Nejvyššímu úřadu berničnému odevzdávána byla v letech 1586-91 také ona část posudného, jež byla určena na úmor královských dluhů. Krajské výběrčí posudného volili v těchto letech stavové na sněme; přísahou byli vázáni stavům i králi. Do rent-mistrovského úřadu odváděna byla pouze druhá část posudného, určená na "vychování dvoru J. Mti královské" [SČ. VII.].
Také v období domovní berně učinily královské finanční úřady pokus o iičast v nejvyšším berničném úřadě. Stalo se tak za generálního sněmu r. 1570, kdy Česká komora navrhla králi, aby dodatečně ve své sněmovní replice požádal o přijetí královského kontrolora (gegenhändlera) mezi nejvyšší stavovské berníky a dále, aby tito byli povinni přisahati netoliko zemi, nýbrž také králi. Král měl tedy dostati kontrolu nad stavovskou berní [SČ. III.].
Když král v replice požadavku toho nepoložil, patrně znaje zásadu stavů nejednati na sněme o ničem, co by nebylo již obsaženo v král. proposici, domáhala se Čes. komora po roce u krále znovu předložení svého požadavku českému sněmu [SČ. III]. Uznává prý za potřebné, "aby jednostejní berníci, kteříž by netoliko stavuom, ale také J. Mti cís. povinnostmi zavázáni, nařízeni byli, anebo aby J. Mt toho vuoli míti ráčil proti dotčeným berníkuom buď gegenschreibera nebo buchaltera držeti tak, aby se všechno tím pořádněji vedlo a J. Mt o tom vědomost míti ráčil, jakým způsobem se vybírá, což již také léta 34. na sněmu obecním svoleno a zavříno bylo."
Komora byla si tedy dobře vědoma nezvyklosti a nebezpečnosti svého požadavku, musíc se dovolávati analogie, dokonce jen zdánlivé, staré již čtyřicet roků. Tehdy totiž nešlo o výkonného úředníka kontrolního, nýbrž o pouhé dva pozorovatele, o nichž výslovně bylo prohlášeno, že do správy berně vsahovati nesmějí [Srv. s.]. Požadavek komory byl tentokráte vložen do proposice [SČ. III.: "Při tom také J. Mti cís. z mnohých slušných duoležitých příčin zapotřebné býti vidí, aby potomně jednostejní a jistí berníci, kteřížto netoliko stavům ale předně J. Mti cís. povinnostmi zavázaní jsouce, nařízeni a ustanoveni byli, též také aby J. Mt cís. toho vuoli míti ráčil proti dotčeným berníkuom buď gegenšrejbera neb puchhaltera držeti, tak aby se to tím všecko pořádněji vedlo a J. Mt o tom konečnou a jistotnou vědomost míti ráčil... A tak kdy při budoucích počtích z berní svolených takoví omylové, kteříž až dosa vad bývali, již více se nacházeti nebudou a přestanou."], ale sněm jej v artykulech přešel bez povšimnutí. Stavové střehli žárlivě svou berní autonomii, činíce výjimku jen u posudného a zemské přirážky ke clům, jež občas ponechávali pod společnou správou s dědičným posudným a cly regálními v rukou výběrčí, které si jmenoval král a kteří peníze odváděli komornímu rentmistru.
Po odražení tohoto pokusu nebyl nový až do devadesátých let podniknut a komora spokoj ovála se pouze využíváním své pravomoci nad královskými městy k tomu, že zasílala jim upomínky o dlužné berně; v červenci 1590 upomínala tak Kouřimské, Klatovské, Plzeňské, Táborské, Domažlické, Nymburské, Berounské, Chrudimské, Českobudějovické, Novobydžovské, Mostecké a Písecké a sice ve jménu králově [AMV. St. manip. S 15/15]. Berní od nich sama vybrati nesměla, jak jest patrno z jejího o rok mladšího dopisu radě St. města Pražského, v němž prosí, aby jí bylo oznámeno, "mnoho-li od Vás takových reštantův zatím zvyupomínáno a mnoho-li sou města berně složili, abychom mohli J. Mti cís. gruntovně správu o tom učiniti" [AMV. St. manip. S 15/11-II., fol. 62]. V r. 1593 dal dokonce král expedovati z komorní kanceláře i své upomínky o dlužnou berni z r. 1591 českým hodnostářům stavovským: Volfovi Novohradskému z Kolovrat, Václavovi st. z Donína, Václavovi Plesovi Heřmanskému, Ctiborovi Tiburcímu ze Žďáru a Vavřinci Břekovcovi z Javořice [AMV. St. manip. S 15/13, fol. 335]. Pokus z r. 1571 opakovala komora zase na jaře 1593, ale narazila na odpor šlechty, která žádost královu "o zřízení osoby, jež by vedla berní registra a je proti p. p. berníkům držela", zamítla velmi stroze, konstatujíc, že "se českým stavům vidí, že bez takového gegenhändlera dobře býti se může" [SČ. VIII.].
Podav již zprávu o instrukcích a směrnicích nejvyššího berničného úřadu, o rozsahu jeho působnosti v daňovém rozvrhu a o vlivech úřadů zeměpanských, chtěl bych, ještě dříve než přistoupím k sledování jeho úřední činnosti, podati přehled stavovských funkcionářů berní správy: