Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.30 hodin)
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: V současnosti jsou tyto věci upraveny v § 6 odst. 14 až 17 zákona o daních z příjmů. Původním smyslem této právní úpravy bylo odložit zdanění příjmů v podobě rozdílu mezi cenou uhrazenou zaměstnancem a tržní cenou podílu do okamžiku, kdy zaměstnanec bude mít prostředky pro zaplacení daně, a současně zaměstnavatel, který v postavení plátce daně bude mít dostatek prostředků pro odvedení daně včetně veřejných pojistných. Je to vlastně uplatnění základy(?) "no tax before cash". V některých dílčích aspektech se nastavené podmínky tohoto daňového režimu ukazují jako problematické a na to reaguje tento pozměňovací návrh. Navrhované změny se týkají podmínky uvedené v § 6 odst. 14 písm. c) zákona o daních z příjmů, podle kterého je okamžikem pro zdanění příjmů zaměstnance z uvedeného titulu okamžik, ke kterému zaměstnavatel nebo zaměstnanec přestanou být daňovými rezidenty České republiky, a podmínky uvedené v § 6 odst. 14 písm. g) zákona o dani z příjmu, který upravuje nejzazší okamžik pro zdanění uvedeného příjmu na 10 let ode dne nabytí podílu nebo opce. Na základě debat se startupovou komunitou se tato lhůta prodlužuje z 10 na 15 let, protože v praxi se stává, že ty nejúspěšnější startupové firmy vlastně jsou v tom výhodném režimu až po uplynutí 10 let - tak aby tam nebyla tato podmínka uvedena v zákonu.
Okamžik zdanění v souvislosti se změnou daňové rezidence zaměstnavatele nebo zaměstnance se ukázal být problematicky v situaci, kdy - což zákon o daních z příjmů v účinném znění nevylučuje - zaměstnavatel nebo zaměstnanec v okamžiku vzniku příjmů jsou ve vztahu k České republice daňovými nerezidenty - to znamená, v zákoně dneska bylo, že se to uplatňuje - to zdanění, případně z pojištění - v okamžiku, kdy přestanou být daňovými rezidenty, ať už zaměstnavatel, nebo zaměstnanec, ale v praxi se stává, že už na začátku buď akčního nebo opčního programu již nejsou daňovými rezidenty v České republice, a není tedy zcela zřejmé, zda se na ně tento okamžik zdanění přímého zaměstnance vztahuje či nikoliv. Samotné určení rozsahu daňových povinností, zejména v případě zaměstnanců, není jednoduchým úkonem. Pro určení daňové rezidence je třeba naplnit řadu kritérií - a to jak podle lokální právní úpravy, tak i s přihlédnutím ke smlouvám o zamezení dvojímu zdanění, pokud byla s daným státem uzavřena. K potvrzení změny daňového rezidentství v daném zdaňovacím období tak může dojít s určitou časovou prodlevou, která ale staví zaměstnavatele v pozici plátce do situace, kdy bude v prodlení s platbou, a tím pádem by zaměstnavatel mohl případně čelit i sankcím. Z tohoto důvodu se navrhuje tento okamžik ze zákona o dani z příjmu vypustit.
Těch 15 let, to jsem zdůvodnil. Ostatní podrobnosti jsou uvedeny v tom sněmovním dokumentu číslo 6816.
Pak jenom taková technická, spíš legislativně technická věc - označení odstavců 6 v zákonu o daních z příjmu reaguje na skutečnost, že v předchozím tisku 926 dochází ke zrušení odstavců 4 a 5 u daného paragrafu, současně je v závorce uvedeno původní znění odstavců podle nyní platného znění zákona o daních z příjmu pro případ, že by zrušení odstavců 4 a 5 v tom tisku 926 nedošlo. V okamžiku, kdy dojde, tak se ostatní odstavce přečíslují, pokud nedojde, tak bude zachována stávající právní úprava.
A poslední pozměňovací návrh, který chci představit, podávám spolu s kolegou, panem poslancem Jiřím Havránkem. Celý ten text plus odůvodnění je uveden ve sněmovním dokumentu 6818. Tato navrhovaná úprava řeší specifickou situaci týkající se poplatníků daně z příjmů fyzických osob a snižuje pro ně administrativní zátěž zrušením zastropování osvobození příjmů z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci, který není představován cenným papírem, cenného papíru či krypto aktiva od daně z příjmu fyzických osob.
Zákonem 349/2023, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, bylo do zákona o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů zapracováno ustanovení § 4 odst. 3, kterým se omezilo osvobození příjmů z úplatného převodu cenných papírů a obchodních podílů úhrnnou částkou ve výši 40 milionů ve zdaňovacím období. Je to přesně popsáno v zákoně, a to podmínku pro - ty podmínky pro osvobození od daně z příjmů, jsou v této chvíli v zákoně dvě, za prvé časový test a za druhé horní limit v daném zdaňovacím období 40 milionů korun. A tento pozměňovací návrh vlastně ruší tu hranici 40 milionů korun. Je tam - uplatňováním stávajícího znění vznikla celá řada technických problémů, které jsou podrobně popsány v odůvodnění tohoto pozměňovacího návrhu ve sněmovním dokumentu 6818. Je tam docela dobře popsáno, jak složité je vlastně správně určit tuto hranici. To znamená, když to zjednoduším, my navrhujeme a byl zachován časový test a současně aby byla zrušena hranice pro osvobození ve výši 40 milionů korun. Jedná se zejména o podporu v okamžiku, kdy předáváte vlastnictví - nebo prodáváte vlastnictví - v dlouhodobě udržovaných společnostech, a současně tento pozměňovací návrh může vést k oživení a odstranění překážek podnikání na kapitálovém trhu, kdy investoři velmi často své chování na trhu přizpůsobují řadě pravidel pro zdanění příjmů z obchodování na kapitálovém trhu a toto zastropování osvobození příjmů z úplatného převodu může vést ke změně chování investorů. To jsou hlavní důvody navrženého pozměňovacího návrhu.
Abych to nakonec shrnul, jsou to tři pozměňovací návrhy, sněmovní dokumenty 6820, které se týkají zachování okruhu daňových poplatníků, kteří při drobných příjmech nemusí podávat daňové přiznání. Pak je to pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem 6816, který se týká ESOPů, a pak je to pozměňovací návrh 6818, který, když to zjednoduším, ruší limit pro osvobození prodeje firmy cenných papírů a podobně, kryptoaktiv, ve výši 40 milionů korun v jednom zdaňovacím období. V podrobné rozpravě se poté přihlásím formálně ke všem třem pozměňovacím návrhům. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vystřídali jsme se v řízení schůze, budeme pokračovat v obecné rozpravě. Vzhledem k tomu, že neeviduji žádné další přihlášky s přednostním právem, tak budeme postupovat podle řádně přihlášených. Jako první vystoupí paní poslankyně Olga Richterová, připraví se pan poslanec Michael Kohajda, pak pan poslanec Jiří Strýček a další. Prosím, máte slovo.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Já tedy navážu na tuto sérii představovaných pozměňovacích návrhů k tomuto návrhu zákona. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, předkládám za klub Pirátů dva návrhy. Jeden se týká dlouhodobého tématu Pirátů, a to je valorizace slevy na poplatníka. Oč jde? Opakovaně upozorňujeme, že lidem hodnota slevy na poplatníka setrvale klesá, protože je v zákoně určena jako pevné číslo. A tohle pevné číslo nebylo od roku 2022 změněno. Co to znamená? Že vlastně setrvale narůstá zdanění práce. My chceme, aby se práce lidem vyplatila, aby to zdanění práce nenarůstalo čistě tímto automaticky na hodnotě ztrácejícím prvkem, a proto navrhujeme, aby pro rok 2026 - když tedy bude schválen ten náš návrh - ta základní sleva na poplatníka činila 34 624 korun. Co to je? Je to návrh, aby se pracovalo s obecně známým statistickým termínem, s průměrnou hrubou měsíční nominální mzdou přepočtenou na plně zaměstnané v národním hospodářství a k jakému datu? Za předminulý kalendářní rok. ***
