Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.40 hodin)
(pokračuje Radek Koten)
Za druhé, lhůta podle odst. 1 písm. a) počíná běžet ode dne zahájení řízení o žalobě. Lhůta podle odst. 1 písm. b) až d) počíná běžet ode dne, kdy správní orgán předloží soudu správní spis vedený k řízení, ve kterém bylo vydáno žalobou napadené rozhodnutí.
Když to odůvodním, tento paragraf - opět návrh směřuje k urychlení procesu tak, aby o žalobě cizince, kterému nebyl ministerstvem umožněn pobyt na území České republiky, bylo rozhodnuto soudem v co nejkratším čase.
Dále k části první čl. 1 hlava IV se text bodu 65 § 33h mění takto: odst. 2 se vypouští a stávající odst. 3 se přeznačí za odst. 2. Odůvodnění: nelze stanovit počátek běhu lhůty až na okamžik, kdy je žaloba prostá vad, to by taková lhůta nemusela tedy začít běžet nikdy. Opět je třeba postavit do popředí zájem České republiky, aby zde nepobývali cizinci představující jakékoliv nebezpečí pro občany.
Dále k části první čl. 1 hlava IV se text bodu 65 § 33o mění takto: odst. 2 se vypouští, stávající odst. 3 se přeznačí za odst. 2.
To odůvodnění je také stejné, že nelze stanovit počátek běhu lhůty až na okamžik, kdy je žaloba prostá vad, a to by taková lhůta nemusela běžet nikdy. Opět je zde potřeba postavit do popředí zájem České republiky, aby zde nepobývali cizinci představující nebezpečí pro občany.
Dále k části 12. čl. XVI, k bodům 1 a 2, text navržených změn se vypouští. Ze stávajícího znění § 80 se vypouští odst. 3.
To odůvodnění je upřednostnění bezpečnostních zájmů České republiky a jejích občanů před zájmy cizince, pachatele trestné činnosti.
V části 12. čl. XVI vkládá se novelizační bod 3 ve znění: V § 337 odst. 1 písm. b) se vypouštějí slova: zdržuje poté, co proti němu byla bezvýsledně použita opatření směřující k jeho vycestování a v § 337 pak odst. 1 písm. b) nově zní: b) vstoupí-li na území České republiky, ačkoliv mu byl uložen trest vyhoštění nebo bylo rozhodnuto o jeho správním vyhoštění nebo se navzdory uloženému trestu vyhoštění nebo rozhodnutí o správním vyhoštění na jejím území zdržuje.
Pokud to tedy krátce odůvodním, není důvod, aby stát nesl další důkazní břemeno, kdy prokazuje použití opatření směřujících k vycestování. Je věcí cizince, aby splnil svoji povinnost a z České republiky vycestoval.
Nyní tedy přečtu ještě důvodovou zprávu k celému tomu pozměňovacímu návrhu:
Poslaneckou iniciativou je předkládán poměrně rozsáhlý novelizační text, který zasahuje a novelizuje 13 zákonů. Materiál je zpracován, co se týká Ministerstva vnitra, legislativně pečlivě zcela zjevně úředníky státní správy a měl být tedy předkládán v souladu s legislativními pravidly jako vládní návrh, nikoliv jako poslanecký. Přestože je text návrhu zpracován pečlivě, bohužel elementární požadavky na posílení bezpečnosti České republiky, pokud jde o azylovou politiku, nesplňuje a není jej tak možné přijmout s využitím paragrafu 90 jednacího řádu. Což samozřejmě tedy nakonec v tom prvním čtením neprošlo.
V těch konkrétních pozměňovacích návrzích tedy se zamezuje možným obstrukcím ze strany cizince, kterému nebyl pravomocně umožněn pobyt na území České republiky. Dále se směřuje k urychlení procesu tak, aby cizinci, kterému nebyl ministerstvem umožněn pobyt na území České republiky, byl minimalizován prostor pro obstrukce z jeho strany s jeho vycestováním a využíváním správních lhůt. Dále směřuje k urychlení procesu tak, aby o žalobě cizince, kterému nebyl ministerstvem umožněn pobyt na území České republiky, bylo rozhodnuto soudem v co nejkratším čase. Dále z důvodu, že nelze stanovit začátek lhůty až na okamžik, kdy je žaloba prostá vad, to by taková lhůta tedy nemusela začít běžet nikdy, opět je potřeba postavit do popředí zájem České republiky, aby zde nepobývali cizinci představující nebezpečí pro občany.
Tolik tedy k tomu druhému pozměňovacímu návrhu.
A nyní zde tedy mám třetí pozměňovací návrh. Tam se tedy v části první návrh novely zákona (č.) 325/1999 Sb. k bodu 65 text navrženého znění ustanovení § 32b, 32c, 32d se mění takto: § 32b nově zní: Podání žaloby nemá odkladný účinek, za druhé, odkladný účinek může být ve výjimečných a odůvodněných případech přiznán rozhodnutím soudu. Dále § 32c nově zní: Odůvodněný návrh na přiznání odkladného účinku a návrh na nařízení předběžného opatření lze podat pouze s žalobou. § 32d) se vypouští.
Já to nyní krátce odůvodním. V právním státě má každý právo, aby soud přezkoumal jeho podání, pokud se cítí poškozen rozhodnutím orgánu státní moci, avšak není důvod, aby byl obecně bez zvláštního důvodu přiznáván odkladný účinek jen v důsledku samotného podání žaloby. Navržené opatření citelně sníží počet soudních řízení o ty, jejichž pobyt na území České republiky je nežádoucí a kteří podávají žalobu jen jako nástroj k prodloužení doby, po kterou mohou pobývat na území České republiky.
Dále k bodu 116, text návrhu znění § 56a odst. 2 se mění takto: Za druhé: Letecká společnost, která na území České republiky přepravila cizince podle odst. 1 je povinna tohoto cizince dopravit na území České republiky, pokud nerozhodne policie jinak.
§ 93a, vkládá se odst. 2 ve znění: Letecká společnost se dopustí přestupku, pokud v rozporu s ustanovením paragrafu 56a přepraví na území České republiky cizince, který nemá cestovní doklad. A stávající odst. 2 se přeznačí jako odst. 3, za který se vloží nový odst. 4 ve znění: 4. Za přestupek podle odst. 2 lze letecké společnosti uložit pokutu do 10 milionů korun.
Nyní to odůvodním. Ustanovení § 56a sice letecké společnosti zapovídá na území České republiky přepravit cizince bez cestovního dokladu a ukládá tohoto cizince z území odvézt, ale jinak leteckou společnost neumožňuje za toto extrémně nežádoucí pochybení sankcionovat, což pozměňovací návrh napravuje. Pokud zákon takové chování letecké společnosti zapovídá a samozřejmě má pro to dobrý důvod, je nutné, aby následovala i jiná sankce pro leteckou společnost, než pouhá povinnost vyvezení osoby z území České republiky. Skutková podstata přestupku je koncipována tak, že povede k postihu letecké společnosti v případě, kdy cizinci bude umožněno na území České republiky následně setrvat.
Myslím si, že to bude mít synergický dopad na kontroly na letištích, které jsou ve třetích zemích mimo evropský prostor, a ty kontroly se tam podle mě více zintenzivní, a to z toho důvodu, že žádná z těch společností nebude chtít platit drakonické pokuty.
Takže ještě jednou opakuji, že SPD i moje osoba je proti Migračnímu paktu EU a těmito našimi pozměňovacími návrhy pouze částečně jsme schopni ovlivnit český azylový zákon, a také to činíme, a to proto, aby ty tresty pro ty nelegální převaděče byly větší a aby všichni, kdo na tom spolupracují, samozřejmě včetně tedy i leteckých společností, pokud nějakým způsobem pochybí, za to byli extrémně sankcionováni.
Děkuji za pozornost. A jinak v podrobné rozpravě se k těmto pozměňovacím návrhům ještě přihlásím.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji, a nyní se hlásí s přednostním právem paní místopředsedkyně Richterová - je tu faktická, pan poslanec Letocha, pardon.
Poslanec Petr Letocha: Děkuju za slovo. Já budu tak průběžně reagovat na probíhající rozpravu. Byly tady nějaké dotazy, prostřednictvím vaším, pane místopředsedo, na pana Langa, který se ptal, nebo informoval o tom, že na Ruzyni v tuto chvíli není žádné detenční zařízení. Je tam detenční zařízení, byť má kapacitu 36 míst, ale právě díky tomuto zákonu budeme moci využít i dalších detašovaných pracovišť, která mají kapacitu kolem tisíce míst, a zároveň se tady bavíme o tom - nebo padly tady takové informace - že právě migrační pakt je něco, co by se mělo zrušit, nebo že to je snad nějaké částečné řešení. ***
