Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení členové vlády, jsem si chvilku myslel, že jsem svým luzným zjevem a připraveným projevem nalákal vlastně všechny poslance a celou vládu, ale ono to bylo kvůli hlasování. Volební období se chýlí ke konci a dnešní jednání je dobrou příležitostí pro rekapitulaci odvedené práce a plánu na další období. Jelikož kolegové z opozice nemají 101 hlasů potřebných pro vyslovení nedůvěry vládě, jde tak o další rétorické cvičení, které je součástí předvolební kampaně opozičních stran a hnutí, a to je asi logické, proti tomu nelze nic namítat. Ve svém projevu nebudu přilévat do ohně rozjitřených emocí, není to podle mě smysluplné, je to projevem určité zbytečné agresivity a nebudu proto nikoho ani nálepkovat, pouze na jevišti tohoto obstrukčního politického divadla okomentuji vládní téma, které je mně nejbližší, a to je zdravotnictví. Zmíním se o tom, co se povedlo, eventuálně nepovedlo.

Naší vládě se podařilo mnoho skvělých a užitečných věcí, které už nyní mají reálný a pozitivní dopad na naše občany a české zdravotnictví. Bezesporu se podařilo posunout zdravotnictví kupředu. Byl bych samozřejmě rád, kdybychom toho stihli ještě o něco více, ale vzhledem k nulové odpovědnosti současné opozice, která obstrukcemi blokuje chod Sněmovny, jde skutečně o maximum možného. Než začnu s konkrétními příklady, tak na úvod jedna poznámka. České zdravotnictví se v posledních letech pravidelně umisťuje na čelních příčkách mezinárodního srovnání kvality a dostupnosti zdravotní péče, i spokojenosti pacientů s ní. Nejnověji ve velkém mezinárodním srovnání OECD, kde se české zdravotnictví na základě zpětné vazby od pacientů v drtivé většině kritérií umístilo nad průměrem a někdy i mezi špičkou států organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. V indexu prosperity a finančního zdraví, který každoročně vytváří Česká spořitelna a portál Evropa v datech, se pak české zdravotnictví umístilo na 1. místě v celé Evropské unii a i loňské srovnání v tomto indexu ukázalo, že z hlediska dostupnosti zdravotní péče jsme v Evropě špička.

Za to je potřeba poděkovat zdravotníkům, zdravotnickým zařízením, všem lékařům, sestřičkám, všem těm, kteří zdravotní péči nabízejí, poskytují a dělají ji opravdu kvalitně. My Češi máme často tendenci koukat za kopečky s tím, co je tam lepší. Faktem ale je, že české zdravotnictví v řadě ohledů patří mezi ta nejlepší na světě a jsem hrdý, že jsem k tomu za poslední čtyři roky mohl také alespoň částečně přispět. Na úvod krátká vzpomínka na pandemii covid-19. Naše vláda nastoupila v době, kdy řádila varianta delta a Adam Vojtěch byl znovu jako předchozí ministr zdravotnictví vrácen předtím, než odešel na výměnek do Finska (Schillerová mluví mimo mikrofon.). Předával mně Ministerstvo zdravotnictví ve stavu, který mu občané kvůli zmatku a chaosu v opatřeních absolutně nevěřili a začali ztrácet důvěru v tento stát. Podívejme se, jak ty jednotlivé kroky vypadaly. Začínala druhá fáze pandemie, kdy po klidném létu se ukázalo, že ten virus nemizí, ale mutuje daleko do nebezpečnějších forem a v té chvíli byl Adam Vojtěch odvolán, nastoupil pan ministr Prymula, ten vydržel opravdu velmi krátce, než byl odvolán, poté nastoupil pan ministr Blatný, ten vydržel poněkud déle, ale neprosadil se se psem a byl odvolán, aby nastoupil nejlepší z těch ministrů, pan prof Arenberger, který vydržel ne úplně nejdéle, poté se opět vrátil ministr Vojtěch. A já jsem nastoupil ve chvíli, kdy jsme měli pandemický stav, měli jsme pandemickou pohotovost, měli jsme zákon o povinném očkování, který říkal, že občané se budou muset povinně naočkovat proti covidu včetně sankcí pro ty, kdo se nebudou moci, vzpomeňme tehdy na zdravotní sestřičky na školách, které, pokud se nenaočkují, nemohou nastoupit do zdravotnických zařízení, to v té legislativě bylo. Měli jsme připravenou řadu lockdownů na Vánoce a blížila se mutace Omikron, která se sem dostala po Novém roce, o které jsme věděli, jenomže je podstatně virulentnější a nevěděli jsme, jaká je její mortalita.

K 3. 5. 2022 vláda na můj návrh ukončila stav pandemické pohotovosti a všechna zbývající opatření. Já jsem ty opatření začal rušit hned v prosinci toho roku 2021 na základě doporučení odborníků, s kterými jsme úzce spolupracovali už jako anticovid tým. Soustředili jsme se na testování, skončili jsme s lockdowny, nebyla tady žádná hádka, tak jako v předchozí vládě pana premiéra se skupinou červených svetrů, ale opravdu jsme vystupovali jednoznačně, spojeně, mluvili jsme jedním hlasem a jasné bylo, kdo povede krizový štáb. Proto jsme mohli ty opatření dělat efektivně, nemuseli jsme zavírat školy, nemuseli jsme zavírat občany do jednotlivých okresů, nemuseli jsme vyhlašovat nouzové stavy a nemuseli jsme omezovat vlastně práci nikde, ale řešili jsme vše testováním, řešili jsme vše důsledným testováním. Samozřejmě jsme zrušili i povinné očkování proti covidu, ano, přiznávám, kromě České republiky tento nápad měla i Itálie a Rakousko, kde od něho ale velmi rychle ustoupili, protože ani Světová zdravotnická organizace, ani nikdo z odborníků, toto nedoporučoval. Povinné očkování je samozřejmě důležité, ale ty parametry a ty pravidla, podle kterých se posuzuje, zda má nebo nemá smysl zavést očkování, povinné očkování, jsou jasně daná a bezesporu se to nikdy netýkalo covidu ani chřipky, to bylo čistě jenom politické rozhodnutí, kterým chtěl Andrej Babiš proočkovat celou společnost a trestat ty, kteří by ho z jakýchkoliv důvodů odmítali to očkování. Aby bylo jasno, očkování proti covidu je bezpečné a funguje a tady jsme se vždycky s vládou Andreje Babiše shodovali a nikdy jsem toto nezpochybňoval, naopak, podporoval jsem řadu těch kroků, které byly správné, medicínsky rozumné a které vycházely z evidence base. Stát ale není a nikdy nebyl od toho, aby dělal něco, co nutí občany dělat věci, které nejsou na základě evidence base a medicínských rozhodnutí.

Řada projektů, které jsme za necelé čtyři roky rozjeli či rozjíždíme, musela začít se zpožděním, protože jsme v první řadě museli napravit pošramocenou důvěru občanů ve stát v otázce pandemie. Ono když ráno někdo říká hot, odpoledne čehý, aby následující den řekl, že nic z toho neplatí, je logické, že pak občané nevěděli, komu mají věřit, a takto se vláda v době pandemie chovala. Museli jsme tedy první tuto důvěru občanů znovu získat. Jednou z takových oblastí byla léčiva, jejich dostupnost a odolnost lékového trhu, já jsem dostal lékový trh připravený stejně bídně, jako byla připravená předchozí vláda na pandemii. Zákonné (nesrozumitelné) Ministerstva zdravotnictví tak, jak jsem je zdědil, neumožňovaly přímý vstup státu do procesu dodávek léčivých přípravků v podobě, která by vedla k zajištění více léčiv, než kolik jich bylo a je zajištěno.

Stát nemohl do toho procesu nějak vstupovat. Začali jsme proto rychle jednat a už v prosinci 2022 vstoupila v účinnost první, řekl bych nouzová, novela zákona o léčivech. Ta umožnila vládě stanovit mimořádnou úhradu léčivům registrovaným jinde v Evropské unii a dostat je skrze distributory a lékárny k pacientům. Díky tomu se podařilo mimořádně zajistit statisíce balení antibiotik a léčbu všem, kteří ji potřebovali. Nad rámec toho jsme díky jednání s výrobcem penicilinu vyřešili jeho dodávky tak, že dodnes běží bez problémů. Spolu s tím jsme v té době již připravovali velkou reformu zákona o léčivech, která měla státu výrazně rozšířit paletu nástrojů v práci s lékovým trhem, dát nové povinnosti držitelům rozhodnutí o registraci distributorům, lékárnám i státu a také zpřísnit sankce za obcházení zákazu nelegálního reexportu do zahraničí.

Tato novela zákona o léčivech je účinná od prosince 2023. Je jednou z největších propacientských změn lékové legislativy za posledních 15 let a výrazně zvyšuje odolnost našeho lékového trhu proti výpadkům. Stěžejní změnou, kterou novela přináší, je povinnost výrobců dodávat lék ještě dva měsíce po nahlášení výpadku. To je nesmírně důležité, protože výrobce pak musí mít zásobu pro český trh. Dal jsem SÚKLu možnost označit příznakem omezená dostupnost léčivý přípravek, u něhož po ohlášení přerušení dodávek SÚKL zjistí, že nejsou pokryty potřeby pacientům, tedy výrazně jsme rozšířili možnosti SÚKLu označit příznakem omezená dostupnost léčivé přípravky tak, abychom mohli akčně reagovat. Toto označení samo o sobě neznamená, že lék má výpadek, že lék chybí, ale je to signál, že jsou přijata opatření k zajištění dostupnosti a přísnější monitoring zásob na léku. Je to vlastně jakýsi screening potenciálních nedostatků a je to prevence, abychom včas proti těm potenciálním nedostatkům mohli zasáhnout.***