Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, já budu velmi stručný. Avizoval jsem to u svého předchozího vystoupení k tisku 925. To znamená, ano, celá tato série změn zákonů, které souvisejí s jednotným měsíčním hlášením, je v tomto tisku. Myslím si, že jsem to odůvodnil dostatečně v úvodním slově, takže já už dále nebudu zdržovat. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, já také děkuji, pane ministře. Kolegyně, kolegové, prosím vás o klid. Pardon, vydržte. Prosím o chvilku strpení. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán rozpočtovému výboru, usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 926/1 až 3. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro sociální politiku poslankyně Barbora Urbanová, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím.

Poslankyně Barbora Urbanová: Ještě jednou dobrý den. Znovu platí, že výbor pro sociální politiku projednal návrh 14. 5. 2025 a ve svém usnesení ho doporučuje schválit. Žádné pozměňovací návrhy jsme si na jednání výboru neosvojili. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní prosím zpravodaje rozpočtového výboru poslance Jana Bureše, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jan Bureš: Děkuji, paní místopředsedkyně. My jsme na rozpočtovém výboru tuto materii probírali 14. května. Přijali jsme k ní usnesení, a to v tom smyslu, že doporučujeme některé pozměňovací návrhy. Ty pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 926/3. Je to několik stránek, které jsou zde uvedeny. Jestli takto stačí? Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, stačí. Odkázali jsme se na sněmovní tisk 926/3. Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se nejprve s přednostním právem přihlásila paní předsedkyně Alena Schillerová, poté paní místopředsedkyně Richterová a dále pak pan ministr Stanjura. Prosím, máte slovo. (Posl. Schillerová si přeje vystoupit později.) Čili stahujete. Dobrá, stahujete teď přihlášku. Paní místopředsedkyně Richterová také stahuje, takže pan ministr Stanjura nyní vystoupí s přednostním právem v obecné rozpravě, kterou jsme otevřeli. Prosím, máte slovo.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Hezké dopoledne, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vám představil a odůvodnil tři pozměňovací návrhy. Jeden jsem podal se svým kolegou panem poslancem Jiřím Havránkem, já to pak zmíním, dva podávám sám. Úplně podrobné zdůvodnění těch pozměňovacích návrhů je uvedeno v příslušných sněmovních dokumentech, tak já je aspoň odůvodním v těch základních rysech, protože některé ty důvodové zprávy mají třeba dvě nebo tři strany A4.

První pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím poté v podrobné rozpravě, je sněmovní dokument číslo 6820 a týká se zrušení srážkové srážkové daně. Zkusím to krátce zdůvodnit. Navrhovaný pozměňovací návrh reaguje na poptávku veřejnosti upravit již v rámci předkládaného doprovodného zákona k jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatele některé dopady zrušení daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, takzvané - a to se velmi často používá - srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti tak, a to je klíčové, aby bylo zajištěno, že tento krok nevyvolá v případech drobných přivýdělků a příjmů ze zaměstnání malého rozsahu rozšiřování okruhu osob, které mají podávat daňová přiznání povinně.

Tato úprava je stejně jako zrušení využívání institutu srážkové daně v oblasti zdanění ze závislé činnosti navrhována s účinností od 1. ledna roku 2027. Zrušení institutu srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti je potřebné pro naplnění klíčového cíle zmenšit variabilitu způsobů zdanění těchto příjmů za účelem zjednodušení provádění individualizovaného způsobu jejich reportování zaměstnavateli prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele a nastavení příslušných zejména IT systémů.

Návrh na zrušení uplatňování srážkové daně je tedy nadále zachován, mění se ale koncepce, jakým způsobem se to zrušení projeví z hlediska povinností podávat daňové přiznání. Pozměňovací návrh zajistí, aby tento krok současně nevedl k rozšiřování okruhu osob, které mají daňové přiznání podávat, což u části zaměstnanců mohlo být dle současného návrhu vyvoláno drobnými přivýdělky a příjmy malého rozsahu, takzvané podlimitní příjmy. Byť bude podávání daňového přiznání do roku 2027 nesrovnatelně jednodušší i v porovnání s žádostí o roční zúčtování u zaměstnavatele a v některých případech díky předvyplnění údajů a odpadnutí povinnosti dokládat údaje, které bude mít správce daně k dispozici, někdy až banální, to znamená, půjde pouze o potvrzení předvyplněných údajů, navrhuje se z důvodu obav daňových subjektů zvolit konzervativnější přístup, to jest zachovat v situacích souběhu s drobným přivýdělkem na základě dohody o provedení práce pouze dobrovolnost podání daňového přiznání.

Musíme si říct, že mnozí z nich již dnes využívají dobrovolně možnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, protože přestože zejména u těch dohod v letošním roce do 11 500 to není zatíženo sociálním a zdravotním pojištěním, je to zatíženo pouze odvodem této srážkové daně ve výši 15 procent, současně platí, pokud daňový poplatník chce uplatnit některou daňovou slevu, tak je pro něho výhodnější podat si daňové přiznání a pak nakonec ve výsledku neplatí ani těch 15 procent, pokud uplatní tyto daňové odpočty. To znamená, tato možnost bude nadále zachována. Bude záležet na konkrétním daňovém poplatníkovi, zda to využije, tím pádem to povede k nižšímu daňovému zatížení konkrétního daňového poplatníka, anebo to nevyužije a bude tam ta srážka, respektive daň bude ve výši 15 procent.

Přijetím tohoto pozměňovacího návrhu bude tedy zajištěno, že poplatníci, kteří mají pouze podlimitní příjmy spadající dnes do režimu srážkové daně ze závislé činnosti, nebudou mít nadále povinnost podávat daňové přiznání. A jak jsem před chvílí říkal, zůstane jim právo podat daňové přiznání a bude to mnohem jednodušší, než je to dnes. A bude opravdu na rozhodnutí každého poplatníka, zda to využije, nebo ne.

Stejně tak poplatníci, pro které jsou tyto podlimitní příjmy pouze přivýdělkem k hlavnímu pracovnímu poměru, k hlavní pracovní činnosti, kterou mají pouze jednu, popřípadě je mají postupně u více plátců daně, budou shodně jako za současné právní úpravy vyňati z povinnosti podávat daňové přiznání, a to i v situaci, kdy by úhrn jejich příjmů dosáhl limitu pro aplikaci daňové progrese. Podání daňového přiznání bude tedy nadále jejich právem.

Vládní návrh zákona ani předložený pozměňovací návrh nijak nemění poplatníkovi možnost zažádat o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u plátce daně. Aby nedošlo k zavedení nových povinností plátce daně jako zaměstnavatele, podlimitní příjmy od jiných zaměstnavatelů nevstupují mezi příjmy, které zúčtuje plátce daně pro daného poplatníka. V případě současného souběhu více nadlimitních příjmů z nezávislé činnosti bude tak jako dosud povinnost podat pouze daňové přiznání na poplatníkovi, ne na těch firmách, v kterých pracuje, ovšem na rozdíl od současného stavu bude moci využít službu předvyplněného elektronického daňového přiznání.

Dále je v pozměňovacím návrhu rovněž zahrnuta legislativně technická korekce reagující na přijetí novely zákona o daních z příjmů v rámci sněmovního tisku 730, která do § 15 vkládá nový odst. 5 a další přečísluje. Je proto i ve vládním návrhu potřeba aktualizovat odkaz na příslušné odstavce. Než jsme se dostali vlastně před třetí čtení, tak byl novelizován tento zákon, takže tam jenom do tohoto návrhu zákona tímto pozměňovacím návrhem reagujeme na již přijatou změnu zákona ve sněmovním tisku 730. Takže to byl první pozměňovací návrh, podrobnější zdůvodnění je v tom sněmovním dokumentu 6820.

Druhý pozměňovací návrh je obsažen včetně podrobného zdůvodnění ve sněmovním dokumentu 6816 a týká se problematiky zaměstnaneckých, akciových a opčních plánů ESOP, což znamená Employee Stock Option Plan, tedy u zaměstnaneckých motivačních programů spočívajících v udělení práva na koupi či možnosti získání podílu v obchodní korporaci bezúplatně či za sjednanou cenu, které jsou v současnosti upraveny v § 6... (Hlasité rozhovory v pravé části sálu, na které upozorňuje posl. Schillerová.) Já vím.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pánové, děkuji, že jste se zklidnili.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já jsem se na ně přesně díval. (Pobavení.)

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, ten přísný pohled rozhodl, pane ministře! Prosím, pokračujte. ***