Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Ta digitalizace nebo obnova základních registrů, nakoupení hardwaru, optimalizace, se dlouho odkládaly a Digitální informační agentura v prvním roce svého působení vlastně investovala peníze, vysoutěžila tu hardwarovou obnovu. I kdybych byl raději, aby to fungovalo rychleji, tak pracuje i ve spolupráci se státním podnikem pod Ministerstvem financí už konečně na řešení toho cloudového řešení.

Co si myslím, že je fakt žalostné - dá se na to podívat nejen ve zprávách NKÚ, ale i na celkových výsledcích, a nevím, kam ty peníze vlastně šly - což byl projekt modernizace veřejné správy. Nevím, jestli si pamatujete projekt PMA 3, na který Ministerstvo vnitra vynaložilo 121 milionů korun a měl za cíl modernizovat veřejnou správu. Ale ono nedošlo k žádné optimalizaci agend. Ministerstvo se zaměřilo pouze na tvorbu návodů pro občany, které byly vystavovány na webu. Skutečně to nevedlo k žádnému zjednodušení procesu. Do projektu se nepodařilo zapojovat zástupce ostatních úředních správních úřadů, kde měla modernizace probíhat. Nedokázali jsme prosadit optimalizaci na Ministerstvu vnitra v předchozím období, ani ve vlastním rezortu.

Já bych takhle mohl pokračovat, ale myslím si, že to už není teď důležité. Myslím si, že model začlenění jednotky odpovědné za eGovernment, řízení a koordinaci digitalizace a rozvoje IT služeb státu, se skutečně osvědčil v řadě jiných zemí právě tak, jakým způsobem to má nadesignováno Česká republika. V evropském kontextu i od našich zahraničních partnerů jsme právě za vznik Digitální informační agentury a její rozvoj sklidili nejen pochvaly, ale protože jednotlivé státy vědí, jak je obtížné sebrat tu hračku řadě ministerstev ve věci třeba designu projektů či vývoje úplně na zelené louce, tak je to správné.

Jsem rád, že si stávající vláda jako jednu z priorit vytyčila úkoly právě v téhle oblasti, což bylo zlepšení koordinace projektů, digitalizace a efektivní správa sdílených služeb, a že vlastně ten závazek, který byl deklarován v programovém prohlášení vlády... On vlastně zazníval už za vlády Andreje Babiše, ale covid sloučení NAKIT a těch dalších státních podniků jaksi překazil a Vlado Dzurilla nakonec toto nedokončil. Ale už v programovém prohlášení vlády bylo, že součástí veřejné správy bude silná centrální autorita s potřebnou pravomocí v oblasti ICT, kam i vedou ty dnešní tisky, které probíráme, která bude mít silný mandát vůči všem organizacím, jednotkám ve veřejné správě, včetně jejich zřizovaných a příspěvkových organizací. Bude mít dostatečnou metodickou, rozpočtovou, legislativní a kontrolní pravomoc, aby byla schopna napříč veřejnou správou prosazovat právě ty efektivní modely.

My jsme čerpali inspirace z mnoha států - z Dánska, dánská agentura pro digitální státní správu, estonské státní centrum informačních komunikačních technologií, takzvaný RIT (?), německé ITZBund, Velká Británie, Government Digital Service, nizozemský DigiD.

Myslím si, že tak, jak jsme činnost Digitální informační agentury zahájili, tak byť ten náběh byl samozřejmě zejména kvůli personáliím, kterými DIA nedisponovala, byť dostala od Ministerstva vnitra 150 pracovníků z původního oboru eGovernmentu, tak se její činnost osvědčila. Ať už v těch centrálních službách, kde tedy jsem zmiňoval obnovu hardwaru základních registrů, ale třeba i eDoklady, přípravu na evropskou peněženku, eWallet, REZA, registr zastupování, který již funguje pro implicitní zastupování rodič, dítě, ale zároveň už z něj čerpají další rezorty, například Ministerstvo dopravy. Prostě ti, kteří budou v budoucnu chtít pracovat s elektronickým zastupováním. Je zde významná práce v oblasti open dat a jejich sdílení, ale i konzultační činnosti.

My jsme při vzniku DIA prosazovali zásady apolitického úřadu, který se má soustředit skutečně na centrální věci a porážet, když se to daří, resortismus. Ať už je to oblast kompetenčních služeb, redukce střetu zájmů, zlepšení uživatelského komfortu, jednotný vizuální styl a další důležité věci, které roky spaly. Jsem rád, že i tedy s týmem, který teď je pod panem ministrem Jurečkou, se podařilo nakopnout ty projekty, o kterých všichni mluvili - gov.cz, migrace, doménu státní správy i tu technickou infrastrukturu.

Jsem rád, že postupně - byť je to jenom dva roky - DIA začíná mít důležité místo i v rozvoji dalších, řekl bych, nadresortních projektů. Z mého pohledu... Měl jsem možnost už jako opoziční politik sledovat práci na formulářích a rozhraní pro budoucí korespondenční volbu, do které se budou moci občané samozřejmě registrovat přes elektronická rozhraní. Myslím si, že z tohohle pohledu je třeba DIA rozvíjet.

Troufnu si říct, že ten start se oproti třeba Ministerstvu informatiky povedl, i když si do DIA někteří promítají věci, které DIA nenáleží. Myslím si, že DIA byla vždycky dobrým pomocníkem v různých oblastech, ať už to bylo první spuštění příspěvku pro lidi na řešení energetické krize, nebo třeba mitigace problémů v momentě, kdy nabíhalo DIPSy. Ostatně, oddělení hlavního architekta DIA se podílí na dalších důležitých projektech, ať už ve schvalování architektury anebo na ty často lidmi proklínané závěrečné kolaudace.

Když jsme připravovali Digitální informační agenturu, tak jsme si byli vědomi, že nevidíme za roh, což se třeba v případě některých kompetencí ukázalo. Ona taky ta praxe vždycky ukáže spíš, co je potřeba doplnit nebo úplně vypustit. Počítali jsme, že ty věci se prostě ověří nějakým reálným fungováním. Já bych byl hodně za, aby DIA měla nějaké nástroje, kterými může popohánět jednotlivé rezorty, aby naplňovaly právo občana na digitální službu, plnily katalog služeb a vystavovaly ty formuláře. Tak třeba po těchto volbách budou ministerstva směrem k Digitální informační agentuře už vnímat větší respekt, že to není policajt, ale je to organizace, je to jednotka státu, která může s tímto pomoct.

Ten předložený návrh zákona, kterým se tedy mění některé zákony v souvislosti s úpravou vybraných agend v působnosti DIA, tedy ten sněmovní tisk 866, vítám za Piráty. Byť tam mám nějaké výhrady, zejména když tam dochází k jakýmsi odkladům, tak s tím předloženým návrhem souhlasíme a budeme hlasovat pro jeho schválení. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy vystoupí paní poslankyně Doušová a následuje pan poslanec Havránek. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Silvia Doušová: Děkuji mockrát za slovo, vážená paní předsedkyně. Já se tady, vážené kolegyně, vážení kolegové, hlásím ke sněmovnímu dokumentu, respektive pozměňovacím návrhu, pod sněmovním dokumentem číslo 6792. Jedná se víceméně o rozšíření způsobů, jakými lze komunikovat s veřejnou správou. Je to založení obecné možnosti držitele poštovní licence zajišťovat ve svých provozovnách takzvané asistované podání. Jedná se vlastně o způsob, který umožňuje přijít fyzicky na provozovnu držitele poštovní licence. Nechci to tady rozebírat do detailu, ale můžete tam vyplnit s danou úřednicí formulář, ona to podepíše tabletem nebo na tabletu, respektive dá tam podpis a úřednice to odesílá na příslušný rezort nebo příslušný úřad.

Asistované podání bude možné realizovat v agendách stanovených veřejnoprávní smlouvou uzavřenou mezi držitelem poštovní licence a takzvaným ohlašovatelem agendy. Součástí veřejnoprávní smlouvy bude samozřejmě úprava finanční kompenzace poskytované držiteli poštovní licence za zajištění asistovaného podání. Můžou být využity různé mechanismy úhrady, jako například formou normominut nebo například nastavením paušální platby.

Jenom pro příklad, pro představu, kolik může takovýto úkon stát. V agendách rezortu práce a sociálních věcí, kde už takovéto asistované podání je využíváno na základě zvláštních zákonů, průměrná doba zpracování podání trvá zhruba 12 minut a je za to účtováno 90 korun bez DPH. Děkuji za pozornost a za podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy pan poslanec Havránek. To je zatím poslední přihlášený v obecné rozpravě. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji za slovo. Věřím, že dnes už opravdu naposledy. Nicméně znovu jsem přišel s načtením pozměňovacího návrhu, který naleznete pod číslem 6830. Týká se konkrétně datových schránek, protože jsem opravdu hrdým uživatelem datových schránek. Považuji je za něco, co je jeden z největších digitalizačních počinů, které se České republice povedly. Daří se je rozvíjet a opravdu byly inspirací například i pro dánský e-post (?), který... Určitě se shodneme na tom, že Dánsko je dnes opravdu jednou z nejšpičkovějších zemí v oblasti eGovernmentu.

Nicméně co mě u datových schránek vždycky štvalo - věřím, že i mnohé z vás, stejně jako i další uživatele datových schránek, což vychází i z dlouhodobých šetření - je vlastně to, že po 90 dnech, pokud nemáte zaplacený trezor, se jednotlivé zprávy mažou. Z tohoto důvodu předkládám tedy tento zmíněný pozměňovací návrh, jehož účelem je zajistit, aby se dodané a odeslané datové zprávy v datové schránce nemazaly automaticky již po 90 dnech, ale po výrazně delší době. ***