Neautorizováno!
(17.00 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
Proč? Protože je to logická věc, která funguje napříč světem. Já jsem si připravila na tuto schůzi (Ukazuje materiál.) jednoduchý přehled, jak se daní prodej firem a podílů v nich napříč zajímavými zeměmi v Evropě i ve světě. Takže když to popíšu, zdanění prodeje třeba ve Francii, začnu u nejvyšší částky, u toho nejvyššího podílu, je 30 procent. V Rakousku, sousední země, 28 procent. Holandsko - Holandsko se nazývá často mekkou kapitalismu. Holandsko je země, která má kontinuitu podpory podnikání od 16. století, 27 procent toto zdanění. Německo, největší ekonomika v Evropské unii, 26 procent. Velká Británie, finanční centrum Evropy, 24 procent. Spojené státy americké - hm, jak asi daní kapitál země, která má úplně nejvyspělejší kapitálový trh na světě? Možná vás to překvapí, také 24 procent, stejně jako Velká Británie. Polsko, náš soused, který má násobně vyšší majetkové daně, asi pětkrát, má 19 procent. (Ukazuje materiál.) Co jsem přeskočila, je sloupeček Česko, 23 procent, ale pouze nad 40 milionů korun v jednom roce nebo od roku 2024.
Takže teďka to, co je opravdu trošku složitější a techničtější. Ten limit je nastavený velice vysoko, případná prodávaná firma musí nabýt na hodnotě v částce vyšší než 40 milionů korun od roku 2024 a - a to je také velice důležité - netýká se to rodinných firem, netýká se to převodu na blízké, tam je jasná definice toho, kdo je blízký příbuzný, a přímá příbuzenská linie to zdanění nemá. Takže argument, co někteří používají, že tady celá koalice - SPOLU, STAN a Piráti - zavedla něco, co omezuje rodinné firmy, není pravdivý. Ale co je pravdivé, je, že nyní Zbyněk Stanjura a řada dalších chce osvobodit zisky nad 40 milionů korun tak, aby se z nich platila nulová daň. (Ukazuje materiál.) Tohle má být ta nová úprava, ta nula. 23 procent nad 40 milionů korun, zhodnocení od roku 2024, od minulého roku, to je to, co platí nyní, a schválili to tady vládní poslanci roku 2023 tak, jak tady sedí (Ukazuje vpravo.) napříč pravou částí sálu. Velká Británie, Spojené státy 24 procent, Francie 30 procent. A maličký komentář, protože já jsem velmi ráda korektní a ráda ukazuji souvislosti kompletně: Švýcarsko a Slovensko v grafu mají nulu, ale - a já už se opravdu blížím k závěru - co se týče Švýcarska, tak tam jsou desetkrát vyšší daně z majetku, a zdůrazňuji, ve Švýcarsku například vám zdaní i nemovitosti vlastněné jinde po světě. Jenom příklad pro srovnání, že ta nula u této země znamená pouze, že mají jinak nastavený daňový systém. A Slovensko? To má například daň z finančních transakcí a DPH 23 procent, což samozřejmě dopadá jak na pracující, tak na seniorky, seniory.
Ukazuji to takhle systémově, aby bylo jasné, že jsme v našem ekonomickém týmu spolu s docentem Liborem Duškem a dalšími srovnávali, jak různé daňové systémy fungují. Byli jsme právě schopni vysvětlit celé jak koalici SPOLU včetně ODS, tak hnutí STAN, že tento návrh - a my se absolutně nestydíme za to, že jsme s ním přišli my - dává smysl a že se týká několika desítek nejbohatších osob ročně, do budoucna maximálně zhruba stovky osob podle toho, jak jsou uskutečňovány prodeje a jak to funguje. Takže jsme měli jasný odhad a také jasné argumenty, například miliardáře pana Jana Barty, který opakovaně vysvětluje, že daně jsou potřeba platit, stojí si za tím, že je rád, že on vlastně platí do státního rozpočtu jako fyzická osoba obrovské peníze, protože z toho pak jsou školky, nemocnice a fungující stát, a že to, že u nás byla v téhle oblasti nulová daň, mu nedávalo smysl. V sousedním Německu se ta daň platí, v Polsku taky.
Já vám ještě předestřu výpočet, na kterém to možná bude nejsrozumitelnější - prodej firmy za 100 milionů. To už je firma trošku větší, ale stále ještě představitelné, že ji vybudujete. Aby se na ni ta daň vůbec vztáhla, tak musela se zhodnotit, nabýt na hodnotě 60 milionů za tento rok, takže v roce 2024 měla hodnotu 20 milionů korun. V tomto roce by se zhodnotila řekněme o 80 milionů. Takže co? Z těch 80 milionů se 40 odečte. Až to, co je nad těch 40, nad toto zhodnocení, se má platit daň podle dnes platné legislativy. Znamená to, že ta daň vychází na 9,2 milionu u firmy prodané za 100 milionů. Je to 9,2 procenta. A já, když vnímám, jak jsou zatíženi daní zaměstnanci, ti odvádějí v průměru 41 procent na daních, na odvodech, lidé, co platí minimální mzdu, tak platí 36 procent, studenti a senioři, i když pracují na dohodu, odvádějí 15 procent. Když si vydělají víc než 11 500 měsíčně, tak platí samozřejmě víc. Tihle všichni daně normálně platí. A proč by ti úplně nejbohatší v naší zemi, těch několik desítek lidí, mělo platit nulu? Proč by měl být zaveden tento (Ukazuje materiál.) nulový daňový ráj pro ty úplně superbohaté? Za mě to je jednoduché. Já chci stát, kde pravidla platí pro všechny, férovou republiku, kde lidé vědí, že se mohou spolehnout na to, že se jim nějací šíbři a bitcoinoví kmotři nebudou smát do tváře třeba takovýmito - za nás úplně neskutečnými - návrhy.
Blížím se k naprostému závěru. Toto je bod, který se bude projednávat jako první na této schůzi, bod, který za nás znamená škrtnutí naprosto férové a přiměřené daně, s kterou celá vládní koalice v roce 2023 souhlasila, a úplně absurdně se tisk 926 stává pastí, pastí, která obsahuje mix opatření, z nichž je část správná a část, kterou jsem právě popsala, naprosto chybná.
Je to samozřejmě způsob, jak dát lidem výmluvu, proč nás třeba očerňovat, že jsme proti osekávání byrokracie, ale to není pravda. My jsme připravili a přijali tři antibyrokratické balíčky jako Piráti. Co se ale stalo? Tady někdo ty opravy a úpravy nezanesl ve Sněmovně, někdo je vrací až ze Senátu, a opravdu to není chyba ministerských úředníků, to mi je naprosto jasné. My tedy v situaci, kdy se zadlužení státu nějak extra nezlepšilo, fakt nevidíme důvod, proč zavádět nulovou daň pro miliardáře, pro ty úplně nejbohatší, několik desítek lidí ročně.
Nevidíme důvod, proč nepodpořit více než 90 procent rodin konkrétními úsporami a konkrétním plánem, který jsme jako Piráti představili. Řadu těch věcí jsme už dávali k hlasování, řadu z nich mnozí zamítli a jsou to věci, které my budeme prosazovat, které budeme dál vznášet. Také víme, že snaha o ochranu zdraví dětí, reprezentovaná například regulací prodeje energetických nápojů, kterou podrobně popíše moje kolegyně Klára Kocmanová a navrhne zařazení bodu, je něco, co by se vyplatilo celé zemi, a že posilování odolnosti dětí je nakonec investice do naší budoucnosti. A stejně tak víme, že agenda reformy Úřadu (pro) ochranu hospodářské soutěže, tedy agenda, kterou jsme předložili my, leží tady a opět je možné ji schválit, je něco, co lépe ohlídá těch více než 900 miliard korun, co ročně se protočí ve veřejných zakázkách. ***
