Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Já tady vystupuju jako jeden z navrhovatelů této novely zákona o zadávání veřejných zakázek, která přináší změny v systému přezkumu veřejných zakázek. Návrh, který bývá pro stručnost označován jako reforma Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, tedy ÚOHS. Často se v médiích ozývá ÚHOS, tak ta zkratka není taková, je to ÚOHS. Tenhle ten návrh zákona byl poměrně dlouze diskutován, dokonce se nám s Piráty podařilo prosadit do programového prohlášení vlády, na tom zákoně jsme pracovali s odbornou veřejností, s dalšími rezorty. Je to zásadní systémová změna, přesto se vláda rozhodla tento zákon podobně jako celou řadu dalších, zejména protikorupčních, které tedy pouze ožužlala, tak ho zabít a následně tento zákon nebyl schválen vládou. Je to zásadní systémová změna, jejíž cílem je jediné: umožnit státu, ale krajům, obcím i dalším veřejným investicím, institucím investovat veřejné prostředky rychleji, transparentněji, a co je důležité, předvídatelněji. A totéž platí pro firmy, které se uchází o veřejné zakázky. Tedy dodávají státu, obcím nebo krajům nějaké zboží, služby nebo stavby. Ta předvídatelnost je podle mě naprosto zásadní věc, protože ať už jsou to otázky povolování týkající se nových linek a zastávek metra, ať už to jsou otázky nákupu nějakého softwarového řešení či dalších, přes antimonopolní úřad v současném stavu se dá vyzdržovat prakticky jakákoliv zakázka, jakmile se nějaká firma, byť se třeba výběrového řízení sama neúčastní, rozhodne do toho takzvaně hodit vidle.

Já jsem tedy hovořil o rychlosti transparentnosti a předvídatelnosti. Ten dnešní stav, který tady máme, a ten stav je tady roky. Už v předchozím volebním období zde byl návrh na reformu antimonopolního úřadu. Myslím, že kromě občanských demokratů, kteří si tento návrh nebo tu reformu vyloženě nepřejí, a vycházím už z té zkušenosti z minulého volebního období, protože myslím, že oni jediní nepřipodepsali jako opoziční strana tento návrh, tak ten systém přezkumu je u nás pomalý, nepřehledný a neefektivní. A to oni - nemluvím o tom, v jakých různých kauzách a spojeních je, ať už to byl předchozí šéf antimonopolního úřadu, nebo současný jmenovaný prezidentem Milošem Zemanem navržený Andrejem Babišem bez výběrového řízení, jak často kontroverzní kroky dělají osoby, které jsou ve vedení tohoto úřadu, tedy osoby, které svým rozhodnutím monokratickým, jediného člověka tedy můžou rozhodovat o osudu jakékoliv zakázky, nehledě na to, že na nižších instancích tohoto úřadu třeba už to bylo vyřešeno ve prospěch či buďto toho, kdo soutěží, nebo toho, kdo si na tu soutěž stěžuje, což samozřejmě, pokud o to může jednohlavý orgán, tedy šéf antimonopolního úřadu, rozhodnout, jak si nedává smysl.

U toho antimonopolního úřadu, a vidíme to opět, a můžeme to číst v médiích, se často neřeší ani věcný spor, ale existují zde různé procedurální námitky, což často vede k tomu, že jeden případ se může táhnout měsíce, a dokonce někdy i roky. Já jsem hovořil o tom, v jaké situaci je stát, v jaké situaci jsou města, obce, kraje, ale zmiňoval jsem i situaci těch firem. My bychom samozřejmě chtěli, a veřejné zakázky jsou významným motorem investic, ale i zároveň zajímavým zdrojem pro ty, jež ty zakázky potom realizují, tak v případě, že ten výsledek je nejistý a může docházet až k takovému zdržení, odrazuje to firmy v České republice od účasti v soutěžích. Brzdí realizaci důležitých projektů, třeba těch infrastrukturních, a podkopává tak důvěru v celý systém. A upřímně, v době, kdy potřebujeme rychle reagovat na výzvy, ať už je to otázka energetiky, dopravy, modernizace veřejné správy, ale i obrany si prostě takovéhle zdržování nemůžeme dovolit.

Ta novela není jenom nějaká technikálie, je to jeden z klíčových návrhů zákonů a já si troufnu říct, i protikorupčních zákonů tohoto volebního období. Na slabiny toho současného stavu dlouhodobě upozorňují nejen odborníci z Národní ekonomické rady vlády, ale třeba Transparency International a další nezávislé instituce. Zakázky za stovky miliard vyhrávají opakovaně stejné firmy, často napojené na prostředníky, právníky, a dokonce a opět si můžete dohledat v médiích, s kým a,kdy se scházeli ti šéfové antimonopolního úřadu. (Poslanec Faltýnek vykřikuje z lavice: Dobrý večer, pane ministře.) Dobrý večer, pane Faltýnku. Tak jak často, prostřednictvím pana předsedajícího, často...

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče Faltýnku, nepokřikujte po sobě.

Poslanec Ivan Bartoš: Často na jednotlivé struktury úřadů otevřené soutěže, pardon. Místo otevřené soutěže vzniká uzavřený kruh. A to je z pohledu řady odborníků prostě nepřijatelné. Já už jsem zmiňoval, a nám se podařilo v tomto volebním období prosadit novou strategii zadávání veřejných zakázek, kde skutečně veřejná poptávka, veřejné zakázky mají býti motorem inovací, kvality a férového přístupu. A vlastně celý ten systém veřejných zakázek skutečně nemůže zůstat pod kontrolou úzké skupiny lidí, navíc s nejasnou odpovědností, a nemůže stát na osobních vazbách, jak jsme to bohužel v některých případech viděli. Já, když jsem zmiňoval do nebe volající kauzy, které dokonce proběhly médii, vezmu si toto volební období, nebudu se vracet k tomu minulému.

Připomenul bych jenom kauzu pana Petříka. Člověk, který úzce spolupracoval s antimonopolním úřadem, on byl přitom prozatím nepravomocně odsouzen za podvody v oblasti dotací a zakázek v kauze ROP severozápad, jedna z největších korupčních kauz týkajících se dotací v České republice.

Nebo bych mohl zmínit, jak současný předseda úřadu pan Mlsna, který v připomínkovém řízení tohoto zákona vyzýval ostatní úřady, aby ve zhodnocení přebíraly stanovisko antimonopolního úřadu. Když bych si vybral jenom ministerstva, která stála proti této novele, například Ministerstvo financí, a teď nevím, jestli cituju i nějakého pana ředitele nebo tiskového mluvčího, kdy se ukázalo, že jsou zkopírovány v jejich připomínkách beze zbytku celé odstavce vlastně těch připomínek samotného antimonopolního úřadu, tak hovořili o tom, že pouze mají stejný názor, že nic nekopírovali.

O co skandálnější bylo, když potom nevím, jestli to byl Seznam Zprávy, nebo Deník N, myslím si, že o tom vysílala dokonce Česká televize v investigativním pořadu Reportéři České televize. Nejsem si jist, jestli ho náhodou bývalé vedení televize nezrušilo. Doufám, že ne, protože často tyto investigativní pořady byly rušeny, tak v pořadu Notičky od Mlsny dokonce odhalily, že šéf antimonopolního úřadu posílal na krajské úřady, tedy na úřady, o budoucnosti jejich výběrových řízení on rozhoduje nátlakové zprávy, kde jim psal, jak mají oni vypořádat to připomínkové řízení, co mají napsat do toho připomínkového řízení. A nenechte se mýlit, dokonce i celé texty. Představa, že vrchní arbitr, šéf antimonopolního úřadu ve věci zefektivnění, ztransparentnění a zprůchodnění vlastního úřadu posílá jako nezávislá instituce whatsappovým chatem nějaké notičky šéfům krajských úřadů a úředníkům, aby se takto vyjádřili, opět ukazuje, jak tento úřad potřebuje zásadní reformu.

A já bych chtěl jenom připomenout antimonopolní úřad, když si vezmeme všechny úrovně veřejné správy, tedy státní, obecní, krajskou, tak dohlíží na zakázky v hodnotě více než 900 miliard korun ročně. Takhle důležitá agenda si zaslouží odbornost, stabilitu a důvěru, a ne zdržování a zákulisní hry. Já bych jenom v krátkosti připomenul, vývoj tohoto návrhu a co jsou jeho pilíře.

Tak ten původní návrh reformy vznikl na Ministerstvu pro místní rozvoj, právě když jsem měl možnost toto ministerstvo vést a měl širokou podporu odborné veřejnosti. Přesto se ho dlouho nedařilo zařadit na jednání, čelil různým vnitrovládním obstrukcím a po mém odchodu z ministerstva je převzal ministr Kulhánek za STAN. On je upravil, nesl je tedy znovu na vládu, a ani tehdy vláda ten návrh neschválila, což mě mrzí, protože kolegové z hnutí STAN, kteří disponují 33 hlasy v této Sněmovně, pokud počítám správně, pana Vondráka, tak snad 34... Děkuji paní Richtrové, prostřednictvím pana předsedajícího, nepokřikujte na mě, děkuji, 34 hlasy, tak to byl ten moment, kdy měl STAN jasně říci: tento zákon je naší prioritou.***