58. Stížný spis, podaný Šebestianem Vřesovcem po zahájení sněmu léta 1593 dne 20. března nejvyšším úředníkům zemským, kterými žádá se 1. aby stavům oznámeno bylo, potvrdil-li císař Rudolf II. privileje království Českého, a stalo-li se tak, aby listina o tom ve sněmu přečtena byla; 2. aby císař uprázdněný úřad nejvyššího purkrabí vedle zřízení zemského obsadil a zboží úřadu tomu odňaté, zejména města Velvary a Hradčany, zase navrátil ,3. aby budoucně nebyl držán sněm neb soud zemský, dokud uprázdněné úřady zemské nebudou obsazeny 4. aby císař odvolal přísný mandát, který léta 1593 v příčině neplatné mince bez narovnání se stavy byl vydal, a aby obyvatelé panského a rytířského stavu z té příčiny nebyli před soud komorní poháněni; 5. aby císař více nevydával nařízení, kterými se vykonání nálezů soudních odkládá; 6. aby pro zamezení častých vražd v městech Pražských a jinde cizozemci, kteří nejsou v službách ani při řemesle, odtud vybyti byli, prodávání a nošení krátkých ručnic aby se zapovědělo, a ti, kteří v soudy vkračují násilným vybavením zločinců, z vězení, aby přísně trestáni byli; 7. aby usnesení sněmu z r. 1575, vedle kterého půjčky nepořádné ztrátou hrdla a statků se tresčí, zrušeno bylo a aby finnici jenom peněžitou pokutou stíháni byli; 8. aby císař nekupoval statků stavům náležejících; 9. aby "viza" na zápisy a vklady ve dekách zemských po uplynutí dvou neděl z desk zase vymazána byla; 10. aby pánům a rytířům na statcích jejich od služebnictva lesního ze sousedních panství královských v myslivosti bráněno nebylo; 11. aby artikule obecní, o kterýchž na sněmu l. 1575 usnesení se stalo, v tomto sněmu k dokonalému vyřízení přišly.

1593. — Současný opis y c. a k. státním archivu Vídeňském.

VMti nejvyšší páni ouředníci zemští! Z důležité zvláštní a nevyhnutedlné potřeby naší a tohoto království českého nemůžeme pominouti níže-psané artikule VMtem, jakožto ouředníkuom země a tohoto království, přednésti. A předně VMtem připomínáme sněm obecní, kterýž držán byl na hradě Pražském léta božího tislcého pětistého 75ho v pondělí po na Nebevzetí panny Marie při přítomnosti nejjasnějšího a nejnepřemoženějšího knížete a pána, pana Maximiliana Druhého, voleného Římského císaře, Uherského a Českého etc. krále oc, slavné a svaté paměti, o volení na království české nejjasnějšího a nejnepřemoženějšího knížete a pána, pana Rudolfa Druhého, voleného Římského císaře, Uherského a Českého etc. krále oc, pána našeho nejmilostivějšího, že jest JMCská ráčil nám připověděti všeckna privilegia, obdarování, svobody, práva a zřízení zemská, starobylé dobré pořádky a zvyklosti tohoto království, jakž osobní, tak také i obecní, potvrditi, a to ode dne smrti JMti císaře Maximiliana, pana otce svého nejmilejšího, ve čtyřech nedělích pořád zběhlých, v těch punktích a klauzulích slovo od slova, tak jakž JMCská císař Maximilian jest to učiniti ráčil, povinně vykonati a k rukám nejvyššího purkrabě Pražského konečně odeslati míti ráčil, a tehdáž při korunování JMt revers svuoj jest nám stavuom tohoto království na to dáti míti ráčil. A poněvadž nám stavuom to nikdá v známost uvedeno nebylo, tak-li jest se od JMCské na onen čas předně týž revers a potom také týž potvrzení předepsané stalo, za to žádáme, že nám předně o tom oznámení učiniti ráčíte, tak-li jest JMCská nám všeckna privilegia obdarování, svobody, práva a zřízení zemská, starobylé dobré pořádky a zvyklosti tohoto království, jakž osobní tak také i obecni, milostivě potvrditi ráčil: a poněvadž nepochybujeme nežli že jest se to tak všeckno stalo, za to žádáme, že nám též obdarování vůbec přečísti poručiti ráčíte.

A poněvadž privilejemi, právy a zřízením zemským jest jisté a hojné vyměření, vo ouřadech zemských tohoto království, kteříkolivěk a jací ouřadové zemští bejti a kterak od JMCské, jakožto krále Českého, dosazováni býti mají, a mezi jinými ouřad nejvyššího purkrabí Pražského jeden a nejpřednější jest, na kterémžto ouřadu nám a tomuto království velice mnoho záleží, tak že nám a tomuto království bez téhož ouřadu dosazení tak dlouho trvati není bezpečné; teď pak nyní od smrti předešlého nejvyššího purkrabí Pražského již dobře přes puoi léta JMCská dosazením téhož ouřadu prodlévati ráčí; města Velvary a Hradčany, od starodávna k témuž ouřadu nejvyššího purkrabství Pražského náležející, hned po jeho smrti od téhož ouřadu odňaty sou; JMCská místo-držícího a správce téhož ouřadu jest naříditi ráčil. A to vše proti zřízení zemskému světlému a patrnému, právuom a svobodám našim a tohoto království, kteréž ne JMCské, jakožto králi Českému, anebo nařízenému od JMCské správci toho ouřadu, ale vlastní osobě purkrabí Pražskému a na díle jeho místodržícímu vyměřuje zámku a hradu Pražského králi volenému postupování, moc dopomáhání práva, soudu nejvyššího purkrabství Pražského osazování a řízení, ten soud jeho soud jmenujíc, a od toho soudu že pod pečetí jeho nebo místodržícího, totiž purkrabí hradu Pražského, pů-honové vycházeti mají, exekucí všech práv i jiné mnohé zvláštnosti, což nyní při témž soudu a ouřadu vše jinak bez podstaty se děje, o čemž posavad nikdež v žádných pamětech, aby se kdy co podobného trefiti a státi mělo, se najíti nebude moci. A víme, že toto protržení svobod, práv a zřízení zemského, starobylého tohoto dobrého pořádku a zvyklostí ne tak z vlastního chtění a vuole JMCské pochází, jako na zprávu některých všetečných bouřlivých lidí, kteří se tím sami pochloubati smějí a k kterýmž by se slušně, jako k buřičuom a rušiteluom pokoje a dobrého obecného, podle starodávních snesení sněmovních a vyměření právního zachováno býti mělo. Nebo od JMCské, pána našeho nejmilostivějšího, jsme to vždy poznávali, že JMCská, jakožto pán křesťanský spravedlivý, nad spravedlností jednoho každého člověka milostivou ochrannou ruku jest držeti ráčil. A protož za to žádáme, aby JMti proti té negruntovní těch nepokojných lidí zprávě gruntovní podstatná a jistá zpráva se učinila, v čem a kterak jest se tu protržení obdarováni svobod, práva a zřízení zemského, starobylých dobrých pořádků a zvyklostí tohoto království a našich stalo. A poněvadž se tu věcí velikých a znamenitých dotyce, za to žádáme, že to JMCské poníženě a poddaně přednésti a prositi ráčíte, aby takové protrženi nám milostivě k opatření zase přivésti, ouřad nejvyššího purkrabí Pražského osobou hodnou ihned, podle dobrého starobylého pořádku a zvyklosti, kterýž by od nás stavuov potřebu naši přednášel, dosaditi a to, což jest tak koliv dosazením místodržícího správce toho ouřadu a odnětím statkuov toho ouřadu i jinak se stalo, pro uvarování budoucích přikladuov nepříjemných, a tak všeckno to řízeni, zvláště soudy a nálezy, což jest v tom čase od smrti nejvyššího purkrabí Pražského na tom soudu, proti zřetedlnému právu a zřízení zemskému, starobylým pořádkuom a zvyklostem, se dalo, zmařiti a v nic obrátiti ráčil. Nebo my těm nálezuom a řízení tak nepořádnému v ničemž dosti činiti a v tom státi nemůžeme. A o ten artikul dosazení nejvyššího purkrabí Pražského a protržení v tom i zase opatřeni práv a svobod našich, jakž napřed dotčeno, žádáme, aby předně na místě postaveno bylo.

Při tom že JMCskou, pána našeho nejmilostivějšího, za to poníženě a poddaně prositi, to jednati a k tomu přivésti ráčíte, aby nad ouřady zemskými ruku milostivou a ochrannou držeti ráčil. A kdy by koliv budoucně kterej ouřad zemskej z těchto ouřadů, kteří z povinnosti při soudu bejvati mají, jako nejvyšší purkrabství Pražsky, komornictví, soudství nebo písařství, prázen byl, aby ho JMt ihned do nejprv příštího po tom soudu zemského dosaditi ráčil Jinak aby soud zemský držán býti nemohl, ani žádné sněmovní jednání, leč by tíž ouřadové zouplna dosazeni byli. Kdyby pak v sněm anebo v soud zemský se jaká proměna s týmiž ouřady přitrefila: tehdy aby se sněmovati ani souditi nemohlo, pokudž by tíž ouřadové zase dosazeni nebyli. A ten artikul aby tímto sněmem zavřln a dekami zemskými potvrzen byl, a potom také ihned vo artikule v předložení JMCském obsažené, jako i o nížepsané obecní jednati a v tom se také k JMCské, pánu svému nejmilostivějšímu, všelikterak poníženě a poddaně zachovati nepomineme.

Druhé. Jakož jest roku tohoto od JMCské obnovený mandát a nařízení strany mince v království českém, jak by brány i také zase vydávány bejti měly, vuobec vyšel, v kterémžto mandátu toho doloženo jest, jestliže by kdo po času vyměřeném tu lehkou a nehodnou minci, buď na mále neb na mnoze v zemi vydával, i ten, který by ji přijímal, ten každej netoliko tuž minci propadnouti, ale i na statku, a kdyby toho neměl, na hrdle skutečně a bez promíjení trestán bejti že má: vidí se nám, že s tím mandátem na nás stavy vuobec proti takovému přijímání neb vydávání těch mincí pokuta na statku neb hrdle trestání od JMCské, VMtí nejvyšších pánů ouředníkuov zemských a komory JMCské, neměla bejti uvedena, a nikda jest toho nebejvalo, aby se bez jistého snesení JMCské s stavy tohoto království jaké takové pokuty ztracení statku neb hrdla na stavy tohoto království tak obecně ukládati měly. Protož za to JMCské poníženě prosíme, aby JMCská to i také obsílání osob z stavu panského a rytířského na komoru, kterýchž se nyní komora proti předešlým sněmovním snesením opět ujímá, milostivě zastaviti a osoby z stavuov při předešlé zvyklosti a pořadu práva zůstaviti a to při komoře JMti naříditi ráčil, aby na tom, což jim naříditi náleží, přestali, a dále mimo náležitost povolání svého nesáhali.

A kdež jest předešlými sněmy a obzvláštně sněmem posledním od JMCské s námi stavy to| hoto království jisté snesení se stalo, aby zastavování práva a exekucí se nedalo, tak aby pořad [ práva svuoj průchod jíniti mohl, v tom čase však: jest se toho neumenšilo, nýbrž patrně jedno po; ručení na druhé a odložení pořadu práva některým osobám z stavu sou procházela a vycházejí, nicméně i dekrety z kanceláře JMCské zhusta již netoliko v městech Pražských, ale po krajích procházejí, což vše na postranní zprávy některých lidí čí pak koliv se děje. Protož za to prosíme, aby to přetrženo bylo, JMCská aby to milostivě zastaviti a nad řádem a právem, toho aby každej z obyvateluov volně bez odkladuov a průtahuov užiti mohl, milostivou a ochrannou ruku držeti ráčil, poněvadž JMCské práva obhajovati náleží. A také poněvadž proslejchati, že již od lidí všetečných na práva v městech Pražských se sahati smí, mordéři a zločinci že se právům mocí od cizozemcův odjímají, ješto se obávati, aby z toho netoliko překážky trestání zlého, ale i někdy zbouření lidu nevzešlo: protož poznáváme bejti toho potřebu, aby cizozemci, kteří v službách nejsou a obchodův v řemeslích nemají, zde trpíni nebyli, a tak těmi i jinými prostředky aby tomu zlému v cestu vkročeno bylo. Jako i to, jakž se zhusta zde v městech Pražských i jinde o hrozných a prvé neslejchanejch mordích proslejchá: a protož pro uvarování nebezpečenství a toho zlého vidí se nám, že by slušné bylo ručničky krátké jak prodávati tak i nositi všem vůbec pod vzetím též ručnice a toho, kdož by s ní postižen byl anebo tak na právo sáhl, trestáním skutečnými jako vo odbojnících práva zřízením zemským vyměřeno jest, zapověděti, i na jiné cesty aby bylo myšleno a to zlé přetrženo.

A jakož jsme se s JMCskou císařem Maximiliánem, slavné a svaté paměti, na předložení některých osob léta 1575 v outerý po sv. Matouši evangelistu Páně na sněmu obecním snesli a sobě artikul do téhož sněmu vo partidách a nepořádných půjčkách vložiti dali, vyměřivše jistou těžkou a hroznou pokutu na jednoho každého pro týž vejstupek ztracení cti, hrdla a statku beze vší milosti a dalšího odkladu, jakž týž artikul sněmovní to vše v sobě šíř obsahujíc zavírá, což jest se vše od nás oumyslem dobrým pro přetržení zlého stalo, nyní pak to zřetedlně poznáváme, že příčinou tou mnozí z přátel našich k velikým stížnostem nevinně přicházejí, mnozí pro své spra vedlivé dluhy od nevděčnejch svejch dlužníkuov k zastavení práv svejch a podání na prodlouženej pořad práva a tak tudy o své statečky přicházejí; mnozí lidé staří, poctivého, ctnýho, šlechettiýho chování, netoliko k JMCské pánu svému, ale i jinde hejvají donášeni, zle vykládáni a někteří z oumysla k soudu obsíláni, a tak na poctivosti jich, bezhrdlí a statečky bejvá sažíno; a v tom někdy několik let ležeti a zůstávati musejí a někdy v tom z tohoto světa ne bez zanechání pro to domnění zlého přísloví po sobě odcházeli. A ačkoliv sebou bejvají někteří v svém svědomí dobře jistí, však nicméně ten nářek na poctivosti, starost, práci a náklad s žalostí manželek, dítek a přátel svejch snášejí, ješto to nemůže nežli lítostivé bejti, zvláště poněvadž se to poznává, že příčinou některých nesvětle v tom artikuli doložených obeslání, maje sice všemi právy sobě slušný folk právní vyměřený, pořadu práva psaného někdy užiti nemůže a proti tomu puovodu se mnohým více toho dostává, tak že se poznává tím artikulem svole-nejm, když se jinak jeho užívá, nežli jest a na onen čas náš úmysl byl, veliká nerovnost a téměř příčina k vymstění se jedněch nad druhými býti, a pod tím mnohým zlým lidem že se příčina dává, ještě více vo jich statky strojiti, což jest vysoce proti pánu Bohu, lásce křesťanské a dobrému obecnímu tohoto království.

A protož jsme se na tom jednomyslně snesli, abychme se z toho artikule propustili a ta věc aby spůsobem křesťanského zákona, tak jakž jinde to za právo jest, i v tomto království nařízena byla. Kdo hřeší pro peníze, aby tolikéž na penězích byl pokutován a takovou sumu toliko, kterouž jest hřešil, ztratil; zvláště poněvadž též snesení naše léta 75., jak o tom artikuli tak i o některých víceji toho času mezi námi nařízených, toliko do pěti let aby trvalo, se vztahuje.

Také za to JMCské, pána našeho nejmilostivějšího, poníženě a poddaně abyste ráčili prositi, aby JMCská skupováním statkuov pozemských nás stavuov věrných, svých poddaných, milostivě ušetřiti ráčil a raději k tomu, aby osob z stavuov věrných JMCské přibejvati a se rozmáhati mohlo, příčinu dávati ráčil.

À co se kladení viz na zápisy a vklady ve deky zemské dotejče: poněvadž se to nachází, že někdy jedni druhejm více z nelásky a nepřízně nežli z jaké potřeby a příčiny právní takové vizy kladou, toho tak prodloužené časy zanechávaje, ani týmž zápisům neb vkladům neodpírají, ješto pod tím tento statkem svejm vládnouti, jej prodati neb s tím činiti podle potřeby své nemůže, skrze což mnozí lidé k velikejm těžkostem a někteří někdy o statky své přicházejí. A protož kdož by koliv s místem do desk zemských kladl neb zapisoval, aby na to žádné vizy kladeno bejti nemohlo, a mimo to, načby a na jaké zápisy vizy kladeny bejti mohly, jisté vyměření aby se stalo, s tím opatřením, kdož by koliv nač jakou takovou vizu vložil, aby byl povinen od actum té vizy ve dvou nedělích pořád zběhlých odpor svuoj vložiti a ihned k témuž odporu pohnati a tak dále pořadem práva kráčeti. A pakliby toho neučinil, aby táž viza ve dekách přetržena ihned po vyjití těch dvouch nedělí byla.

A jakož teď od některého času nemalé proti-myslnosti a z oumysla sazení vejtržné [od] některých JMCské služebníkův a forstknechtův pro žádné hodné příčiny na osoby z stavův vyšších i nišších jsou se daly, za kterejmižto příčinami by k tomu přicházeti chtělo, že by obyvatelé tohoto království gruntův JMCské blízko přísedící na gruntech svejch netoliko překážky ale i nebezpečenství hrdla svého očekávati museli: protož za to žádáme, abyste ráčili s JMCskou promluviti, aby to při týchž služebnících JMCské přetrženo a zastaveno bylo, tak aby obyvatelé z stavuov tohoto království gruntův svých volně užívati a sebou i čeládkou svou bezpečni před nimi bejti a skrze to vznášení a ošklivení osob stavův tohoto království při JMCské aby sjíti mohlo; jako i z toho, jakž ted od některého času, mimo vyměření zřízení zemského některé osoby z stavuov vyšších do kanceláře neb komory za příčinou provozování myslivosti na gruntech JMCské obsíláni a na závazky bráni bejvají, protož za to žádáme aby mimo vyměření téhož zřízení zemského vej-šeji stěžováni nebyli.

Co se pak dotejče některých víceji obecních artikulů na jminulým léta 75 sněmu vyměřených, pomíjíme jich VMtem v opakováním v tomto spisu, poněvadž předešle v témž sněme poznamenány jsou. Však za to žádáme, aby i ty při tomto nynějším sněme k svému místu a vyřízení přišly, a my proti tomu, jak napřed dotčeno, o artikule od JMt nám na tomto sněme předložený všelijak poníženě a poddaně podle svých nejvyšších možností k JMCské pánu našemu se prokazovati nepomineme.

Páni a rytířstvo z vobce království Českého při tomto nynějším sněme na hradě Pražském shromáždění všickni společně.




Přihlásit/registrovat se do ISP