Neautorizováno!
(13.30 hodin)
Senátorka Jitka Seitlová: Takže já jenom zopakuju, že ta situace, která je v praxi, tak činí velké problémy jak pojištěným, tak zčásti pojišťovnám, tak hlavně osobám, které mají to pojištění přijímat. Já vám chci poděkovat, že v tom napjatém programu, který máte, se podařilo zařadit tento bod. My jsme žádali o devadesátku, protože - říkám to zjednodušeně, o devadesátku - protože to řešení té situace je opravdu naléhavé.
Nyní dovolte, abych vám představila důvody předložení návrhu. Občanský zákoník umožňuje, aby pojistník v případě pojištění určil obmyšlenou osobu, které má v případě smrti pojištěného vzniknout právo na pojistné plnění. V praxi se však nezřídka vyskytují případy, kdy obmyšlený to právo vůbec nevyužije, protože nevěděl o tom, že je obmyšlený. Jsou to rodinné důvody, tím obmyšleným totiž může být jakákoliv osoba, ke které má ten, který je pojištěný, nějaký vztah. On ukládá peníze na to pojištění několik let, následně zemře a peníze mají přijít obmyšlenému. Jenže tak jak nás informovala Česká asociace pojišťoven, tak principem pojištění je, že o to plnění pojistného si vždy musíte požádat, ale protože ti, kteří jsou a mají být příjemci těchto prostředků, se o tom vůbec nedoví, tak to pojištění zůstává bohužel na účtech pojišťoven a vlastně se zcela ten záměr toho, kdo ty peníze spořil a kdo je chtěl věnovat, tak se ztrácí. Já bych řekla, že v zahraničí taková situace neexistuje, jak jsme zjišťovali, a je to jakási míra velké neúcty k přání toho zemřelého.
Touto situací jsem se zabývala poměrně dlouho a jednali jsme, jak situaci napravit, jak s Českou národní bankou, s Ministerstvem financí, Ministerstvem spravedlnosti, Českou asociací pojišťoven a nakonec výsledné řešení, se kterým všichni svým způsobem souhlasili, tak vyplývá opravdu z toho, co vám předkládám, tedy z novely občanského zákoníku.
Já bych ráda jenom ještě uvedla, že to se málo právě ví, že životní pojištění pro případ smrti není předmětem dědictví a kompetence k dohledání nebo informování obmyšlené osoby, aby si o plnění požádala, není ze strany notářů v dědickém řízení možná.
Co je obsahem navrhované novely? Cílem navrhované úpravy je zakotvit v občanském zákoníku oznamovací povinnost pojistitele vůči obmyšlenému, na jejímž základě by se obmyšlený mohl dovědět o tom, že mu právo na pojistné plnění vzniklo, a toto právo následně u pojistitele uplatnit. Oznamovací povinnost pojistitele se bude vztahovat pouze na situace, kdy pojistitel má k dispozici údaje, které mu umožňují kontaktovat tohoto obmyšleného, a tyto údaje může navíc ještě srovnat s registry, do kterých má pojistitel nyní přístup. Údaje umožňující kontaktovat obmyšleného se dále ještě jenom krátce zpřesňují tím, že obmyšlený může do smlouvy uvést ještě další údaje, aby pro další řízení nebyla pochybnost.
Já bych chtěla ještě jednou poděkovat za vaši pozornost této velmi krátké, nicméně pro občany naší země, myslím, také velmi důležité novely, která jednak pomůže pojistníkům, jednak pojištěným a jednak obmyšleným.
Podle toho, co napsala vláda, tak dala souhlasné stanovisko a navíc uvádí, že tato novela de facto naplňuje to, co je v základech občanského zákoníku, to znamená zásadu poctivosti, která je v § 6 občanského zákoníku, jakož i obecně uznávanou zásadu spravedlnosti plynoucí z § 3 odst. 3 téhož zákona. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní senátorko. Vyměnili jsme se v řízení schůze.
Já poprosím, aby se nyní ujal slova zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Michael Kohajda. Prosím.
Ještě než se ujmete slova...
Poprosím vás v pravé i v levé části - v pravé i v levé části - o ztišení, kolegové, kolegyně. Děkuji.
Prosím.
Poslanec Michael Kohajda: Tak děkuji, pane předsedající. Vážená paní senátorko, vážení páni ministři, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás krátce z pozice zpravodaje informoval ohledně sněmovního tisku 951. Senát předložil Sněmovně tento návrh 11. dubna tohoto roku, byl rozeslán všem poslancům pod číslem 951/1 (dne) 14. dubna tohoto roku. Organizačně byl přidělen jako zpravodaji mně a navrhl ústavně-právní výbor jako výbor garanční.
Věcně se jedná o jednoduchou novelu občanského zákoníku, která reaguje na situaci, kdy se obmyšlené osoby ze životního pojištění po smrti pojištěného nedozvěděly o svém nároku na pojistné plnění, a pojistné tak zůstávalo pojišťovnám. Novela proto zavádí v novém § 2832a povinnost pojistitele vyrozumět obmyšleného do 60 dnů od okamžiku, kdy se dozví o jeho nároku, pokud má k dispozici jeho kontaktní údaje nebo je může zjistit z veřejných evidencí. Zároveň se v § 2829 doplňuje možnost, aby pojistník uvedl kromě jména obmyšleného i další identifikační údaje, jako je datum narození nebo adresa, což usnadní jeho dohledání. Oznamovací povinnost se bude vztahovat i na další osoby, kterým může vzniknout právo na pojistné plnění podle § 2831 občanského zákoníku. Souhrnným cílem úpravy je zvýšit ochranu pojištěných i obmyšlených osob a zabránit zbytečnému propadání pojistného. Tento návrh obsahuje návrh účinnosti od 1. ledna 2026.
Jak již zaznělo, navrhovatel navrhuje Sněmovně projednání návrhu zákona tak, aby Sněmovna s ním mohla vyslovit souhlas již v prvém čtení, tedy podle § 90 odst. 2 našeho jednacího řádu.
Vláda na své schůzi dne 7. května 2025 projednala a posoudila tento návrh zákona, kterým se mění občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zaujala v něm souhlasné stanovisko s tím, že jen upozornila na některé drobné formulační nedostatky v návrhu. Stanovisko nám bylo doručeno jako sněmovní tisk 951/1.
Ještě bych chtěl upozornit, že Parlamentní institut vypracoval stanovisko ke kompatibilitě tisku s právem Evropské unie pod číslem EU 0951. Jeho výsledným stanoviskem je, že návrh zákona není v rozporu s předpisy Evropské unie.
Osobně bych chtěl říct, že podobný návrh tady již v tomto volebním období byl předložen jako poslanecký návrh, obecně byl podporován, nicméně bylo konstatováno, že není připojen ke vhodnému nosiči, k vhodné změně zákona.
Musím říct, že skutečně zvyšuje sílu práva obmyšlených dozvědět se na tom, že mohou získat to pojistné plnění, a podle mého taky ujednodušuje pojišťovnám možnost získat informace, jak nalézt toho obmyšleného. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, kde je přihlášen pan poslanec Karel Haas. Já vás, pane poslanče, prosím o vaše vystoupení. Máte slovo.
Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo, vážený pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, můžu vám potvrdit, abych opravdu taky byl předvídatelný, že vás nijak dlouho nezdržím. Odhaduju tohle vystoupení do pěti minut, nebude to nic obstrukčního, bude to ryze věcné a v zásadě apolitické.
Já ten návrh nepodpořím, ale opravdu v tom není nic, řeknu, pravolevého nebo konzervativně-liberálního. Nepodpořím ho z ryze věcných důvodů, které se pokusím ve stručnosti shrnout. Já s tím návrhem mám jeden problém procedurální, ale ten jsem - my jsme to debatovali kratince před sálem se ctěnou paní senátorkou - ten by se týkal víc věcí tady v této Sněmovně, že proces zrychleného projednání podle § 90, ta takzvaná devadesátka, podle jednacího řádu z mého dlouhodobého vnímání by měla být vyhrazena věcem skutečně, řekněme, meritorně, věcně podstatným pro tuto zemi. Tohle, bez jakékoli dehonestace - teď opravdu z pohledu kontextu problémů, které tato země řeší - je v zásadě marginálie. ***
