Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Když se podívám potom na konkrétní práci na MPSV, tak si myslím, že jsme se opravdu pustili do celé řady důležitých reforem.

Ta, která byla nejvíce diskutovaná i tady na půdě Poslanecké sněmovny, ta, která budí velké emoce, byla reforma důchodová. A já vždycky říkám, dělat důchodovou reformu, tak politik, který by se tomu mohl vyhnout, tak by se vždycky mnohem radši do toho tématu nepouštěl. Ale je to podobné, jako když nás v pátek odpoledne - večer chytí zub, tak se snažíme to řešit brufenem v pátek večer, v sobotu, někdy k tomu na Moravě přidáme tu slivovici, ale v pondělí stejně každý člověk skončí u toho lékaře, u toho svého zubaře, který mu ten problém jde vyřešit. A nejde se tvářit, že tu důchodovou oblast můžeme donekonečna odkládat a přehazovat, když máme ty jasně definované problémy, které tady jsou. A to jsme tady zmiňovali opakovaně, několikrát a vidíme, že všechny vlády, všechny zodpovědné vlády, všichni zodpovědní politici, důchodovou reformu buďto dělali, udělali, anebo ji teď realizují, nebo je čeká opravdu v nejbližší době a připravují se na ni. Chodit a říkat, že vlastně není potřeba, je nejenom nezodpovědné, ale je to vlastně popírání těch vlastních výroků.

Já jsem to z tohoto místa říkal několikrát a tady to jenom připomenu, kdy tady tehdejší paní ministryně financí veřejně, ale i v tom mezirezortním připomínkovém řízení říkala, že je nezbytné bavit se o posunování hranice věku odchodu do důchodu. Protože tenkrát měla tu zodpovědnost a tenkrát viděla z těch čísel, že ten krok, i když je nepříjemný, nikdo ho nechceme udělat, je nutný. Byly doby, kdy to říkal i tehdejší premiér Andrej Babiš. Jsou to dohledatelné informace, kdy i on říkal - časy se mění, musíme řešit otázku posunování hranice věku odchodu do důchodu, psal to, myslím, i v té knize, kterou tedy nenapsal on, ale nějaký kolektiv autorů. Takže vidíme, že to jsou věci, které v dobách, kdy byli tito lidé na straně vládní koalice, byli si vědomi těch argumentů, tak říkali - ano, musíme to udělat, musíme to řešit. V okamžiku, kdy přešli do opozičních lavic, jako by to všechno pominulo a nastala úplně jiná rétorika. Já to umím pochopit, že někdo to takhle otočí a změní.

Ale mně na tom vadí jedna věc. Kdyby zaznívalo to, jak to tedy budeme řešit? Myslím, že Zbyněk Stanjura to tady pěkně před nedávnem pojmenoval, když pan místopředseda této Sněmovny Aleš Juchelka za hnutí ANO říkal v tom rozhovoru památném, že on vlastně neví, jak by se to řešilo, neví, kolik by to stálo, a neví, kde se na to vezme, ale někde se v hnutí ANO musí zeptat.

Andrej Babiš minulý týden v nějakém rozhovoru řekl, že některé části důchodové reformy upraví. Já jsem to nechal spočítat na ministerstvu a kdyby všechna ta opatření, o kterých Andrej Babiš ten minulý týden mluvil, se opravdu naplnila, tak to znamená roční propad v tom systému minus 120 miliard korun. Ale zase nikdo neřekl - tak kde ten výpadek vykryjeme?

Vaše vláda, když byla u moci, bojovala s deficitem veřejných financí a státního rozpočtu, my s ním bojujeme, vy nás za to kritizujete a říkáte - málo bojujete, málo snižujete vysoký deficit. (Ťuká do řečniště při slovech málo.) A často na stejné schůzi ke stejnému bodu přicházejí jiní vaši kolegové a říkají - a měli byste přidat, měli byste dát víc, větší výdaje. Ale nikdo z vás tady není schopen říct a pojmenovat to velmi stručně a jasně říct - tak jak to mezi sebou vyrovnáme? Kde na to dokážeme vzít? Ale ne v obecných floskulích. V konkrétních částkách, konkrétních položkách, konkrétních opatřeních. (Ťuká do řečniště při slovech konkrétních.) Neslyšel jsem to. 120 miliard korun by znamenaly kroky, které Andrej Babiš pojmenoval minulý týden, systému důchodového na vrub budoucích generací a zadlužení, které musí jednou tato země zaplatit. Ne Andrej Babiš. Všichni občané této země budou muset tyto deficity splácet.

Často tady slyšíme, že jsme někomu snížili důchody. Tak já bych chtěl Andreji Babišovi vzkázat - špatně čte důvodové zprávy. A pokud to chce používat, tak mu doporučím zúžit to na to, že jsme snížili důchody komunistickým prominentům. Ano, to je skupina lidí. Bylo to ve dvou kolech, minulý týden jsme tady měli ten poslední návrh. Tady jsme snížili důchody. Důchody komunistickým prominentům. Těch, kteří byli za komunistů ministři vlád, těch, kteří stáli v ústředním výboru komunistické strany, těch, kteří stáli v čele StB, těch, kteří vedli lidové milice, těch, kteří tady byli církevními tajemníky a dalšími osobami, které perzekuovaly občany této země. Ano, těmto několika stům lidem jsme snížili důchody, ostatně vy jste pro to hlasovali a za tu podporu děkuju, protože si myslím, že i když pozdě, tak toto aspoň symbolické vyrovnání mělo smysl.

Všem ostatním, všem ostatním současným důchodcům, současným starobním důchodcům, i těm budoucím vždycky rostly důchody o inflaci a porostou a navíc o jednu třetinu růstu reálných mezd. Když se podíváme na ten náhradový poměr důchodů v České republice (ukazuje graf), dostali jsme se na historicky nejvyšší hodnoty, které jsme kdy měli. Ano, bylo to díky roztočeným kolům inflace, ale to už jsou tvrdá čísla.

Náhradový poměr za vlád Andreje Babiše se pohyboval někde mezi 38 až 40 procenty výše průměrného důchodu vůči průměrné mzdě. Dneska je náhradový poměr, který se dostal na tu nejvyšší hodnotu na přelomu roku 2022 a 2023, na hodnotu kolem 45 procent vůči průměrné mzdě. Pomaličku bude klesat, ale bude stále nad hodnotou 40 procent vůči průměrné mzdě.

To znamená, že když srovnáváme opravdu srovnatelné - kupní sílu obyvatel s tehdejší i současnou průměrnou mzdou a výší průměrného důchodu, tak je vidět, že ten systém za naší vlády i po úpravách, které jsme udělali, plně dorovnával situaci našich důchodcovských domácností a kryl jim plně dopady inflačního růstu. To nemůžete říct v celé řadě jiných zemí, v celé řadě jiných systémů, ale u nás toto platí, platilo a platit také bude.

Když se podíváme na situaci důchodové reformy z pohledu dopadů, tak já bych jenom připomenul, že sice tady bylo za vlády Andreje Babiše jednorázově vyplaceno 5 000 korun důchodcům v České republice. Ale jestli něco máme dělat systémově a správně, tak kromě toho, že ten systém se máme snažit udržet v nějaké rozumné míře z hlediska dopadů na veřejné finance a státní rozpočet, tak také se máme snažit, aby se v tom důchodovém systému narovnaly některé nespravedlnosti. A to jsme udělali.

Systémově. Ne jednorázovým dárečkem, ale systémově jsme řekli - je potřeba ocenit a vyrovnat tu nespravedlnost, která tady vznikla vůči všem maminkám, dnešním babičkám, které vychovaly dnešní generaci plátců. K tomu slouží institut výchovného a rodinného vyměřovacího základu. Výchovné bude, nikdo ho neruší, a k tomu se doplňuje rodinný vyměřovací základ. Důchod se spočítá podle varianty výchovného, podle varianty rodinného vyměřovacího základu a to, co vyjde lepší, to se přizná a celoživotně takto zůstane těm lidem. Je to zhruba 1,4 milionu žen, maminek. To jsou ty, které většinově měly na bedrech péči o děti, kterým je do konce jejich života takto upraven důchod.

A když mluvím o rodinném vyměřovacím základu, péče o ty děti a ta péče o osobu blízkou, což je úplná novinka, je oceněna jako by... Vím, že některé to nezajímá, pane předsedající. (Obrací se vlevo kvůli hluku, který po chvíli ustává.) Děkuju. Je oceněná, jako by ten člověk měl výdělek na úrovni výše průměrné mzdy v České republice. To je obrovský posun.

Takže máme 1,4 milionu maminek, které systémově budou vždy oceněny a podpořeny za to, že vychovaly děti, zhruba 400 000 pečujících, kteří jsou strašně důležití a dělají každý den obrovskou práci - jsou to hrdinové každého všedního dne - kteří často dlouhé roky, někdy celý život pečují o své dítě, o svého manžela, manželku, o své rodiče, prarodiče nebo někoho blízkého. Tak pro ně důchodová reforma znamená zásadní kvalitativní změnu ocenění. Ocenění v budoucnu v důchodu i doposud. V tom systému byli vždycky jenom potrestání.

Mohu mluvit také o tom, co přináší důchodová reforma v rámci společného vyměřovacího základu manželů nebo partnerů. Zase dobrý krok. Dobrovolný, ale dobrý a velmi důležitý. Nebo například ocenění všech pracujících seniorů. 130 000 pracujících seniorů od ledna letošního roku může čerpat průměrnou měsíční slevu 2 600 korun navíc čistého příjmu k jejich pracovní aktivitě. Doposud to měli tak, že až odpracovali 12 měsíců, mohli přijít na okresní správu sociálního zabezpečení, tam požádat o přepočet důchodu, ten se jim v průměru měsíčně zvýšil o 90 korun a nikdo nevěděl, jak dlouho by mohli takovéto drobné zvýšení využívat. ***.