A jakož jest též Krištof starší z Vartmberka a na Strakonicích, nejvyšší Mistr převorství Českého, na stavy vznesl, že by některé spravedlnosti a privilegia na témž zámku v kaple v truhle složeny býti měly, zákonu jeho potřebné a zvláště majestát na městečko Volyni, a takových spravedlivostí že by potřeboval, prose, když by osoby nařízené na Karlštejn vypraveny byly k přehlédnutí a inventování privilegií, aby i to vyhledáno a jemu vydáno bylo: i na takovou žádost výš psaného Krištofa staršího z Vartmberka stavové k tomu povolují, aby též osoby od JMCské a stavův na Karlštejn vypravené takovou truhlici s týmiž spravedlnostmi a privilegimi přehlédly a pokudžby co tak potřebného k zákonu jeho našly, toho aby jemu hodnověrné vidimus aneb vejpis, kteréhož by k soudům užiti mohl, vydaly.

O prodej statku Karlšperku a Bělí.

Jakož jest JMCská na všecky tři stavy království tohoto Českého milostivé vznešení učiniti ráčil, že JMCská té vuole býti ráčí pro svedení někderých dlužních závad statek Karlšperk a statek Bělou dědičně prodati, milostivě žádajíc, aby stavové k tomu své povolení dali: i na takové JMCské milostivé vznešení a žádost stavové k tomu své povolení dávají, což by tu koliv při těch obou statcích k království a zemi náleželo, aby to JMCská za oznámenou příčinou a potřebou buď zastaviti aneb dědičně prodati moci ráčil.

Přímluva o Kašpara Melichara z Žerotína.

A jakož jest Kašpar Melichar z Žerotína a na Kolíně, JMCské kráječ, na všecky tři stavy království tohoto vznesl s připomenutím někdy Karla z Žerotína, otce svého, mnohých služeb, kderéž jest, slavné paměti, JMti císaři Ferdinandovi, též JMti císaři Maximilianovi hned z mladosti své, hrdlo ani statku svého nelituje, ve vší poddanosti činil, a on též posavad od osoby své JMCské či niti nepřestává, žádaje za to stavův, aby se za něho Kašpara Melichara z Žerotína k JMCské při mluvili, tak aby JMCská, vzhlédnouc na takové služby od někdy výš psaného Karla z Žerotína, otce jeho, ano i od něho činěné, k němu, jakožto věrnému poddanému svému, obzvláštní milostí svou císařskou se nakloniti a nad první sumy k prostavění zámku Kolínského povolené a zapsané ještě čtyry tisíce kop gr. českých milostivě připsati ráčil, a k tomu, což by tu při JMCské obdržeti mohl, aby své povolení dali: vedle kderéžto žádosti jmenovaného Kašpara Melichara z Žerotína stavové tak činí a předně k JMCské, aby JMCská jemu tu milost učiniti a prokázati ráčil, se přimlouvají a k tomu, což by tu koli při JMti sobě způsobiti jmohl, své povolení dávají.

O Jaroslava z Vřesovic.

A jakož jest Jaroslav z Vřesovic na stavy vznesl, že jest hory počal dělati na gruntech k Hrádku Křivoklátu náležících u vsi Tejřovic, stavuov za to žádaje, poněvadž tu nemalý náklad činiti musí, pro kteroužto příčinu fristuňku a milosti při JMCské, aby mu od JMti tu učiněna byla, žádá, aby k tomu své povolení dali: i na takovou jeho Jaroslava z Vřesovic žádost, což platného při JMCské sobě tu objednati moci bude, stavové k tomu své povolení dávají.

O Pražanech a jiných městech.

A jakož jsou se k JMCské stav panský a rytířský za Pražany a jiná města, kteráž stavu třetího užívají, poníženě přimlouvali, aby JMCská týmž městuom druhý díl odoumrtí milostivě (poněvadž JMCské nemnoho na tom záleží a městům vždy jakáž pak koli pomoc k vzdělání jich a svedení dlužních závad státi se může) propustiti ráčil, jakož pak JMCská ráčil jest jim panskému a rytířskému stavu za odpověď dáti, že takovou přímluvu jich v milostivé paměti své císařské míti a časem příležitým jim městům odpověď dáti ráčí: i za to stavové ještě k JMCské ve vší poníženosti se přimlouvati nepřestávají, aby JMCská k nim Pražanům a jiným městům milostivě se nakloniti a poddané prosbě jejich místo dáti ráčil.

Odklad soudu o škody.

A jakož jest JMCská kalendář vnově skorigovaný v tomto království skrze mandáty milostivě vyhlásiti [dáti] ráčil, a odklad soudu o škody do nazejtří sv. Fabiana a Šebestiana [21. ledna], ano i obeslání některým ke čtyřem, ke dvanácti nedělím a o průvody do pondělího v ochtáb sv. Tří králův [14. ledna], jiným pak po již dotčeném soudu o škody podle prvnějšího kalendáře předešle se stal: i aby lidé, kteříž při týchž soudech činiti mají, k týmž soudům někteří podle prvnějšího kalendáře, jiní pak podle tohoto vnově vydaného nepřijížděli, skrze což sou[c] v takovém nevyrozumění jedni druhé k obtížnostem přivésti by mohli, protož JMCská s stavy království tohoto na tom jest se snésti ráčil, aby výš dotčeného soudu o škody až do středy po provodní neděli [10. dubna] nejprve příští a těch všech obeslání ke čtyřem, ke dvanácti nedělům [sic] a o průvody, kteříž podle předešlých jmenovaných odkladův na časy již určité slyšáni býti měli po témž soudu o škody, kterýž se tak v středu po provodní neděli držeti bude, odloženo bylo. Však budoucně jiná léta týž soud o škody, tak jakž zřízení zemské vyměřuje, při témž času nazejtří svatých Fabiana a Šebestiana předce se držeti bude. A nicméně takový odklad JMCská skrze mandáty po krajích pro lepší a gruntovnější vědomost jednoho každého vuobec bez meškání rozepsati milostivě naříditi ráčí.

O židech.

A poněvadž v tomto sněmu o berni z židuov zmínka učiněna není a při nich nevelmi pořádné sčítáni osob se nachází při vybírání a odvozování berní: a protož, poněvadž oni do komory JMCské k správě náležejí, jakýkoli dobrý řád JMt mezi nimi k vybírání pomocí a berní naříditi poručiti ráčí, to při další JMCské milostivé vuoli se zuostavuje. Však židé v krajích, na gruntech stavuov, berni, jakž předešlých let s doložením počtu jich v přiznavacích listech, dávati povinni budou.

Závěrek sněmu.

Avšak toto všech tří stavův království Českého dobrovolné snesení, kteréž se k milostivé žádosti JMCské, jakožto krále Českého, a z žádné povinnosti stalo, není a býti nemá k žádné ujmě, škodě a k nějakému protržení privilejím, právům, svobodám a starobylým zvyklostem a pořádkům tohoto království, nyní i na časy budoucí a věčné; a JMCská, jakož král Český, také stavům na to i na předešlá sněmovní svolení, na kteráž od JMti reversové ještě odvedeni nejsou, reversy dostatečné vydati míti ráčí.

Poznamenání obecních artikulův,

kteříž při budoucím sjezdu jednáni a při nejprve příštím sněmu vůbec vyhlášeni a na místě postaveni býti mají.

1. O opatření rukojmí, když jedni za druhé slibují, jak svého zase bez protahuov dobývati mají.

2. O svědomí odevřených k soudům dávání, jaký by zpuosob v tom zachován býti mohl.

3. O řádu při přijímání a dávání svědomí.

4. Při soudu mezním jak osoby od purkrabí hradu Pražského k dosazení soudu mezního obsýlány býti mají.

5. O vykonání komisí strany hor v království tomto podle předešlého sněmem svolení, též o některých artikulích od průbýře zemského podaných vyrozuměti.

6. Jak otec o dcerách, nemaje synuov, nápady říditi by mohl.

7. O přijímání cizozemců do měst Pražských, jaký řád v tom zachován býti má.

8. Artikul o čeledi a poddaných zběhlých prvé snesený a nařízený, kteříž se bez listuov proti snesení přijímají, lépe vysvětlený.

9. O tvrzení cedulí řezaných při svadebních veselích pečeťmi aneb sekryty.

10. O myslivostech nemírných.

11. O plavení dříví a jaké ublížení nespravedlivě se od některých mnohým děje.

12. O nařízení řádu mezi židy v provozování živností jich.




Přihlásit/registrovat se do ISP