Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Mimochodem, u úhrad bych rád připomněl ještě jeden velký úspěch, který málokdo věřil, že se podaří, ale podařil se, a sice prosadit a udržet, a tím je automatická valorizace plateb za státní pojištěnce. Tím pádem jsme jasně definovali příjmy zdravotních pojišťoven a můžeme dlouhodobě plánovat. Šlo o jeden z klíčových bodů programového prohlášení vlády v oblasti zdravotnictví, který zajistí jasně definované prostředky pro zdravotnictví a jejich vývoj v čase.

Abych to shrnul, Ministerstvo zdravotnictví funguje velmi dobře a troufám si tvrdit, že toho opravdu mnoho udělalo a mnoho se podařilo. Jistě, mohlo se podařit víc, ale přesto jsem přesvědčen, že jsme odvedli spolu velké množství práce, které české zdravotnictví posouvá zas o kus dál.

A jedna poznámka závěrem. Zemím, kde je zdravotnictví vyňato z politického boje, se v této oblasti daří nejlépe. Tam, kde existuje spolupráce, tam, kde existuje nepolitické zdravotnictví, je možné tuto oblast rozvíjet dlouhodobě, protože ve zdravotnictví cokoliv, co provedete, tak má efekt až za řadu, řadu let. U kvality péče totiž nezáleží na tom, kdo ji prosadil. Je to běh na dlouhou trať a od chvíle, kdy je plán spuštěn, se často vystřídá řada ministrů do doby, kdy jsou sklízeny jejich plody. Při prosazování zákonů a přípravě dlouhodobých koncepcí proto nevycházím jen ze spolupráce s odbornými společnostmi, pacientskými organizacemi a samozřejmě zdravotníky samotnými, ale i s opozicí. Nepochybuji totiž, že o zdraví pacientů jde všem voleným zástupcům bez ohledu na barvu stranického trička stejně. Moc děkuji všem poslancům z opozice i koalice, kteří tento princip vnímají spolu se mnou.

Dovolte mi na úplný závěr ještě poděkovat všem zaměstnancům Ministerstva zdravotnictví, všem zdravotníkům, lékařům, sestřičkám, sanitářům, všem pracovníkům v nemocnicích, všem těm, kteří denně pomáhají a kteří se snaží dělat maximum pro své pacienty, a nejsou to jenom zdravotníci, je to technicko-hospodářský personál, jsou to ajťáci, personalisté, je to prostě řada lidí, která denně odvádí vynikající práci. Ještě jednou děkuji všem pracovníkům Ministerstva zdravotnictví, pracovníkům ÚZISu a těm, kteří velmi pomáhali v přípravě těchto zákonů. Jako ministr zdravotnictví i občan tohoto státu si jejich práce opravdu velmi vážím. Děkuji jim za všechny pacienty. (Potlesk koaličních poslanců.)

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně, a než přistoupíme k dalšímu přihlášenému, což je pan ministr dopravy Martin Kupka, tak ještě načtu, že pan poslanec Miroslav Zborovský bude hlasovat a jednat s náhradní kartou číslo 3.

A z omluv - omlouvá se pan poslanec Lubomír Brož od 18 hodin do 19 hodin z pracovních důvodů, Aleš Dufek od 19 hodin bez udání důvodu, David Pražák od 20.30 do 23 hodin z pracovních důvodů a Renáta Zajíčková od 18 do 19 hodin z pracovních důvodů.

Z členů vlády se omlouvá pan ministr Martin Dvořák od 18 do 19 hodin z pracovních důvodů.

A nyní prosím, pane ministře, ujměte se slova.

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, opozice tady vylíčila Českou republiku jako spálenou zemi. Česká republika ale rozhodně spálenou zemí není. Svědčí o tom nejenom konkrétní ekonomická data, růst ekonomiky a také to, jak nízkou máme nezaměstnanost, to, jak se daří rozvíjet Českou republiku v oblasti dopravní infrastruktury, obrany a v dalších oblastech. Jasným dokladem toho, že Česká republika fakt spálenou zemí není, je nesporně také fakt, že se v České republice v tuhle chvíli daří budovat dopravní infrastrukturu způsobem, který Česká republika ještě nezažila.

Tady zaznělo, že přestože zároveň Česká republika snižuje deficity státního rozpočtu, tak rekordně investuje. Co to znamená? Že dáváme dohromady odpovědnou fiskální politiku a zároveň politiku zdravou hospodářskou. To, že zároveň vytváříme podmínky, aby ekonomika v budoucnu mohla růst.

Když tady Karel Havlíček hovořil o ekonomickém marasmu, hovořil o všech členech vlády s despektem jako o amatérech, tak bych se chtěl zeptat, z jakého titulu se pouští do tohohle hodnocení? Z unikátních podnikatelských úspěchů? No to jistě ne! To si všichni můžou snadno najít, jaké byly jeho ekonomické úspěchy. Nebo proto, že dokonale zvládl svoji roli ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy, takže máme dostavěno dalších několik bloků jaderných elektráren, že jsme dokonale nezávislí na energetice a energetických zdrojích Ruska, že tady v tuhle chvíli máme nespočet dalších obnovitelných zdrojů, to, že dokonale zvládáme dopravní infrastrukturu a všechno jsme postavili? No, to jsem si nevšiml! Tak kde se to bere, ten despekt? Tady se spíš potvrzuje pravidlo, že drzé čelo je lepší než poplužní dvůr. Akorát v normální debatě by se základní respekt i k oponentovi, i k tomu, s kým nesouhlasím, měl přece jen vyskytovat. A sebejistota, se kterou tady všechny mistroval mistr světa amoleta, tak mě fakt zaráží.

A líčit Česko jako spálenou zemi, je především plivnutím do tváře těm, kteří se na jejím rozvoji podílejí, a to samozřejmě není zdaleka jenom vláda, ale to jsou tisíce a miliony lidí, kteří svojí prací přispívají k tomu, že se Česku daří. A pokud tohle opozice popírá, pokud se tomu vysmívá, tak tím jenom ukazuje svým vlastním voličům, co by je mohlo čekat.

Pojďme ale k tomu, na co je možné ukázat v oblasti dopravní infrastruktury. A tady jasně zdůrazňuji, že nikdy z mých úst nezaznělo nic s despektem o mých předchůdcích. Ten, kdo by se jako ministr dopravy rozhodl zmačkat a zahodit do koše všechno, co se vybudovalo nebo připravilo před ním, by byl nepochybně odsouzen k totálnímu neúspěchu a byl by to zločin z hlediska toho, co má Česká republika začít. Ale tím víc mě zaráží, proč současná opozice tak při každé příležitosti snižuje práci současné vlády. A kdybych aplikoval totéž, tak bych pak mohl mluvit o Karlu Havlíčkovi jako o packalovi, jako o amatérovi. Jenom si vezměte základní data. Za předchozí čtyři roky vlády Andreje Babiše se v České republice podařilo zprovoznit 104 kilometrů. Za další čtyři roky vlády Petra Fialy to bude víc než 200 kilometrů. To je odhadem navýšení zhruba o 100 procent.

Kdybychom vzali jiný parametr, to, kolik se zahájilo staveb, tak za dobu čtyř let vládnutí Andreje Babiše to bylo něco kolem 177 kilometr, v období čtyř let vlády Petra Fialy to bude více než 250 kilometrů dálničních staveb. To je nárůst o 50 procent. Kdyby tady teď stál Karel Havlíček, tak by nepochybně o svých předchůdcích mluvil jako o packalech, neumětelích a nepochybně by se pustil ještě do daleko dramatičtějších příměrů. Nebudu to dělat, protože to ve výsledku nepřispívá k elementární rozumné debatě, kterou máme vést.

Pokud dneska nenechají na vládě nit suchou, tak ano, možná to patří k doporučením jejich marketingových týmů, ale znovu zdůrazňuji, neodpovídá to realitě a neodpovídá to tomu, v čem žijí lidé v České republice a v čem žijí koneckonců i jejich voliči. Samozřejmě že by spousta věcí ještě mohla být lepší, ale pojďme se tedy reálně bavit o tom, jak přidat na tempu dopravní výstavby. Byla to naše vláda, která jasně určila směr, kam máme jít. A tahle vize pro fungování země je důležitá, že víme, že v roce 2033 budeme mít dokončenu dálniční síť. A jestli to tempo udržíme, tak se to stane. Podíváte-li se dneska na to, co všechno roste v dopravních stavbách, tak prostě musíte mít z toho alespoň trochu pozitivní vjem, protože ze stavby D35 jako důležité alternativy přetížené D1 je dneska ve střední Evropě největší souvislé staveniště. A podobným tempem v tuhle chvíli vyrůstá dálnice D6 na Karlovy Vary, staví se D7 směrem na Chomutov. Každý z těch dálničních tahů v tuhle chvíli zaznamenává obrovský posun dopředu, a co víc, ty další klíčové stavby jsou v pokročilé fázi přípravy. Máme EIA na komplet severní část Pražského okruhu, kterou Česká republika potřebovala léta a léta, a staví se důležitá část mezi D1 a Běchovicemi. Ještě v letošním roce začne celá řada dalších důležitých staveb včetně posledního úseku D11. Tohle jsou klíčové dobré zprávy. Dobré zprávy ne pro politickou debatu, dobré zprávy pro českou veřejnost a pro český národ, který samozřejmě čelí tomu, co všechno se děje kolem něj, a tohle chci zdůraznit jako jednu z podstatných věcí. ***