|
Rok |
|
rytířský |
městský |
|
1567 |
Jan ml. z Říčan |
Albrecht Kamejtský |
Pavel Žipanský z Dražíce |
|
1568 |
Jan Novohr. Z Kolovrat |
Pavel Kůrka z Korkyně |
Jan Šturm |
|
1569 |
Jan nejml. z Lobkovic |
Jindřich Štampach |
Nikodém z z Paumberka |
|
1570 |
Jan nejml. Z Lobkovic |
Jindřich Štampach |
Nikodém z Paumberka |
|
1571 |
Jan ml. z Říčan |
Pavel Kůrka z Korkyně |
Jiřík z Kosmačova |
|
1573 |
Jan Novohradský z Kolovrat |
Jindřich Štampach |
Nikodém z Paumberka |
|
1574 |
Jan ml. z Valdštejna |
Jindřich Štampach |
Nikodém z Paumberka |
|
1575 |
Jan ml. z Valdštejna |
Jindřich Štampach |
Pavel Žlutický z Třebechovic |
|
1575 |
Jiří Zajíc z Hazmburka |
Mikuláš Bryknar |
M. Matyáš Bydžovský |
|
1576 |
Čeněk Míčan z Klinštejna |
Mikuláš Bryknar |
Daniel Švík z Lukonos |
|
1577 |
Čeněk Míčan z Klinštejna |
Jaroslav Vchynský |
Jaroslav z Mutěnína |
|
1578 |
Čeněk Míčan z Kjinštejna |
Jaroslav Vchynský |
Jaroslav z Mutěnína |
|
1579 |
Čeněk Míčan z Klinštejna |
Vilém st. Malovec z Malovic |
Daniel Švík z Lukonos |
|
1580 |
Can Bezdružický z Kolovrat |
Vilém st. Malovec z Malovic |
Daniel Švík z Lukonos |
|
1581 |
Mikuláš z Říčan |
Vilém st. Malovec z Malovic |
Jaroslav z Mutěnína |
|
1582 |
Mikuláš z Říčan |
Vilém st. Malovec z Malovic |
Jaroslav z Mutěnína |
|
1583 |
Adam st. z Šternberka |
Vilém st. Malovec z Malovic |
Brixí Zvonař z Cinperka |
|
1585 |
Adam ze Šternberka |
Vilém st. Malovec z Malovic |
Pavel Kristián z Koldína |
|
1586 |
Adam ze Šternberka |
Vilém st. Malovec z Malovic |
Pavel Kristián z Koldína |
|
1587 |
Adam ze Šternberka |
Vilém st. Malovec z Malovic |
Pavel Kristián z Koldína |
|
Rok |
Stav panský |
rytířský |
městský |
|
1588 |
Adam ze Šternberka |
Vilém st. Malovec z Malovic |
Brixí Zvonař z Cinperka |
|
1589 |
Adam ze Šternberka |
Vilém st. Malovec z Malovic |
Brixí Zvonař z Cinperka |
|
1590 |
Adam ze Šternberka |
Frydrych Vostrovec z Kralovic |
Václav st. Krocín z Drahobejle |
|
1591 |
" |
" |
" |
|
1592 |
" |
" |
" |
Již v starších obdobích berní správy setkávali jsme se s případy, že panovník získával na konto berně krátkodobý úvěr u kontribuentů nebo jindy u velkých obchodních domů v Norimberce, ve Vídni, nebo v Praze. V době, kdy trvala veliká válka, která vyžadovala mnoho peněz a to peněz mobilních, staly se berní anticipace zjevem běžným, ačkoliv byl to velmi drahý způsob úvěru. Ale i v tomto období, ač bylo obdobím mírovým, nacházíme dost anticipací [Srv. na př. SČ. VI. 285, AMV. St. manip. S 15/13, fol. 299, S 15/7, fol. 13, S 15/14-II.].
Zbavit se tohoto drahého úvěru bylo možné jen za cenu, že se v nejvyšším berničném úřadě nahromadí značné aktivum buď v hotových penězích nebo zejména v kapitálech, poskytnutých na krátkodobý bezpečný úvěr. Místo aby si král a stavové napříště peníze na konto berně draho vypůjčovali, měl býti z berních hotovostí zřízen úvěrní ústav, z něhož by naopak mohl být drahý krátkodobý, bezpečný a snadno likvidní úvěr poskytován.
Na příště neměl být tedy výnos berní zkracován placením úroků z anticipačních půjček, nýbrž naopak rozmnožován přijímáním úroků z úvěru, který z berně by byl poskytován. Protože z berních peněz mohl by býti poskytován jen úvěr bezpečný, nepřekáželo by nic, aby do tohoto úvěrního ústavu byly vloženy také všecky sirotčí peníze v zemi, kostelní fondy a p. Za správu ústavu měli odpovídati nejv. berníci, kontrolu měli mít orgány královy. - Plán tohoto úvěrního ústavu předložen byl r. 1579 mladému králi Rudolfovi [SČ. V.. Vyjímám z něho aspoň část jednající o získání dalších kapitálů mimo oblast berní: "Kdyby jenerální berníci také poručení a zmocnění měli na místě stanov každého času a podle příležitosti peníze objednati a se zapisovati, tehdy to se za jisté drží, že by skrz takový prostředek u lidí takovou víru aneb kredit našli, že by žádný nebyl, kdo by stavuom peněz svých, jakž se i na jiných místech děje, nerad svěřil a obzvláštně ti, kteříž příležitost nemají statky za peníze kupovati, též také vdovy a jiné osoby, kteréž z jich hotových peněz živy jsou. Z toho by to šlo, kdyby někdy věřitel z přejatých dluhuov sumě své chtěl a toho času duochodové skrz oznámené prostředky vybráni nebyli, aby jenerální berníci, jakž již oznámeno, v termíny a časy jisté u lidí peníze objednali a tu sumu, která by k zaplacení přišla (v tom termínu p. p.) z těch peněz zaplatili a potom zase z těch duochoduov (berních) tak vyjednanou sumu zase spravili. - Lidé by se pak domnívali, že jsou se se zvláštním štěstím potkali, neboť i nyní půjčují peníze na věčný úrok 5%... i také stavové čeští znamenitý fortel před jinými zeměmi by měli, kdyby se ve spolek usnesli, aby všecky sirotčí peníze, kteréž vždycky na hotově zuostávají, jenerálním berníkuom pod náležitý ourok půjčeny byly a tak sirotci majíce své peníze ujištěné, věděli by jich potomně kde hledati a z ouroků měli by své dostatečné vychování a když by zbývalo, k sumě hlavní by se přiraziti mohlo a tak by stavovská pokladnice na potřeby zemské vždycky dostatečnou sumu peněz měla." - Jeden z nejv. berníků by se stal, jak z dalšího plyne, ředitelem tohoto ústavu]. Současný překlad jeho do češtiny svědčí o tom, že Čes. komora chtěla jím působiti nejen na panovníka, ale též na české stavy. Byl to návrh na svoji dobu velmi pozoruhodný, vždyť navrhoval vlastně zřízení zemské banky v době, kdy s výjimkou kostelních fondů nebylo ještě stopy po korporačním podnikání v oboru úvěru. Obchod s penězi se stále ještě nezbavil odia čehosi hříšného. Pro své vrstevníky byl asi přece jen příliš nový. Nenalezl jsem stopy po jeho odezvě. Panovník jej sněmu nepředložil a také se stavovské strany není stopy, že by se jím někdo zabýval. Ač zapadl, zůstává svědectvím pokročilosti a odborné školenosti královských finančních úředníků z Dvorské i z české komory.

