3. BERNIČNÉ ÚŘADY.
Správou berně pověřovaly sněmy trojici nejvyšších berníků, po jednom z každého stavu, volenou s počátku na jediný rok. Jestliže byla později berně svolována na několik roků současně, bývala jedna trojice zvolena pro všechna příslušná léta. V osmdesátých a devadesátých letech volíval sněm jednoho berníka i několikráte za sebou, což posilovalo kontinuitu a organisaci nejvyššího berničného úřadu. Od r. 1556 nebyla nejv. berníkům vydána zvláštní instrukce, mimo pokyny obsažené v sněmovních artykulech.
Nižším berním orgánem byly v král. městech městské rady a na panstvích patrimonijní kanceláře. Krajských berníků nebylo, za to však krajští hejtmane - jak jsme právě viděli - sami nebo jindy s komisí z krajských stavů byli pověřováni kontrolou kontribuentů, resp. stavovských fatentů. Od r. 1576, kdy povolena byla král. městům reluice domovní berně s právem rozvrhnouti ji spravedlivě mezi města dle jejich hospodářské síly a nikoliv jen dle počtu domů, existoval na Staroměstské radnici zvláštní berničný úřad stavu městského.
Nejvyšší berníci, ačkoliv byli stavovskými hodnostáři, byli za svoji práci placeni na účet berně a proto mohli, aspoň znenáhla, býti přidržováni k určitým úředním úkolům i kancelářským povinnostem, jak ještě ukáži. Plat jejich kolísal podle různého hodnocení, jež jejich úkolům sněm přikládal, a ke konci období, vletech devadesátých, obrážel se v něm již nepochybně také prudký pokles kupní síly peněz, jenž v poslední třetině XVI. st. u nás nastal. V českých kopách vyjádřen, činil podle stavovské příslušnosti berníků ročně:
Rok: |
pán: |
rytíř: |
měšťan |
1567 |
150 |
100 |
50 |
1568 |
150 |
100 |
50 |
1570-72 |
250 |
200 |
100 |
1574 |
200 |
150 |
100 |
1575 - I. sněm |
100 |
75 |
50 |
1575 - II. sněm |
125 |
100 |
50 |
1576 |
200 |
150 |
100 |
1582 |
200 |
150 |
100 |
1583 |
250 |
200 |
100 |
1585 |
325 |
250 |
125 |
1590 |
325 |
250 |
125 |