Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.10 hodin)
(pokračuje Jakub Michálek)
Nemůžeme nechat to, co tady proběhlo. To, co tady proběhlo v justici, je skandální precedens, který říká, že jakmile kriminálník má svoje aktivity zašifrované na svých nosičích - a já jsem obecně stoprocentně pro to, aby bezúhonný člověk mohl šifrovat svoje věci, jsem stoprocentně pro to, aby mohl šifrovat svoji komunikaci, bezúhonný člověk. Ale kriminálník, který byl pravomocně odsouzen a má zabavené ty nosiče a je tam nebezpečí, že tam jsou přístupové kódy třeba k výnosům z té trestné činnosti, a jde tady až o 11 miliard korun, tak přece žádný svéprávný člověk nemůže říkat, že naše zákony musí umožňovat vydávání takových nosičů zpátky organizovanému zločinu! Vždyť si to představte, že organizovaný zločin získá 11 miliard, co pak s těmi penězi bude moct dělat? To to můžeme zabalit, to můžeme zavřít celou tu národní centrálu, to se nakonec všichni vyženou do téhleté bitcoinové sféry a budou si to šifrovat a budou stoprocentně krytí, protože jim nikdo ty výnosy nikdy nezabaví. Takováhle judikatura je extrémně nebezpečná a mělo by to být vyšetřeno. Myslím, že paní Bradáčová by to měla vyšetřovat, to, jakým způsobem se tohleto stalo na státním zastupitelství za jejího předchůdce Stříže. Protože jestli tohle bylo čisté, tak já bych se tedy hodně divil.
Budeme pokračovat k tomu návrhu usnesení. Samozřejmě, jak jsme říkali, ta bitcoinová aféra je jenom vrcholek ledovce, spousta těch věcí, co vyplynula na povrch, tak je jenom zlomek toho, co reálně se musí dít. Ostatně je to v jednom rozhovoru, který dávali pracovníci Národní centrály proti organizovanému zločinu, že téměř každá kauza, do které by píchli, tak je nějakým způsobem ohnutá nebo cinklá a je tam prostor pro trestní řízení, takže se musí zaměřovat jenom na ty, kde je opravdu nejlepší důkazní situace, aby se z toho nedokázali ti obvinění vyvlíknout.
A další kauza, kterou chceme projednat v rámci toho usnesení, je kauza Motol, protože evidentně tam selhala činnost Ministerstva zdravotnictví a my jsme nedostali jako Poslanecká sněmovna, které se má vláda zodpovídat, žádné informace o tom, jak byla navýšena kontrolní kapacita Ministerstva zdravotnictví.
Ministerstvo zdravotnictví má pod sebou nějakých 70 přímo řízených nemocnic a dalších organizací. A na těchhletěch 70 organizací tam sedí nějakých osm lidí, kteří by to měli v podstatě řídit z pozice zřizovatele, vykonávat kontrolu a tak dále, a tak dále. A samozřejmě některé ty nemocnice, jako třeba Motol, jsou gigantické nemocnice, které mají miliardové rozpočty. A to tam kontroluje několik jednotek lidí, kteří přiznávají, že nejsou schopni provést více než jeden audit souběžně. Takže my máme nastavený kontrolní systém ve zdravotnictví tak, že to kontrolují zdravotní pojišťovny, kontroluje to Ministerstvo financí, vyjadřuje se k tomu Ministerstvo pro místní rozvoj, ale náš zřizovatel, ten, kdo má bezprostřední vliv na to, kdo bude sedět jako šéf té nemocnice, tak ten se jenom vymlouvá na ty další kontrolující instituce.
A všichni jsme viděli ten neuvěřitelný skandál s tím, jak probíhaly prověrky ze strany NBÚ, kde ředitelé nemocnic tady běhali s tím, že mají prověrku od NBÚ, pak se ukázalo, že se podílejí na korupci a že ta prověrka NBÚ byla nastavena takovým způsobem, že nemohla vůbec zaručit ani žádný minimální standard toho, že ten člověk nemá ulité majetky jinde, protože ta prověrka NBÚ se ani nezaměřovala na velikost toho majetku, ani na to, aby se podívali do majetkového přiznání, aby si projeli katastr, jestli sedí katastr a majetkové přiznání. Takže to samozřejmě bylo naprosto nedostatečné a vytvořilo to obrovský prostor pro korupci ve zdravotnictví.
A proto my jsme navrhli v tom návrhu usnesení, aby Ministerstvo zdravotnictví bylo vyzváno Poslaneckou sněmovnou k přijetí systémových opatření k omezení možností korupce ve státem zřízených nemocnicích, a řešili jsme to s experty, kteří se na to specializují, řešili jsme to i s řediteli nemocnic, kteří třeba nastoupili po tom, co tam byla nějaká korupční aféra, a museli řešit takovouto situaci. Takže včetně posílení kapacit kontroly, nastavení vnitřních a vnějších kontrolních mechanismů, zakotvení povinných výběrových řízení na ředitele fakultních nemocnic. To je něco, co já jsem navrhl v rámci změny zákona a koalice to zařízla.
Srovnávání cen výdajů. Srovnávání cen výdajů si vláda Petra Fialy napsala do svého programového prohlášení. A víte, jak to splnila? Na Ministerstvu zdravotnictví po čtyřech letech funguje pracovní skupina. Takže sice máme pracovní skupinu pro srovnávání, ale zatím tam nikdo nic nesrovnává, není k dispozici žádné srovnávání těch výdajů v nemocnicích tak, abychom dokázali držet výdaje na uzdě.
A potom samozřejmě kontrolu navýšení rozsahu majetku manažerů nemocnic a zkvalitnění standardu prověřování ředitelů nemocnic ze strany Národního bezpečnostního úřadu. To jsme chtěli navrhnout k tomu skandálu v kauze Motol, který vyšel najevo v únoru a se kterým se doteďka Poslanecká sněmovna žádným způsobem nevypořádala, pan ministr nás žádným způsobem neinformoval o tom, jak posílil ty kapacity, aby se ty korupční skandály neopakovaly. Takže my budeme tady opravdu jenom čekat na to, než přijde další skandál po kauze Rath, po kauze Bulovka, po kauze Homolka, po tom sněžení s panem Dbalým, Krajská zdravotní, Jihočeský kraj... Neustále se opakují kauzy ve zdravotnictví a vládní koalice se k tomu nedokázala postavit čelem.
Další věc, kterou jsme chtěli navrhnout v návrhu usnesení Poslanecké sněmovny, se týká té známé kampeličky neboli Podnikatelské družstevní záložny, protože je potřeba upozornit tuto Sněmovnu a vládu, Ministerstvo financí, které má taky nějaké gesce v oblasti třeba návrhu zákonných opatření, prevence praní špinavých peněz, protože ta kauza je zase spojená s kryptoměnami z hlediska záložny. A to jsou věci, které vyšly najevo teprve nedávno, protože pokud se nepletu, tak někdy na konci minulého roku - na začátku tohoto roku Česká národní banka zrušila registraci Podnikatelské družstevní záložny právě z toho důvodu, že umožnila hotovostní výběry ve výši 668 milionů korun ve prospěch 12 osob. Takže nějakých 12 lidí z Podnikatelské družstevní záložny chodilo po městě s 600 miliony v igelitkách. Tak to je docela teda síla.
A potom ještě vyšlo najevo, že je s tím spojená kauza Glocin pana Aleše Kohoutka, někdejšího spolupracovníka Radovana Krejčíře. A co se stalo v kauze Glocin? V kauze Glocin bylo víc jak 4 000 českých občanů pod záminkou výhodných investic do kryptoměny okradeno o více jak 4 miliardy korun. A co se stalo souběžně s tím? Kdo zajišťoval ty hotovostní toky, ten cash? No, zajišťovala to právě Podnikatelská družstevní záložna, která neměla vůbec žádné opatření proti praní špinavých peněz. A provalilo se to celé až po několika letech, protože to zjevně nebylo kontrolované průběžně. A samozřejmě oni tam našli díru v těch našich zákonech. Ta firma Glocin se účelově přestěhovala do Velké Británie, ale přesto působila na území České republiky a přesto tady okrádala na území České republiky občany naší země mimo dohled České národní banky.
Zatímco poctivé banky musí splnit všechny regulace, zatímco každý z nás poslanců jsme politicky exponovanou osobou, když si platíme nějaké úrazové pojištění 1 000 korun měsíčně, tak musíme vyplňovat nesmyslné formuláře o tom, kde jsme tu tisícovku vzali, tak tady pobíhá 12 lidí s 600 miliony v igelitkách. Děje se to a je tam obrovské napojení. A zůstává tam díra v té regulaci. ***
