michal Kučera: Děkuju za slovo. Můžu tady k panu kolegovi, který tady mluvil přede mnou o tom, jakým způsobem se zaplevelují či nezaplevelují zákony. Tak proboha, já se na tom nebudu přece podílet. Pokud s tím nesouhlasím, tak jednoznačně nebudu ten, který bude hlasovat či podporovat zákon, o kterém víme, že skutečně zapleveluje právní řád. A to, že jsou takové zákony, vznikly před námi, no, bohužel, protože třeba pro ně hlasovali takoví poslanci, jako jste vy.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak tím jsme vyčerpali faktické poznámky, budeme pokračovat v obecné rozpravě. Jako další vystoupí pan poslanec Rudolf Salvetr, připraví se paní poslankyně Jana Bačíková. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Rudolf Salvetr: Hezký podvečer, děkuju za slovo, pane předsedající. Já začnu hned, vaším prostřednictvím, k nepřítomnému kolegovi Flekovi. Ve chvíli, kdy jste oznámil, že bychom tady mohli sedět také do osmi do rána, a podíval se, že půjdeme ještě vystupovat, tak se poněkud zděsil a zhroutil zřejmě v domnění, že tady strávíme 13 nebo 14 hodin. Nebojte se, nebude tomu tak, byť začnu tu svoji řeč poněkud obšírněji. A možná že si budete říkat, proč zrovna od vyhlášky ke školnímu stravování.
Je to týden, myslím minulý týden, kdy jsme tady vedli debatu a povídali jsme si o důležitosti školního stravování. A já jej považuji za vůbec to nejlepší nebo jedno z nejlepších, co naše školství má, protože v celé řadě zemí děti možnost teplého jídla v poledne nemají. A přichází tu s bagetou nebo si někde něco mohou ohřát v mikrovlnné troubě. A když se do těch našich tříd podíváte, a nejen ve vyloučených lokalitách, to je úplně jedno, napříč školami, tak je to často jediné teplé jídlo, které se mnoha dětem dostane. Doma to vyřeší pak něčím, co byste úplně zdravou stravou nenazvali. A my jsme se tady zaštiťovali tím, že uděláme změny ve školním stravování, že přijde nová vyhláška, která bude jasně říkat, co se jíst smí, co se jíst nesmí, kolik toho tam má být a jestli náhodou knedlík dvakrát za 14 dní není škodlivý. Ale také to, že děti by si mohly přinášet vlastní jídlo, škola by ho měla někde odskladovat, pak by si ho měly ohřát. A padl tady dotaz, myslím si, vaším prostřednictvím, od paní kolegyně Berkovcové, kdo za to ponese zodpovědnost, v jakém stavu si ho přinesli z domova? A to je jedna z věcí, kterou na školy neustále nakládáme, nebo na někoho druhého, že by pak měl mít za to zodpovědnost. A většinou to bývá zaštítěno tím, že chceme konat dobro.
No a přece školy, když už došlo na energetické nápoje, ke kterým se za chvíli dostanu, už mají po dlouhou dobu pamlskovou vyhlášku a ve svých bufetech a v doplňcích, které si tam děti mohou koupit, je jasně stanoveno, že tam Coca Cola, energetické a jiné nápoje a tak dále být prostě nesmí.
Ale proč k tomu budeme ještě přidávat další povinnost, byť zakázat je možné úplně všechno, energetické nápoje nevyjímaje, aby školy kontrolovaly, jestli si někdo nepřinese energetický nápoj na výuku, na výlet? Vždyť to není na denním pořádku, že by tam děti chodily tak jako tady dnes jeden z kolegů rozdal provokativně Red Bully a to, co mě ranilo ještě víc, také tu není, vaším prostřednictvím, kolegyně Zajíčková, že ho tu provokativně otevřeme a řekneme, my si ho dát můžeme a děti ne. No, já jsem neviděl lepší reklamu na energetický nápoj než v ten moment. A říkám to s plnou zodpovědností, že to je to samé s kouřením, že je to s alkoholickými nápoji. Nesmí je mít děti do x let, nesmí si je koupit. No, oni se k nim dostanou. Polovina dětí kouří. Jako celoživotní nekuřák tomu nerozumím a říkám si, že je to špatně. No, nebudu říkat, že se nenapiju alkoholu, ale to neznamená, že se musíme někde potácet.
A také v patnácti letech, světe div se, 54 (procent), 60 procent dětí řekne, že s alkoholem přišly do styku. No, kde asi? Bylo to v těch školách? Nezlobte se na mě, já budu mluvit spíše, nebo mluvím spíše z té praxe, kterou jsem prožil jako učitel, ředitel školy a starosta města, než tak, jak to udělal naprosto precizně a bravurně odpovídající jeho kvalifikaci kolega Haas, vaším prostřednictvím. A mohl bych tady stát možná do těch osmi do rána, to by bylo strašně fajn, byli bychom tu zřejmě spolu sami dva, a vyprávět vám jednotlivé příběhy, jak rodiny krom řady povinností mají velmi silně vyvinutý smysl pro ochranitelskou funkci nad svými dětmi.
Já úplně vidím, jak si ředitelé škol zvou rodiče a jak je možné, že váš Tonda, Ruda, Anežka přinesli do školy energetický nápoj. Kde k němu přišli? No, ta odpověď je velmi jednoduchá. U nás to nebylo, možná si to koupili někde u vás nebo někde vedle v samošce. A teď půjdeme po těch samoobsluhách a kdo mu to tam prodal? Prosím opravdu řešme věci, které jsou skutečně vymahatelné.
A řeknu vám další příklad. Přiveze Městská policie opilé čtrnácti a půlleté, patnácti a půlleté dítě domů. No, jako každý normální rodič poděkuje, zavře dveře a já vím, že jsme tu schválili, co se smí a nesmí, ale za těmi dveřmi asi s takovým chlapcem by se to srovnalo během pěti vteřin buď domluvou, nebo důraznější domluvou. A když se toto stane, tak Městská policie, místo aby jí bylo poděkováno, že tedy chlapec se dostal domů ve zdraví, tak se dozví, co si to dovolí tu rodinu skandalizovat, že jim jejich opilé dítě vezou domů a že oni ví, že je dítě pryč.
Prosím opravdu nesnímejme z těch rodin krom té ochranitelské funkce taky tu výchovnou a zodpovědnost za ty děti. Vždyť nemůžeme přebrat za ně úplně všechno. Zaznělo tady, že děti díky tomu, jak jsou naspeedované z energetických nápojů, večer nemohou spát, sedí u počítačů, tabletů, paří na nich šest, sedm hodin v noci a ráno jsou naprosto vyřízené. Já to nechci zlehčovat, ale přece wifiny v těch rodinách také mají jedno kouzlo, že se dají vypnout. Anebo se rodiče mohou postarat o to, že v 8 hodin si ta zařízení zejména u menších dětí stáhnou a prostě na nich nebudou do dvou v noci. A to, že děti dneska mají psychické problémy, no, já si nemyslím, že je to pouze z těch nápojů, mohou k tomu přispět.
Ale přátelé, buďte dneska malým dítětem. Ze mě by bylo půl blázna hned. Jednou vás ohrožuje klíště, podruhé jste si nenandali sluneční brýle, sotva vylezete z auta, potřetí se odřete. Nemůžete na to použít kysličník. Náplast musí být pouze "spajdí" náplast nebo tlapková náplast, protože ta normální je špatná. A chudák to dítě neví, co má dělat dřív, aby se zavděčilo všem.
Před pětadvaceti lety, když jste přijeli na lyžařský výcvik nebo na vodácký výcvik, tak občas přišel někdo z rodičů a řekl vám - prosím vás, on musí ráno vzít půlku tohoto prášku, protože měl třeba problémy s cukrovkou, anebo i třeba nějaký psychický problém. Dneska? Býti učitelem znamená být napůl také člověkem, který rozdává ráno tabletky. Příklad z letošního roku, který mi vykládaly kolegyně, s kterými jsem kdysi jezdíval na ty výcviky, říkaly: Hele, někomu před snídaní, někomu po snídani a někomu dvakrát denně a máme to naškatulkované. To přece není běžný stav. A jestli jim má něco pomoci, z mého pohledu je to trošku normální, racionální přístup k životu a nevyřeší to další regulace. ***
