Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(21.20 hodin)
(pokračuje Ivan Bartoš)
V případě, že se ten projekt nerealizuje v danou chvíli, oni nemohou nechat své lidi dva měsíce na značkách. Hledají třeba nějakou jinou zakázku, pokud nemají v tom portfoliu víc věcí, které realizují najednou, a samozřejmě tím potom zájem u těch firem, zejména nových, inovativních, které nejsou zaběhlé v tom kolečku od devadesátých let, pak samozřejmě upadá. Já bych byl nerad, aby díky zkostnatělosti a nevůli řešit antimonopolní úřad a jeho reformu - což znovu opakuji, bylo v programovém prohlášení vlády, že se stane - firmy přestaly mít zájem o to, dodávat státu nebo veřejným institucím. Ty veřejné zakázky tvoří zhruba 15 procent hrubého domácího produktu České republiky. To je obrovský objem prostředků a skutečně každý špatně provedený nebo dlouhý přezkum stojí nejen peníze, ale dochází i ke ztrátě důvěry, že stát umí ty věci posouvat vpřed.
Tenhle ten návrh - a často se to ozývalo, což mně přišlo od nezávislé instituce až skoro skandální, že ten návrh je útokem na antimonopolní úřad. Máme zde nějaké úřady a máme politiky, kteří vytvářejí schvalováním zákonů v Poslanecké sněmovně nějaké právní prostředí a ministři potom v exekutivě řeší ty věci jako vláda. Ten návrh není žádná revoluce. Je to promyšlená evoluce, která posiluje odbornost, snižuje byrokracii, zvyšuje důvěryhodnost toho systému a umožňuje veřejným institucím i firmám díky jasným pravidlům fungovat lépe a efektivněji. Já bych vás proto chtěl požádat o podporu tohoto návrhu v prvním čtení podle § 90, pokud jej schválíme, ještě v tomto volebním období, protože pak můžeme skutečně nastartovat jednu z nejdůležitějších systémových změn, a to bez dalšího odkládání. Takže toto je první bod, který navrhuju zařadit na program schůze.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Poprosím o zopakování názvu bodu.
Poslanec Ivan Bartoš: Návrh zákona o zadávání veřejných zakázek. Je to sněmovní tisk 966. Myslím, že k návrhu na zařazení (nesroz.), že to je sněmovní tisk 866, jako prvního bodu jednání dne 10. září. Navrženo je schválit ho v devadesátce, neboť vše již k tomu bylo řečeno a i projednání na vládě mělo vést k tomu, že se tento zákon probere.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Děkuji.
Poslanec Ivan Bartoš: Já se pomalu přesunu k druhému bodu. Jako další navrhuji, aby se Poslanecká sněmovna ve středu 10. září jako dalším bodem, v případě prvním, pokud by neprošel můj předchozí návrh, věnovala návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úpravou vybraných agend Digitální a informační agentury. Tento návrh je připraven ke třetímu čtení. Považuji za naprosto zásadní, aby byl projednán co nejdříve. V tomhle případě se totiž nejedná o nějaký dílčí technický posun - byť se o této novele často hovoří jako začišťovací novele - ale o základní právní kámen, který umožní, aby se digitalizace v této zemi posouvala dál a mohla pokračovat s jasně rozdělenými pravomocemi, odpovědnostmi a nástroji. Ten zákon upravuje více než 15 souvisejících předpisů, od zákona o právu na digitální službu, přes zákon o elektronické identifikaci, až po zákon o informačních systémech veřejné správy. To vše s cílem sladit roli Digitální informační agentury, ministerstev a dalších orgánů státu tak, aby skutečně digitalizace veřejné správy nebyla chaotickým úsilím bez garanta, ale řízeným, efektivním a srozumitelným procesem.
Ještě před dvěma lety byla digitální správa státu poměrně rozdrobená. Nehovořím o jednotlivých rezortech, ale skutečně o projektu Digitální Česko, které bylo nastartováno už za vlády minulé, kde důležité projekty, zejména ty sjednocující, ať už to byl projekt gov.cz, přechod státních webů na jednotnou doménu, design systém, aby weby státu vypadaly stejně, posílení základních registrů. To skutečně v danou chvíli bylo roztříštěné. Každé ministerstvo si jelo, nebo někdy spíš nejelo, po svém, neexistoval jednotný katalog služeb, nebyla jednotná identita, nebyla právní opora pro správu některých klíčových systémů, sledovali jsme výpadky registrů, zbytečné výdaje a další.
Právě tím, že se podařilo založit Digitální informační agenturu, se v řadě případů, i těch koordinačních, podařilo tenhle ten chaos zčásti narovnávat. Ostatně byl to, myslím že i Andrej Babiš tenkrát ještě v roli premiéra a vládním zmocněncem byl Vladimír Dzurilla, který plánoval vznik podobné instituce. Ještě si představoval, že pod ní sloučí SPCS a státní NAKIT, což měl být i další logický krok. Bohužel jsme ho v této vládě s Piráty se čtyřmi poslanci nedokázali prosadit, ale vznikla Digitální informační agentura a začala ty věci posouvat dál.
Například co jsme za krátkou dobu jejího fungování zvládli. Spustila se aplikace eDoklady. Ta už skutečně má, myslím, že to je 700 000 uživatelů. Umožňuje bezpečně prokazovat svou totožnost mobilním telefonem. Začalo to pozvolna na úřadech, tady v Poslanecké sněmovně, ale v té poslední fázi do toho naskočili třeba mobilní operátoři nebo banky. Pomocí eDokladů budeme moci už za 20 a něco dní volit.
Podle mě je zásadní game changer, byť teď řada ministerstev pokulhává v napojení na tento systém, že DIA dodala Registr zastupování, takzvanou REZA, díky které mohou rodiče nebo pečující osoby elektronicky zastupovat děti nebo třeba osoby s omezenou svéprávností. Zároveň ale tam, kde se REZA napojila, jako je například Ministerstvo dopravy, umožňují se prokazovat plnou mocí v on-line světě. Zprovoznil se nový Portál občana i jeho aplikace v mobilu. Když končil Andrej Babiš, tak Portál občana měl asi 50 000 uživatelů a vedl asi k 50 službám. Dnes i díky Digitální informační agentuře má aplikaci v telefonu milion a půl uživatelů a zpřístupňuje zhruba 600 služeb státu.
Jsme připraveni na Evropskou digitální peněženku v rámci pilotu EU, tedy vlastně jednu z prvních věcí implementace Eidas 2.0 v Evropě. DIA zajišťovala provoz a obnovu základních registrů, jejichž infrastruktura byla dříve podinvestovaná, byla ohrožena výpadky. Podařilo se zainvestovat do hardwarové obnovy. Poskytuje metodiky, architektonická vedení, standardy, sdílené týmy vývojářů a analytiků pro veřejné instituce, anebo třeba rozvíjí otevřená řešení, jako je vlastně ten front-end gov.cz. Ale všechno nejsou jenom nějaká hezká slova nebo gesta. Jsou to konkrétní služby, které každý měsíc používá statisíce lidí. Jsou to služby, které přinášejí reálnou úsporu času, peněz a koneckonců i nervů.
Takže bych požádal o zařazení právě tohoto tisku a zároveň bych si dovolil upozornit na věc, která mi přijde skutečně skandální. Pan ministr Stanjura předložil návrh rozpočtu a slyším neustále, vidím to i v těch programech politických stran, které stále hovoří o té efektivní digitalizaci, přičemž nástrojem k efektivní digitalizaci právě často je Digitální informační agentura. Přijde mi naprosto skandální, že vláda v návrhu rozpočtu na rok 2026 snižuje rozpočet Digitální informační agentuře zhruba o čtvrtinu. Já jsem se koukal, v jakých to je kapitolách. Bohužel jsou to finance na úkor odborníků a zaměstnanců. Tam dochází v těch oblastech mzdových a personálních prostředků asi o třetinové snížení.
DIA využívá pro svá kompetenční centra, tedy pro nabrané odborníky, peníze z Národního plánu obnovy. To se nám podařilo vyjednat. Díky tomu řada lidí pracujících v IT není v těch nejlukrativnějších místech komerčního sektoru, ale dělají právě pro stát - čehož si nesmírně vážím - a i těmto lidem ministr Stanjura bere peníze. Nevím, jaké je tam odůvodnění, ale pokud zároveň hovoříme o tom, jak stát potřebuje schopné, dobře zaplacené motivované lidi raději než velké množství úředníků v platové třídě devět, tak nechápu, proč právě DIA má v tuto chvíli odnášet cíl Zbyňka Stanjury blýsknout se v závěru volebního období, které tedy končí jindy než fiskální rok. To je důležité si uvědomit, že dívat se na to, po nás potopa, budoucí vláda si s tím nějak poradí, ať už je v té vládě kdokoliv, to mi přijde jako nezodpovědné. ***
