Neautorizováno!
(15.40 hodin)
(pokračuje Eva Decroix)
Audit byl předložen ve dvou fázích, předběžná auditorská zpráva byla ze strany ministerstva zveřejněna na konci července. Již tato pojmenovala velmi otevřeně a velmi transparentně základní skutečnost, kterou ministerstvo nikdy netajilo, nikdy nikdo nic nezametal pod koberec, a ta skutečnost je velmi jednoduchá. Ano, ministerstvo nemělo přijímat tento sporný dar, neboť mělo k dispozici informace, které ho měly vést k větší obezřetnosti, opatrnosti a koordinaci kroků.
Na konci srpna byla následně dopracována jak první část, tak druhá část tohoto auditu, která toto tvrzení potvrdila, doplnila k němu některé další právní závěry. Jedná se o materiál, dovolím si říct, natolik kvalitní, že následně, když jeho obsah byl konzultován s Vrchním státním zastupitelstvím, Vrchní státní zastupitelství právě z důvodu respektu k probíhajícímu trestnímu řízení nedoporučilo zveřejnění celého auditu.
Nicméně si dovolím s plnou vážností tvrdit, že manažerské shrnutí jak první části, která je opětovně dostupná na webu Ministerstva spravedlnosti, tak manažerské shrnutí druhé části, které již obsahuje doporučení, jakým způsobem by se nejenom Ministerstvo spravedlnosti, ale ostatně celý stát měly zamyslet nad úpravami v oblasti hospodaření s majetkem státu, přijímání darů, ale taktéž v oblasti některých kontrolních mechanismů nebo zapojení externích kontrolních subjektů tak, aby k podobným selháním, pojmenujme to tak, nedocházelo. To doporučení zde máme černé na bílém.
Já mohu pouze možná se smutkem konstatovat, že není v časových možnostech mých ani celého ministerstva všechna doporučení převést do legislativní formy v té krátké časové lhůtě, která nám zbývá do voleb, nicméně už na tomto jsme začali pracovat, protože se domnívám, že je to opětovně úkol, kdy celá tato kauza ve finále může instituce a celý stát jako takový posílit.
Když si dovolím shrnout svůj poslední, třetí krok, který jsem považovala za důležitý - a možná si dokonce dovolím říci ten nejdůležitější, protože v rámci osvětlování, vysvětlování a vyšetřování byla role ministerstva velmi omezená, mantinely jakéhokoliv ministra k tomu, aby mohl cokoliv vyšetřovat, jsou vždy velmi omezené - a opravdu, a já to říkám často a zopakuji to znovu, co je nyní důležité: aby veřejnost dostala odpovědi na otázky, na které čeká, musíme nechat v klidu pracovat opravdu orgány činné v trestním řízení, které mají za úkol tyto odpovědi přinést.
Co nicméně bylo mým velmi důležitým úkolem, je poradit se situací, co má stát dělat s přijatou miliardou. Prvním krokem, který bylo potřeba, nebo první otázkou, na kterou bylo potřeba odpovědět, je, zda vůbec stát může nakládat s tímto přijatým darem. Na začátku byla situace taková, že jsme měli částečně na depozitním účtu složeny finanční prostředky, které již představovaly kupní cenu za za bitcoiny prodané v aukcích, a částečně jsme měli k dispozici ještě některé bitcoiny.
Právní stanoviska, která byla opětovně transparentně zadána, a jejich závěry, byly taktéž komunikovány s veřejností v mé zprávě, kterou jsem vydávala 30 dní po nástupu do funkce a která mimo jiné shrnuje i ty jednotlivé tranše a jednotlivé objemy, ať už bitcoinů, nebo prostředků, které mělo ministerstvo k dispozici, tak právní stanoviska se od začátku shodovala v jednom. Nelze vyloučit podezření, že se jedná, může jednat o výnosy z trestné činnosti. Toto byl zásadní vykřičník pro jakékoliv další postupy ministerstva a současně společně s povinností mě jako ministryně a celého ministerstva postupovat tak, aby nedošlo k žádnému poškození majetku státu, aby nedošlo, nebo aby byly minimalizovány jakékoliv škody související s touto situací, tak s těmito dvěma parametry jsme vstupovali do jednání s kupujícími.
Děkovala jsem zde několikrát a poděkuji zde ještě jednou, poděkuji zde kupujícím, kteří se ocitli v ne úplně jednoduché situaci, protože zaplatili kupní cenu, složili aukční jistotu, někde převzali bitcoiny, někde bitcoiny ani nebyly převedeny právě z důvodu podezření, které jsem zde citovala, a bylo nutné s nimi nalézt nějaký společný konsenzus, který nepoškodí stát, bude pro ně akceptovatelný, bude férový, bude čestný, ale taktéž bude respektovat zákon.
Ta jednání nebyla jednoduchá. Ono to vypadá zvenku, že je to jednoduché. Ujišťuji vás, že právně to rozhodně jednoduché nebylo - nejenom si odpovědět na mnohé právní otázky, ale také nalézt ten způsob řešení. Jednání byla velmi intenzivní. Víte, že jsem je dlouhodobě nekomentovala, protože jsem to nepovažovala za fér, nicméně k dnešnímu dni mohu konstatovat, že se povedla. A opravdu kupujícím náleží díky za to, že se státem jednali věcně, jednali transparentně, ale především že jsme byli schopni nalézt nějaký konsenzus. Proč? Protože nenalezení té společné dohody, neuzavření dohod o narovnání by poškozovalo především stát. Stát by poté byl v okamžiku, kdy by čelil riziku nákladných a dlouhých soudních sporů.
Připomenu, že tato kauza je v mnoha ohledech - možná bychom tvořili judikaturu, ale to by bylo takové danajské vítězství, protože státu po celou dobu soudních řízení by mohly běžet úroky. Hodnota bitcoinu víme, že je kolísavá, a stát by nebyl schopen garantovat, že taková soudní řízení může vyhrát. Proto opravdu uzavření dohod o narovnání - shrnuji - v žádném ohledu nepoškozuje stát. A současně, a to je důležité podotknout, stojí na jasném a objektivním výpočtu. Státu zůstávají k dispozici bitcoiny.
Než vám popíšu celý obsah jednotlivých dohod o narovnání, jenom shrnu výsledný stav, kolik má nyní k dispozici bitcoinů stát k dnešnímu dni a po uzavření těchto dohod o narovnání, které některé jsou uzavřené, ale jsou v procesu plnění, tak to bude 263 bitcoinů. Současně Ministerstvu spravedlnosti na depozitním účtu na rezervním fondu zůstává 387,5 milionu korun. Když tyto dvě částky sečteme, tak stát, respektive dnes Ministerstvo spravedlnosti, má nadále ve svém držení celkovou hodnotu odpovídající 1 miliardě.
Já se pokusím laicky popsat, na jakém principu stojí dohody o narovnání. V médiích a někdy i v některých politických diskusích se objevuje tvrzení, že stát zaplatil škodu, vyplatil škodu. Nevyplatil. Celá logika, když to řeknu laicky, jak už jsem slibovala, stojí na otázce, co váží víc, jestli je to kilo peří, nebo kilo zlata, tak toto je podobná logika.
Stát má k dispozici po uzavření těchto dohod a po jejich splnění k dispozici bitcoiny řekněme v hodnotě x, protože ta hodnota se stále mění, a současně k danému datu má stát stejnou hodnotu, mají kupující - promiňte, kupující k dispozici stejnou hodnotu finančních prostředků. Stát nevyplatil žádnou škodu, naopak stát zabránil vzniku té škody. Ohromnou výhodou dohod narovnání je to, že kupující se vzdali veškerých již existujících, ale také budoucích nároků, ať už je to z případného možného vadného plnění, ať už je to z případných škod, ať už jsou to případné úroky nebo kurzový rozdíl.
Co bude následovat nyní? Především se všichni ptají, co bude stát dělat s těmi bitcoiny. Zase se pokusím popsat to tak, aby to bylo zřetelné i pro veřejnost. Mohou nastat dva scénáře. Oba dva se odvíjejí od toho, pokud jsem začala s tím, že zde stále je podezření na to, že bitcoiny mohou být výnosem z trestné činnosti. Pokud se toto podezření potvrdí, bitcoiny, které jsou dnes zajištěny - zase jenom používám slovo zajištěny, nejsou stále zabaveny, jsou zajištěny, ministerstvo s tím nemůže nakládat - pokud se podezření o tom, že se jedná o výnosy z trestné činnosti, potvrdí, tyto bitcoiny budou zabaveny a propadnou do rozpočtu státu. Pokud se toto podezření nepotvrdí a bitcoiny budou, lidově řečeno, očištěny, stanou se součástí rozpočtu Ministerstva spravedlnosti. Ani v té, ani v druhé variantě nedochází ke škodě. ***
