Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Všechny ty klíčové kritické otázky, termíny, dodavatele, jak to překlopíme, jak najedeme na JMHZ, jsme si opravdu hodně dopodrobna rozdiskutovali. U mnoha z těch jednání jsem byl dokonce i přímo osobně, protože i já jsem byl podnikatel. Začal jsem podnikat ve druhém ročníku svého studia na vysoké škole a podnikal jsem, než jsem šel do politiky, takže vím, že to není jednoduchá věc, když přinášíme tyto změny. Na druhou stranu - zaznělo to tady, a za to děkuji, od opozice - v zásadě všichni se shodují na tom, že tuto změnu potřebujeme, že nás dokáže obrovským způsobem posunout.

Pokud jde o otázku, jestli jsme někoho proškolili uvnitř na rezortu a padaly dotazy (tohoto) typu třeba na Úřadu práce. Tak jenom chci připomenout, že máme od 1. ledna tohoto roku jedno IT. One IT tým MPSV to zajišťuje pro úřady práce a nově i pro Českou správu sociální zabezpečení. Takže dělají to přímo lidé, kteří jsou na rezortu MPSV. Jsou do toho zapojeni lidé ze sekce sedm. To je ta věcná část, která garantuje věcné záležitosti. Pak jsou do toho zapojeni další kolegové napříč tím rezortem, legislativní sekce a logicky sekce jedna, která má na starosti právě otázku IT a toho technického řešení.

To znamená, ano, běží na tom opravdu intenzivní příprava toho týmu, který má několik částí, a tito lidé spolu velmi intenzivně komunikují. Stejně tak jako komunikujeme s těmi firmami, dodavatelskými firmami IT. Mimochodem právě po diskusi s nimi jsme přistoupili na posun z 1. 1. na 1. 4. a ten první kvartál, který tam bude následně dohlašován. To znamená, jsou informováni a komunikace běží velmi intenzivně.

Poslední poznámka. Dělám všechno pro to s tím týmem, abychom nezopakovali žádnou z chyb, která se stala při nástupu a implementaci digitalizace stavebního řízení. To znamená, děláme všechno pro to, aby to proběhlo opravdu hladce a aby komfort a přínos této změny pro zaměstnavatelský sektor, ale i pro státní veřejné instituce, byl jednoznačně pozitivní. Děkuju za pozornost.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Vaše vystoupení, pane ministře, vyvolalo jednu faktickou poznámku, a to pana kolegy Ivana Bartoše. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuju za to ujištění. Vlastně všechny otázky, které jsem tady položil, byly zodpovězeny. Věřím, že se tady objeví i pan ministr financí. Kdyby to nebylo tady o tom bodu, já bych se chtěl zeptat Mariana Jurečky, pana ministra, co jsem tady říkal, že bylo za hranou, nebo nebyla pravda. Jenom bych mu chtěl připomenout, že jsem v roce 2023, v momentě, kdy jakási firma zasekla digitalizaci stavebního řízení na antimonopolním úřadu, který si dal překvapivě a ne úplně v souladu s tím, jak má postupovat, načas, přišel na vládu a ten tisk prošel mezirezortním řízením. Tady do mě sypala paní Dostálová, byla o tom celodenní jednání tady ve Sněmovně, kde jsem žádal jednotlivé rezorty a ministry, aby poskytli součinnost jako jednou z variant k dodání systému pro úředníky. Byl to Cendis pana ministra Kupky, byla to státní tiskárna, která je pod panem ministrem Stanjurou, byl to Nakit, který je pod ministrem vnitra.

Ten tisk určoval další varianty vývoje, kde se hovořilo o časovém stresu právě kvůli tomu, že celou zakázku zastávala nastrčená firma, která mimo jiné dodává tady panu Blažkovi tiskárny na Ministerstvo spravedlnosti. Vláda mi k tomu dala zamítavé stanovisko už v tom mezirezortu. Zejména Úřad vlády, kde tedy vyšívá jeden vysoce postavený člen ODS jako poradce pana premiéra, v té době byl, a potom se vláda odmítla tímto zabývat.

My jsme zvolili ten systém JŘBU, paní Štajgrová s týmem, který to zadával, a šli jsme tedy k dodání minimální funkcionality. Tak až si budeme říkat, kdo mi kladl otázky a kdo mi kdy pomohl, tak můžu tenhle dokument vytáhnout. Já jsem se chtěl zeptat, co tedy není pravda? Že u vás je firma Tekis (?), jejíž majitel je šéf jedné části IT pod panem Trpkošem? Že jste antidatoval smlouvu k 1. 4. na legislativní bypass a do novin jste řekli, že k tomu byly objektivní důvody, potom, co to vyšťourali novináři? Tam už je 15 milionů za API utraceno, a to si myslím, že by stálo za to vysvětlit. (Předsedající: Čas.)

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. V tuto chvíli se vracíme zpátky do rozpravy. Paní kolegyně Lucie Šafránková je další přihlášenou. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, vážený pane místopředsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím krátké stanovisko a také říct pozměňovací návrhy, které k těmto tiskům za SPD budu podávat. My určitě - já už jsem to tady říkala - vítáme zavádění projektu jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Určitě je to věc, která, pokud se dobře otestuje a bude fungovat, tak určitě to bude zjednodušení pro všechny zaměstnavatele. Ale co už rozhodně nevítáme, jsou některé změny v jiných zákonech, které vláda navrhuje provést právě v souvislosti se zaváděním tohoto programu.

Už jsem tady také o tom hovořila v prvním čtení a jde zejména o vládní záměr na zrušení srážkové daně u příjmů ze zaměstnání, takzvaně ze závislé činnosti. Nejprve u příjmů cizinců, respektive u daňových nerezidentů, později i u všech ostatních příjmů všech našich občanů.

Primárně jde o drobné, občasné a příležitostné příjmy, o studentské brigády, o přivýdělky rodičů s malými dětmi, o pracovní příjmy seniorů, o drobné odměny, třeba za členství v různých spolcích, družstvech, volebních komisích a tak dále. To je pro nás naprosto nepřijatelné. Dnes se třeba příjmy z dohod o provedení práce a o pracovní činnosti jednoduše zdaní srážkovou daní a člověk dále už nemusí nic řešit.

Nově ale právě tady vláda navrhuje, aby i tito lidé museli podávat daňové přiznání, jinak jim bude hrozit pokuta. Je evidentní, že tahleta změna jen zbytečně zkomplikuje životy mnoha poctivým pracujícím lidem a hlavně těm, kteří jsou už nyní na trhu práce velmi zranitelní. Podle sdělení Komory daňových poradců vláda ani nepředložila analýzu, jak velkou finanční zátěž by tento její revoluční návrh přinesl občanům, orgánům daňové a finanční správy a státnímu rozpočtu.

Budu podávat, jak už jsem říkala na začátku, pozměňovací návrhy týkající se toho souvisejícího zákona, ale vzhledem k tomu, že to spolu souvisí, tak ho zmíním už teď. Jeden z mých pozměňovacích návrhů se týká toho, že zachovává možnost zdaňovat drobné a příležitostné pracovní příjmy i nadále prostřednictvím právě srážkové daně.

Můj další pozměňovací návrh. Jeho prostřednictvím navrhuji v zákoně o daních z příjmů zvýšit daňové zvýhodnění pracujících rodičů na vyživované nezaopatřené děti. Tímto návrhem chci hlavně reagovat na bezprecedentní propad porodnosti, který postihl celou Českou republiku, a který má bezesporu i sociální a ekonomické příčiny. Jinými slovy, lidé odkládají založení či rozšíření rodiny ve značném množství případů i z toho důvodu, že jim jejich pracovní příjmy prostě nestačí na zajištění základního standardu nutného pro výchovu dětí, a to hlavně v době, kdy jeden z rodičů pečuje o malé dítě v domácnosti.

Propad porodnosti zásadním způsobem poškodí v budoucnu náš systém veřejných financí, důchodový systém zdravotnictví a další sociální systémy. Proto navrhuji zvýšit daňová zvýhodnění pracujících rodičů na jejich nezaopatřené děti, a to následujícím způsobem. Na první dítě o 10 000 korun, na druhé o 20 000, na třetí a každé další dítě o 30 000 korun. Tedy pro rodinu s třemi dětmi, by tato změna znamenala zvýšení jejího ročního disponibilního příjmu o 60 000 korun.

Na jedné straně sice v důsledku navrhovaných opatření poklesnou příjmy státu a veřejných rozpočtů v oblasti přímých daní, ale na druhé straně v důsledku poklesu daňové povinnosti, a tedy nárůstu čistých příjmů domácností a rodin, by se zároveň u mnoha osob a rodin snížil objem jimi pobíraných sociálních dávek nejrůznějšího typu, anebo by některé tyto domácnosti úplně ztratily nárok na sociální dávky, což by znamenalo snížení objemu výdajové stránky státního rozpočtu, a tudíž i alikvótní kompenzaci částečného propadu jeho příjmové stránky.

Ještě významněji by ovšem přímé dopady navrhovaného opatření na příjmy státního rozpočtu kompenzoval vyšší objem výběru nejrůznějších nepřímých daní, třeba DPH, spotřební daně právě v důsledku významného zvýšení koupěschopné poptávky jednotlivých domácností. ***