A jakož jest též Krištof starší z Vartmberka a na Strakonicích, nejvyšší Mistr převorství Českého, na stavy vznesl, že by některé spravedlnosti a privilegia na témž zámku v kaple v truhle složeny býti měly, zákonu jeho potřebné a zvláště majestát na městečko Volyni, a takových spravedlivostí že by potřeboval, prose, když by osoby nařízené na Karlštejn vypraveny byly k přehlédnutí a inventování privilegií, aby i to vyhledáno a jemu vydáno bylo: i na takovou žádost výš psaného Krištofa staršího z Vartmberka stavové k tomu povolují, aby též osoby od JMCské a stavův na Karlštejn vypravené takovou truhlici s týmiž spravedlnostmi a privilegimi přehlédly a pokudžby co tak potřebného k zákonu jeho našly, toho aby jemu hodnověrné vidimus aneb vejpis, kteréhož by k soudům užiti mohl, vydaly.

Jakož jest JMCská na všecky tři stavy království tohoto Českého milostivé vznešení učiniti ráčil, že JMCská té vuole býti ráčí pro svedení někderých dlužních závad statek Karlšperk a statek Bělou dědičně prodati, milostivě žádajíc, aby stavové k tomu své povolení dali: i na takové JMCské milostivé vznešení a žádost stavové k tomu své povolení dávají, což by tu koliv při těch obou statcích k království a zemi náleželo, aby to JMCská za oznámenou příčinou a potřebou buď zastaviti aneb dědičně prodati moci ráčil.

A jakož jest Kašpar Melichar z Žerotína a na Kolíně, JMCské kráječ, na všecky tři stavy království tohoto vznesl s připomenutím někdy Karla z Žerotína, otce svého, mnohých služeb, kderéž jest, slavné paměti, JMti císaři Ferdinandovi, též JMti císaři Maximilianovi hned z mladosti své, hrdlo ani statku svého nelituje, ve vší poddanosti činil, a on též posavad od osoby své JMCské či niti nepřestává, žádaje za to stavův, aby se za něho Kašpara Melichara z Žerotína k JMCské při mluvili, tak aby JMCská, vzhlédnouc na takové služby od někdy výš psaného Karla z Žerotína, otce jeho, ano i od něho činěné, k němu, jakožto věrnému poddanému svému, obzvláštní milostí svou císařskou se nakloniti a nad první sumy k prostavění zámku Kolínského povolené a zapsané ještě čtyry tisíce kop gr. českých milostivě připsati ráčil, a k tomu, což by tu při JMCské obdržeti mohl, aby své povolení dali: vedle kderéžto žádosti jmenovaného Kašpara Melichara z Žerotína stavové tak činí a předně k JMCské, aby JMCská jemu tu milost učiniti a prokázati ráčil, se přimlouvají a k tomu, což by tu koli při JMti sobě způsobiti jmohl, své povolení dávají.

A jakož jest Jaroslav z Vřesovic na stavy vznesl, že jest hory počal dělati na gruntech k Hrádku Křivoklátu náležících u vsi Tejřovic, stavuov za to žádaje, poněvadž tu nemalý náklad činiti musí, pro kteroužto příčinu fristuňku a milosti při JMCské, aby mu od JMti tu učiněna byla, žádá, aby k tomu své povolení dali: i na takovou jeho Jaroslava z Vřesovic žádost, což platného při JMCské sobě tu objednati moci bude, stavové k tomu své povolení dávají.

A jakož jsou se k JMCské stav panský a rytířský za Pražany a jiná města, kteráž stavu třetího užívají, poníženě přimlouvali, aby JMCská týmž městuom druhý díl odoumrtí milostivě (poněvadž JMCské nemnoho na tom záleží a městům vždy jakáž pak koli pomoc k vzdělání jich a svedení dlužních závad státi se může) propustiti ráčil, jakož pak JMCská ráčil jest jim panskému a rytířskému stavu za odpověď dáti, že takovou přímluvu jich v milostivé paměti své císařské míti a časem příležitým jim městům odpověď dáti ráčí: i za to stavové ještě k JMCské ve vší poníženosti se přimlouvati nepřestávají, aby JMCská k nim Pražanům a jiným městům milostivě se nakloniti a poddané prosbě jejich místo dáti ráčil.

A jakož jest JMCská kalendář vnově skorigovaný v tomto království skrze mandáty milostivě vyhlásiti [dáti] ráčil, a odklad soudu o škody do nazejtří sv. Fabiana a Šebestiana [21. ledna], ano i obeslání některým ke čtyřem, ke dvanácti nedělím a o průvody do pondělího v ochtáb sv. Tří králův [14. ledna], jiným pak po již dotčeném soudu o škody podle prvnějšího kalendáře předešle se stal: i aby lidé, kteříž při týchž soudech činiti mají, k týmž soudům někteří podle prvnějšího kalendáře, jiní pak podle tohoto vnově vydaného nepřijížděli, skrze což sou[c] v takovém nevyrozumění jedni druhé k obtížnostem přivésti by mohli, protož JMCská s stavy království tohoto na tom jest se snésti ráčil, aby výš dotčeného soudu o škody až do středy po provodní neděli [10. dubna] nejprve příští a těch všech obeslání ke čtyřem, ke dvanácti nedělům [sic] a o průvody, kteříž podle předešlých jmenovaných odkladův na časy již určité slyšáni býti měli po témž soudu o škody, kterýž se tak v středu po provodní neděli držeti bude, odloženo bylo. Však budoucně jiná léta týž soud o škody, tak jakž zřízení zemské vyměřuje, při témž času nazejtří svatých Fabiana a Šebestiana předce se držeti bude. A nicméně takový odklad JMCská skrze mandáty po krajích pro lepší a gruntovnější vědomost jednoho každého vuobec bez meškání rozepsati milostivě naříditi ráčí.

A poněvadž v tomto sněmu o berni z židuov zmínka učiněna není a při nich nevelmi pořádné sčítáni osob se nachází při vybírání a odvozování berní: a protož, poněvadž oni do komory JMCské k správě náležejí, jakýkoli dobrý řád JMt mezi nimi k vybírání pomocí a berní naříditi poručiti ráčí, to při další JMCské milostivé vuoli se zuostavuje. Však židé v krajích, na gruntech stavuov, berni, jakž předešlých let s doložením počtu jich v přiznavacích listech, dávati povinni budou.

Avšak toto všech tří stavův království Českého dobrovolné snesení, kteréž se k milostivé žádosti JMCské, jakožto krále Českého, a z žádné povinnosti stalo, není a býti nemá k žádné ujmě, škodě a k nějakému protržení privilejím, právům, svobodám a starobylým zvyklostem a pořádkům tohoto království, nyní i na časy budoucí a věčné; a JMCská, jakož král Český, také stavům na to i na předešlá sněmovní svolení, na kteráž od JMti reversové ještě odvedeni nejsou, reversy dostatečné vydati míti ráčí.

kteříž při budoucím sjezdu jednáni a při nejprve příštím sněmu vůbec vyhlášeni a na místě postaveni býti mají.

1. O opatření rukojmí, když jedni za druhé slibují, jak svého zase bez protahuov dobývati mají.

2. O svědomí odevřených k soudům dávání, jaký by zpuosob v tom zachován býti mohl.

3. O řádu při přijímání a dávání svědomí.

4. Při soudu mezním jak osoby od purkrabí hradu Pražského k dosazení soudu mezního obsýlány býti mají.

5. O vykonání komisí strany hor v království tomto podle předešlého sněmem svolení, též o některých artikulích od průbýře zemského podaných vyrozuměti.

6. Jak otec o dcerách, nemaje synuov, nápady říditi by mohl.

7. O přijímání cizozemců do měst Pražských, jaký řád v tom zachován býti má.

8. Artikul o čeledi a poddaných zběhlých prvé snesený a nařízený, kteříž se bez listuov proti snesení přijímají, lépe vysvětlený.

9. O tvrzení cedulí řezaných při svadebních veselích pečeťmi aneb sekryty.

10. O myslivostech nemírných.

11. O plavení dříví a jaké ublížení nespravedlivě se od některých mnohým děje.

12. O nařízení řádu mezi židy v provozování živností jich.