A tito nejvyšší berníci z stavuov voleni jsou, z stavu panského: Adam starší z Šternberka a na Sedlci, JMCské rada a hejtman Nového města Pražského, z stavu rytířského: Vilém starší z Malovic a na Butovicích, z stavu městského: Brikcí zvonař z Cinperku, měštěnín Nového města Pražského. Kterýmžto berníkům za práci jich roku tohoto z berně dáno býti má: osobě stavu panského půl třetího sta kop grošův českých, osobě stavu rytířského dvě stě kop grošův českých, osobě stavu městského jedno sto kop grošův českých. Ti pak berníci na větším díle všickni a při nejmenším jeden z nich, buďto z stavu panského aneb z stavu rytířského, zde v Praze podle třetího berníka při berni bývati a k písařům, aby ty věci řádně a věrně se konaly, přihlédati mají, a při vybírání a dobýváni berně pilně o to se starati, aby do vyjití roku celou berni sebrali a vyupomínali, žádných folkův v tom žádnému nedávajíce, než k každému z obyvatelův tohoto království, buď že by přiznavacího listu nebo berně své v času v sněme vyměřeném od sebe neodvedl, podle pokut týmž sněmem vyměřených se zachovati mají. A jestliže by jich zanedbáním toho roku berně svolené zouplna vyupomínané nebyly, tehdy ještě vejše přes rok šest neděl k dovyupomínání týchž berní nejvyšším berníkům se přidává; v kterémžto času, jestliže by tak jich nepilností co tu sešlo, tehdy k nim o to hledíno býti má.

A jakož jest JMCská stavům to předložiti ráčil, aby se na tom snesli, jakž na některých předešlých sněmích tolikéž se stalo, aby lidé poddaní stavův ve všech krajích, což jich koliv v jednom každém kraji rozdílně jest, a kolik lidí osedlých poddaných jeden každý má, nicméně také v městech i k obcím náležitých se vyhledali a v poznamenání uvedli: i na tom sou se všickni tři stavové snesli, ačkoli v některých krajích takové sečtení lidí se jest vykonalo, však podle milostivé vuole JMCské stavové k tomu povolují, aby ještě skrze hejtmany krajské takové sečtení lidí se stalo a to konečně mezi tímto časem a svatým Jakubem nejprve příštím. A hejtmane krajští taková registra nejvyšším berníkům na hrad Pražský před časem svatého Bartoloměje odeslati mají, tak aby se věděli v přijímání berní čím spraviti.

Co se starých reštantův až do léta etc. 83 vzešlých dotýče, jakž předešle tak i nyní tíž reštantové v moci JMCské zůstávají, a protož což by se koli pořádných reštantův při osobách z stavův vyhledalo, ti mají od berníkuov k tomu jednomu každému roku zřízených vyupomínáni býti, poněvadž za to své záplaty sou brali; a ti berníci podle pokut, jakž ten jeden každý sněm vyměřuje, k týmž osobám dobýváním týchž reštantův se zachovati mají a tím již dále neodkládati. A jestliže by kteří z těch berníkuov z světa sešli, tehdy živí pozůstalí berníci nicméněji těch pozůstalých berní upomínati a dobývati povinni jsou; a pokudž by ještě týchž starých reštantův všickni počtové přijati a dokonáni nebyli, tehdy osoby ty, kteréž předešlými sněmy k přijímání týchž počtův voleny jsou, když by JMCská příležitý čas k tomu obrati a jim oznámiti ráčil, též počty, v přítomnosti osob od JMti k týmž počtům nařízených, přijíti a na místě postaviti mají.

A jakož jest předešlými sněmy nařízeno bylo, kdož by jaké oučty s JMCskou měl, aby to před jistými osobami, oč by rozepře byla, k rozvážení přednesl, a ty osoby, což by tak samy s osobami od JMCské nařízenými to rozeznati a na místě postaviti nemohly, o to aby naučení na soudu zemském vzaly, nicméně i ty osoby k počtům volené o všelijaké věci berně se dotýkající, když by koli s berníky o nedostatky vystavené jaký odpor měly, též na soud zemský podávány bývaly, při soudu pak zemském pro mnohá zaneprázdnění soudův slyšány jsou býti nemohly, což mnohé odtahy škodlivé jest přinášelo: i na tom sou se stavové s JMCskou snesli, aby již více těmi nahoře psanými věcmi soud zemský zaneprázdňován nebyl, a pro spěšnější fedruňk těch věcí osoby tyto nížepsané sou volili, kterýmž se plná moc tímto sněmem dává, aby to všecko bez prodlévání na místě a konci postavily, a což by koli tu strany oučtův nedokonalých anebo nedostatkův berníkům vystavených po spravedlivém toho vyslyšení a vyhledání vypověděly, na tom od jedné každé strany přestáno a tomu dosti učiněno býti má. Z stavu panského: Ladislava staršího z Lobkovic, na Chlumci a Jistebnici, nejvyššího hofmistra království Českého, Jaroslava z Smiřic a na Kostelci nad černými lesy, maršálka dvoru JMCské v království Českém, Václava z Říčan a na Hořovicích, Václava z Donína a na Bílém Oujezdci; z stavu rytířského: Buriana Trčku z Lípy na Světlé nad Sázavou, podkomořího království Českého, Albrechta Kamejtského [ze Lstiboře a na Vobříství, Albrechta Pětipeského] [V hranaté závorce položená slova jsou v původním zápisu deskovém nedopatřením vypuštěna.] z Chyš a z Egrberku a na Byšicích, Vácslava Griespeka z Griespachu a na Nectinách. A k kterému koli času by JMCská toho příležitost poznati ráčil, ráčí moci osoby výš psané poručiti obeslati, i ty osoby, kteréž by reštanty své na oučtích měly, aneb berníky, s kterýmiž by o nedostatky počtův jich činiti bylo; na kteréžto obeslání JMCské jeden každý z nich povinen bude se najíti dáti, a JMCská jim místo na hradě Pražském, v kterémž by se ty věci říditi měly, ukázati poručiti ráčí.

Co se pak posudního JíMti císařové na předešlých sněmích svoleného dotýče: k přijímání takových počtův stavové volili jsou z stavu panského: Mikuláše z Lobkovic a na Nových Hradech, JMCské radu a hejtmana Starého města Pražského, Adama staršího z Šternberka a na Sedlci, JMCské radu a hejtmana Nového města Pražského, z stavu rytířského: Zigmunda Sluzského z Chlumu a na Sukdole, Jana Kutovce z Ourazu a na Hlubočerpích, JíMsti císařové měst v království Českém hofrychtýře, z stavu městského: Martina Šenbolda, měštěnína Starého města Pražského, Brikcího zvonaře z Cinperku, měštěnína Nového města Pražského; když jim od JMCské oznámeno bude, tehdy na týž počet s komisaři od JMCské k tomu zřízenými zasednouti a jej přijíti mají.

A kdež také JMCská milostivě toho při stavích království tohoto Českého žádati ráčí, aby JMCské [posudné mimo první, kteréž jest se JMCské] [V hranaté závorce položená slova vynechána jsou v zápisu deskovém nedopatřením; doplnili jsme je z tištěných artikulů sněmovních.] z věrtele po pěti groších českých dávalo, ještě o jeden groš vejše svolili, tak aby se z každého věrtele piva bílého neb ječného na prodej vystaveného po šesti groších bílých scházelo: i ačkoliv vo velkých nedostatcích, v kterýchž stavové jsou, výš oznámeno jest, však z upřímné a poddané lásky a náchylnosti, kterouž stavové k JMCské mají, a zvláště vyrozuměvše od JMCské milostivému JMti zakázání strany bytnosti JMCské zde v tomto království, na takovou JMCské milostivou žádost na tom jsou se stavové snesli, aby, počnouce od zavření sněmu tohoto, jeden každý z obyvatelův království tohoto z každého věrtele piva bílého neb ječného, kteréž na prodej se vystavuje, 6 grošův českých a z sudu, kterýž dva věrtele drží, dvojnásob tolik, to jest 12 grošův českých vějběrčím, kteréž by sobě JMCská zříditi a vyhlásiti ráčil, JMCské k ruce do roka pořád zběhlého dávali a odvozovali.

Takové pak posudní na kvartály v městech krajských, jakž předešle, tím vším spůsobem se odvozovati a začíti má, první kvartál při času středopostí léta 84, druhý kvartál při letnicích, třetí kvartál při svatém Vácslavě a čtvrtý při vyjití roku toho. A to posudní od vejběrčích do komory v království Českém JMCské odvozováno býti má, kteréhožto posudního jedna polovice na pomoc vychování dvoru JMCské a druhá polovice na splacování ourokův a pokudž možné i jistin hlavních obyvatelům království tohoto a ne jiným, podle milostivého ubezpečení JMCské stavům učiněného, obrácena a vydávána býti má. Jestliže by pak kdo z obyvatelův tak při každém kvartálu vějběrčím krajským posudního svého neodvedl, ani rejstr pořádných s listem přiznavacím jim neodeslal, takového každého předně vejběrčí skrze psaní k spravení téhož zadržalého posudního napomenouti mají, a jestliže by pak vždy, jsa tak psaním napomenut, téhož posudního zadržalého spraviti obmeškával, takového každého mají vejběrčí krajští nejvyšším berníkům poznamenaného podati. A kohož by tak vejběrčí krajští nejvyšším berníkům poznamenaného podali, buďto že by se nepřiznal k posudnímu anebo, přiznaje se, že by posudného nedal a nespravil, na toho nejvyšší berníci ihned zatykač od desk zemských vzíti mají, a takový zatykač do jeho domu a té osobě dodán býti má, kterýž přijíti a vedle téhož zatykače, jakoby po rozsudku zatčen byl, se zachovati a ty škody pro nečasné spravení takového posudního, kteréž by proto vzešly, zase i s posudním spraviti a dáti povinen bude. Pakli by po dvou nedělích od dodání mu zatykače téhož posudního nespravil, aneb se toho pořádně neodsvědčil, tehdy má se sám osobně na hradě Pražském postaviti, a dokudžby takového posudního nedal a s rejstry pořádnými neodvedl aneb se neodsvědčil, že jest v tom času piva nevařil, nemá takového zatčení prázden býti.

A všickni tři stavové JMCské za to poddaně prosí, aby JMCská týmž spuosobem na zámcích a panstvích svých to naříditi poručiti ráčil, aby z pivovarův JMti a z pivovarův poddaných na panstvích JMti posudné vejběrčím krajským odvozováno bylo; neb jest se obávati, kdyby se toho nestalo, že by mnozí z stavův na tom se uráželi a takového posudního dávati se zbraňovali, a tudy by mohlo JMCské na tom nemálo sjíti. Jakž se také o tom zpráva dává, kterak by někderó osoby z stavův piva vařiti dadouc a že nevaří toho se odsvědčovali, a jiní někdeří každý tejden vaříc toliko za kvartál z dvou aneb tří varův vejběrčím krajským posudné dávali: i na kohož by se to koliv shledalo a našlo, že by se toho dopustil, takového každého nejvyšší berníci budou moci na soud zemský obeslati a ten se bude povinen postaviti; a več to jednomu každému od nejvyšších úředníkův a soudců zemských obráceno bude, tím se spraviti.

Vejběrčí pak posudného JMCská v krajích sám podle uznání potřeby zříditi poručiti a potom tím časněji skrze mandáty své po krajích vyhlásiti ráčí, aby jeden každý věděti mohl komu a v kderé místo posudní své odvozovati má.

Já N. z N. vyznávám tímto listem přede všemi, že sem, počnouc od soboty po svaté Lucii Otilii léta tohoto 83. až do středopostí léta 84, v tom jednom kvartálu v pivovaře mém N. piva svařiti N. dal, z kderéhož se mi vedle svolení sněmovního z jednoho každého věrtele po šesti gr. českých počítajíc dáti dostalo, čehož se sejde v tom čase N. kop grošův českých, kderéž teď s rejstry a s listem přiznavacím vejběrčímu krajskému odsýlám; a že sem více v tom čase piva bílého a ječného svařiti a na prodej vystaviti nedal, jenž by z něho posudné dáno býti mělo, mimo to, což tak odsýlám, to jest v pravdě tak, to přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu k tomuto listu pečeť svou vlastní sem přitiskl. Jehož datum etc. A tak se každý jiný týmž zpuosobem, jmenujíc jiné terminy, zachovati má.

Též také na milostivou žádost a předložení JMCské strany nesnesitedlného břemena ztížných dluhův JMCské, kderéž JMt na sobě míti ráčí, stavové sou z poddané lásky JMCské na pomoc placení týchž dluhuov do roka svolili, aby jeden každý, kdožkoliv jakou sumu peněz svých vlastních v tomto království na úrocích mají a z nich ouroky k své ruce přijímají a berou, z tisíce kop grošův českých šest kop grošův českých a ze sta kop grošův českých třidceti šest grošův českých JMCské dali a berníkům s listy přiznavacími při termíních berničných svrchu psaných skládali, tak aby táž pomoc i s posudním do komory české JMCské odvozována býti mohla. Však táž suma, podle JMCské milostivého zakázání, nejinam než věřitelům království tohoto od komory vydávána a obrácena býti má. A jestliže by kderá z těch lidí osoba z toho, což by tak bud na ouroce měl, se nepřiznal, neb přiznajíc se na ty jisté časy a terminy, jak dotčeno, nedal, aneb jistoty pod jakým srozuměním bez úrokův na jakékoliv sumy k sobě přijímal, jakoby jich jistci svému bez úrokův půjčil a přes to z nich úrok bral, aneb týž úrok sobě k sumě připsati dal, i jakžkoliv jinak nějakého obmyslu se dopustil, ten jeden každý aby, což by mu z té sumy berně dáti se dostalo, dvojnásobně dáti povinen byl.

Já N. z N. vyznávám tímto listem přede všemi, že sumy své peněžité na úrocích, z kderéž mně se úrok platí k užitku mému vlastnímu, mám N., z kderéžto sumy podle svolení sněmovního, počítajíc [z jednoho tisíce kop gr. českých po třech kopách gr. českých, tohoto prvního terminu nejvyšším berníkům na hrad Pražský posýlám] [V hranaté závorce položená slova vynechána jsou v zápisu deskovém nedopatřením; doplnili jsme je z tištěných artikulů.] N. kop grošů českých, a že více sumy své na úrocích nemám, z kderéž bych úrok sobě k ruce přijímal, to přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu pečeť svou vlastní sem k tomuto listu mému přiznavacímu přitisknouti dal. Jehož datum etc.

A jakož jest JMCská stavům se v tom milostivě ohlásiti ráčil, že z obzvláštní náchylnosti, kderouž k tomuto slavnému království a národu Českému nésti a jmíti ráčí, toho milostivého oumyslu bejti ráčí, aby, pokudž nejvejše možné, zde v tomto království na hradě Pražském, z příčin a potřeb, jakž tohoto království a zemí k němu příslušejících tak svaté říše a jiných království a zemí svých, též věrných poddaných milých, bytem a dvorem svým na větším díle bejvati a trvati, a tak, nelitujíc své osoby císařské, všecky obyvatele tohoto království milostivě v spravedlnostech jich opatrovati, ochraňovati a péči o ně otcovskou jmíti ráčil, však poněvadž stavům vědomé jest, což se i na voko spatřuje, že na hradě Pražském, kdež stolice JMCské, jakožto krále Českého jest, dosti skrovná opatření a pohodlí z strany stavení a bytnosti podle náležitosti a důstojenství JMCské míti ráčí, což JMCská rád na vlastní náklad svuoj stavení a opravu téhož hradu Pražského by před sebe vzíti ráčil, však poněvadž pro jiná veliká nesnesitedlná často oznámená vydání a náklady JMCské to vykonati možné není, a chtíce JMCská z výš oznámených příčin to rád před sebe vzíti, JMCská jich stavův za obzvláštní slušnou pomoc, aby JMCské stavové k témuž stavení hradu Pražského svolili, tak a na ten způsob a konec, aby jiným pomocem a placení lidu válečnému na hranicích, též také pro vychování dvoru JMCské a spravování ourokův nic ku překážce a zmenšení nebyla, milostivě žádati ráčí: i ačkoliv stavové v svrchu oznámených svolených pomocech téměř nad všecku svou možnost sou snesení a svolení JMCské učinili, však chtíce vždy to v skutku podle svých nejvyšších možnosti na sobě ukázati, že JMCské netoliko milostivých stavům učiněných zakázání, nýbrž i bytnosti JMti v království tomto velice vděčni jsou, na tom sou se snesli, aby ještě mimo všecky výše oznámené svolené pomoci z domův poddaných svých po pěti groších českých do tří let pořád zběhlých sbírali, a to při termíních svrchu svolené pomoci turecké, rozdělíc to též na póly, při každém terminu berničném nejvyšším berníkům zřízeným bez vyrážky domův pohořalých a jiných škod, kderé by se poddaným jich staly, odvozovali, zachovajíc v tom ve všem ten pořádek, aby ze všech domův poddaných ta pomoc vycházela, tak jakž výš při berni k osazení hranic Uherských vyměřeno jest. Podle toho JMCské stavové poníženě prosí, aby JMCská při hejtmanech, úřednících na panstvích JMti to též tak naříditi ráčil, aby táž pomoc k stavení hradu Pražského bez umenšení JMti vycházela a berníkům JMCské k ruce v moc uvozována byla. Kderéžto všecky pomoci a zbírky po pěti groších českých v žádné jiné místo mimo stavení hradu Pražského vydávány a obráceny býti nemají.

Pražané pak a jiná města království tohoto, místo takové vejš oznámené zbírky, JMCské sou čtvrtý díl berně své hraničné svolili, totižto každého roku do týchž tří let tři tisíce jedno sto pětmecítma kop grošův českých, a to též, rozdělíc při každém terminu na póly nejvyšším berníkům na hrad Pražský podle berně své odvozovati mají.

Nicméně dědiníci, nápravníci, svobodníci též čtvrtý díl berně své JMCské k témuž stavení podle stavuov skládati a berníkům odvozovati mají.

A přiznavací listy k takové zbírce se mají odsýlati nejvyšším berníkům z počtů poddaných, tím vším způsobem, jako k berni domovní ut s.