Berně dědiníkův.

Než co se nápravníkuov, dědiníkuov, svobodníkuov a dvořákuov dotýče: ti vedle šacuňkuov předešlých jednoho každého statku jeho z každé kopy grošuov po půl pátu penízi českém sberouce na výš jmenovaný čas nejvyšším berníkuom na hrad Pražský též s listy svými přiznávacími dodati mají.

Berně z domův panských.

Což se pak domův panských, rytířských i také duchovních, buď v městech aneb předměstích Pražských i v jiných městech J. M. C., též i Její M. císařové v království Českém ležících dotýče: ten každý pán, rytířský člověk i duchovní osoba má z toho každého domu též po 45 groších českých vedle berně od poddaných svých vybrané s listem přiznávacím nejvyšším berníkům na hrad Pražský dodati, než kteří by páni domy své k provozování živnosti hospodářuom svým neb nájemníkům propůjčili, tehdy ti hospodáři neb nájemníci povinni jsou pánům svým takovou berni z domův jich vydávati, tak aby každý dále to od sebe (jakž výš dotčeno) nejvyšším berníkům odvésti mohl; mimo to pak dále Pražané a jiná města nemají a moci nebudou na takové domy panské, rytířské a duchovní o nic více a výšeji nastupovati a sobě z týchž domův jakou jinou pomoc k berni jejich dotahovati. Strany pak podruhův nádenních, ten každý podruh tomu hospodáři, při kterémž jest, ku pomoci berně spravení od osoby své po dvou groších dáti jest povinen, než jiní ležáci a kdož domy aneb pokoje nájemné majíce, jaké obchody a živnosti městské vedou, na ty purkmistr a rada jednoho každého města coby podle povahy obchodu a možnosti jeho vedle jiných spolusousedů svých slušně uložili, ti se tak zachovati a jeden každý při terminu přišlém bez odpornosti skládati mají.

Toto se pak při tom vymiňuje: jestliže by kterým osobám z stavův neb poddaným jich buď ohněm, neb povodněmi, neb krupobitím z dopuštění božího jakékoli škody se staly, aneb kteříž by od pánův svých ještě po předešlé škodě lhůty měli a platův jim nedávali, to když jeden každý nejvyšším berníkům listem pod pečetí svou, přijma to k svému svědomí, co jest se jemu aneb poddaným jeho škody stalo, oznámí, při tom zůstaven býti má a to z berně, co by jí dáti měl, každý sníti může. A listové přiznávací od jednoho každého v tato slova se dávati mají.

List přiznávací.

Já N. vyznávám tímto listem přede všemi, že jsem podle svolení sněmovního na obecním sněmu, kterýž na hradě Pražském držán byl a zavřín jest léta 75 v outerý po svatém Matouši evangelistu Páně, všeckny lidi poddané své vyhledati a sčísti dal, kterýchž se nachází N. a že více poddaných osedlých lidí, z kterýchž by se té berně dáti dostati mělo, nemám než těch dotčených N., to přijímám k svému svědomí. Toho na svědomí.

Berně židovská.

Co se pak židův v království tomto, kde ti jacíkoli v městech Pražských neb jinde v městech královských, též pod kterýmkoli pánem jsou, dotýče: kterémukoli židu nad 20 let jest, aneb že by ženatý byl, ten každý z hlavy jeden zlatý uherský aneb 45 grošů českých a ten, kterému by dvaceti let nebylo a od desíti let stáří byl, polovici toho toliko, to jest půl třimecítmého groše českého dáti má a povinen jest.

Však židé starší v městech Pražských to naříditi mají a na přísahy své, kteréž jsou k povinnostem svým učinili, to opatřiti, alby napřed v městech Pražských a potom ve všem království Českém všickni židé, kteříž jsou ve 20 letech a výše a též od desíti let až do dvadcíti let stáří, zejména popsáni a poznamenáni byli, a takové poznamenání nejvyšším berníkům zemským ihned na ten den hromnic nejprvé příštích na hrad Pražský dodali, i také, což se té berně podle toho poznamenání zběhne, zouplna vypravili; a pakli by ti židé starší vedle takového nařízení a tohoto zemského svolení předkem takového popsání, co těch obzvláštně v městech Pražských, též v každém jiném městě, nicméně pod kterýmkoli pánem osob zejména jest, nevykonali a nejvyšším berníkům nepodali, též vedle toho sumy vybrané na termín ten jmenovaný nesložili, aneb které ty židy přehlédali, jakýmkoli způsobem let jim ujímajíce aneb jinak jakkoli toho příčina byli, že by v tom jaká nejmenší lest, fortel neb obmysl naproti tomu svolení užívána byla a to se na ně shledalo, tehdy nejvyšší berníci ihned ty židy dostatečným vězením opatřiti dáti a soudu zemského týmž vězením dodržeti a dále se k nim vedle naučení a vyměření od dotčeného soudu zemského pokutou i trestáním zachovati mají.

Berníci voleni.

A tyto osoby od stavův za berníky jsou voleny: stavu panského Jiřík Zajíc z Hazumburku a na Mšeném, stavu rytířského Mikuláš Bryknar z Brukštejna a na Zapích, a stavu městského Mistr Matěj Bydžovský z Aventýnu, měštěnín Starého města Pražského; kterýmžto berníkům za práci jich z též berně toto dáno býti má, osobě stavu panského jedno sto dvadceti pět grošuov českých, osobě stavu rytířského jedno sto kop grošuov českých, a osobě stavu městského padesáte kop grošuov českých.

Dobýváni berně.

A ti nejvyšší berníci mají a budou tím povinni ihned po vyjití toho terminu, totiž času hromnic léta budoucího 76. tomu každému, kdož by se nepřiznal anebo přiznajíc se berně nespravil, nižádného v tom nešetříc a se neostýchajíc, ve všecken statek jeho listem obranním se uvázati a ten budou moci držeti a užívati dotud a tak dlouho, dokud by se nepřiznali a podle toho listu přiznávacího sumy, pro kterouž by se též uvázání stalo i s škodami a náklady pro to vzešlými, nedali; a nicméně vidělo-li by se týmž berníkům buď na svršcích, nábytcích do sumy té prodati anebo díl toho statku v tom zastaviti, to bez překážky každého budou moci učiniti. A ten každý, kdož by nač tak půjčil, té zástavy do roka pořád zběhlého a dále, pokudž by to zase od něho sumou na to půjčenou vyplaceno nebylo, užiti má; a pakli by které osobě co toho od týchž berníkuov trhem v té sumě, pokudž spravedlivě, prodáno bylo, ten každý takového trhu dědicky též užiti má.

Posudního svolení.

Co se posudního dotýče, na tom jsou se všickni tři stavové snesli: prohlédajíce k milostivé žádosti J. M. C. z každého věrtele piva bílého aneb ječného posudního po 4 groších českých jsou poddaně za půl léta svolili, aby počnouc od svatého Havla nejprvé příštího až do svatého Jiří též nejprv příštího, když se psáti bude léta 76, na dva terminy totiž v pondělí po Třech králích a na den sv. Jiří J. M. dáno a vyplněno bylo tím vším zpuosobem a pod těmi všemi pokutami; jakž o tom předešlými sněmy vyměřeno jest. A těm výběrčím, kteříž k tomu sněmem léta tohoto 75 v pondělí po neděli invocavit nařízeni jsou, dávati se má, a jestliže by v tom času z týchž výběrčích který prostředkem smrti s světa sešel neb pro nedostatek zdraví svého, aneb jinou hodnou příčinou v té práci býti nemohl, tehdy nejvyšší berníci mají jinou osobu hodnou v tom každém kraji, kdež by toho potřeba kázala, naříditi a ustanoviti a o službu s jedním každým za ty dva terminy, což se předešle týmž výběrčím dávalo, narovnati; a kohož by nejvyšší berníci tak za hodného býti uznali a jeho k sobě obeslali a takové vybírání posudního jemu k opatrování a spravování poručili, že to ihned každý ten bez odpornosti k sobě přijíti a to bedlivě opatrovati, přijímati a zase nejvyšším berníkům odvozovati má a povinen jest, tak jako by tímto sněmem obecním k tomu volen byl. A ti dotčení výběrčí budou povinni jeden každý při dotčeném času a terminu v městech krajských totiž jeden týden pořád seděti a takové posudné od jednoho každého vybírati, s listy přiznávacími přijímati a se vší pilnou bedlivostí v jednom každém kraji vyhledávati, aby takové posudní od jednoho každého zouplna se vydávalo. A pakli by kdokoli, osoba jakážkoli, toho se dopustil a kdyby kterého času buď kteréhokoli terminu nedal, aneb se nepřiznal, ten každý aby dvénásobně dáti, což by tak zadržel a to se naň vyhledalo a našlo, povinen byl, a dále na vznešení nejvyšších berníkův od soudu zemského obeslán býti má, a večby to jemu obráceno od nejvyšších ouředníkuov a soudcuov zemských bylo, to při tom se zůstavuje.

Však jestliže by pak kdo v tom času, jakž svoleno jest a se nadpisuje, piv na prodej vařiti nedal, má to hned zřetedlně v listu svém přiznávacím doložiti od kterého času té várky jest zanechal, a také v tom ten řád aby byl v měrách a těch věrtelích piv, z kterýchž posudní se dávati bude, jeden každý ze všech stavů a všelikterakých lidí při věrtelích neb sudích měr spravedlivě, jakž se kde v kterémkoli kraji od starodávna užívalo, aby užíval, a pakli by kdožkoli v tom jinak shledán byl a mimo míry starobylé a spravedlivé jináč toho užíval a sobě jiné vzdělal a tudy svolené berně J. M. C. z jednoho každého sudu aneb věrtele piva po 4 groších českých že by nevycházelo a on v tom umenšení že by učinil a kdo v tom skrze výběrčího krajského aneb skrze kohokoli jiného shledán byl, ten jeden každý aby nejvyšším berníkům oznámen byl, a nejvyšší berníci před soud zemský toho každého obeslati mají, a nejvyšší ouředníci a soudcové zemští, na kohož by to tak shledáno a provedeno bylo, budou se věděti jak k němu zachovati. A tak oni nadepsání berníci přijmouce k ruce všech tří stavův království tohoto k sobě listy přiznávací i s předepsanou berní a nadepsaným posudním, což se toho jednoho každého terminu sejde, to obě, totiž berni domovní i posudné J. M. C. aneb osobám, kterýmž by J. M. C. poručiti ráčil, proti dostatečné kvitancí v moc vydati a zouplna odvésti mají.

Sbírka k zemi z vína.

Dále pak o jiné pomoci, aby ty z doleji psaných věcí dávány byly, stavové jsou se snesli, a takové svolení toho, což od času svatého Havla až do svatého Jiří nejprvé příštího trvati má, mezi sebou učinili. Nejprvé, kdož by koliv ze všech tří stavů království tohoto, též lidí duchovních i jiných; jakéžkoliv povahy, obchodníkův, tolikéž i z lidí poddaných na panstvích J. M. C., též panských, rytířských a městských, nicméně duchovních jaká koliv vína buďto v království tomto rostlá, aneb odjinud přivezená, k prodaji a též k vyšenkování měl, aby z každého vědra vína domácího neb cizího, kteréž by, mimo vlastní domácí potřebu k pití svému, odbýti chtěl, čtyři groše bílá dáti povinen byl; z laky pak všelijakého sladkého pití po 15 groších bílých.

Z obilé.

Item, z obilé všelijakého a sladuov, což toho koliv ven z země buď po zemi se veze neb nese nebo po vodě plaví: z jednoho každého strychu aby po jednom groši bílém, kromě z strychu ovsa toliko po půl groši bílém tak a v těch místech, jakž o tom doleji při jiných sbírkách vyměřeno jest, dáváno bylo.

Z ryb, z vlny.

Item, z jednoho každého buď džberu neb centnéře anebo kopy ryb kapruov a štik prodaných po třech groších bílých. Item, z jednoho každého kamene vlny po dvou groších bílých též dáváno aby bylo. Taková pak sbírka z nadepsaných věcí takovým to zpuosobem se vybírati a dávati má: předkem, každý pán, rytířský člověk, též osoby duchovní, tolikéž dědiníci, nápravníci, dvořáci což by koli v nadepsaném půl létě vín prodati aneb vyšenkovati dali a tolikéž lidé poddaní jich, opatříc každý pán při svých poddaných to, aby, což tak vín prodají a vyšenkují, z jednoho každého vědra také po čtyřech groších bílých, nic toho neukrývajíc, zouplna dávali, a od sebe i od poddaných svých vedle posudného, kteréž se na dva terminy, totiž první v pondělí po svatých Třech králích léta 76 a druhý na den svatého Jiří potom příštího vypraviti má, výběrčím jednoho každého kraje s listem přiznávacím podle notule v tomto sněmu obsažené odvedl a dal.

Řád k vybírání toho na zemi.

Strany pak jiných věcí nadepsaných, jako ryb a vlny, jeden každý pán aby na gruntech svých v každém městě, městečku a vsi osobu jednu aneb dvě přísežné k tomu nařídil, kteréž by se vší bedlivostí. na své povinnosti k tomu dohlédaly a to vyhledávaly, aby nižádný z lidí poddaných, též i podruhův žádného v tom fortele užiti nemohl a bez opovědi prvé osobám těm přísežným k tomu nařízeným nic toho neprodával, a když by kteréhokoli dne, opovědouce se, tak co jakých ryb též vlny prodal, ihned dotčeným osobám o tom oznámil a z toho to, jakž výš vyměřeno jest, dal, kteréžto osoby přísežné aby pánu neb ouředníku aneb písaři, jakž by která vrchnost o tom, komu by to odvozovati měly, nařídila, každé čtyři neděle v moc jeho vydávaly a to na svůj závazek vzaly, že jsou se samy od sebe i od toho každého, kdož se jest jim zpuosobem výš psaným opověděl, nicméně o čem by jim kolivěk, že v obci jich jest kterého téhodne prodáno, vědomé bylo, spravedlivě zachovaly.

Pakli by se to na které ty lidi vyhledalo, že by buďto, kteří by tak co toho prodávali a prvé se (jakž výš psáno) osobám přísežným neopovídali a z toho, což by dáti přišlo, každého času podle tohoto svolení neskládali, aneb ty osoby k tomu zřízené přísežné toho opatrovati zameškávaly, ano také něco toho zjevně proti přísaze své přehlídaly, ti aby tímto zpuosobem trestáni byli: předkem, aby sumu, za kterou jest koli tu vlnu anebo ryby prodal, do té sbírky propadl a nicméně jeden měsíc pořád zběhlý u vězení dostatečném od pána svého beze všeho folkování držán byl a předce také z té prodané věci podle tohoto uložení aby tomu, kdož by jej v takové neupřímnosti vyhledal, dáti povinnen byl; ti pak, když by proti přísaze své a jim toho svěření co tu přehlídali, aby od pána svého tolikéž trestáni byli a nad to výše každý ten, což by toho prodaje přehledl, to aby dvojnásobně statkem svým nahraditi povinen byl a potud více aby se jemu takového spravování nesvěřilo, ale jiným to opatřeno bylo. A tak což v tom půl letě jeden každý pán ryb a vlny prodá, též od lidí poddaných svých vybere, to všeckno aby při tom terminu sv. Jiří podle listu přiznávacího, rozdělíc to za jakou sumu jest sám prodal a též co od lidí vybral, nejvyšším berníkuom zemským na hrad Pražský odvedl a zouplna vypravil. A J. M. C. předkem s komorou J. M. C. to při hejtmanech na panstvích J. M. C. naříditi poručiti míti ráčí, aby se ti hejtmané také v tom tím vším zpuosobem; jakž stavům panskému, rytířskému i také strany sbírky z vína vyměřeno jest, zachovali. Pakli by která osoba ze všech stavův podle tohoto jistého snešení a svolení tak se nezachovala, buďto při poddaných svých toho nenařídila neb nařídíc nevybírala, a také od lidí vyberouc od nich i sám od sebe z prodajův nadepsaných věcí časně na termín ten uložený podle tohoto svolení sněmovního, tu kdež náleží, neodvedl anebo se nepřiznal, tomu každému, žádného v tom nešetříc, nejvyšší berníci zemští ihned po vyjití terminu nahoře položeného, mají se ve všecken statek jeho uvázati a při tom při všem dále se tak, jakž strany dobývání domové berně o tom napřed vyměřeno jest, zachovati.

Sbírka z dobytka.

Při tom také všickni tři stavové na tom jsou se snesli, cožkoli od dobytka hovězího, ovčího a svinského pohlaví, ven z království tohoto se žene, aby z každého volu po půl osmi groši bílém, z jednoho pohlaví svinského po dvou groších bílých a z skopce po jednom groši bílém dáváno a při pomezi vybíráno bylo. A to též od svatého Havla nejprvé příštího až do sv. Jiří potom přišlého.

Hejtmané krajští vejběrčí zříditi mají.

A hejtmané krajští jednoho každého kraje, obešlíc k sobě některé přednější osoby z krajův, na den sv. Františka nejprvé příštího v jisté místo se sjeti a mezi sebou to vyhledati a uvážiti mají: předkem, kudy a kterými silnicemi se z toho kraje co toho ven z země veze, žene, nese, aneb plaví, aby místo k tomu nejpříležitější obrali, kde by osoba, při kterékoli jedné silnici k tomu volená, z toho ze všeho tu sbírku k sobě přijímati měla, a kdež by se na kteréhokoli pána neb rytířského člověka, též i duchovních osob gruntech, nicméně v městě, které místo k takovému vybírání vybralo, žádný tomu překážky činiti a odporen býti nemá. Též také, aby v každém tom kraji, z kteréhož ven z země co toho (jakž nahoře položeno) vychází, osobu k tomu hodnou vyptali i nařídili a jemu přísahu, jak se při tom vybírání i také zase zouplna odvozování upřímně, věrně a spravedlivě chovati má, na to vydali a s tou každou osobou, kteráž by k takové práci povolána byla, dotčení hejtmané s ní o službu, při čemž by náležitě se vychovati mohla, narovnati se, aby jí z týchž pomezních cel zaplaceno bylo, mají; a ten na to, aby od nižádného nic toho ukrýváno a bez dání z toho sbírky nadepsané ven z země nevycházelo, pilný pozor míti má a což také z kterých těch věcí ve čtyřech nedělích sbírky k sobě příjme, to vždyckny, po vyjití každých čtyr nedělí, aby výběrčímu toho kraje s registry pořádnými odvozoval a v moc jeho proti kvitancí vydal; a týž výběrčí, když posudné i jiné sbírky na časy vyměřené nejvyšším berníkuom odvozovati bude, také podle toho obzvláštně tuto sbírku týmž berníkuom i s registry k sobě přijatými v moc jich také proti pořádné kvitancí zouplna odvésti má. Jestli by pak kdo buď od obilé, vín, dobytků, ryb, vln, jakž výšeji položeno jest, chtíc ven z země vézti, toho kterého místa k vybírání té sbírky uloženého pominul a prvé z toho, což náleží, nedal, tehdy jemu to vzato a dotud, pokudžby takové sbírky uložené i s škodami na to vzešlými nedal a nespravil, zdržáno býti; a pakli by ten prvé postižený podruhé toho se dopustil, tehdy jemu též to pobráno a prodadouc to suma ta vedle jiné sbírky vejběrčím složena býti má; však kdož by koli toho, že tak bez dání sbírky jest to dále prohnal, vyhledal a o tom oznámil, má tomu předkem z sumy té třetí díl. vydán býti.

Řád k vybírání v městech.

V městech pak Pražských i jiných v tomto království, kteráž stavu užívají, předkem strany prodávání vín v sudech, též šenkování jich tento zpuosob a řád se zachovati má: kdož by koliv z měšťan aneb jakýchkoliv obchodníkuov víno buď domácí neb cizí prodal, aneb k vyšenkování doma načíti chtěl, ten každý prvé nežli by to víno prodané vzato aneb k šenku načato bylo, aby purkmistru téhož města o tom oznámil a purkmistr aneb jiná osoba z konšel s tím; kdo by k měření takových nádob přísežný nařízen byl, mají ten sud prodaný aneb k vyšenkování načatý, jak mnoho by věder držel, sfizirovati a změřiti, a ten číž víno jest má ihned po takovém změření z každého vědra po čtyřech groších bílých purkmistru a konšeluom dodati, což oni pořádně v registra zapsati dadouc, v městech Pražských výběrčímu tu v Praze a v jiných městech výběrčím krajským k přijímání posudného nařízeným na terminy ty uložené s listem přiznávacím, že jest se to všeckno pořádně a náležitě a spravedlivě beze všech fortelův řídilo, dáti a odvésti jsou povinni; kteřížto výběrčí při odvozování posudného také tuto sbírku z vína vedle listův přiznávacích, od purkmistra a konšeluov jim dle sumy peněz složených, v moc nejvyšších berníkuov vydati mají.

A jestli by pak kdo, buď z stavu panského, rytířského neb městského i také osob duchovních, nicméně lidí poddaných jich, co toho ukryl a vín prodal neb vyšenkoval a z nich, což by spravedlivě vedle tohoto svolení dáti přišlo, toho nedal a nespravil: ten každý, na kohož by se to vyhledalo, aby dvojnásobní sumu takovou, zač jest to víno prodal, propadl a dáti povinnen byl.

Co se pak ryb, též vlny, kteréž by měšťané i jiní obchodníci prodávali, dotýče, v jednom každém městě mají purkmistr a konšelé osoby dvě přísežné k tomu naříditi a kdož by koliv buďto z rybníkův obecních neb osobních ryb na džbery neb kopy v městě neb kde koliv jinde prodal, o tom aby ihned těm osobám přísežným k tomu nařízeným oznámil, a ty osoby přísežné to pořádně v registra zapsati a z té jedné každé věci (jakž to nahoře vyměřeno jest) sbírku přijíti a každého měsíce z toho purkmistru a konšelům toho města počet pořádný učiniti i také sumy ty vybrané od sebe v moc jich odvésti mají, a oni purkmistr a konšelé jednoho každého města, což tak v tom půl letě od těch výběrčích k sobě přijmou, aby při nadepsaném terminu sv. Jiří nejprvé příštího s listem přiznávacím s vyznáním toho, že jest se to všecko pořádně a náležitě dálo a spravedlivě vybíralo, nejvyšším berníkuom zemským na hrad Pražský aby zouplna odvedli. Jestli by pak který z obyvateluov a obchodníkuov v městech, odkud by ten koliv byl, tak jakž nahoře vyměřeno jest, se nezachoval a z toho, což by tak z nadepsaných věcí prodal, té sbírky svolené kdež náleží zouplna nesložil a jakého obmyslu neb fortele v tom užíval, při komž by koliv to shledáno a naň uvedeno bylo, ten každý sumu tu, za kterou by co toho prodal a té sbírky z toho nesložil, má docela propadnouti a nicméně jeden měsíc pořád zběhlý u vězení dostatečném beze všeho folkování od ouřadu toho města trestán býti a také předce tu sbírku z toho zatajeného prodeje tomu, kdož jest to naň vyhledal, dáti.

Bylo-li by také na ty které osoby přísežné od purkmistra a konšeluov k vybírání a vyhledávání té sbírky nařízené shledáno, že by při tom nějak neupřímně a nenáležitě se chovaly a v tom jaké užitky své vyhledávaly, aneb každého času vyměřeného těch sum přijatých i s registry pořádnými od sebe neodvozovaly: pro to aby od purkmistra a konšeluov toho města trestány byly a nad to výš, což by tak toho prodaje zoumyslně přehlídly dvounásobně aby statkem svým nahraditi povinny byly a potud více aby se jim takového spravování nesvěřilo, než jiní hodní na to místo aby zase posazeni byli.

Jestli by pak také kteří purkmistr a konšelé z měst Pražských i jiných království tohoto v tom se tak nezachovali a při času výš psaném takovou sbírku od sebe nedali a nespravili, tehdy což by koli v tom soudem zemským uznáno a nejvyšším berníkuom, jakby se k takovým purkmistru a konšeluom zachovati mělo, vyměřeno bylo, při tom to tak zůstati má.

Kteří pak lidé městští statky pozemské dědičné aneb jakékoliv mají, ti se od osob svých, také i od poddaných svých, tím vším zpuosobem a pod těmi všemi pokutami, jakž o stavích vyšších tímto sněmem vyměřeno jest, zachovati povinni jsou.

Odsvědčí se, neprodáš-li nic.

Na tomto také všickni tři stavové jsou se snesli: jestliže by kdokoli z obyvatelův království tohoto, kteréhožkoli povolání z nadepsaných věcí, z čeho by ta sbírka dáti se dostala, v tom půl letě nic neprodal ani také poddaní jeho, proto nicméně jeden každý list přiznávací nejvyšším berníkuom odeslati a od sebe dáti má, že jest toho celého půl léta on ani poddaní jeho, z čeho by se podle tohoto svolení sbírka dáti dostala, nic neprodal, a to z příčin těch, poněvadž nejvyšším berníkuom, jakby se k těm, kteří by se nepřiznávali a sbírky nedávali, zachovati měli, tímto sněmem vyměřeno jest, aby tiž berníci k jednomu každému věděli se jak zachovati a žádný z stavuov tohoto království Českého aby daremně k škodám a outratám přivozován nebyl.

Sbírka kde obrácena býti má.

Tato pak sbírka, o kterouž se tak všickni tři stavové snesli, když berníkuom v moc uvedena bude, na potřeby zemské tohoto království obrácena a vydána býti má, tak aby z ní nejprvé hejtmanům a rytmejstrům strany toho tisíce koní, kterýž pro opatření země má přijat a v vartgeltu držán býti, též těm osobám čtyrem, dvěma stavu panského a dvěma stavu rytířského, kteréž při dvoře J. M. C. pro vyřízení a vypravování věcí českých chovány býti mají, zaplaceno bylo; nicméně na ingrossování desk zemských, k stavení vězení zemského a k zaplacení některých dluhův Pražanům z té sbírky vynaloženo býti má.

A kdež jsou všickni tři stavové na milostivou žádost Její M. císařové dar jistý Její M. učiniti připověděli: nejvyšší ouředníci a soudcové zemští, též rady J. M. C., kterým se tímto sněmem k tomu moc dává, což by přes nadepsané potřeby zbylo, to uvážiti a z té sbírky podle velikosti její, coby za dar poctivý Její M. dáno býti mělo, shledati a Její M. císařové v moc anebo tomu, komuž by Její M. poručiti ráčila, vydati a odvésti mají, s tou poníženou nadějí, že Její M. císařová, povážíc milostivě potřeby stavuov a časté J. M. C. činěné povolnosti, v podobných žádostech budoucně stavuov milostivé ušetřiti ráčí. A což by mimo to všecko ještě výše zbylo, to též ne jinam než k dobrému J. M. C. podle milostivého J. M. C. k stavuom toho se důvěření vynaloženo a dáno býti má.

Vejhrada a opatření proti svolení berně.

Avšak toto svolení sněmovní všech tří stavuov, kteréž z žádné povinnosti, než na milostivou žádost J. M. C. z své svobodné dobré vůle činí, není a býti nemá k žádné ujmě, škodě a nějakému protržení privilejím, právům, svobodám, řádům, starobylým zvyklostem a pořádkům tohoto království nyní a na časy budoucí a věčné.

A J. M. C. také stavuom na to, jako i na předešlá stavuov svolení, revers vydati míti ráčí.

Na místě J. M. C. král Rudolf J. M. uherský a český.

Relatorové při zavření sněmu.

Stav panský:

Vilím z Rožmberka a na Českém Krumlově, správce a vladař domu Rožmberského a nejvyšší purkrabí Pražský.

Ladislav starší z Lobkovic na Chlumci a Jistebnici, nejvyšší hofmistr království Českého.

Jan z Valštejna a na Hrádku nad Sázavou, nejvyšší komorník království Českého.

Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic na Líčkově a Chomutově, nejvyšší sudí království Českého.

Vratislav z Pernštejna a na Tovačově, nejvyšší kancléř království Českého a J. M. C. rada a komorník.

Adam z Švamberka a na Přindě, nejvyšší sudí dvorský království Českého.

Jan Bořita z Martinic a na Karlštejně, purkrabí karlštejnský.

Zbyněk Berka z Dubé a z Lipého a na Zákupí, nejvyšší komrmajstr království Českého.

Jaroslav Smiřický z Smiřic a na Kostelci nad Černými lesy, císaře J. M. dvoru maršáíek království Českého.

Jan z Říčan na Kosově hoře a Vorlíku nad Humpolcem.

Jiřík Zajíc z Hazmburku a na Mšeném.

Jiřík z Lobkovic a na Liběchovicích. Potud nejvyšší ouředníci a soudcové zemští.

Jan z Valdštejna a na Sedčicích, J. M. C. rada a hejtman Menšího města Pražského.

Jan starší z Lobkovic na Točníce a na Nové Bystřici, J. M. C. rada a president nad apelacími v království Českém.

Joachym Novohradský z Kolovrat a na Košatkách, J. M. C. rada a v zřízené komoře české president.

Hendrych Kurcpach z Trachumburku a z Milče, na Ronově a Lemberce, J. M. C. rada.

Jan z Šelmberka a z Kosti a na Mrači, J. M. C. rada.

Mikuláš z Lobkovic a na Chyšech, J. M. C. rada.

Jan Bezdružický z Kolovrat a na Záběhlicích, J. M. C. rada nad apelacími v království Českém.

Čeněk Mičan z Klinštejna a z Roztok a na Hostivaři, purkrabí hradu Pražského.

Václav Švihovský z Ryzmberka a z Švihova a na Horažďovicích.

Jiří z Valdštejna a na Hostinném.

Jaroslav Ouštětský z Sezimova Oustí a na Oustí.

Jan z Šternberka a na Konopišti, hejtman kraje Kouřimského.

Krištof Šlik z Holejče, hrabě z Pasounu, z Lokte a na Neydeku.

Abundus Šlik z Holejče, hrabě z Pasounu, z Lokte a na Hanrzkryně. (sic!)

Jiřík Bořita z Martinic a na Smečně, J. M. C. komorník.

Adam z Hradce a na Hradci, J. M. krále Rudolfa uherského, českého a arciknížete rakouského Arnošta komorník.

Jaroslav Bořita z Martinic, J. M. krále Rudolfa uherského a českého a arciknížete rakouského Arnošta komorník.

Ferdinand Švihovský z Ryzmberka a z Švihova a na Nových Hradech.

Bohuslav Křinecký z Ronova a na Dětenicích.

Jan z Újezdce a z Kunic a na Kamenici.

Adam z Újezdce a z Kunic.

Rudolf purkrabí z Donína.

Jindřich Krajíř z Krejku.

Václav Berka z Dubé, z Lipého a na Rychmburku.

Jan purkrabí z Donína a na Zelšicích. Potud stav panský.

Z rytířstva:

Burian Trčka z Lípy a na Světlé nad Sázavou, podkomoří království Českého.

Mikuláš Miřkovský z Tropčic a na Miřkově, purkrabí karlštejnský a hejtman hradu Pražského.

Albrecht Kapoun z Svojkova a na Hlušicích, purkrabí kraje Hradeckého.

Jan Leskovec z Leskovce a na Cerekvici, Lešně.

Adam Nebilovský z Drahobuze a na Políně.

Michal Španovský z Lisova a na Pacově, Její M. císařové, jakožto králové české, podkomoří měst v království Českém.

Bernart Hodějovský z Hodějova a na Tloskově. Potud soudcové zemští.

Albrecht Bryknar z Brukštejna a na Libni nad Vltavou, J. M. C. rada a prokurátor království Českého.

Ondřej Nebřehovský z Nebřehovic a na Pyšelích, J. M. C. rada.

Jiřík Slepotický z Sulic a na Libři, J. M: C. rada.

Zikmund Brozanský z Vřesovic a na Brozanech, J. M. C. rada.

Hendrych Štampach z Štampachu a na Hostivici, J. M. C. rada.

Jan Vchyňský ze Vchynic, na Nalžovech a Jenči, J. M. C. rada a kraječ.

Prokop Štítný z Štítného a na Moračicích.

Albrecht Kamejtský ze Lstiboře a na Vobřiství.

Jan Jablonský z Jabloné.

Jan Salava z Lípy a na Oumoníně.

Václav Vřesovec z Vřesovic a na Byšicích.

Zibříd Žďárský ze Žďáru a na Všechlapech.

Jindřich Vliňský ze Vliněvsi a na Liblicích.

Václav Vintíř z Vlčkovic a na Kolínci.

Krištof z Karlovic a na Červeném Hrádku, J. M. C. rada a svaté římské říše dědičný rytíř.

Florian Kryspek z Kryspachu na Kaceřově a Rožmitále, J. M. C. rada.

Václav Běšín z Běšín a v Žebráku.

Bohuslav Vojíř z Očedělic, r. nejvyššího p. p.

Jiřík Mašaur z Valdova a na Dobřejovicích, rada nejvyššího p. p.

Jan Černín z Chuděnic a na Oujezdě.

Heřman Bohdanecký z Hodkova a na Hostačově.

Vilím Beřkovský z Šebířova a na Beřkovicích.

Heřman Varlejch z Bubna a na Skašově.

Jaroslav Vchyňský ze Vchynic, na Klecanech a Drastech, rada nejvyššího purkrabství Pražského.

Daniel Beneda z Nectin a na Přemyšlení.

Jakub Chodauer z Lokte a na Sibříně.

Jan Hysrle z Chodů a na Cholupicích.

Pavel Grymiller z Třebska, prubýř zemský.

Aleš Klenovský ze Ptení a na Vlašimi.

Zikmund Karyk z Března, rytíř pasovaný v kostele sv. Víta od nejjasnějšího krále Rudolfa uherského a českého J. M. ve čtvrtek den přeložení (sic!) sv. Matouše evangelisty léta P. 1575.

Pražané, Horníci a poslové z měst království Českého přiznali se na místě svém i jiných sousedův svých, od kterýchž k tomu vysláni byli.