Ještě bych možná doplnil dvě věci. Jednak bych asi chtěl ocenit v tuhle chvíli, i když to nebývá zvykem, posun, který probíhá. Teď nehovořím, jak probíhá, ale že skutečně probíhá ve věci Ministerstva práce a sociálních věcí. Jsem rád, že jsme zavedli tabulku plnění zákona právo občana na digitální službu, tady ji mám. (Ukazuje materiál.) Aktualizuje se pravidelně, pokud ji chcete, páni poslanci a páni poslankyně, čerpat. Někdy o tom, jak stát digitalizuje služby, existuje dashboard, kde se toto dá najít. Jsem rád, že Digitální a informační agentura, o které budeme hovořit dnes dopoledne nebo odpoledne, plní na 71 procent a výrazně od konce roku poskočilo i Ministerstvo práce a sociálních věcí, 50 procent služeb je zdigitalizováno. Jsem rád, že posun je u pátého na pásce z celého státu, což je i ministerstvo místního rozvoje, s tím, jak tady hovořila paní poslankyně Schillerová, prostřednictvím paní předsedající, údajně zpackanou digitalizací, protože ti jsou na 44 procentech a jsou v celkovém pořadí státní správy pátí.

Proč mě mrzí, že tady není ministr Stanjura? Ministerstvo financí nepatří mezi ty nejhorší - to je prokazatelně Ministerstvo školství, Ministerstvo dopravy a Ministerstvo vnitra - ale Ministerstvo financí má zatím zdigitalizováno 80 procent. Myslím, že to koresponduje i s těmi 6 procenty funkčnosti do doposud nevysoutěženého nDISu a chápu jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele jako jakousi výpomoc Ministerstva práce a sociálních věcí v naplnění aspoň částečně toho závazku, protože na Ministerstvu financí se to nehnulo ani o píď, a nebudu to gradovat do nějaké pointy. Zeptám se ještě pana Jurečky na otázku, která je z mého pohledu spíše funkční, technická, ale pokud ta digitální cesta nebude sjednocena kompletně, tak my se vlastně nezbavíme povinnosti, kterou v tuto chvíli vůči státu a jednotlivým institucím zaměstnanci, zaměstnavatelé, podnikající subjekty mají.

Já jsem si tady stáhnul tuhletu prezentaci (Ukazuje materiál.) - jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které od roku 2026 má nahradit těch 25 formulářů, a zde jsou tedy vyjmenovány ty subjekty: Česká správa sociálního zabezpečení, Úřad práce, Finanční správa, Český statistický úřad a další. Hovoří se o tom, že formulář bude mít 300 položek - pokud ta agenda je v podnikových systémech řešena ve více softwarech, bude muset dojít k nějaké integraci na formulář. Mám trošku obavy, aby tu současnou práci na straně státu jsme nepřenesli na ty, co tyto informace státu poskytují, kde prostě firma bude muset ze čtyř systémů, SAP HR, SAP Finance (?) například - což jsou velmi komplexní systémy a implementace na nich je v řádu milionů v podnikatelské sféře, to není otevřený software, kde byste si přečetl, co která funkce dělá - jak oni vlastně k tomu budou přistupovat, k tomu jednotnému formuláři? Nebo to bude tak, že si to někde vyexportují a budou to tam (vkládat) CTRL+C, CTRL+V do formuláře, který vytvoří tu jednu datovou větu, ta doletí k panu Jurečkovi a tam si to budou úředníci vyzobávat a přepisovat? Takže první moje otázka.

A druhá, která si myslím, že je důležitá, zde jsou vyjmenovány (Ukazuje materiál.) - "jednotné hlášení plně nahradí tyto formuláře" a jsou zde dvě stránky formulářů. Když to nalistuju, tak se dostanu na stránku 4 nebo 5, kde je "a částečně nahradí tyto formuláře", jo? A teď jsou tam ty různé práce, 2-04 čtvrtletní výkaz o práci, ohlášení povinnosti povinného podílu osob se zdravotním postižením, monitorovací dotazník a poměrně velká sada dalších povinností vůči státu. Pokud se zde bavíme o tom, že částečně nahradí tyto formuláře, znamená, že v tom částečně odpadnou povinnosti tyto věci dále vyplňovat, nebo z těch systémů část dat ti, co to budou posílat, vyplní do toho vašeho formuláře a druhou část dat z těch samých systémů budou muset dále exportovat do jiných formulářů a vyplňovat někde jinde? Tohle to je podle mě docela důležitá otázka. Chápu, že to nejde odfláknout všechno najednou, ale pokud my hovoříme, že k redukci té náročnosti dojde - a jak říkám, já ten krok vítám k tomu 1. - tak jestli to bude včas, a jak oni budou integrovat ty věci? A co se tedy bude dít s těmi zhruba - a já nevím, jestli jsou to všechny, tady jich je vylistováno zhruba 12 nebo 11 - jestli tedy ty další věci budou vyplňovat zase postaru? Dám příklad vyúčtování daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti vybrané srážkou formou záloh a další. Toto byly moje dotazy.

Jak říkám, je vidět, že finance nepohnuly s ničím a Ministerstvo práce a sociálních věcí se v tomto snaží, doufám, že ty otázky byly i nějakým směrem návodné a že toto vlastně pořešeno je. Děkuju, pokud budete mít čas, mi na ně zodpovědět.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou? S přednostním právem nyní vystoupí pan ministr Jurečka, prosím.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuju moc za vstřícnost. Já jsem původně chtěl technicky, ale jak se množily dotazy, rád využiju, protože budu delší než dvě minuty, přednostního práva.

Jednak zareaguju ještě na to, že pan ministr financí tady slíbil, že bude reagovat na ty věci, které se týkají Ministerstva financí a problematiky daňové. Já si dovolím tedy reagovat na to, co zaznělo přímo k JMHZ a na kolegu Ivana Bartoše. Moc děkuju za ty otázky, ale vzhledem k tomu, že to tady bylo propojováno i tento týden s tematikou DSŘ a MMR, tak já si jenom trošku říkám, že je velká škoda, že si Ivan Bartoš nekladl tyto otázky, a především svému týmu, v posledních dvou letech při digitalizaci stavebního řízení. To byly velmi dobré otázky, ptát se, jak jsou na to ti dodavatelé IT připraveni, jak jsou na to připraveni na stavebních úřadech, jak jsou proškoleni, zdali běží nějaký pilotní provoz. Já jsem se na ty otázky Ivana Bartoše ptal v loňském roce a vždycky jsem dostal velmi obecnou odpověď, ať se o to vlastně moc nestaráme, že to ten tým má pod kontrolou, všechno zvládnou, že tady prostě 1. červenec loňského roku bude zalitý sluncem a DSŘ bude běžet.

Já bych to sem netahal, kdyby Ivan Bartoš tady nechodil tenhle týden a dneska k tomuhle tisku opakovaně a neříkal věci, které nejsou úplně pravda, neposunoval tu realitu. Já jsem nemohl tento týden v úterý zareagovat, protože jsem musel odejít ze Sněmovny z pracovních důvodů, ale to, co tady bylo v úterý zmiňováno, bylo těžce, ale těžce nepravdivé.

Já si tedy dovolím odpovědět na ty otázky. JMHZ je připravováno dva roky, běží k tomu tým lidí, kteří řeší věcnou část, kteří řeší věcnou část z pohledu potom přepisu do legislativy, a běží k tomu samozřejmě úzká spolupráce na technické úrovni s dodavateli IT systémů, s představiteli všech klíčových subjektů, kteří sdružují zaměstnavatele, a opakovaně s nimi ta komunikace je probírána i v návaznosti na to, jak postupuje legislativní proces a jak postupuje čas.

Na podzim loňského roku jsme spustili přípravu pilotního projektu, který od 1. 7. poběží. Legislativa s tím počítá, systém s tím počítá a v tom pilotním projektu bude zapojeno více než 100 000 zaměstnanců a několik desítek zaměstnavatelů. Ti zaměstnavatelé jsou napříč celým spektrem typu zaměstnavatelů, to znamená, jsou tam zaměstnavatelé stran veřejných institucí, jako je třeba Česká správa sociálního zabezpečení, Ministerstvo financí. To znamená, jdeme cestou, když my po někom něco chceme, nějakou změnu, tak abychom si safra předtím, než ji spustíme, ji na sobě samých otestovali. Jsou tam zapojení zaměstnavatelé z řad velkých podniků, středních i malých podniků, je tam opravdu celé spektrum všech těch subjektů, kterých se logicky bude jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů týkat.

Já to jenom ilustruju - mohl bych jít velmi dopodrobna, ale tady jenom říkám ty základní principiální rozdíly v tom, že opravdu my tu změnu bereme velmi vážně. Víme, že to je jeden z největších projektů, který tento stát od dob základních registrů a Czech POINTu udělal pro zaměstnavatelský sektor a snažíme se opravdu velmi podrobně technicky reagovat na všechny dotazy, které tady jsou pokládány ze strany těch, kterých se to bude týkat. Proto jsme také vlastně diskutovali i to, aby ten čas byl dostatečný. Proto jsem přistoupil nakonec na to, abychom posunuli ten 1. leden na 1. 4., aby opravdu IT dodavatelé měli kapacity udělat jednotlivé úpravy. Vyřešili jsme to, jakým způsobem tam dohlásíme data za první kvartál tak, abychom zaměstnavatelům neříkali: Hele, je to super, my jsme to nachystali, ale zase si rok počkejte, a nechceme dopustit to, aby celý ten rok jeli v duálním režimu, kdy budou hlásit přes JMHZ a kdy budou posílat pořád ty formuláře. To jsme vyřešili tím způsobem, že vlastně bude ten první kvartál doplněn, dohlášen nejpozději potom do konce prvního pololetí příštího roku. ***