Neautorizováno!
(9.20 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
Co ale naprosto nechápeme, je ta veliká daňová změna, kterou do toho Senát za velmi hlasité a veřejně projevované podpory, zejména ODS a koalice SPOLU, vložil. Co to je za daňovou změnu? Je to, zjednodušeně řečeno, nulová daň pro pár desítek superbohatých osob v naší zemi. Ročně by se to vztahovalo na pár desítek těch úplně nejbohatších lidí a je to věc, kterou celá vládní koalice před dvěma lety schválila. Byla to součást konsolidačního balíčku, byl to krok směrem k férovému zdanění, aby i ten, kdo prodává cenné papíry nebo podíl ve firmě za 100, 150 milionů korun, tak když se mu ten zisk zhodnotil v posledním roce od roku 2024, tak aby nějakou daň zaplatil. Nu, byla to daňová korekce, měla narovnat dlouhodobě nespravedlivý stav. Byla schválená kompletně poslanci ODS, TOP 09, KDU-ČSL i hnutí STAN a samozřejmě že v těch debatách prošla tato daňová úprava i díky tomu, že prostě každý zaměstnanec platí velmi vysoké odvody a daně, v součtu to bývá 41 procent z průměrné mzdy. Takže každý, kdo je zaměstnanec, odvádí státu 41 procent z toho, co dostane měsíčně na účet. Když si to představíte úplně konkrétně číselně, tak z nějaké částky 50 000 korun prostě kolem 20 000, spíše 23, jde státu. A v této situaci, kdy prostě každý pracující platí, odvádí, jsou zdaněné i studentské a seniorské brigády, v této situaci v roce 2023 tato Sněmovna schválila, aby i ti naprosto nejbohatší nějakou daň platili - daň až nad to zhodnocení 40 milionů korun za rok, daň, kterou sousední země a jiné země úplně běžně platí, a já zde ukážu, jak to je v tom západním světě. V západním světě 95 procent zemí prodej firem a podílu z nich normálně zdaňuje. Takže připomenu, Francie, Rakousko, Holandsko, to jsou sazby mezi 30, 26 procenty, a takové státy jako Německo, Velká Británie, Spojené státy americké, tam jsou sazby různého typu, ale přinejmenším 24 procent.
A bez těch limitů, bez toho, že to je až nad zhodnocení 40 milionů korun od roku 2024, bez nějakých takovýchto opravdu jaksi velmi vstřícných podmínek, jak to bylo nastaveno v konsolidačním balíčku, u nás (je) ta sazba 23 procent. Abyste si to uměli představit v praxi, co znamená těch dnes platných 23 procent. Znamená to, že když má člověk firmu, která je startup, rychle roste, v roce 2024 měla hodnotu pouze 20 milionů korun a v roce 2025 se dohodne, že ji prodá za 100 milionů korun, takže tam je to zhodnocení nad těch 40 milionů korun, tak za prvé, 40 milionů korun se úplně odečte, z toho se nic neplatí, takže 20+40 je 60. Daň se platí jenom z těch 40 milionů 23 procent, to je 9,2 milionu. Takže z prodeje takovéto firmy, co rychle vyrostla, člověk zhodnotil, vybudoval, prodá za 100 milionů, tak v takovémto modelovém případě zaplatí daň 9 milionů, 9,2 procenta z té hodnoty, z toho zisku. A ani taková částka, která je ve srovnání s ostatními zeměmi výrazně nižší a výrazně vstřícnější, nepřijde panu Stanjurovi v pořádku a chce to opět zrušit. Navrhl tedy skrze Senát nulovou daň.
Co to znamená? No, škrtnutí příjmů do státního rozpočtu. A odkud se ty příjmy tady vezmou jinak? No, stále od těch zaměstnanců, od každého člověka, který pracuje. Na minimální mzdě odvádí 36 procent z výdělku, na průměrné 40, 41 procent. Proč osvobozovat tu úzkou skupinu? Vzhledem k tomu, jak vysoko je nastavený ten limit, tak jde o pár desítek lidí ročně. Proč osvobozovat několik superbohatých lidí, když v západním světě je úplně běžné a normální tyto daně platit? Nechápu, působí to jako předvolební dáreček třeba pro nějaké sponzory.
Co se týče kapitálových zisků a jejich zdanění napříč Evropou, velice doporučuji přehledy, které ukazují, že i země, které třeba zdánlivě nepatří mezi těch 95 procent západních zemí, co tu daň uplatňují, tak tyhle země stejně mají speciální pravidla, co my ne. Na Slovensku je zdanění finančních transakcí, ve Slovinsku zase prostě podmínky, držba akcií alespoň 15 let, jinak je tam sazba 15 procent. Co se týče opravdu konkrétních ustanovení ve Švýcarsku, velmi doporučuju se podívat na to, jak tam zase mají nastavené zdanění nemovitostí, a to nemovitostí, které dotyční lidé vlastní po celém světě.
Abych nebyla dlouhá, shrnu, že tato konkrétní věc, kterou Senát vrátil, za prvé nedává smysl v situaci, kdy každý pracující u nás platí daně z práce kolem 40 procent toho, co mu přijde na účet. Takže opravdu, když běžný člověk z každých 10 000, co vydělá, 4000 zároveň odvede státu, proč by neměl ten, kdo je úplně nejbohatší a zhodnocuje svou firmu, prodává cenné papíry a vydělá na tom nad 40 milionů korun od roku 2024, proč by neměl také zaplatit nějakou daň? Znovu zdůrazňuju příklad stomilionové firmy s velmi vysokým zhodnocením, stejně to je daň 9 procent.
Já takovéhle předvolební dárečky fakt podporovat nemůžu. A i když tam je řada těch technických opatření, která jsou samozřejmě úplně v pořádku, tak za prvé ty technikálie už měly být vyladěné tady ze Sněmovny, není důvod, proč to zůstalo na návrat ze Senátu, leda by to celé bylo připravené jako promyšlená past. A to je právě ta druhá možnost, že tahle ne daňová výjimka, ale vyzmizíkování daně pro uzoučkou skupinu několika desítek superbohatých lidí, tak tohle vyzmizíkování jakékoliv daně prostě bylo přichystané a naplánované. Mě to fakt štve a všechny ty další argumenty jsou jen a pouze výmluvy. Zdůrazním: máme jasná zákonná ustanovení pro rodinné firmy, tam, kde je ten převod v přímé příbuzenské linii, tak se nic takového neuplatňuje, rodinné firmy do tohohle vůbec nespadají. Co se týče toho takzvaného údajného omezení kryptoaktiv, že ta zdaňovaná budou, tam bude velice snadné udělat daňovou kličku, vložit bitcoiny do firmy a potom si hezky opět z daně uniknout.
Když si vzpomeneme na genezi tohoto návrhu, vzpomeneme si, že to pan ministr financí Zbyněk Stanjura navrhl jeden den před vypuknutím bitcoinové aféry, a bylo to včetně nulové daně pro bitcoinové miliardáře, tak ten návrh musí člověku smrdět už jen z tohoto důvodu, už jen kvůli této souvislosti. A ten trik, který jsem právě popsala, že zisky z kryptoaktiv stejně půjde prostě vložit do firmy a tím zase být skryt v té nulové, v té naprosto žádné dani, tak to je něco, co prostě my jako Piráti podporovat nemůžeme, hlasovat pro to nemůžeme a můžeme jenom upozorňovat, že to je prostě škrtnutí několika miliard příjmů ročně do státního rozpočtu, je to škrtnutí příjmů, které nejsou kryté ničím jiným, není to vyrovnané ničím jiným. A pan ministr Stanjura ani nikdo další vůbec nevysvětlil, proč, když pro to předtím hlasovali, to nyní navrhují vyzmizíkovat a tento dáreček úzké skupině lidí, několika desítek lidí za rok, chtějí věnovat těsně před volbami. A ten otazník zůstává, zda je to pro nějaké volební sponzory. Děkuju za pozornost a že zvážíte, jak hlasovat. ***
