Dále což se nařízení veřejné hotovosti, a což k tomu náleží, dotýče: na tom jsou se stavové s JMCskou snesli, poněvadž k uvážení toho artikule potřebného a pilného osoby někderé z stavu panského a rytířského na předešlých sněmích voleny jsou, a to ještě až posavad k vykonání svému přivedeno není, aby předešlého sněmu léta etc. 80. k tomu volené osoby, když by koli od JMCské obeslány byly, sem na hrad Pražský se sjely a takové uvážení před sebe vzaly, to se vší pilností sepsaly a JMCské podaly, a JMCská s nejvyššími úředníky, soudci zemskými a radami svými to dále v svém uvážení jmíti a při budoucím sněme všem třem stavům k jistému dalšímu toho nařízeni, což by nejlípeji království tomuto se tu trefiti mohlo, předložiti ráčí. A za to stavové JMCské poníženě žádají, aby JMt to i při jiných zemích a oudech království tohoto tak milostivě objednati ráčil, aby i oni takovou hotovost mezi sebou nařídili, a na čem by to postavili, JMCské to v známost uvedli. A kdyby napřed toto království a jedna každá země jistou vědomost, jakej počet lidu jízdného i pěšího sebrati moci budou, měly, potomně tím snáze skrze komisaře mezi sebou se snésti mohou, jakby v čas potřeby jedni druhým nápomocni býti mohli.

Však na tento čas, aby vždy bez slušného opatření a nařízení hotovosti království toto nebylo, na tom sme se snesli, že jeden každý pán a rytířský člověk, také měštěnín i také duchovní, též svobodníci, nápravníci a tak všickni obyvatelé království tohoto, kdož pozemské statky drží, aneb peníze na ourocích mají, ze čtyř tisíc kop grošův českých kůň zbrojný dobře vypravený na hotově jmíti má.

Osoby pak k uvážení tohoto artikule tyto voleny jsou: Jaroslav Libštejnský z Kolovrat a na Petršpurce, markrabství Dolních Lužic landfojt, Jiří hrabě z Guttenštejna a na Ryzmberce, Šebestian Šlik z Holejče, hrabě z Pasaunu a z Lokte a na Bečově, Jan z Oprštorfu a na Dubu, z pánuov; a z stavu rytířského Humprecht Černín z Chuděnic a na Chuděnicích, JíMti císařové měst v království Českém podkomoří a hejtman hradu Pražského, Pavel Korka z Korkyně a v Suchém Dole, na Vostrově, Jan Markvart z Hrádku a na Nekmiři, Vilém Miřkovský z Tropčic a na Vrchlabí.

A poněvadž to stavové za potřebné bejti uznávají, aby počtové zemští přijímáni byli a tím déle aby odkládáno nebylo, protož sou se na tom snesli, aby předkem počtové od vejběrčích krajských posudního přijímáni byli, kteřížto na hrad Pražský v neděli devítník se sjeti a tu, kdež se berně přijímají, počty své činiti mají, opovědouc se nejvyšším ouředníkům zemským, předešlými sněmy nejvyšším berníkům zemským od stavův přidaným, tehdáž na hradě Pražském přítomným; od kterýchž když se tak počtové odvedou, tehdy ihned od nejvyšších berníkuov počtové od času toho, jakž sou se všecky pomoci k zemi skládaly, až do nynějšího sněmovního svolení přijímati se mají, a po přijetí týchž počtův od colmistra zemského též počet činěn a přijímán býti má. Při kderejchžto počtech [sic] činění a vykonání přítomny býti mají předkem dvě osoby z nejvyšších úředníkův zemských berníkům od stavův přidaných. A tímto sněmem sou k přijímání týchž počtův tyto osoby voleny: z stavu panského Jiří Bořita z Martinic a na Smečně, Mikuláš z Lobkovic a na Nových Hradech, JMCské rada a hejtman Starého města Pražského, a z rytířstva Kryštof Vratislav z Mitrovic a na Lochovicích, Zikmund Sluzský z Chlumu a na Sukdole, z stavu městského Mistr Matěj z Aventinu a Simeon Kamaryt z Rovin. A stavové tímto sněmem soudu zemskému plnou moc dávají, aby po vyřízení týchž počtův v ně nahlídli, bedlivě uvážili a o ty, pokudž se pořádně a spravedlivě vyřízení najdou, na místě postavili. Což když se vykoná JMCské počtu colmistra našeho hodný připiš odeslati se nepomine.

A poněvadž pak JMCské na stavení hradu Pražského podle svolení napřed psaného z domův poddaných našich po pěti groších českých suma jistá slušná na penězích hotových svolena jest, kteroužto sumu JMCská tím zážeji dostanouc k stavení napřed psaného hradu Pražského ihned času jarního bude moci přistoupiti, všickni tři stavové království Českého soudu zemskému to v moc dávají, po vyřízení počtův a vyhledání jaká by suma před rukama byla za stavy, neb kdežkoli jinde, z pomocí jim jminulých let k zemi svolených se shledati mohla, to aby uvážili, jaká by jistá suma JMCské podle svolení stavův slušně ihned vydána býti mohla, a shledajíc takovou sumu ode všech tří stavův království tohoto, což by nejdříveji býti mohlo, oddali. Kterážto suma, tak jako i jiné všecky svolené pomoci, když do komory české odvedena bude, té ponížené naděje stavové království Českého sou, že [JMCská] takovou sumu ne jinam než na stavení hradu Pražského naložiti a vydati poručiti ráčí, tak jakž jest se JMCská k stavům v tom milostivě zakázati ráčil. Našlo-li by se pak co výše, to soud zemský dostatečně opatřiti má, aby tím ničímž hejbáno nebylo až do sněmu nejprve příštího; tu jakž o počtích přijatých, tak i o jiných všech věcech, od soudu zemského stavům zpráva učiněna býti má.

A poněvadž tato všecka svolení JMCské do komory české odvozována býti mají: JMCské stavové za to poníženě prosí, aby JMt při komoře své české to milostivě naříditi ráčil, aby ty pomoci nikam jinam vydávány nebyly, než jak tímto svolením sněmovním vyměřeno jest; k kderýmžto stavové, jakožto ku přátelům svým a Čechům přirozeným, jiné naděje nejsou, nežli že od osob svých také nejinač, než podle tohoto sněmovního svolení a důvěření stavův se zachovají.

A jakož o meze a hranice království tohoto s některými okolními knížaty a zeměmi rozepře sou: i na tomto sou se stavové snesli, že tímto sněmem soudu zemskému moc dávají, kdyžbykoliv s milostivým vědomím JMCské na takové meze zemské komisaři měli vysláni býti, že soud zemský psaním svým budou moci nejvyššímu písaři království tohoto oznámiti, aby pečeť zemskou k listu mocnému od země na tyž meze přitiskl, tak jakž o přitištění pečeti komisařům na též meze relací zemská o to učiněná v sobě šíře obsahuje a zavírá.

Co se práv městských korigování, jich přehlédnutí a s zřízením zemským srovnání dotýče: za to jsou JMCské stavové při předešlých sněmích poníženě, aby k tomu osoby voleny byly, žádali, k čemuž pak týmiž sněmy jisté osoby od JMCské též i stavův byly sou voleny. Ale že jest se pak to sjetí a obeslání, aby na tuž věc zasedli a k jistému místnému konci to před sebe vezmouc přivedli, až posavad nevykonalo, všickni tři stavové v nerovnosti práv městských pro nesrovnání s zřízením zemským, v čemž by se stavové jedni k druhým v spravedlivostech svých věděli jak zachovati, v tom nemalý nedostatek mají a uznávají, a jakž prvé tak i nyní JMCské poníženě prosí, aby JMCská milostivě k dobrým řádům a k zachování rovnosti práv a spravedlnosti stavův království Českého prohlídnouti ráčil; a poněvadž pak táž práva městská všecka zouplna v spis uvedena a již na jistou výminku do vuole JMCské a stavův k vytištění přišla, aby JMCská obešlíc k jistému dni osoby, bud ty od JMCské předešle k tomu obrané, anebo pokudž by JMt jiné milostivě naříditi ráčil a [jim] o tom JMCská, aby ta práva městská přehlídly a je srovnaly, aby toliko jedna práva městská ve všem království Českém, kteráž by proti zřízení zemskému nebyla, sloula a byla, a těch a ne jiných aby vuobec užíváno bylo, [...] konečně přivedly, milostivě poručiti ráčil. K kderémuž tak týchž práv městských korigování, přehlédnutí a srovnání vedle osob [od] JMCské k tomu obraných též stavové tyto osoby z stavu panského a rytířského sou volili: z kraje Bechynského [z pánův] Adama z Hradce na Hradci a Hluboké, JMCské radu a komorníka, z rytířstva Kunše Dvořeckého z Volbramovic a na Dvorcích; z kraje Prachenského [z pánův] Adama z Šternberka a na Sedlci, hejtmana Nového města Pražského, z rytířstva Bernarta staršího z Hodějova na Lčovicích a Tloskově; z kraje Slánského z pánův Fridricha z Lobkovic a na Peruci, z rytířstva Hertvíka Zejdlice z Šenfeldu a na Zvoliněvsi, JMCské radu a vrchního hejtmana všech panství JMCské v království Českém; z kraje Litoměřického z pánuov Hendrycha Kurcpacha z Trachmburku a z Milce a na Stolinkách, JMCské radu, z rytířstva Zikmunda Brozanského z Vřesovic a na Brozanech; z kraje Kouřimského z pánův Viléma z Talmberka a na Jankově, z rytířstva Jakuba Chodaura z Lokte a na Síbříně; z kraje Čáslavského z pánův Adama Slavatu z Chlumu a z Košmberka a na Čestíně Kostele, z rytířstva Jana Salavu z Lípy a na Aumoníně; z kraje Vltavského z pánův Mikuláše z Říčan a na Beztahově, z rytířstva Mikuláše Vojkovského z Milhostic a na Vosečanech; z kraje Podbrdského z pánuov Václava z Říčan a na Hořovicích, JMCské radu, z rytířstva Krištofa Vratislava z Mitrovic a na Lochovicích; z kraje Plzeňského z pánův Jana z Roupova a na Roupově, z rytířstva Jana Černína z Chuděnic a na Vostrém; z kraje Žateckého z pánův Jana Voldemara Hasištejnského z Lobkovic a na Mašťově, z rytířstva Mikuláše Štampacha z Štampachu; z kraje Boleslavského z pánův Adama Krajíře z Krajku a na Mladém Boleslavi, z rytířstva Albrechta Pětipeského z Chyš a Egrberku, na Byšicích; z kraje Hradeckého z pánuov Viléma z Valštejna a na Heřmanicích, z rytířstva Jana Dohalského z Dohalic a na Veselí, JMCské radu; z kraje Rakovnického z pánův Krištofa z Kolovrat a na Všesulově, z rytířstva Václava Hochauzara z Hochauzu a na Pšovlcích; z kraje Chrudimského z pánuov Albrechta Slavatu z Chlumu a z Košmberka a na Chrasti, z rytířstva Jindřicha Dobřenského Čápa z Dobřenic a na Valích. Kdeřížto všickni nadepsaní z krajův od stavův volení, když by od JMCské k tomu obesláni byli na hrad Pražský mají a povinni jsou beze všech výmluv se dáti najíti, a pakli by kderý z nich pro bezelstnou a hodnou příčinu přijeti nemohl, ten každý aby JMCské příčinu takovou bezelstnou nepříjezdu svého oznámil a se omluvná učinil; však nicméně kdeří se sjedú, to všecko, jakž výš položeno, před sebe vzíti a při tom čase k vykonání přivésti povinni jsou.

A kdež JMCská stavům tohoto království tu milostivou vůli strany objednání plavby po Labi ve všelijakých kupectvích pro dobré a užitečné téhož království milostivě obnoviti ráčil: z kderéžto milostivé a otcovské péče JMCské všickni tři stavové poníženě děkují a za to JMti prosí, aby JMCská to milostivě k místu a konci přivésti ráčil.

Také stavové poníženě na JMCskou, jakožto na krále českého vznášejí, kderak se stavům zpráva činí, že by někdeří manové, kdeříž svá obydlí v zemích někderých JJMtí okolních knížat říšských mají, kdeříž sou předešle léna od předešlých JJMtí králův českých přijímali, již teď od mnoha let nepřijímají, a jakž se srozumívá, že někdeří od těch pánův, v jichž zemích [bydlejí], k tomu přinuceni jsou, aby od nich léna přijímali a v poddanosti jich byli. Stavové JMCské poníženě prosí, jestliže by kdeří takoví manové vyhledati se mohli při kanceláři JMti, aneb při úřadu hejtmana německých lén království Českého, aneb teď při vyslání na Karlštejn, aby JMt milostivě k tomu se přičiniti a to naříditi ráčil, aby takoví manové zase k koruně této obráceni byli a léno od JMti, jakožto krále Českého, přijímali a JMt aby nad nimi svou milostivou ruku držeti ráčil.

O inventování těch věcí, kteréž jsou na Karlštejně, opravě téhož zámku, o manech k němu náležejících a nejvyšším Mistru převorství Českého.

A jakož jsou Joachym Novohradský z Kolovrat a na Košatkách etc. a Jan Vchynský ze Vchynic a na Nalžovech, purkrabové Karlštejnští, na všecky tři stavy tohoto království vznesli, kderakby až posavad podle zřízením zemským vyměření ty všecky věci, kderéž na zámku Karlštejně sou, jakožto koruna, svátosti, privilegia, svobody i jiné všecky věci zinventovány a popsány nebyly, a poněvadž oni těžké závazky na to sou, jak s tím zámkem Karlštejnem, i také s tím, což na něm jest, zachovati se mají, učinili, ano také inventáře pořádné že za sebou míti mají, a o předešlých žádných inventářích ani cedulích, kteréž by předešlým purkrabům Karlštejnským pod sekretem JMKské vydány byly, aneb u desk ležeti anebo ve dcky vloženy býti měly, ani co tam na Karlštejně zejména a co toho před rukama jest neb není, zvláště v kaple a v po[ kójích zamčených spečetěných, nic nevědí, v tom za opatření stavův prosíce, aby stavové jisté osoby volili a tam na Karlštejn vyslali, nahoře psané věci pořádně zinventovati dali, a jeden inventář jednomu i druhému purkrabí podle téhož zřízení zemského pod sekretem JMKské aby dán a odveden byl, a třetí pánům a vladykám ke dekám zemským dodán a ve dsky zemské vepsán, jakž zřízení zemské vyměřuje, byl, tak aby oni oba purkrabové věděli, co tam na Karlštejně těch všech věcí a co jim od stavův svěřeno jest a z čeho potom JMCské a stavům odpovídati a své povinnosti dosti učiniti mají. Nicméně poněvadž by někteří manové k témuž zámku Karlštejnu náležející léna od mnoha let nepřijali a i z manství se vytáhnouti a vypírati by chtěli, a na témž zámku registr a pamětí starých pořádných se nenachází, z kderýchžby se vyrozuměti mohlo, kteří manové a jakými povinnostmi k témuž zámku zavázáni jsou, tolikéž ty osoby k tomu volené aby to všecko tam na zámku Karlštejně bedlivě vyhledaly, tak aby tu témuž zámku zemskému nic ujíti nemohlo.

Na kteréžto vznešení jich svrchu dotčených purkrabův Karlštejnských, znajíce v tom jich žádost slušnou a potřebnou býti, JMCská s stavem panským a rytířským jest se snésti a k takovému sjetí tam na Karlštejn k inventování a k přehlédnutí i vyhledání těch všech věcí voliti jest ráčil: Viléma z Rozmberka a na Českém Krumlově, správce a vladaře domu Rožmberského a nejvyššího purkrabí Pražského, Jiřího z Lobkovic a na Libochovicích, nejvyššího sudího království Českého, Jiřího Bořitu z Martinic a na Smečně, JMCské radu, Václava Berku z Dubé, z Lippého a na Rychmburce, JMCské radu, Ladislava z Lobkovic na Zbiroze a Lindvě, zřízené komory v království Českém presidenta, z stavu panského; Michala Španovského z Lysova a na Pacově, nejvyššího písaře království Českého, Albrechta Kapouna z Svojkova a na Hlušcích, purkrabí kraje Hradeckého, Adama Nebilovského z Drahobuzi a na Polině, Albrechta Bryknara z Brukštejna a na Libni nad Vltavou, JMCské radu, Hertvíka Zejdlice z Šenfeldu a na Zvoleňovsi, JMCské radu a vrchního hejtmana všech panství JMCské v království Českém, z stavu rytířského, tak aby ty osoby k tomu volené a jmenované na zámek Karlštejn, vyberouce sobě k tomu jistý den, tam na Karlštejn se najíti daly a ty všecky věci, na čemž by ty koli byly, i registra a jakéžkoliv staré paměti by se našly, což by k dobrému téhož zámku Karlštejnu aneb gruntův se vztahovalo, ty všecky v pořádek uvedouc přepsati daly a ke dskám zemským takové inventáře, a což by tak potřebného sepsáno bylo, zapečetíc složily a při budoucím sněmu nejprve příštím o tom o všem JMCské a stavům relací a zprávu svou učinily; tak aby JMCská a stavové při budoucím sněme nadepsané purkrabí strany dodání jim toho inventáře i také spuštění téhož zámku Karlštejna a opravy náležité opatřiti mohli. Kterýžto zámek nadepsané osoby, jakých by oprav potřeboval (poněvadž se ta zpráva činí, že by ještě na díle spuštěný býti měl a další opravy potřeboval), spatřiti a na jaký by náklad k opravení přiveden býti mohl, tolikéž to rozvrci a při budoucím sněmu o tom zprávu svou učiniti mají. Kterýmžto osobám voleným mocný list od země pod pečetí zemskou k oběma purkrabům dán býti má, tak aby jim kaplu a jiné pokoje na zámku otevříti dali, a takové všelijaké věci inventovati, vyhledati a spatřiti povolili.