Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Když jsme u našich zákonů, tak dalším velkým zákonem, který Poslanecká sněmovna schválila nedávno, je novela zákona o zdravotních službách. Ta zásadně modernizuje organizaci zdravotní péče, výrazně posiluje práva pacientů a přináší konkrétní opatření ke snížení administrativní zátěže v celém systému zdravotnictví i v oblasti ochrany veřejného zdraví. Jednou z klíčových změn je přesun odpovědnosti za zajištění lékařské pohotovostní služby na zdravotní pojišťovny, které k tomu mají potřebné nástroje.

Novela také zavádí institut nemocničního ombudsmana, který bude pacientům k dispozici přímo ve zdravotnických zařízeních při řešení stížností a podnětů. Novela zavádí vznik center komplexní péče o děti s dlouhodobými zdravotními potížemi. Ta zajistí koordinovanou a mezioborovou péči, která zvýší kvalitu života dětských pacientů a usnadní orientaci rodin v systému zdravotních služeb.

Nově budou pacienti mít právo na jasnou a transparentní informaci o ceně poskytovaných zdravotních služeb a výrazně se zpřísní pokuty za nezákonné poplatky u lékařů. Skončí tak podmiňování přijetí do péče různými poplatky, nečekané doplatky po skončení výkonu a podobně.

Posílena bude i ochrana pacientů, kteří jsou ohroženi domácím nebo sexuálním násilím. Práva pacientů mi leží na srdci, proto naslouchám pacientské radě, která je mým poradním orgánem na Ministerstvu zdravotnictví.

Velkou a dobrou změnu, kterou jsem rovněž uvedl v život, je metodický pokyn k přítomnosti zákonných zástupců a osob blízkých u dětí při poskytování zdravotních služeb. Prostě děti mají při hospitalizaci nárok na přítomnost rodiče a říkám to s plnou vážností. Tečka. Ukončil jsem tím debaty o různých interpretacích pravidel a práv, hádky na nemocničních chodbách i pláč malých dětí, které v cizím prostředí nechápou, co se s nimi děje a proč s nimi nemůže být máma nebo táta.

K tomu si dovolím jednu osobní poznámku. Celý profesní život se potýkám s takovými situacemi a nedokonalostmi a jsem rád, že zrovna tuto jsem sprovodil ze světa. Ano, můžete říct, já jsem radiolog, já jsem fotograf, ale já jsem intervenční radiolog. Já jsem dělal intervenční výkony dospělým, malým dětem, pacientům po transplantacích. A samozřejmě, že je velmi stresující, když pětiletému nebo čtyřletému děťátku, které má atrézii žlučových cest nebo stenózu po operaci jater, děláte perkutánní drenáž, tedy musíte jehlou přes játra, pod skiaskopií napíchnout žlučové cesty a strefit se a poprvé se nestrefíte, po druhé se nestrefíte a z jedné strany stojí maminka, z druhé tatínek a říkají vám a už se, pane doktore, už se, pane doktore, strefíte? A jistě, že je to stresující. Ale ta maminka zas to dítě drží za ruku. Ano, ono je, když je menší v narkóze a když je větší, tak je v lokále. A ta pomoc, že je u něho, že ho drží za ruku, to je opravdu něco, co je důležité.

Totéž platí u běžných vyšetření, jako je ultrazvukové vyšetření. Nedovedu si představit snímek plic, nedovedu si představit RTG vyšetření jinak u malého dítěte, než že je u toho maminka nebo tatínek a to dítě drží. Přitom má samozřejmě ochrannou zástěru, aby nedošlo k jeho ozáření. Zrychlí to tu péči, zjednoduší to péči. Proto jsem rád, že se podařila udělat metodika, kterou dostala zdravotnická zařízení, a myslím si, že je to velmi důležité.

Totéž se týká práv pacientů, kde se podařila ještě jedna věc, a tou je v oblasti dárcovství krve. Od 1. července 2024 platí nová pravidla, která přestanou diskriminovat gaye a bisexuály. A nejde jenom o to. Jde o naprosto hloupou otázku, která vlastně nic neřešila a jenom spoustu lidí urážela. Byla naprosto nesmyslná a byla v jediné republice v jediné zemi v Evropě, byla takto formulovaná, v České republice. Tu otázku jsme zlikvidovali, postupujeme přesně podle doporučení evropské odborné společnosti a jsem rád, že naše odborná společnost ho plně akceptovala a podpořila.

Pro příjemce se nic nemění a jejich maximální bezpečnost je zachována. Pro darování krve ale už dnes není podstatné, jestli někdo žije s mužem, se ženami a jaký má sexuální život, a navíc jsme posílili kvalitu vyšetření té krve. Tedy dramaticky jsme snížili možnost rizika přenosu čehokoliv. Dnes je vyšetření krve u dárců v České republice jedno z nejkvalitnějších na světě.

Další zásadní kapitolou mé služby na ministerstvu zdravotnictví je elektronizace. A vy z vás, co jste delší dobu v Poslanecké sněmovně a zažili jste profesora Vyzulu jako předsedu zdravotního výboru, víte, že už se tehdy potýkal s plány Ministerstva zdravotnictví na elektronizaci. Posléze se stala předsedkyní zdravotního výboru paní profesorka Adámková a pan profesor Vyzula vedl podvýbor pro elektronizaci. Já jsem byl jeho členem a zase jsme se potýkali s tím, že bylo jasné, co bude v roce 2040, zhruba jasné, co bude v roce 2030, ale pracovníci ministerstva nám nedokázali říct, co bude příští rok a kdy to začne.

Proto jsem musel udělat radikální změny na tomto úseku. Musel jsem oslovit odborníky z praxe, vytvořit vlastně tým v čele s panem ředitelem Foltýnem a výsledkem je zákon o elektronizaci, který je schválen Senátem a začne platit od nového roku. Výsledkem je více než 20 projektů, které prošly. Za rok zde budeme mít plně funkční IHS prostředí ve zdravotnictví. Skončila DASTA, zůstaly pouze mezinárodní standardy. Máme eŽádanku, díky které uvidíme průchod pacienta systémem, budeme moci lépe řešit čekací doby, protože on-line uvidíme, jaké jsou kde čekací doby a zda pracoviště jede ve dvousměnném provozu. Máme EZKartu, kde v současné době očkování od roku 2010 včetně nezletilých dětí je plně funkční, využívaná občany a čekají ji další funkce, které budeme postupně představovat. Po vzoru eReceptu od nového roku také zavádíme povinnou preskripci zdravotních prostředků skrze takzvaný ePoukaz. A zcela zásadním krokem, aby bylo možno realizovat pokrok v digitalizaci českého zdravotnictví, jak už jsem zmínil, bylo sjednocení dat skrze datový formát HL7FHIR, tedy jednotný datový formát tak, jak ho zná celá Evropa a vlastně celý svět. Ten usnadňuje komunikaci mezi poskytovateli péče, lékaři a pacienty, tedy představme si, že v dnešním zdravotnictví už bude jenom jeden formát, který bude tím pádem jednoduchý pro komunikaci mezi jednotlivými poskytovateli péče.

Pilotní projekty v digitalizaci zdravotnictví se rozbíhají, nebo už běží. Dodavatelé jsou řádně vysoutěženi a šéf Národního centra elektronického zdravotnictví, kterého jsem si vybral, dostal ocenění eOsobnost Egovernmentu za celkový přínos. A to, myslím, mluví za vše.

Navíc se nám ve spolupráci se SÚKLem a lékárníky od 1. ledna podařilo spustit systém sledování započitatelných doplatků v eReceptu. Bez jakýchkoliv problémů, pádů, naprosto hladce. Možná proto to nebylo tak medializováno, a proto si toho málokdo všiml. Díky tomuto systému vím, že ročního limitu na započitatelné doplatky dosáhlo už 740 000 občanů České republiky, kteří v lékárnách nemuseli zaplatit bezmála 600 milionů korun; 740 000 občanů České republiky ušetřilo 600 milionů korun a každý se ve své mobilní aplikaci eRecept může podívat, kolik mu do limitu zbývá.

Ukončili jsme také byrokratické vracení přeplatků každé čtvrtletí a administrativu s tím spojenou. Zavedli jsme řadu antibyrokratických opatření. Velkou pozornost jsme věnovali obecně debyrokratizaci českého zdravotnictví, v několika fázích mi prošlo několik opatření, která zjednoduší život pacientům, zdravotníkům i zaměstnavatelům. Zrušil jsem povinné vstupní periodické pracovně lékařské prohlídky u nerizikových profesí. Skončil nesmyslný potravinářský průkaz a skončí povinnost dopředu schvalovat provozní řády a činnosti, jako jsou holičství, kadeřnictví, manikúry či pedikúry. Tímto krokem se odbourává zbytečná administrativa pro desítky tisíc podnikatelů, přičemž kontrola zůstává zachována v řádné kvalitě v rámci běžné hygienické kontroly provozovny. Zjednodušuji také posuzování zdravotní způsobilosti ke sportu. Povinnost se nově bude vztahovat primárně na profesionální sportovce, zatímco rekreační sportovci již nemusí absolvovat nesmyslné, zbytečné lékařské vyšetření zaměřené na toto. Tím se sníží i zátěž na pediatry a další lékaře a budou se moci věnovat preventivním prohlídkám a případně screeningovým programům.

Další praktickou změnou je prodloužení platnosti posudku o zdravotní způsobilosti pro děti na zotavovací akce na dobu neurčitou, pokud nedojde ke změně zdravotního stavu dítěte. Zjednoduším také ve spolupráci s organizátory táborů stavební a provozní podmínky pro letní dětskou rekreaci, samozřejmě při zachování hygienických standardů. A tyto akce můžou už dnes být hlášeny elektronicky, což šetří čas organizátorům, hygieně, ale i například hasičům v případě potřeby.

A jednodušší jsou dnes i pravidla pro drobné výrobce potravin. Právě domácí a příležitostná výroba potravin, marmelád je dnes méně regulovaná. Samozřejmě další kroky chystáme.

Posuneme také jednodenní péči. Postupně navyšujeme úhrady a rozšiřujeme výkony hrazené formou jednodenní medicíny. Cílem jednodenní medicíny je zkrátit pobyt pacienta v nemocnici na minimum, protože dlouhá hospitalizace se může negativně odrážet na zdraví pacienta, fyzickém i psychickém. V této podpoře totiž snoubíme zvyšování kvality a bezpečnosti péče se zvyšováním efektivity zdravotnictví.

Dalšími klíčovými oblastmi, které úhradově podporuji, jsou mimo jiné podpora péče o děti, paliativní péče, primární péče, stomatologie, péče o duševní zdraví, následná péče či zdravotně sociální péče. Právě péče na zdravotně sociálním pomezí díky unikátnímu projektu dat Ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí, kdy jsme tyto rezorty datově propojili cestou ÚZISu a ÚZIS toto propojení sjednotil, dnes můžeme hledat slepá místa, dřív tato možnost neexistovala, a můžeme cíleně intervenovat. ***