Neautorizováno!
(14.50 hodin)
(pokračuje Petr Hladík)
Dneska je možné do zemědělské půdy, ať už vlastník, nebo pachtýř, aby vložil jakýkoliv krajinný prvek. Tohle je obrovský pokrok. Velmi často mi starostové říkali: My jsme tady obnovili naše polní cesty, ale víte, ministře, oni tenkrát přece jenom sedláci jezdili s úzkými vozy, takže ty polní cesty byly prostě úzké. Dneska, když my to obnovíme v tom, co obec vlastní, tak my už tam nedokážeme zasázet stromy. My jsme změnili ten zákon. Dřív bylo nutné sázet stromy 2 metry od sousedního pozemku, dneska už to nutné není, dneska stačí jenom 30 centimetrů, právě proto, že korunový přesah je možné i na vedlejším pozemku a že už nikdo zemědělcům nevyřezává při dotacích na plochu tyto korunové přesahy, a dostávají tedy dotace podle zemědělské parcely.
Nechci zůstat jenom u volné přírody a krajiny, ale rád bych se také posunul do obcí a měst. Právě adaptace obcí a měst na klimatickou změnu je naprosto klíčová. My jsme za dobu naší vlády podpořili celou řadu dotačních titulů, ať už na zasakování dešťové vody, retence ze střech, za zeleň, ozeleňování měst, novou výsadbu, stejně tak jako zastínění dětských hřišť. To vše děláme proto, aby se v našich obcích a městech lépe žilo.
I vlastní Nová zelená úsporám pomáhá k adaptacím jako takovým. Je to především dobře zaizolovaný dům, který v zimě nepouští teplo ven, ale který naopak v létě nepouští teplo dovnitř. Právě dobře zaizolované domy, předokenní žaluzie, cirkularita vzduchu vedou k energetickým úsporám, ale také k adaptacím na klimatickou změnu.
Já bych rád také dnes pohovořil o tom, kam se za tu čtyřletou dobu posunulo Ministerstvo životního prostředí, protože velmi často je to ministerstvo, které je vnímané jako to ministerstvo, které ochraňuje žabičky, které některé zájmy omezuje nebo třeba chce vlastně neustále něco blokovat. Tady musím říct, že my jsme šli tou cestou, abychom ochránili hodnotné biotopy, hodnotné území, které je opravdu třeba chránit, zároveň ale abychom zamezili jakýmkoliv blokačním mechanismům u převažujících... u staveb, které mají jednoznačně pozitivní společenský dopad, ať už se to týká železnic, ať už se to týká dálnic, velkých liniových a infrastrukturálních staveb.
I proto jsme změnili například v souvislosti se změnou stavebního zákona zákon o jednotném environmentálním stanovisku - proto, abychom koncentrovali všechna ta vyjádření, ať už se to týká ochrany přírody, vody, půdy, odpadu, do jednoho stanoviska. Dali jsme tomu také fikci souhlasu proto, aby se to někde neválelo nekoordinovaně na těch úřadech dlouho.
Stejně tak jsme změnili zákon o EIA, o posouzení environmentálním u strategických staveb. U staveb, které jsou vyjmenované v příloze zákona o urychlení staveb, jsme jasně řekli, že proti samostatnému stanovisku EIA není možné odvolání, a to z toho důvodu, abychom naopak záměrně zrychlili stavby, jako jsou železnice a dálnice. Myslím - a bude tady o tom určitě hovořit pan ministr Kupka - že za naší vlády se nejenom postavila spousta obchvatů, silnic, železnic, dálnic, obrovské množství modernizace, ale zároveň se připravilo obrovské množství projektů, které bude potřeba za příští vlády postavit, a takhle to je správně, takhle to má být. Ale co je důležité, nesmí se zastavit tohleto tempo. Nesmí se zastavit toto tempo v tom, abychom připravovali tyhlety dokumentace a následně také realizovali tyto záležitosti.
Nechtěl jsem dneska hovořit o záležitostech, které souvisí s evropskou agendou, ale možná mi to nedá také trošku vlastně neříct, jaká je realita. Česká republika je silným hráčem v Evropské unii. Česká vláda je tou, které lídři v evropské sedmadvacítce naslouchají a velmi často dokážeme prosadit změny. Dám celou řadu příkladů.
Například čínské e-shopy. Ty zaplavují evropský trh celou řadou výrobků v obalech, z nichž neplatí recyklační poplatky. Často neplatí daně, nesplňují hygienické normy, nesplňují třeba zdravotní normy. Byla to Česká republika, která vnesla tuhletu problematiku a zasadila se o to, že se mění evropská legislativa, takzvaný mirror closes - zrcadlo, které je nastavováno. To, co platí pro evropské výrobce, musí platit taky pro výrobce, kteří do Evropy dodávají. Tenhleten princip vnesla na evropskou platformu Česká republika a podařilo se nám prosadit.
Druhá věc je třeba nařízení REACH o střelivu. Je to olovo a Česká republika byla jediná, když se to začalo projednávat, kdy v tom nařízení je faktický zákaz toho, aby se používaly olověné broky. A my jsme říkali, dává tohleto smysl? Dává tohleto smysl v současné bezpečnostní situaci? Prosím, pojďte se nad tím zamyslet. Neřešme - olovo je toxickým prvkem, olovo je problémem, ale my už ho máme zakázané nad mokřady, nad vodní plochou už dneska myslivci nesmí používat olověné broky. Dávali jsme argumenty věcné: odrazovost... Kde jsou ty materiály, které by nahradily olovo? A tak dále a tak dále a podařilo se České republice tohle zastavit. Dneska už si myslím, že je jasné, že omezení olověných broků pro myslivost, pokud se tedy netýká vodních ploch, nebude. Tohle je velký úspěch.
Já už jsem tady hovořil o odpadech, o Jiříkovu. Tohle byl další materiál, který jsme jako Česká republika dali na evropskou sedmadvacítku, a povedlo se právě prosadit společnou jednotnou databázi tak, abychom nasdíleli informace o přeshraniční dopravě odpadu.
Můžu se posunout také k oblasti klimatu. Víte, že my jsme s panem premiérem v prosinci loňského roku definovali, co to je pro českou vládu úprava Green Dealu, a to ve čtyřech základních parametrech - pro to, aby automobilový průmysl nebyl zatěžován přísnou byrokracií a pravidly, aby neplatil nějaké pokuty, aby až technologický vývoj a přirozená cena si řekla, která technologie nejlepší, ať už je to elektro, ať už je to vodík, ať už je to biometan nebo třeba syntetické palivo. Tohle se podařilo.
Druhá záležitost je vytvoření cenového stropu a ideálně odklad zavedení emisních povolenek, takzvaných EU ETS 2. Podařilo se nám na základě dlouhých jednání získat podporu 19 členských zemí, 19 států, které řekly: Ano, my se také obáváme dopadu na obyvatele, my se také obáváme dopadu na nejzranitelnější lidi. Proto podporujeme Česko v tom, aby to bylo 45 euro. Tohle se podařilo.
Třetí parametr: my říkáme, jádro je bezemisní, chceme jádro jako bezemisní, a teď v návrhu, který představila Evropská komise, už to je. Jádro by tedy bylo bezemisní a díky tomu by mohl být konečně rozvoj vodíku nejenom z obnovitelných, ale také z jaderných zdrojů. ***
